Tour de Chateau
Přidat foto
Labe u Toušeně směrem na Brandýs
Lávka v Toušeni. Někde u ní to před pár dny napral nějaký děda do jiného cyklisty tak, že ho musel odvážet vrtulník.
Benátky nad Jizerou.
První gastro-zastávka v pivovaru eMBe v Boleslavi. Osmička ALE chutná spíš jak grepová limonáda, ale to mi nevadí.
Mnichovo Hradiště a pauza na ochlazení ve stínu v parku. Všechny čtyři dny bylo buď vedro nebo ještě větší vedro...
Jsme ve Svijanech, koně se taky musí napít.
Zámek Svijany. Je tu celkem zajímavá malá expozice o archeologických nálezech z doby bronzové a pěkně opravená kaple. Jinak rekonstruované na moderní hotel bez jakéhokoli genia loci.
Erb bývalých majitelů Svijan, Rohanů. Celou dobu jsem si říkal, jestli to má něco společnýho s tím, že "srdce jako kníže Rohan musíš mít", ale jelikož to byl velice rozvětvený rod původem z Francie, tak asi ne.
Výhled z pokoje na solární panely a dálnici není nic moc.
Do kopce jsem byl celou dobu rychlejší i přes těžší náklad, ale postupně se rozdíl smazával.
Dlaskův statek u Turnova s podle mě zajímavou expozicí.
Gastro zastávka den 2.
Zátiší s pivem a květinou, ó jaká romantika :-D
12% nahoru na Hrubou Skálu. Převod 40/30, kadence a rychlost minimální, ale zase mezi skálama bylo příjemně chladno.
Podvečerní procházka na Mariánskou vyhlídku. Nespali jsme přímo na zámku, ale v sousedním hotelu Štekl, který má takovou trochu prvorepublikovou atmosféru.
...a po procházce na vyhlídku venkovní vířivka s výhledem na skalní město.
Roubená fara v Dolní Krupé
Obvyklý obrázek třetího dne - hledání alternativní trasy v mobilu...
Výhled na Bezděz (nebo Bezzub?) z "tankové" cesty. V tanku by to asi bylo pohodlnější než na silničce, ale dalo se to ten kus přežít.
Poslední ubytování, zámek Nový Berštejn. Nad vchodem má napsáno Hotel ****, ale čtyři hvězdy rozhodně nemá a vlastně bych ani neřekl, že je to hotel. Majitel je bývalý profi hokejista, dnes je mu 75 a o hosty se stará osobně se svojí o 28(!) let mladší ženou. Mám z tohohle zážitku smíšený pocit. Na jednu stranu to bylo trochu jak návštěva u zámeckého pána doma, na stranu druhou je vidět, že areál poslední roky spíš udržovaně chátrá a je otázka, jak to tam všechno skončí.
Pokoj v barvě maršmelounu, ale celkově ne nevkusný.
Něco přírody ze zámeckého parku
Něco přírody ze zámeckého parku
Cestou domů okolo Kokořína
Zastávka na ochlazení v lomu Baraba u Mělníka. Voda super, akorát člověk všude slyší spíš ruštinu a ukrajinštinu.
Poslední panorama a pak už domů
Po loňské pauze vynucené mým zlomeným kotníkem jsem letos zase vytáhnul ženu na malé cykloputování, když jsou děti na táboře. Stejně jako minule relativně nalehko, ubytování spíš drahé a pohodlné, letos jsme spali na zámcích nebo v jejich těsné blízkosti. Stejně jako minule jsem trasu odtajňoval maximálně den dopředu a stejně jako minule to bylo dobře :-) Celkem to hodilo 260km za čtyři dny.
Den 1: Praha – Brandýs n.L. – Toušeň – Benátky n.J. – Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště – písečáky Příšovice – Svijany
Den 2: Svijany – Sychrov – Dolánky – Turnov – Hrubá Skála
Den 3: Hrubá Skála – Mnichovo Hradiště – Dolní Krupá – Bělá p. Bezdězem – Dubá (Nový Berštejn)
Den 4: Berštejn – Kokořínský Důl – Mělník – Praha
Trasa byla narozdíl od minula plánovaná částečně i mimo silnice, což byl trochu problém – už dlouho připravený gravel byl vytrvale odmítán, „protože berany“. S klidem sobě vlastním jsem to neřešil, pro sebe si vzal Favorita na CX galuskách a jeli jsme.
Sám razím už roky pravidlo, že silnička projede všude, nicméně tentokrát se to úplně nepotvrdilo. Lesní pěšiny před Benátkama byly ještě v pohodě, ale trasování cyklotrasy 17 „GW Jizera“ před Boleslaví byla vychutnávka – z jedné strany jsme byli poškrábaní od bodláků, z druhé strany popálení od kopřiv. A když bodláky a kopřivy skončily, tak začal bahenní tankodrom, který jsme místy museli přenášet.
Druhý problém byl třetí den okolo Bezdězu – v mapě značená „zpevněná“ lesní cesta bylo v reálu pískoviště pro mrňata, které bylo na úzkých pláštích opravdu nesjízdné. Operativně jsme tedy trasu přeplánovali, což se nakonec ukázalo jako velice dobrý tah – mimo krátkého úseku po polňačce a „tankové“ cestě jsme se dostali na nádhernou lesáckou asfaltku, která byla mimochodem v mapě značená úplně stejně, jako předtím to pískoviště.
Tak zase za rok!
P.S: Gravel byl nakonec (po návratu) vzat na milost a prý „ono to je docela dobrý, jen takový jiný“.
(vloženo 28.7.22)
Komentáře
Moc pěkné cykloputování. Přímo luxus, to se mi líbí! Čiší z toho pohoda.
Adu a Kotew: Díky.
Milan: Lepší kolo netřeba, minimálně ne pro mě (jestli to byla narážka na moje Fávo). Rychlostí to bylo ve výsledku jak kdybych jel s dětma. Do kopce pomalu, protože je to moc do kopce a z kopce pomalu, protože je to moc z kopce. Ale to je tím, že na jaře jsme s rodinou skoro nejezdili. S tím zámkem máš pravdu, ale na Berštejně je bohužel právě vidět, že posledních pár let ty miliony asi chybí.
Vapes: Jo máš pravdu, bylo to v Čelákovicích. Byli jsme ten den zrovna poblíž a ten vrtulník jsme viděli odlétat. Ze Sedmihorek nahoru jsme jeli po silnici, Myší díra je na turistické stezce, tam jsme se prošli pěšky. A díky za objasnění s těma Rohanama – já furt nějak myslel, že je to odkaz na nějakého konkrétního člena rodu a ono je to zatím myšlené obecně.
Miťo: Jo to jsem si všimnul, že Mělník je tvoje oblíbená destinace.
Pěkný výlet a report, závidím ti ty čtyři dny, já bych to musel dát za den a to by asi zase nedala manželka. Pár postřehů: Mám dojem, že se srazili na Čelákovické lávce, má mnohem „rychlejší“ povrch než Toušeňská. Cyklotrasa údolím mezi Benátkami a Krnskem je vždycky prakticky nesjízdná, lepší je červená turistická značka, párkrát jsem to z lenosti zkusil, ale se silničkou jedině po silnici, kopec se dá vyšlapat a provoz není velký. Trasa Sedmihorky- Hrubá skála byla i s Myší dírou pod zámkem? A Rohanové s karetní hrou souvisí prý přes své rodové heslo, česky něco jako „Raději zemřít, než být nečestný.“
Moc pěkný putování a report jakbysmet, tedy GJ :)
Pěkné cestování, jen na lepším kole, lepší zážitek… ;o)
A udržovat v kondici zámek není žádná sranda, tam nelítají tisíce, ale milióny…
