Nejen kolem je člověk živ..
Přidat foto
tábor kousek "pod vrcholem" Mt. Blancu
Lima (Peru)
Cerro Vallecitos
Cerro Vallecitos
Cerro El Plata 5968m
Cerro El Plata 5968m, v pozadí Aconcagua
Cerro El Plata 5968m, v pozadí Aconcagua
cesta do bejzu
Base camp
C2
C2
někde nad C3
summit
z vrcholu
z vrcholu
sestup
Mňami.
Base camp
.. aneb proč si nevylézt na nejvyšší kopec Ameriky.
Přeskočím dva dny na cestě .. a už se večer ládujeme dobrotama v Mendoze. Dokupujeme dobroty a vyrážíme na týden lovit nějaké ty červené krvinky do oblasti Parque Provincial Cordón Del Plata. Dodávka nás vykulí skoro do tří tisíc, první noc táboříme ve 3200m. Posunujeme se po kopci hore – dole a chytáme bronz, někteří opálení v tónu imperial red. Když slunce opře plnou silou, i ve čtyřech tisících je na spodky, v noci pod nulou.
Většina skupiny nocuje nejvýše ve 4300m, ve dvou to tlačíme o 400m výše, což se jeví jako ideální varianta. Jako jediní dva pak dáváme v rámci aklimatizace dvoják – Cerro Vallecitos 5470m a Cerro El Plata 5968m.
Po týdnu blbnutí se na jednu noc vracíme zpátky do Mendozy. Výkrm, dokoupení jídla, výkrm a hurá na hlavní atrakci – Aconcaguu 6962m vysokou hromadu šutrů.
Z Mendozy jedeme 3 hoďky busem, dolaďujeme nějaké papíry, muly na odnos krámů do bejzu a všichni se ze zvědavosti vážíme. Výšlap do Bejzu ve výšce skoro 4400m zabere den a půl nechutně prašnou skoro cestou. Absolvujeme povinnou návštěvu táborové paní doktorky a lovíme předpověď na další 4 dni – je příznivá, pak se má kazit počasí. Celá skupina se hned po prvním noclehu v základním táboře posouvá do C1. Mě se ale vůbec nechce, dávám si den zevl a trávím tu dvě noci. V rámci výstupu C1 přeskakuju a posouvám se rovnou do C2 v 5555m. Později přichází i zbytek skupiny. Bavím se zde s místními, tvrdí, že má v noci začít dost foukat.
Je mi dobře, krvinek je asi dosti, chci dát v noci pokus. Nikomu se ale ve větru nechce. Zhruba od půlnoci kvůli větru moc nespím, rozhoduju se, že to zkusím, při nejhorším se vrátím. V půl páte ráno vyrážím sám vstříc vrcholu. Může být tak –15°C, v této výšce je ještě reálné jít relativně rychle a výstupem se zahřát, vyrážím tedy jen v 5 vrstvách. Někde kolem 6000m vystupuju na otevřenější a větrnější části a začíná být kurevská kosa. Cestou „předbíhám“ asi 25 lidí, co spali v C3. Oblékám na sebe vše, co ssebou mám a stejně je mi zima neb přibývající metry výrazně zpomalují tempo a navyšují množství zastávek s čekáním na plíce, takže vítr krade teplo rychleji, než se vůbec stačí vytvořit. Stoupám tempem krok na nádech a posledních 200 výškových ujdu v kuse tak do 20 kroků a v rámci rozdýchání jsem rád, že vůbec stojím. Myslel jsem si, že vím, co znamená trpět na horách, ale vůbec jsem netušil. .. Chvílí před 11 hodinou už není kam stoupat. Vrchol mám jen pro sebe, něco fotím a mizím, abych se ohřál sestupem…
(vloženo 8.3.23)
Komentáře
Tak tohle je velká paráda! Jak už tu mnozí psali, to už je jinej level turistiky. Někdy bych chtěl taky něco takovýho zažít.
Každopádně díky za report, na tvoje fotky ze série „nejen kolem…“ se vždycky rád podívám.
Ať to šlape!
9.3.23 20:50
Neskutečný výkon. Super report. Respekt.
Na doutníček jsem se těšil, ale měl jsem tam krapet problém se zapalovačem – strašně dlouho jsem ho přemlouval.
A co se doktora týče, je v bejzu stála obsluha, kterou máš povinně navštívit, abys dostal její požehnaní na permit…
Tybláho, seš dobrej.
Na vrcholové fotce se zmrzlýma soplama (pardon, jsem držkatá ;-)) jsem chvilku viděla osmitisícovku, než mi došlo, že je vlaječka z rubu :-) A doutník v téměř 6 tisících je dobrá provokace :-D
Životní zážitek, závidím :-)
Pitel: husty, za normalni situace by ses v tomhle uvaril a tady jsi nahore klepal kosu… :/
Jak to to v BC s tim doktorem? To jste meli nejak zajisteny apod.? Precijenom tehle zpusob „turistiky“ je mi hodne vzdaleny a nemam s tim absolutne zadne zkusenosti…
Moc pěkné! Jsou to krásné zážitky, já jsem byl nejvíc v 5550 v Indii natěžko, a taky to stálo za to … já jsem ten v kraťasech :-)
to roud: šlo dolů dost svaloviny. Vrátil jsem se cca o 20% slabší v silovém tréningu.
to scret: měl jsem na sobě teplé merino ponožky, trenky, podvlíkačky, zateplený 3/4 kahoty a technický kalhoty. Od pasu hore pak 2 merinová trika, merino rolák, větrovku, primaloftku, goráčovku, péřovku, čepici, kuklu dvě kapuce a velké brýle. Na rukou tenké rukavice a přes ně péřové palčáky.
Z ostatní výbavy toho moc nepotřebujes – věci na spaní a na vaření, hromadu jídla, mačky cepín, čelovku..
No, fakt, trochu jiná turistika. Díky za zprostředkování zážitku, paráda. :-)
Přečetl jsem jedním dechem, fotky parádní, výkon skvělý. Blahopřeji a závidím. Sám jsem před asi třiceti lety zdolal v Mexiku Malinche ( 4461m.n ), ale to bylo něco jiného, bylo tam teplo, jen jsem si vzpomněl, jak píšeš „čekání na plíce“.
Panejo… dobre ty! Klidne se rozepis, cos mel na sobe, pripadne i zbytek vybavy…
No ty vole…jako to bych spis asi radeji zkusim 10metrovej dvojak nez tohle sam…
Asi to bylo dost přísný nedovedu si představit kde ty můžeš sundat tři kila :)
Pitel: tak to je méně než bych čekal, byť za normálních okolností by byly 3 kila za týden asi na hranici zdravotního rizika.
Jenda: v první chvíli ve mě hrklo, v kontextu toho příspěvku, že ta žebírka na grilu byla od toho/z toho „odpočívajícího“ chlapíka :-), konec konců, kdo by neznal příběh letu Fuerza Aérea Uruguaya 571, že.
Moc pěkný, na tenhle kopec bych se někdy rád vypravil. Měl jsem kolegu z Argentiny, byl tam několikrát, historek mraky. Třeba jak šel hore, chlapík sedí a odpočívá, no když tam stejně seděl i při sestupu tak si teprv všimli že je mrtvej.
A hovězí žebra na grilu od něj, absolutní lahůdka.
To saxanajam: Jsem pocten. : )
Jinak jsme na kopci stravili 7 noci. Snazil jsem se jist, co to slo a schudnul jsem o 3kg. Nekteri o fous vice..
Moc pěkná prochajda, jsi trošku blázen vyrazit sám na vrchol, ale všechno klaplo, takže palec vysoko vzhůru ;-)
Tak to čumím a tiše závidím. A ještě k popisu, po dlouhé době na BF něco, co jsem se zaujetím dočetl do konce a neumíral nudou.
Jinak by mě docela zajímaly výsledky toho kontrolního vážení, které bylo v popisu nakousnuto, ale zůstalo neodtajněno, tedy kolik % tělesné hmotnosti člověk po několika dnech takové „vysokohorské turistiky“ ztratí?
Velkoparáda!
