Nikam jsem vlakem nejel, prostě jsem si na jednom vlakovém nádraží nabíjel telefon a toto mě padlo do oka.
lesní bar č.1-Lesní bar u Víly Helenky. Cestou, kterou jsem sem šel, jsem musel kolo nést v ruce, jinak to nešlo.
Nějaký to povídání.
Něco zde bylo, ale nebylo to nic pro mě.
Tak jsem si tady aspoň koupil musli tyčinku s brusinkami za 20 Kč.
Studánka Helenka. Potřeboval jsem zapít Godasal, pramínek s hrnky se hodil.
Lesní bar č.2- Luční bar u Dráčka poplety.
Cena nabídky.
Zde nebylo nic. A sucho v krku jsem měl, že by se dalo krájet.
Míša dort s kofolou. Já moc na dortíky nejsem, ale Míša dort neměl chybu.
Taková sympatická kašna na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem.
Jídlo jsem jedl něco lehce před 15.00hodin- do té doby jsem měl jenom dvě oplatky. Dalo se to i to trochu utišilo hlad. Akorát brambory po vložení na jazyk jsem musel chladit Kofolou. Zmrzlinu jsem taky jsem měl, byla v dezertu: Horké maliny se zmrzlinou a šlehačkou-ale nefotil jsem to, aby si někdo nemohl dovolit poznámku, že se přejídám, copak to potřebuju.
U Zubštejnu. Cestou sem jsem propotil tričko a kolo jsem střídavě nesl v levé a pravé ruce čestný pionýrský.
Cíl je na dosah.
Konečně Zubštejn. Šel jsem tam určitě nejhorší cestou,co tam byla. Každých 5-10metrů jsem se krátko zastavil a lapal jsem po dechu. Nebyl jsem sám, kdo se často zastavil a lapal po dechu.
Bifé vafle ve Vídni. No, vidět ještě trochu bylo, ale pro zvýšení efektu jsem krátce zapl čelovku na maximální výkon. Machátka má zase v nabídce espresso tonic.
Bylo to hodně na fyzičku, hlavně pěší turistika.
Pěší turistika mě čas dost prodloužila. Kolik jsem měl AVG jízdy na kole je mě putna.
Jo,jo. Měl jsem v plánu Červenou Lhotu, nejprve v úterý, ale kvůli silnému větru v předpovědi, jsem to přesunul na čtvrtek. Pak jsem se, ale ve středu večer prozíravě podíval na internetu, kdy jede první vlak do Kardašovy Řečice a zjistil jsem, že z Okříšek do Kardašovy Řečice je výluka-prostě tam jezdí autobusy. A s kolem do autobusu nemůžu. Takže trasa Červená Lhota-Lipno bohužel padla. Tak jsem si vymyslel trasu na Zubštejn, který jsem chtěl už dřív navštívit. Zjistil jsem, že v okolí Bystřice nad Pernštejnem jsou dva samoobslužné bary, teda tři, ale ten jeden podle fotek na internetu nestál za moji pozornost, tak jsem si o XX kilometrů prodloužil trasu. Bylo mě jasný, že po té mrtvičce, kterou jsem v září prodělal-měl jsem krevní sraženinu v mozku- může se to stát každému i malému dítěti, bude můj výkon slabší, ale úkol byl trasu dojet. Nějaká průměrná rychlost mě byla šumák. Celou trasu mě stěžovalo velmi rychlé tuhnutí nohou a pálení nervů v obou nohách speciálně při jízdě do kopce. Bylo zajímavé, že jak slunce zapadlo, nohy mě tuhnuly mnohem méně a měl jsem najednou mnohem větší sílu na jízdu na kole. Několikrát jsem trochu sjel z trasy, tím se celkový čas taky prodloužil a někde jsem musel jít pěšky. Pro jistotu jsem ráno odpoledne večer polkl Migralgin-proti bolení hlavy ze slunce. Vejšlap na Zubštejn po lesní prudké cestě přes kořeny stromů a kamení byl „porod“. Každých 5–10 metrů jsem se zastavil a lapal jsem po dechu-čestně. Kvůli kořenům stromů a kamení jsem Diveržáka, nemohl vézt vedle sebe, ale musel jsem ho nést střídavě v levé a pravé ruce. Úplně nejhorší byly poslední metry této cesty před Zubštejnem. Naproti tomu cesta z toho kopce dolů, jak by řekl Kotwík bylo úplný „labužo“. Na začátku zpáteční cesty na Zubštejn, jsem potkal jednoho chlapa jak do toho kopce tlačí kočár s děckem, říkal jsem mu, že to nemá šanci ten kočárek s děckem až nahoru vytlačit. Říkal, že už s tím kočárkem už jel hořší trasy. Je jasný, že až na horu se s kočárkem dostat nemohl. Ráno mě napadlo, že bych si mohl zajet na zmrzlinu do Telče, ale bylo to až jsem měl kousek trasy za sebou-to bylo pozdě. Na zpáteční trase jsem na jedné benzince chtěl velké espresso, espresso bylo chuťově bezchybné a mělo tak velký objem, že to snad neviděl ani velký kafíčkář Pepa z Hrabačova, škoda, že mě nenapadlo, to vyfotit. Kolikrát budu tento rok zde reportit nevím, ale už je to celkem dobrý: vysoký tlak, vysoká hladina choresterolu a vysoký obsah cukru v krvi se pomocí prášků dostalo do normálních hodnot i když tlak občas povyskočí nad normu. Hlavně se zbavit toho tuhnutí a pálení nervů v obou nohách a časté vyčerpanosti. Závěrem bych chtěl poděkovat Báře2 od Tetčic za zříjemnění říjnového odpoledne a že se se mnou podělila o svůj zámek na kolo, protože já jsem ho zapoměl doma. I když jsem si myslel, že jsem si ho bral sebou. Báro díky.
(vloženo 11.8.23)
Super, Kožíšku! Tento výlet po lesních barech vydá za tři Červené Lhoty :-) Radost pohledět na sérii fotek „od baru k baru“, to dokážeš jen ty. A žádný snadný terén sis pro rekonvalescenci nevybral. Nikam nespěchej, zajet hodně přes stovku v horku a v takovém terénu je obdivuhodné, všechna čest! Tak ať to jezdí pořád a zdraví je jen a jen lepší. Děkovat za zámek nemáš za co, rádo se stalo :-)
Kouba 2005: protože já jsem tak objemný espresso opravdu měl jen to nemám vyfocený, proč bych to sem asi psal, kdyby to nebyla pravda. Já se nelituju, jenom konstatuju.
Vapes: díky, původně bylo v plánu Červená Lhota-Lipno.
Jedno kafe a jakej román to potřebuje :-D Hlavně, Pepo, věř nebo nevěř, nechá to na tobě :-)
Kožuchu, parádní poježdění i na zdravýho, tak se furt nelituj! Ty samošky tam máte nějaký vykradený, asi se o to nikdo moc nestará :-(
Pepo: možná to dělala podobným stylem jako já na Tassimu, když chci espresso do celého hrnku. Zapnu to vložím kapsli s espressem, zmáčknu tlačítko, napustí se základní objem espressa, pak je tam možnost dopouštět teplou vodu, tak držím tlačítko dokud se nenaplní celý hrnek. Dělala to samozřejmě bez kapsle, ale možná na podobném principu. Škoda, že jsem ten plný kelímek na benzince v BnP nevyfotil.
Pepa z Hrabačova: to espresso totiž nebylo z klasického automatu na benzince, ale dělala to na nějakém levnějším automatu značky Philips. Věř nebo nevěř nechám na tobě.
Aduldinho: výluka je Okříšky-Kardašova Řečice, kdybych chtěl jet zpět, tak Českých Budějovic do Budišova u Třebíče, tak by byla část trasy autobusem. Nevím jak se přepravují kola při výluce, ale já mám nejradči své kolo na očích a jsem dost háklivej na jakýkoliv přibývající oděrky.
Pepo z Hrabačova: dík za pochvalu, je to jak píšu, chtěl jsem velké espresso za 35kč a to espresso mělo takový objem jako je objem největšího kelímku na benzince. Dokázat to nemůžu, nemám to vyfocené, ale je to tak. Já vím, že espresso má malý objem, právě proto jsem se tomu divil. Jestli tomu věříš nebo nevěříš nechám na tobě. Jo mrtvička mě dala zabrat, absolvoval jsem po ní 25 lekcí rehabilitace, plus jsem to co se dělalo ten den na rehabilitaci cvičil doma. Aby se chod levé ruky a levé nohy dal do původního stavu. Věřím, že už bude jen líp.
Kožíšku parádní výlet. Velký respekt za výkon po nemoci a zdolání zříceniny hradu Zubštejn. Jo a Espresso má max. 30 ml. :-))) Pokud chceš velké musíš dát doppio (60 ml ) A nebo prostě Turka 1:1 ( voda , káva) :-))))
Kožíšku, cajk, už to chápu! ;-)
Apropo odkud kam je ta výluka a oni vůbec nepřepravují kola? Když byla výluka Blansko – Svitavy, tak jezdila zvlášť dodávka pro kola ;-)
Adu, polepši se. :-DDD
Pěknej report z náročné vyjížďky. Musels překonat spoustu překážek, ale dokázal jsi to. A to je pak supr pocit. Jen tak dál!
Kožíšku, tak to pardón, říjen minulého roku už můj mozek jaksi opustil, soustředím se vesměs na teď a tady, i když samozřejmě jako každý věkem již pokročilý občas rád zavzpomínám! :-)
Jasný, Člhota je prima, není nabubřelá, neřve tu svou krásu do světa a tak. Já jsem tam každou chvilku…
Kotwík: Červená Lhota mě štve, ale co nadělám. Hospital Kuks je mimo můj zájem.
Aduldinho: to byl říjen minulého roku, dyť tady dávala report, to chce pamatováka.
Vik: u mě je Červená Lhota srdcovka, tak to třeba vyjde někdy jindy.
Parada! A te Cervene netreba litovat, je to proste nabarvenej barak uprostred vypustenyho bahnaku:-)
Dobrá práce, Kožíšku! A nejsi krapet napřed? Že děkuješ Baruš za říjnové odpoledne? Hlavně, ať si zase brzy Jura, drž se, chlape! ;-)
Parádní report Kožuchu, Zubštejn je super, GJ. A Červená Lhota ti určitě neuteče, stejně jako Kuks. :-)