východ slunce v prvních kilometrech
stín
bývalý vojenský prostor u Mimoně
stoupání z Nového Boru na Kytlici
viz nápis
šup do Saska
řeka Mulde, měsíc a vláček
ještě asi 10km
dominanta města
stará radnice
kostel sv. Tomáše
radnice
cesta při měsíčku směr...
...nepohodlný kutloch
Colditz
Druhý prasklý drát na kolech Javax. Záruka, pokud vážíte do 90ti kg, se nevztahuje: -pokud silniční kola na silničních pláštích namontujete do cyklokrosového rámu -pokud použijete lehké bikepacking brašny -pokud použijete na kole dvě lahve větší než 0,5 litru -pokud manontujete na kolo blatníky -při jízdě s batůžkem na zádech -při jízdě s plným žaludkem
Rochlitz
druhý východ slunce
Göhrener Viadukt
u Wolkensteinu
chlazení, kvůli rejpalům bez bot :D
Hazmburg
Říp
kůl koza
podpírání měsíce, odhaleno! (fotka nevyšla, není ostrá)
tak tady jsem už nevěděl jak si sednout, kde chytit řidítka, no děs
Hradec Králové, Labe
Protože na PRVNÍ POKUS to letos nevyšlo díky prasklému drátu v zadním kole Javax a chtěl jsem mít letos Lipsko splněné, nezbylo, než se tam vydat znovu.
Devět dní zotavení po TŘÍDENNÍM PUTOVÁNÍ Českem, Rakouskem a Slovenskem mi snad bude stačit. Nejhůř na tom byl zadek, díky vysokým teplotám a následně odření od soli z potu.
19. července byla letos poslední šance to zkusit. Počasí vypadalo slibně bez deště. Nachystat kolo, výbavu a jde se na to. Budík klasicky ve 4:00 a před pátou již ukrajuji první metry. Trasa je nová, před Mnichovo Hradiště a Nový Bor do Chřibů, kde se mi kopce zakously do nohou. Nejedná se o dlouhá, ale velmi strmá stoupání, kde s vděkem použiji převod 34/32 na kole s lehkými bikepackingovými brašnami. Každé kilo je znát. Přes Šluknov přijíždím do Německa, kde to rozhodně není po rovině, jak se to zdálo při plánování trasy. S mírným větrem v zádech je teplota zlehka nesnesitelná. Snažím se doplňovat tekutiny na benzínových pumpách. K Labi přijíždím v oblaku nečistot, který produkují kombajny při sklizni obilí.
Slunce se kloní do lehkých mraků na západě a nastává noc. Ve 23:00 vjíždím do Lipska, už skoro po paměti najdu kostel sv. Tomáše a odpočívám pod nejslavnější sochou J. S. Bacha. V kostele někdo potichu hraje na varhany. Nejedná se o konzert, spíše si virtuóz nacvičuje dílo, které nedokáži identifikovat.
Před půlnocí zvedám kotvy a směřuji 31 km k vyhlédnutému přístřešku v lese. Tam rozbalím spacák na stůl ve snaze dát si hoďku šlofíka jako prevenci usínání při jízdě na kole. Jenže mám plný nos, smrkám a kýchám. Zřejmě díky vystavení sliznic oblaku prachu při té sklizni. Naspal jsem toho málo, vytvořil hromadu posmrkaných kapesníků a dal se zase na cestu. Začíná svítat. Cestou do Chemnitz poznávám místa z mých dřívějších cest. Ačkoli jedu podél vody, cesta neustále stoupá a klesá, což se dost únavné. U zámku Colditz, kde byli za války vězněni spojenečtí piloti, mi praská drát v zadním kole. Ano už zase! Naštěstí jsem připraven a mám s sebou čtyři náhradní. Ještě pár takových jízd a kola Javax budou zcela přepletená.
Cesta přes Krušné hory je mega únavná. Sjezd do Chomutova pro změnu za odměnu. Dole je celkem vedro a od rána fouká proti, což značně zpomaluje postup vpřed. U Řípu mám toho opravdu dost. Uvažuji nad ukončením jízdy, ale jen díky tomu, že mi to před měsícem nevyšlo, se donutím pokračovat. Slunce zapadlo u Lysé nad Labem a já vstupuji do druhé noci v sedle kola. Měsíc v úplňku mi dělá společnost. Protože v tento čas není provoz, beru to po bývalé státovce přes Vlkov pod Oškobrhem. Domů dorážím v 0:49, únava taková, že to ani nelze popsat. Letos už žádný extrém nebude :D Tohle fakt bolelo.
(vloženo 21.7.24)
Nydlak: průměrka ke konci padala dolů, zombie moc rychle nejezdí :D
Kotwík: díkec chlape!
Opět splněno ;-) poklona a velkej respekt Miťo, GJ.
Jako respekt. Na takové vzdálenosti i ta průměrná rychlost vs nastoupané kilometry jsou hodny titulu MIMOZEMSTAN roku
No kluci pocity byly nehezký. Mimo ospalosti jsem nevěděl jak sedět a držet se řidítek. Střídal jsem pravidelně tyto styly (v žádném jsem nevydržel dlouho)
Na řidítkách mám dvojí omotávku a bez hrazdy by to bylo děsný.
Jak často jsi jel na hrazdách? Já po 5–6 hodinách v sedle už nevím, jak ty berany chytit (a to tam mám dvě vrstvy omotávky :-))
Kos: no já po 255km na konci už na kole moc neseděl a jel docela často ze sedla :D
Ani si nechci představovat, jak se na konci takové štreky sedí na kole…
míťo: myslel sem to tak, jak to dělá třeba Kotew. Nedávno tu od něj byl taky pěkný report. Vezme lehký spacák, stan a 2–3 dny se toulá po krajině. To by mohlo být fajn a na pohodu.
Cavendish: na rozdíl od loňska se jedná o částečný bikepacking, vezu spacák na krátký šlofík, protože mě ty dva mikrospánky vloni fakt vyděsily. Jenže takhle naložené kolo je prostě těžší a pomalejší. Chce to jet na lehko a mít doprovodné auto. Jenže to pak fakt lituju řidiče. Popojíždění a čekání.
Singlespeed: těch 300 tisíc tam už bude s velkou rezervou :D Stravu mám od prosince 2014.
Cavendish: nastal čas si z toho přestat dělat pakárnu a víc si to užít. Třeba ČR, A + SK na tři dny a dvakrát spát v posteli jako člověk bylo mnohem lepší!
Ok, tak mu dáme limit, ať kje to zajíamvý :D Teď měl 770km za 33,5 hodiny. Co takhle 1000km za 40 hodin? Hm hm?
Tak hlavni je spis kolik km za jak dlouho. Jinak se da vzdalenost navysovat donekonecna. Je to jen o case, ktery tomu kdo chce venovat a jak to zvlada organismus pripadne jak to clovek umi vcetne vyzivy.
1000 km nemusí být konečná. Dá se přidávat do nekonečna, 1000 km, 2000 km, 5000 km, 15000 km, 40000 km (kolem světa), 380 000 km (na Měsíc) atd. :-).
Skončí to, až padne meta 1000km na švih. Magické číslo mimo tuto galaxii.
Kde to skončí, já se ptám?? ;-)))
No smekám, nelze jinak – masochistické, leč monumentální. Gratuluju ke splnění výzvy, miťo. Ta hlava, to je hroznej motor :-)
Ales007: mně není do zpěvu ani dnes, stále únava a cyklistická kocovina obecně ;-)
Patriku souhlas, DT Swiss a šikovný ručičky, který umí a nedrží tenzometr jako prase kost :D
mito: Jedině DT Swiss. Istanbul a zpět domu a na kolo jsem vyjma 4–5 píchanců a mazání řetězu nemusel sáhnout…By mě jeblo muset řešit dráty…
Parádní report, Miťo! ;-) Jsi neskutečný borec, mně je zle, jen si tu dálku představím.
Javaxy opět zklamaly, nemáš jezdit tak napapanej :-) . Ale tentokrát v té smůle nejsi sám. Já včera na švihu se ženou v Beskydech vysklil tlustým klackem zadní zánovní bajkový Reynolds, dvě špice se doslova vyrvaly z karbonového ráfku i s niplem. Kolo však ani nechytlo osmici, tak jsem v klidu pokračoval v bajkovačce a večer objednal nové zadní kolo DT Swiss, 12 litrů v prd…
Ten si nech. Měla jsem teď 14 dní dovču, moje bolavá prdel mi stačí:-) Dvě bolavé zadele by byli až moc.
enduristka: kdybych ti dokázal půjčit můj rozsekanej zadek, tak by tě ta závist přešla :D
To je masakr. Tichá závist.
Tak to velký respekt, že jsi to tahle střihnul záhy na novo, já bych na to neměl takto v krátké době rozhodně morál a jak by mi praskl drát podruhé, tak bych to kolo snad vzteky hodil ze skály! ;-) A co se týče zadele, tak mě včera na blbém dvoukilu taky v závěru již dosti bolela, nedovedu si vůbec představit odsedět takovouto štreku! Klobouček a už dost „hovadin“! ;-)
tigermoth: špice mám od nich Pillar PSR WING 22, 2.0 mm, ale přes zimu tam půjdou DT Aero Comp. Pokud jsi zaplétal sám, bude to cajk. Myslím, že v biketone výplet přetáhli. Když mi praskl první drát, byla to osma jako blázen. Teď při druhém drátu (také u kazety) to házelo jen z 60ti procent. Divný co.
plysovykozisek: měl jsem 4ks náhradním drátů, výměna byla otázka pár minut. Hlavně aby nipl nezapadl do ráfku. To by se protáhlo.
Kvůli tobě nás žádná mimozemská civilizace nechce navštívít, bo má strach :)
Ale znervózňujou mě ty tvé Javaxy. Mám od nich komplet záplety na drátech pillar 1.8 na XCčku. Je tedy pravda, že jsem si to pletl a napínal sám, ale stejně. Jaké dráty sis nechával zaplést?
Gratuluju, je to pořádná porce kilometrů a hromada kopců. A samozřejmě parádní fotky.
Proč to nemáš komplet přepletené, vždyť si psal, že necháš vyměnit komplet všechny špice?
Super výkon, je vidět, že už máš zkušenosti v plánování trasy, noclehu včetně výbavy na kolo. Sklizně obilí jsou nepříjemné z hlediska prašnosti, nezdá se to, ale jet v tom déle je hodně nepříjemné, omezující.
Gratuluji k úspěchu! Je to moc pěkný výkon. Tentokrát jsi dojel do osvětleného města :-) Moc pěkný report a spousta fotek, to byla radost prohlížet, děkuji. Při čtení popisku u chlazení noh ve vodě jsem si říkala, že je dobře, žes zčeřil vodu, ještě by ti někdo mohl vyčíst třeba špatně zastřižený nehet či jinou ptákovinu :-D
Upřímně. Jsi prostě „magor“ :-) samozřejmě myšleno v dobrém… Poklona, respekt a úcta k tomu co dokážeš jezdit za nesmysl ;-)
A jaks to odjel Miťo, když ti praskl drát?