Kouřim
Přidat foto
Pražská brána v Kouřimi. Bývá označována za nejlépe zachovanou raně gotickou městskou bránu v Evropě. Po někdejší padací mříži zbyly jen drážky v severním průčelí. Bránu ještě chránilo předbraní s padacím mostem přes příkop, to se nedochovalo. Ostatní brány města byly v minulosti zbořeny.
355m vysoké anténní stožáry mého oblíbeného vysílače Liblice B stále stojí.(postaveny 1975-76) Naši severní sousedé měli stožár dvakrát tak vysoký (Konstanynow) a vysílač dvakrát výkonnější, ale bohužel se zřítil už v r.1991.
Na obzoru Lipská hora s bojištěm, tam jsem byl minule.
Kostel Sv.Štěpána v Kouřimi byl budován současně s městem v 60. letech 13. století jako trojlodní bazilika. Je ukázkou tzv. burgundského slohu. Kolem býval hřbitov, zrušený v roce 1836. Na jeho okraji stála zvonice.
Kostel Sv.Štěpána z jihu, na zdi je vidět část souboru renesančních mramorových náhrobních kamenů, které původně zakrývaly hroby v interiéru kostela.
Zvonice u kostela postavená v roce 1525. Později byla opravována a přestavována. Uvnitř se nachází dva barokní zvony - Štěpán a Marie ulité roku 1671 mladoboleslavským mistrem Janem Pricqueyem. (měl dílnu v boleslavském hradě) Zvony jsou zavěšeny netradičně srdcem vzhůru.
Dochovaná předsunutá bašta posilovala obranyschopnost města.
Zbytky cisterciáckého kláštera ,který založil v roce 1357 příbuzný pánů z Pardubic, nejvyšší kancléř Českého království, mindenský biskup (město ve Vestfálsku, Německo), probošt vyšehradský a pozdější magdeburský arcibiskup, Dětřich (Theodorik) z Portic.
Klášter byl nazván Ad Gratiam beatae Virginis (K poctě Panny Marie Milostné) a položení základního kamene se dne 13. října 1357 osobně zúčastnil císař Karel IV. spolu s olomouckým biskupem Janem Očkem z Vlašimi (Joh'em Olomucen's Epi'i) a celou řadou významných hostů,
Nadějný rozkvět kláštera nenarušila ani příhoda z roku 1366, kdy tu byl přepaden a zardoušen opat Martin.
Zvýšený stavební ruch tu panoval také přelomu 14. a 15. století Nejmohutnější stavbou kláštera byl chrám Milostné Panny Marie, na jehož stavbě se účastnila bývalá huť Matyáše z Arrasu († 1352), uvolněná z budování chrámu sv. Víta na Pražském hradě po příchodu Petra Parléře. Dne 18. dubna 1421 klášter zničili husité, jeho ruiny byly ponechány svému osudu.
Z celé nádherné stavby se dochoval jen tento jediný pilíř. Dílo dávných kameníků čelí již přes šest století povětrnosti.
Semická hůra při cestě k domovu.
Z renesančního zámku v Přerově nad Labem se po vypálení švédskými vojáky v roce 1639 dochovala jen přibližně polovina.
Zámek je obklopen vodním příkopem, přes který vede klenutý kamenný most. V přízemí je kaple Nejsvětějšího Spasitele a v prvním patře rytířský sál s velkým krbem. Zámek není přístupný veřejnosti.
Pohled do vodního příkopu.
Občerstvení na závěr, silnička vypadá mezi těmi moderními stroji jako dětské kolo...
Posledně, když jsem byl na Lipanech jsem už Kouřim nestihl navštívit. Dnes jsem to tedy napravil. Jel jsem na Český Brod, Třebovli a Kouřim, zpátky na Vrbčany, Pečky, Sadskou a Čelákovice. S rýmičkou a plným žaludkem po nedělním obědě se moc dobře nejelo. A také počasí bylo dost zvláštní, vichr a vedro, vzít si jen jeden bidon s pitím nebyl dobrý nápad, musel jsem se stavit na dva birelly v Toušeni. Ale stovka je doma.
(vloženo 28.4.24)
Komentáře
bara2: Někdy se to tak dělalo, třeba v Berouně to jezdilo venkem, brána má takovou vpadlinu, kam se mříž vešla, zase jim netáhlo dovnitř.
miťo: Jezdí to pěkně, i když je to stará nemoderní herka (nemá kotouče), ještě dumám, že dám řidítka ještě o jednu podložku níž, ale nechce se mě řezat krk vidlice, no ještě uvidím. Scotta mě totiž sebral synek… Nějak objevil, že silnička jezdí opravdu svižně. Trochu jsem se zase s tím popisem rozkecal, jsem rád, že se to i někomu líbí.
Vapesi, za vysvětlení mříže děkuji. Já jsem myslela, že to jezdilo nahoru po vnější zdi, zmátly mě jakési vodorovné drážky nahoře na pilířích. Vevnitř se na to nikdo nemohl dostat.
KTMko vypadá dobře! Pěkný a výpravný report, jak je u tebe zvykem. Díky!
bara2: V portálu jsou vysekané vodící drážky, široké cca. 50mm, mříž se vytahovala do interiéru brány. Ty stožáry jsou jen o trochu mladší než já… A když jsem chodil na SPŠE, tak nám o něm pořád vyprávěli. Já sám jsem ho kdysi poslouchal v Chorvatsku na kus drátu. (Topolnou tam něco rušilo)
Na té fotce to ještě nevypadá tak hrozně, jako ve skutečnosti. Na druhou stranu jim všem hravě ujedu. (na dlouhé trase)
Pěkné počtení ke kafi, děkuji. Na bráně na 1. fotce jezdila mříž shora dolů drážkou v těch pilířích? Liblické stožáry jsou takové pěkné orientační body v krajině, je vidět, že je máš rád :-) A u poslední fotky jsem si vzpomněla, jak jsem poprvé uviděla Růženku vedle mého tehdejšího HT a starého MTB na 26" tlustých gumách: vypadala jak plnokrevník vedle pivovarského valacha :-D
kotew CZE: Díky, jsem strašně ukecaný.
mojcek: Děkuju, vítr byl opravdu nepříjemný, ale protože jsem se nehnal a jel v turistickém režimu, tak to šlo vydržet.
Tak zase o něco vzdělanější. GJ a díky Vapíku, parádní report.
