Beskydské azuro

Bylo na čase vytáhnout „opět“ lopaty z domu po včerejším Javorníku. Tentokrát full vystřídaný za štěrkolet, který se vydal na svojí první výpravu do Lysohorských kuloáru. Brzký odjezd směrem do Malenovic byl trochu zklamáním, protože restaurace Pod Borovou měla ještě zavříno, takže jsem oželel snídani i kávičku. Posilněn tyčinkou se tedy vydávám na Ivančenu, odkud objíždím Lysou na Zimný, abych vyjel na vrchol. Dlouho se nezdržuji, vystojím slušně frontu na hladítko, jeden z tisíců mě cvakne a řítím se dolů k Šanci. Dole se zastavuji na malý oběd, doplňuji u Cyrilky pramenitou vodu do bidonů a razím si to na Martiňák. Z Podolánek to lámu ve stoupání po vlhkých kamenech, kde kopec tlačí elektrikáři. Vyjedu bez vycvaknutí. Marťa je opět uzavřen a tak nezbývá než pokračovat na další pitstop Pustevny, kde doplňuji další tekutiny v tomto horkém dni. Sjíždím na Maralák a zde jen nakousnu další tyčinku. Nějak nemám ani chuť nebo hlad. Zpátky do Čeladné, Frýdlant nad Ostravicí a po cyklostezce domů. Kolo pokřtěno ohněm. Vypito tak 6 litrů tekutin, 3 tyčinky a 1 gel. Dobrý to den.

6:40:00 | 152 km | 2 520 m | Strava