Poděbrady a okolí

Poděbrady, Riegrův pramen. Původně vyvěral z vrtu hlubokého 87m, který pocházel z r 1911 . Od r. 1972 je to jen pítko napájené z centrálního rozvodu lázeňské vody. V pavilonku najdete kohoutky jako někde v umývárně.

Sklárny Bohemia v Poděbradech. Byl jsem tam před šestou hodinou a poslední opozdilci právě pospíchali na ranní směnu.

Pamětní deska Bohumila Jandy Cidlinského v obci Pátek u Poděbrad. Bohumil Janda (*1. května 1831 Pátek u Poděbrad, +29. září 1875 Poděbrady), podle svého rodiště v Pátku nad Cidlinou užíval pseudonymu Cidlinský, byl českým básníkem, romanopiscem a překladatelem z polštiny, ruštiny a francouzštiny. Některá svá díla podepisoval iniciálami B. J. C. nebo pseudonymem V. Lánský. Byl otcem Jiřího Jandy, zakladatele a prvního ředitele pražské zoologické zahrady.

Pátek u Poděbrad. Náves obce.

Po zrušení poděbradské rybniční soustavy byl r 1821 v Pátku postaven Nový mlýn na Sánském kanále.

Mlýn byl postaven pod bývalými nápustnými stavidly rybníka Blato. Kousek odtud směrem na východ rybník začínal. V této části byl mělký a při březích zarostlý rákosím.

Mlýn je dnes již jen zříceninou. V době existence Blata tu žádný mlýn nestál, většina průtoku Sánského kanálu sloužila k napájení rybníků.

Před r. 1790 bych měl krásný výhled na hladinu rybníka Blato, který byl založen již koncem 15.st a měl rozlohu přibližně 10 km2 a byl tak největším rybníkem v Čechách.

Pohled na bývalý rybník, stromy v pozadí byli původně na ostrově. Někdy po r. 1470 vznikl Sánský kanál, který u tvrze Badry odbočoval „Baderskými stavidly“ od řeky Cidliny, odebíral podstatnou část jejího průtoku, aby přivedl dostatečné množství vody do „poděbradských blat“,

I zde se rozlévaly vody Blata. Předtím zde patrně byla bezodtoká oblast, o jejímž charakteru předtím není spolehlivý doklad.

Tady bývala výpustná stavidla rybníku Blato. Pokud si chcete o zdejších rybnících přečíst více, tak zde je odkaz na zajímavé čtení: https://www.vtei.cz/2020/02/vzestup-a-upadek-podebradskeho-a-nymburskeho-rybnikarstvi-pohledem-historicke-hydrologie/

Pohled na někdejší Blato z odbočky silnice u bývalého zájezdního hostince Na Šabatě, kde byla jeho nízká a krátká hráz.

Další z mnoha zrušených rybníků zdejší rybniční soustavy. Les v pozadí roste na dně někdejšího Křečkovského rybníka. K rybníku se váže zajímavý příběh: F. J. Vavák popisuje nalezení císařské tabatěrky r. 1791 na dně tehdy již zrušeného a osetého Křečkovského rybníka: „25. dubna v den Sv. Marka, děvečka jedna ze vsi Křečkova na panství poděbradském trhajíc trávu v obilí, kteréž jest na tamním velikém rybníce, jenž 3 léta se sušší a osívá (vypuštěn 1788) nalezla pikslu velmi drahou.“ Tu ztratil v průběhu honu na kachny, který se tu konal roku 1746 císař František Lotrinský (manžel Marie Terezie). Na nalezení vzácné císařské tabatěrky byla tehdy vypsána odměna Rybník pak byl vypuštěn a přikázána robota na její hledání. Ovšem neúspěšně. Císař zemřel r.1765 a nalezení své tabatěrky se tedy nedočkal.

Bývalý zájezdní hostinec Na Šabatě. Zde dne 30. prosince 1813 zemřel při návratu domů do Francie Jean Félicité Coulon-Thévenot (* 19. září 1754, + 30. prosince 1813). autor francouské těsnopisné soustavy. Roku 1788 obdržel titul Sekretář tachygraf Jeho Veličenstva. Jako správce vojenských nemocnic se zůčastnil bitvy u Lipska (16. – 18. října 1813), kde byl zranněn a zajat.

Na průčelí bývalého hostince najdete pamětní desku odhalenou r. 1910. Na ní, pod erbem s psacím brkem je v reliéfu květinové dekorace napsáno: „Zde 30. XII. 1813 skonal vynálezce francouzské soustavy těsnop. J. F. Coulon-Thévenot. Nar. v Paříži 19. IX. 1754.“ Úmrtní zápis je zde, mezi červenou a modrou čarou: https://ebadatelna.soapraha.cz/d/13274/50

Svůj poslední odpočinek našel na starém hřbitůvku u kostela Sv. Leonarda v Úmyslovicích. Jako příčina úmrtí byla uvedena "nervová horečka", pod tímto názvem se zřejmě ukrývá obyčejný tyfus...

Pamětní deska na zdi kostela připomíná jeho zrušený hrob. Hřbitov je zarostlý, neudržovaný a nepřístupný . Proto jen fotka z dálky. Na černé destičce na zdi stojí:: „Zde pochován 2. 1. 1814 J. F. Coulon Thévenot, francouzský stenograf.“ Více zde: https://www.seniortip.cz/?module=article&id_article=6646