Byšičky

Kaple Sv. Václava byla postavena v roce 1696 jako součást areálu poustevny a tzv. zázračné zahrady s čtrnácti plastikami, fontánkou a větrným mlýnem. Iniciátorem výstavby byl tehdejší majitel panství František Antonín Špork. Poustevna stála při významné silnici od Prahy ,na hranici jeho panství Lysá nad Labem. Současná podoba, kdy výklenkovou kapli sv. Václava doplňuje dvojice soch andělů-světlonošů Žalostné a Radostné smrti, vznikla až po zrušení poustevny ve 30. letech 18. století.

Špitál pro nemocné a přestárlé poddané na panství Lysá nechal v letech 1715–1717 vybudovat hrabě František Antonín Špork podle návrhu významného českého architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Budova vpravo je zbytkem kaple Svatého Kříže vysvěcené 30. září 1717 a zrušené r.1790 Beze stopy zmizela i bohatá sochařská výzdoba areálu..

Krajina kolem toku Labe. Placka a pole, místy písek a voda.

V pozadí je zbytek kláštera bosých augustiniánů v Lysé, postavený hr. F.A. Šporkem podle návrhu B. Scottiho v letech 1739–1741 . Byl zrušen r. 1812. Nad ním je zámek.

Pseudogotická kaple sv. Václava vysvěcená 3. října 1888 na návsi v Byšičkách. Byšičky jsou jednou z nejzachovalejších barokních vesnic v Čechách. Obec je vybudována na kruhovém půdorysu jako tzv. okrouhlice.

O obnovu obce se zasloužil hrabě František Antonín Špork, který v roce 1717 nařídil založit novou vesnici s názvem Byšičky, údajně podle vzoru původních slovanských osad nechal postavit osm velkých stavení do kruhu okolo návsi.

Původně zde stávala ves Byšice s mostem přes Labe, z něhož zbyl do dnešní doby jen zbytek nájezdu. Most byl zničen za husitských válek, ves ztrácela na významu a nakonec zanikla za třicetileté války.

I v Byšičkách zanechal svou stopu Jára Cimrman. Někdy se mně zdá, že je těch míst už příliš.

Starý transformátor v Byšičkách, podle izolátorů z dob, kdy byl VN rozvod jen napětím 6kV.

Kříž postavený Josefem Koštířem, rolníkem v Byšičkách r. 1890. V horní části připomíná nápis smrt (patrně jeho syna) J. Koštíře v I. sv. válce.

Příjezdová cesta do Byšiček.

Rybníček u dvora a bývalého špitálu Karlov.

Lávka přes vodní plochu na Řehačce. Hrozně dlouho jsem tu nebyl, naposled někdy začátkem devadesátých let 20.st..

Řehačka je jezero vzniklé spojením starého říčního ramene, které vzniklo v místě dřívějšího toku řeky Labe, a písníku, který vznikl po těžbě písku v roce 1953. Má rozlohu 7,55 ha

Bývalá silnice Vratislavské pošty z Lysé do Prahy. Dnes je to jen lesní cesta, kdysi frekventovaná komunikace byla přeložena jižněji kolem r.1775 v souvislosti se zánikem mostů přes Labe v Toušeni.

Někde v těchto místech v Toušeni stávala až do r. 1775 soustava dřevěných mostů přes ramena Labe. Vedla po nich důležitá silnice z Prahy na Lysou a odtud na Městec Králové a Vratislav, případně na Jičín a Trutnov.

Jednosměrka před Satalicemi vede v trase staré silnice z Prahy na Lysou. Dnešní úprava je poněkud nedomyšlená, proti nebohému cyklistovi se na úzké silnici zcela legálně řítí auta rychlostí 90km/h (a někdy i víc)

Satalice, cyklopruh k ničemu, věčně v něm parkují auta.