Třetí a nedokončené Lipsko
Přidat foto
Hradec Králové, soutok Labe a Orlice
naložené kolo
Libice nad Cidlinou
Nymburk
Vltava
cesta pro silniční kolo
Chvatěruby
směr Louny
Garmin neví co chce
stoupání od Jirkova
upadlý držák světel
Německá silnice, asi chyba v Matrixu
na konci města Chemnitz
Zas nic, tedy Zassnitz
Zassnitz
Colditz
měsíc nad řekou
poblíž města Riesa, Neuhirschtein
Míšeň
Drážďany
záchody v Konigsteinu, parádní
Děčín
hrad Střekov
vedro
ochlazení v Labi
elektrárna Mělník
Mělník
Nymburk
konec jízdy :(
mapa a čísla
Nápad jet potřetí jízdu na počest Johana Sebastiana Bacha se mi v hlavě zrodil už vloni. Spojit první dvě jízdy, tam přes Krušky a zpět podél Labe. Na pečlivě naplánování trati byl čas letos v únoru, kdy mne skolil Omikrón.
Důraz byl kladen na objetí Českého Středohoří a zvolit jiný přejezd Krušek. Hlavně kvůli straně u sousedů. Loňská jízda mi ukázala, že je hloupost překonávat říční toky kolmo. Volba padla na sjezd kolem řek Preissnitz pokračující jako Zchopau, po přejetí kopce dále podél řeky Zwonitz, Chemnitz a Zwitzkauer Mulde. Pohoda jahoda, na mapě to vypadalo dobře.
Termínově jsem si dovolenou nahlásil v týdnu 13. – 19. 6., před prázdninovou sezónou, kdy jezdí podél Labe mraky cyklistů. Problém však představovalo počasí. Předpověď se během pár dní několikrát zcela změnila. Hlavní požadavek bylo dvoudenní bezdešťové okno a přijatelné teploty. Změny v předpovědi mi připomínaly situaci, kdy hráč golfu odpálí míček a jamka se mu začne po hřišti posunovat :D
Na úterý bylo hlášeno příjemných 20 stupňů. Ideál na dlouhé jízdy, říkám si. Co bylo nepříjemné, že mělo dost foukat proti. Na středu se měl vítr otočit a být jen slabý s teplotami okolo 25 stupňů. Jeden den si máknu a druhý pojedu za skoro bezvětří, napadlo mne.
V úterý v pět ráno zvoní budík a po rychlé snídani krátce před šestou vyrážím. Snad stihnu pár kiláků za mírného větru. Omyl! Pohled na trávu podél silnic, jak se uklání směrem ke mně nebyl vůbec příjemný. 50mm vysoké ráfky krájí vzduch a tempo je řekněme přijatelné. Na 133.km přijedu k řece Vltavě. Následuje první štěrkový úsek. Inu podle mapy.cz trasa pro silniční kolo! Zanedlouho se mi otevírá pohled na České Středohoří, Říp a nakonec i temná hradba Krušných hor. Ty se mi u Jirkova zakousnou do nohou slušným sklonem s číslovkou 11. Převod 39/28 je na hraně. Postupně se posouvám nahoru při teplotě 30 stupňů. Prý bude chladno, haha. Na 240.km odbočuji jedním slovem na omyl. E3 Stezka Českem. Kameny na zničeném asfaltu jsou velké jako dětské pěsticky. Kolo skáče tak moc, že mi upadl předsazený držák světel. Světla zůstala viset na kabelu, naštěstí. Nezbylo, než je namontovat přímo na řidítka. Na úkor boční viditelnosti. Když už stojím a nikde nikdo, převlékám kraťasy a jak výstelku, tak zadel důkladně mažu Sixtusem. Teď to bude z kopce, těším se. A ono bylo. 3078 nabízí prvotřídní povrch, na rozdíl od německých okresek, jak posléze zjišťuji. Chyba v Matrixu, asi. Frčím dolů podél výše uvedených řek. Trasa se zbytečně odklání od hlavních silnic, provoz na nich byl malý. Stojí mě to síly navíc. Zanedlouho vidím Chemnitz. Navigace se vyhnula centru, tak mi přišlo velmi nudné. Pak už bude placka až do Lipska, těším se. Omyl. Trasa je plná krátkých a vydatných brdků. Vítr s večerem nepolevuje a posun v časovém plánu začíná být znát. Klid, hlavně nespěchat. Po jedné hodině za svitu úplňku přijíždím do Lipska. Město spí, nikde nikdo. Osvětlení kostela Sv. Tomáše je již vypnuté. Nezbývá než fotit na neuvěřitelnou expozici 32 vteřin, jaká tam byla tma. Dlouho se nezdržuji. Dělá se zima. Po chvilce vyrážím směr Riesa. Cesta se vleče a vítr se začíná otáčet. Na severovýchodě začíná lehce svítat. Teplota padá na 7 stupňů, což znamená jediné, nezastavovat. S pauzou si musím počkat na sluneční paprsky. Nemohu se dočkat, protože začínám mít mikrospánky při jízdě. Kolem půl sedmé se natahuji na lavičku a na deset minut usínám. Neuvěřitelně mne to osvěžilo a pokračuji dál. Žádný další šlofík již nebyl. Vítr proti mne sílí a velmi mne to znepokojuje. Takhle mi mohou snadno dojít síly. V Konigsteinu mají skvělé záchody, kde se mohu přebalit a omýt si obličej, ruce a nohy. Pak zase namazat opalovákem. Na zadek Sixtusem nešetřím. Začínám silně uvažovat nad cestou vlakem. Jednu chvilku už jsem byl rozhodnutý, ale potkávám hobíka ve věku 60 let na krásné ocelové silničce s figurou mladíka. Prohození pár slov anglicky mne psychicky nakoplo. Následně ho poprosím o jízdu v háku, od Hřenska do Děčína. Pak zdvořile poděkuji a probíjím se proti větru sám. Pauzičky si musím dávat čím dál tím časteji. Je vedro, do jídla se nutím. Před Ústím nad Labem si kupuji naložené okurky. Byly výtečné, včetně nálevu. Spláchnu je energiťákem a doufám, že tento mix vyjde ven až zítra :D
Umění trpět. Tak se nechá vyjádřit dlouhá jízda. Sezení pálí jako oheň, dlaně také protestují. Úlevou je jen jízda se sedla, kterou zařazuji čím dál víc. Na 730.km se začíná hlásit levé koleno. To snad ne, tak se jej snažím šetřit a šlapu víc pravou nohou. Jak vypadá závěr takové jízdy? Do kopce jedete jako šnek a po rovině proti větru, který se stočil na východní (!!!) se snažím udržet alespoň 20 – 22 km/h. Kilometry nepřibývají, bolest v koleni však ano. Padla tma. Už jsem měl být do soumraku doma, načínat druhou noc je nepříjemné. Dá se to však zvládnout, na rozdíl od bolesti v koleni. V Novém Městě u Chlumce nad Cidlinou zastavuji a volám si odvoz. Nejde to. Ani metr, natož další hodinu a půl do Hradce.
Tělo mi dalo najevo, že jsem se dostal přes limit. Kombinace protivětru a vedra si vybrala svoji daň. Nastal čas si užívat maximálně cesty z Hradce do Plzně.
Dnes píši tento report, písmo velikosti 26, protože nedokážu zaostřit zrak. Prsty na nohou a rukou brní, zadek odřený a otlačený, o koleni se nebudu vyjadřovat. Stačilo. Těším se na běžné jezdění kolem komína.
PS: Trasu jsem editoval v mapách(.cz) v opačném směru. V Garmin Connect jsem posléze směr přehodil, ale trasa mne vedla jednosměrkami ve špatném směru :D
(vloženo 16.6.22)
Komentáře
Mamko dnes večer se pojedu rekreačně projet. Koleno se ještě ozývá a kůži na zadeli mám jako struhadlo.
Městečko Zassnitz mi přišlo legrační, „zas nic“ :D
Už pracuju na videu.
Jinak ještě jsi to moc hezky sepsal a nafotil. U mě vítězí to stmívání (?) v Zassnitzu.
Jak probíhá regenerace, miťo? Už se můžeš na kolo aspoň podívat? ;-)
ferklister: to by bylo fajn, mít doprovod a jet nalehko, bez batohu, v noci se pořádně obléknout, možnost si zdřímnout v autě. Bylo by to vše mnohem snažší. Ne že bych tu možnost úplně neměl, ale když se vcítím do kůže řidiče, jak hoďku popojede a dvě hodiny čeká, tak asi není o co stát. Takhle to má zas jiný kouzlo, člověk si vše musí naplánovat a uspořádat sám.
Díky za komentář ;-)
Jseš zvíře!!! Obdivuhodné, inspirativní zvíře!
Já když jsem jel nějakou tu delší trasu (slaboučký sotva třetinový odvar tohoto) tak jsem to plánoval s podpůrným vozidlem na cestě (fanclub žena + děti) a společným obědem cca v půlce. Díky tomu jsem toho nemusel tolik vézt s sebou…
Já taky. Tam jsem se fakt bál. Ale prý se hodně zlepšili řidiči i silnice.
Coural: Z Polska si na kole pamatuju doslova otřesný zážitky. Do Polska ne.
Zase úžasný výkon. Vzít to kousek přes Polsko, tak máš za sebou takový malý Závod míru :-) .
Nechápu, nechápu, nechápu! Hluboký obdiv pane, všechna čest! :o) Aj fotečky se povedly. Jen chybí „miťovka“. ;o)
DejfSejf: po mnoha letech jsem se při návratu dostal pod 90kg. Úbytek cca 2,5kg. To doplním rychle :D
jIrI_: nejdelší cesta autem byla HK – Lago di Como, kolega mi neodstřídal za volantem, vše sám a oproti této jízdě to byla pohodička.
doubeq: mám naklikanou i jinou osmistovku (neřeknu kam), ale to je takový těžký s motivací. Do Lipska mne prostě táhl Bach.
A stojí to za to ? ;-) maximální výkon, jen jestli ten limit Plzně dodržíš :-)
horolezec: zaujalo, díky. Odkaz na Bachovu tvorbu je možné nalézt i zde i v jazzu
Kdo jste viděl film Trio z Belleville, tam je Dobře temperovaný klavír v několika variacích:
https://youtu.be/gk2_HPvFcX8?…
https://youtu.be/gk2_HPvFcX8?…
https://youtu.be/gk2_HPvFcX8?…
https://youtu.be/gk2_HPvFcX8?…
Působivé je použití Mozatrovy mše
horolezec: díky, pobavilo. Takových úprav je hodně, třeba The King's Singers nebo 4tet Já to tady vedu ale třeba i Prelude no. 2 in C Minor guitar tapping cover Složil i Kantátu o kávě když tu padlo slovo o kavárně :-)
gersa: Everesting s mojí váhou…to ne :D Nebavilo by mě to.
A ještě jsem si vzpomněl, tohodle Bacha znáš? Je to sranda, teď v pondělí byli zrovna u nás v kavárně.
Tak tady, více než kde jinde, platí indiánské přísloví: „Někdy se musíš sklonit, nebo tě vítr zlomí.“ To jsem si často opakoval při ultra bězích, které skončily DNF.
vapes: ten kousek nakonec, co mi chyběl, by bolestí vydal za prvních 250km. Bach je skvělej. Božskej.
Bacha si taky rád občas poslechnu, ale tohle bych kvůli němu nedokázal. Máš můj obdiv. A ten malý kousek, co chyběl k dokončení cesty se v té šílené dálce úplně ztratí.
Ani nevim co originálního napsat, drsná sebedestrukce. Poresil bych válcovou brašnu na riditka, pro příště …. : )
Nad dvě kila už ze mě prší krev, je pro mě absolutně nepředstavitelné, že by moje tělo mělo zvládnout 4× tolik. Myslím, že většina z nás ani nemá úplně schopnost si to představit, já teda rozhodně ne. Četl jsem i tvoje dřívější reporty, jako bych četl detektivku. Velký respekt, smeknutá helma a hluboká úklona.
Na tohleto to chce silnou hlavu a Já bych to určitě nedal.Prostě parádní výkon.Máš i pověšený vlastní portrét v Konigsteinu pěkné :-D
Patriku máš pravdu. Druhá čtyřstovka je zlej sen. Připadal jsem si jako zombie na kole.
Kdo má zkušenost s tím, co je to ujet 400 km za 24 hodin, ten nechápe, že by měl jet ještě zpět:-D Pěkný počin.
Miťo koleno dalo najevo, že už si čtvrté pokračování nepřeje. Jako je to vzdálenost, pro většinu tady včetně mě nedosažitelná.
Paráda, někdy je i umění to vzdát, každý den není posvícení ;-)
Pro mě je vše nad 300 zbytečné trápení, každý máme ty limity jinde, nedovedu si úplně představit jak musí bolet zadel po 2,5 násobku! O ostatních částech těla ani nemluvě.
A už neblbni, příští rok dáme radši na pohodu Fanatika 350 ;-)
Díky všem za komenty. Hrábl jsem si na dno, možná i pod dno. Cejtím se dnes tak na sto let :D
TK75: tady v kopcích problém nebyl, 39/28 bylo na hraně, nikoli za hranou. Uvažoval jsem o kazetě 32z. Nebo vytáhnout z šuplíku kliky Dura 9000 50/34.
Je to ďábel :-) RESPEKT Miťo a klobouček, GJ.
Máš můj respekt. Pro mě nepředstavitelná porce km. Protivítr na takové vzdálenosti musí psychicky i fyzicky napáchat své…
Výkon parádní, i když jsi musel skončit předčasně. Někdy to prostě nejde.
Slov obdivu už padlo dost, tak se taky přidávám a přeji brzké uzdravení pochroumaného kolene.
Parádní popis, četlo se to jak detektívka :-) Výkon úžasný a o pocitech v závěru jednoznačně vypovídá nepřekonatelných „usmolených“ 14 kilometrů. Tomu říkám síla. Máš můj obdiv, to je velká dálka a navíc v ne zrovna příznivých podmínkách. Prostě Miťa nezklamal a zajel až na doraz!
Miťo, ty jsi neskutečnej!! Smekám
Tak ať se dáš rychle do kupy a už neblbni, čéče ;-))
Miťo obrovský respekt . Přeji rychlou regeneraci a ať slouží zdraví .
I tak velmi slušný výkon klobouk dolů. Tohle je i pro šoféra únavné natož dát si to na kole. Jedno pozitivum to má, že víš kdy máš dost, a že se nejde spoléhat na předpověď počasí:-)
