Kitzbühler Horn
Kitzbühler Horn z parkoviště u Alpenhaus
Kitzbühler Horn
Kitzbühler Horn
Kitzbühler Horn
Mölltaler - dolní stanice lanovky, tady za závorou začíná pořádné stoupání
Mölltaler - silnice je jen moje
Mölltaler - silnice je jen moje
Mölltaler - silnice se klikatí kolem horní stanice lanovky
Mölltaler - horní přehrada
Panoramica della Vette
Panoramica della Vette - šotolina povětšinou pěkně hladká
Panoramica della Vette
Panoramica della Vette - nejvyšší bod
Panoramica della Vette - s výhledem na Zoncolan
Zoncolan - téměř nahoře před tunely do sedla
Zoncolan - výhledy
Tady je pár poznámek k výletu do Alp se silničkou, kde jsem si dal nějaké „prasárny“, dvě z nich jsou zmíněny v téma nejnáročnější stoupání:
Kitzbühler Horn. Stoupání na vrchol má 10 km a převýšení 1200 m. To je přesně 2× větší převýšení než stejně dlouhá trasa na Ještěd z Minkovic. Silnice má fungl nový hladký asfalt a pro auta se platí mýto, takže tam skoro nic nejezdí – paráda. Většina lidí jede lanovkou pod vrchol do Alpenhausu, takže od Alpenhaus na vrchol je slušný provoz turistů na poměrně strmé úzké asfaltce, kam už auta nesmí. No alespoň je to mezi turisty motivace nezastavit a vyfrčet až na vrchol, což se povedlo.
Mölltaler z Ausserfragant na Hochmurtenspeicher přehradu https://mapy.cz/s/logoguceho . Kdo chce zažít pocit absolutní samoty musí sem. Za stanicí lanovky je závora, o vjezdu cyklistů se nic nepíše. Zřejmě je ale povolen, protože následně jsou na další odbočky z trasy značky zákazu vjezdu cyklistů. Asfalt není nejnovější, ale je výrazně lepší než třeba na Zlaté návrší. Protože k horním přehradám jezdí lanovka, tak na cestě nejsou vůbec žádný turisti. Za cestu nahoru a zpět jsem potkal jen 2 auta a 2 ebajkery. Nahoře u přehrad a lanovky jsem potkal tak 10 turistů, naprosto prázdno, proti tomu, co se děje na Kitzbühler Horn nebo Grossglockner Hochalpenstrasse. A to jsem to jel v sobotu.
Panoramica della Vette https://mapy.cz/s/jamucokume . Moc pěkná vyhlídková cesta. Nahoru z Ravascletto se stoupá relativně mírně po pěkném asfaltu, navíc ve stínu stromů. Nahoře po vrstevnici je cca 5 km šotolina, ale nic, co by 28 TLR pláště nedali. Cesta je otevřená pro auta a motorky, ale skoro nic tam nejezdí, a to jsem to jel v neděli. Jedno auto/motorka tak za 10 min.
Zoncolan z Ovaro, krásně navazuje na tu Panoramicu. Je to opravdu krpál, nejtěžší z toho, co jsem jel. Na Kitzbühler Horn nebo jinde jsou taky místa ke 20%, ale tady je to snad 5 km v kuse. Důstojně jsem dal 1 km, zbytek se šněrováním a pár pauzama. Nevýhoda pro dobývání Zoncolanu z této strany je, že je pod přímým odpoledním sluncem a stromy moc stínu nedělají. A opět, velmi slabý provoz aut a motorkářů, protože nahoru jezdí hlavně z druhé strany, kde je široká silnice.
(vloženo 19.8.22)
Kua, to je pěkný !
jecnak: O cestě Panoramica se tady na B-F psalo už několikrát, jen se neuváděl název Panoramica (možná se tehdy ještě tak nejmenovala), ale Monte Crostis :-) .
Okruh přes Monte Crostis (cesta Panoramica della Vette) a Zoncolan je docela těžký. Jel jsem tam ještě v době 23 mm plášťů a šotka se dala projet i na nich. Tehdy se tam mělo jet Giro d´Italia, ale úsek přes Crostis kvůli údajné nebezpečnosti šotolinové části zrušili.