Peenemünde na otočku

Peenemünde

Po roce od sólo výpravy do Bibione jsme se domluvili s kamarádem, že spácháme výlet. Nápad byl podobný, já chtěl za Štětín, on vybral Peenemünde a ofiko trasu Odra – Nisa.

Termín vybral Tomáš kvůli práci. Bylo to ovšem 3 dny po cykloakci v jižních Čechách. Takže poněkud hektické. Posekat trávu, uklidit, připravit vybavení…

Odjezd byl v pátek z práce do pivovaru Neuman. Přijel jsem včas, dal 3 piva a velkou večeři. Pak dojel Tomáš, dal jen pivko a něco malého. Pak jsme se dohodli, že přespíme v jeskyni partyzánů. To bylo nějakých 6 km. Závěrečných 50 metrů škrábat se pěšky do prudkého kopce nebylo pěkné. Ale stálo to za to.

Ráno jsme se napojili na trasu o kus dál. V Hrádku nad Nisou chtěli večeři, ale mladý pingl nás měl těžce na háku. Naštěstí 100 m daleko bylo hospůdka s příjemnějším prostředím a obsluhou. Přejeli jsme hranice, vykoupali se v jezeře Berzdorfer projeli Görlitz a spali v altánu.

Nedělí začla únavná část po hrázi. Opravdu nekonečné roviny. Dají se drtit kilometry, ale bez zajímavosti. Dal jsem automat na 25 a točil. Ale fakt jednotvárná nuda. V Polsku dali šašlik a jeli dál. Německá města jsou velmi pěkná.

Mosty z války jsou často odpálené, jen torza čouhají.

Spaní bylo u malého přístřešku s mrakem komárů. Na repelenty moc nereagovali, asi neuměli překlad.

Pondělí bylo stejně únavné a nezáživné. Jen přibyla hejna mušek. Ty byly neuvěřitelně husté a místy nepřetržitě bombardovaly projíždějící. Ve třetině cesty jsem se šel vykoupat do Odry a opláchnout to ze sebe. Maják byl zavřený. V Kostrzyn je pevnost jako v Terezíně, ale mnohem horším stavu, jen zbytky zdí. Dali jsme národní pokrm bigos, něco jako segedín. Jasně že se po tom prdí. Pak se začalo výrazně zatahovat, zvedl se vítr. Okoukli jsme sovětský tank a naštěstí vyhodnotili situaci s zapadli do hospody na pivko a přečkali slejvák. Jenže po odjezdu na nocleh přiletěl další mrak a zmokli jsme kilometr před cílem. Stačilo počkat ještě hodinu, ale kdo to mohl vědět. Radar s sebou nemáme a na webu info nic moc. Tak jsme se dojeli vykoupat do bezva teplé řeky a po občerstvení se ubytovali v altánku.

Docela se ochladilo, komáři ale bzučeli stejně, Off moc nezabírá, ani kolegův repelent nic moc.

Od rána v úterý vítr jako prase, skoro furt do xichtu, nebo šikmo. Tak žádných 27 km ale chvílemi 18 km/h – fujky. Dost otravný celý den. Na mostě u obce Cedynia byla úžasná rozhledna. Ve městech krásně kostely, některé neměly střechy po válce. U turka jsme dali kebab, velmi dobrý.

V posledním městě jsme byli v supermarketu a když jsme vylezli, bylo mokro. Pětiminutový deštík. Vykoupali jsme se v rybníku, kde měl být přístřešek. No nebyl. Tak ještě 5 km cesty. Na konci vesnice byl altánek, bohužel u silnice, ale provoz 1 auto za hodinu pohoda. Dál už nemělo cenu jet tak pozdě.

Ráno standardní odjezd v 9 h. Překvapila cyklostezka lesem, víceméně pěšina, klikatící se mezi stromy. Ale jet se dalo hezky. Na břehu zálivu byla rozhledna, ale davy lidí. Dojeli jsme k přístavišti, kde Tom prohlásil, že by bylo nesportovní jet lodí, takže jsme si dali okolo Anklamu 40 km. Vyfotili zbytek mostu z jedné i druhé strany a jeli do pivovaru v zámku. Ceny přešvihnuté. 4 dcl za 4,90 €. Polský číšník řekl že zásuvky nejsou, když jsem chtěl dobít mobil. Uvnitř Němec vpoho ukázal na zásuvku. No tak pingl nedostal trinkelt.

Jenže jsme měli jet ještě 40 km. Dojeli jsme na pláž Baltu, už bylo chladno. Zase cesta lesem. Tam mi zdechla baterka, při lovení druhé z báglu se urval kabel. No ještě že bylo celkem vidět. Dojeli jsme 25 km k další pláži, nabrali vodu z pítka a za šera dojeli k rozpadávajícímu se altánku. Někdy v půl jedenácté. Zajímavé, že červánky byly až do půlnoci. 165km bylo dost. Dali jsme občerstvení, pivko a bohužel bez koupání šli spát. Jen se trochu opláchli.

Čtvrtek byl zlomový den. Na programu byla prohlídka ponorky a muzea V1 a V2 v Peenemünde. Ponorka byl zážitek. Stísněné prostory, samé hejblátka, ventily, přístroje. Jak to mohli vymyslet a ovládat je mi záhadou. Byla sovětská, ale prý vyrobena v Německu. U muzea jsme vyfotili střely a dovnitř nakonec nešli. Já byl tak napůl navážkách, Tomášovi se nechtělo, tak jsme jeli dál směr Svinoústí. Tam okoukli přístav a dali rybu, když už jsme tedy u moře… Přívozem zdarma naproti, nakoupit v Biedronce a dojet na nocleh. Polsko je podobné Česku, větší bordel… Jak říkal tamní Pšonek: Polska tragédie, když jsme se bavili o cyklocestách. Minulý altán byl vedle ČOVky, tentokrát vedle krchova. Tam je větší klid. Málokdy tam někdo courá.

Ráno pršelo. :-( Vyjeli jsme bez deště. Dlouhá cesta mezi rákosím byla skorem nekonečna. Pak zase pršelo, oblékl jsem se, Tomáš hrdinně pokračoval v dresu. Štětín je hnusné město. Aspoň naštěstí jsme našli stánek. Dal jsem polévku jako dršťkovou ale se se zeleninou. Po frekventované silnici popojeli a pak dojeli do Gartz. Po 3 km se konečně vykoupali, dojeli na nocleh v útulně (ornitologické pozorovatelně).

Sobota byla kus Polskem ze Schwedt přes most s rozhlednou, stále foukalo, poprchávalo. Dojezd znovu do rozklíženého přístřešku. Trošku pršelo, tak jsme se akrobaticky nasoukali pod lavici, zvlášť Tom to měl dobrá při svých 190 cm.

Ráno zámek, zas protivítr, pár kapek, voser. V Görlitz krásně, pítko, waisenbeer za 4€. Plánovaný přístřešek nebyl, prostě nebyl. Kousek jsme se vrátili k přehradě, tam byly jen zabetonované patky. Takhle potmě dost voser. Další jsem našel v mapách 3,5 km. Tak jsme tam přes kopec dojeli a byl tam. Takhle v půl dvanácté v noci po 195 km to potěší. Bylo to 50 m od hranic.

Ráno přes Frýdlant. Na náměstí kafíčko a dortík. Pivovar jsme minuli :-( Kolem Liberce přes kopec to moc nejelo. V Č. Dubu oběd a pak Mladá Boleslav. Pivovar bohužel v pondělí zavřený. Já potřeboval baterie, takže v Bille plechovku na stojáka. Dál Benátky, Lysá, Č. Brod a v Mukařově rozlučkové 2 pivka. Ještě jsem stihl ve stánku 2 dojezdové.

Sprcha, vyházet věci z báglu a do postele.

Odjezd tedy v pátek ráno do práce, pak z práce rovnou trasa. Jedenáctý den v pondělí doma 1600 km. Denně obvykle kolem 150km, občas 120, nebo 160 a tak různě. Odpočinkový den ve čtvrtek jen 100km, ale prohlídka ponorky stála za to!

Garmin tvrdí že jsme nastoupali 7350m, Strava ukázala 6730m. Takže nějak tak.

Na prachy to vyšlo skoro jako doma, kolem 4500 až 5000Kč.

Více fotek na Rajče

Rajče