Tuhle hříšnou myšlenku jsem dostal už když žena rozhodla, že pojedeme do Zakopaného. Drobný průšvih je, že nechat ženu a 3 děti samotné je hodně sobecká záležitost. Takže jsem si ani nedovolil tenhle plán před rodinou vůbec zmínit…
Nicméně hvězdy mi byly nakloněné a po včerejším výšlapu jsem si přinesl puchýře na prstech, takže dnešní túra byla v ohrožení. A co čert nechtěl, parkoviště na Mořské Oko bylo na dnes už obsazené, tak se žena smilovala a dostal jsem propustku
Začátek byl celkem v pohodě, mimo pár cest ne úplně vhodných pro silničku, se žádný průšvih nekonal. Krize přišla až ve stoupání na Štrbské Pleso. Že mi celou cestu vzhůru foukal lehce do zad bylo spíše k vzteku, protože jsem se táhl jako šnek. Záchrana přišla až v Tatranské Poliance, kde jsem si dal kávu, kofolu a koláč. Pak jsem se zase rozjel
Další opruz byla cesta z Kežmarských Žlabou do Ždiaru, celá byla vyfrézovaná a jelo snad milion aut.
Když jsem si už myslel, že to nemůže být horší, dojel jsem k parkovištím u Morskieho Oka a to teprve bylo peklo. Tolik aut na kilometr čtvereční není nikde jinde v Polsku
Ač jsem teď úplně kaput, jsem velmi spokojený, tyhle akce mě neskutečně nabíjí
Ještě se zmíním o městečku Zakopané. Samotné místo je moc pěkné, klasické podhorské městečko. Ale ty davy Poláků úplně všude, to je strašný.....
Tož asi tak
(vloženo 2.8.23)
Jedinej miťo měl odvahu se zeptat..
To dáš, musíš! Jsi mladej a bojovník, uvidíš, že tu mrchu zvládneš :-) Drž se!!
Dík, aktuálně mám poslední chemo..... pak se uvidí, kdy se do toho zase obuju
Ani jedno, další na bucketlistu je Everesting. Ale to až mě propustí onkolog že své péče
Klobouček! V horách dvoukilo s dobrym čaem je pecka. Ale není to kochací :-(
Mum – jj, taky až dodatečně zjišťuji kudy jsem vlastně jel. Až když jsem začal jezdit jako support synovi, tak jsem měl čas se věnovat okolí. A teď už si to zase neužívám :)
Souhlas s těmi závody, vždycky komentátor prej Užijete si jízdu v krásné krajině s výhledy.. Jaký výhledy doprčic?? Vidím bahno, co lítá tomu přede mnou od kola, garmina, a když bahno zhoustne, tak nic :-D A jestli něco vyhlížím, tak občerstvovačku :-DD
Baronin: Ty bylinky bych potřeboval i teď, jsem kantáre ;)
Že je Poláků tolik, kolik jich je, tomu rozumim. V podstatě jsme se ženou došli ke stejnému zdůvodnění.
Vyzkoušeli jsme a už nás tady nikdo neuvidí, zlatý Rakousko… Vlastně se teď už ani nedivím tomu procesí na Sněžku z Polské strany
Easyrider: tak to máme stejné, já si taky z každého závodu pamatuji jem start a cíl. A jinak je to jen jízda v tunelu
Na kafe ke kobylce v Poliance se stavujeme skoro každý den, když jsme v Tatrách. Kafe je tam fakt dobrý a přidávají do něj příměs nějakých bylin, které mají odbourávat únavu a stres.
Těm davům v polských Tatrách se nediv. Polákům patří asi jen třetina Tater a přitom je jich skoro 10× víc než Slováků.
Vypadá to tam pěkně.
Jel jsem to před lety jako závod. Z okolí si nepamatuju nic. Tvoje pojetí se mi libí víc. Pěkné! :)