V Abisku se mi podařilo potkat Victoire. Zajímavé setkání a opravdu je ten rám, nosiče a představec krásně udělaný. Klobouček do Francie.
Dokončili jsme naši cca 16 denní procházku po severu Švédska a budeme se vracet domů. První týden byl více mokrý, ale druhý týden nám to vynahradil v plné síle začínajícího podzimu.
Více fotek na Flickru. https://www.flickr.com/…4/H8956FZ4WM
(vloženo 9.9.24)
Moc pěkná výprava. Švédsko se nikdy neomrzí. Budu muset taky někdy vyrazit na ty podzimní barvy a Auroru…
Já jsem právě z tohohle důvodu zavrhla klasické celokožené pohory, a to jsem měla alasky od hanwagu. Objevila jsem vysoké trailovky od hoka one one, prezentovali je jako běžecké do horského terénu, se stabilizací kotníku, takový trochu zvýšený komín. Už jen ta hmotnostní úleva byla neskutečná. Jsou tedy s membránou, ale jak píšeš, celodenní mokro stejně projde. Nízké trailovky s membránovýma ponožkama jsou další vývojový stupeň homo trekofilus, ale ten už nemám vyzkoušený na nějakých důstojnějších vzdálenostech.. a úplně se tomu mokru poddat – to už je úplně top přístup :-)
Jinak velká poklona před schopností sbalit se takhle minimalisticky. Já jsem šla švédský trek s 18 kilama a přišlo mi, že nenesu absolutně nic navíc (ale sama svůj stan, vaření, vše, co by se mohlo nést ve dvou.. a taky jen ten osprey vážil cca 2,5 kila.. ). Sušené maso a hrnek suchých cornflakes k obědu.. panebože, to byl pak v Abiscu útok na civilizaci :-D
Jsou dva různé přístupy – kožené boty s membránou nebo trailovky
Kožené boty – Odolají krátkodobému namočení. Ale pokud je vody hodně (při dešti nebo delších zamokřených částech stezky) tak stejně promoknou. Hrozí, že se do nich voda dostane i vrchem když se hůře odhadne hloubka. Potom je skoro nemožné je usušit. Dlouhodobě vlhké boty v kombinaci s „uzavřenou“ membránou a tvrdým materiálem jsou potom ideální pro vznik puchýřů. V lokalitách jako je Švédsko, Skotsko a pod., kdy se dost často „čvachtá“ v podmáčeném terénu je téměř jisté že boty budou mokré. Navíc je zde vždy riziko, že se při brodění nabere vrchem a přezouvat se před každým brodem (třeba 10× denně) by mě nebavilo. Dále se musí tahat další boty na brodění, bez bot se z bezpečnostních důvodů nedoporučuje brodit.
Trailovky – Mokré jsou okamžitě, ale po chvíli se z nich ta voda dostane ven (vypumpuje chůzí) a do minuty už „nečvachtají“. Potom jsou jen mokré, ale větrají a jsou pohodlné a měkké – eliminace puchýřů. Když už jsou mokré, tak se v nich dá jít přímo, bez obcházení podmáčených míst – už je to prostě jedno. V případě suchých úseků jsou tyto boty i ponožky v nich během půl dne suché. Jak známo, nejrychleji oblečení usušíš na sobě (já tak na trailech suším spodní prádlo a triko – přeperu a obleču si to mokré – nosím jen jeden exemplář trenek a trika). Trailovky ale vyžadují lehký batoh, s těžkým batohem to nebude ono – nosíme cca 8kg, s jídlem na týden cca 10kg batoh.
Ano, polovina září. Plantáže brusinek všude, no vždyť víš.. :-)
S těma mokrýma nohama je to teda zajímavý, to bych měla strach, že se mi večer sloupne kůže.. Ale mít aspoň ty nohy vykoupaný a relativně čistý má taky něco do sebe :-)
mum-on-bike: Děkuji. Ano, šli jsme přes Vistas, v sauně jsme tam nebyli. Přes Vistas jsme procházeli kolem poledne. V sauně jsme byli na chatě Unna Allakas a po dvou týdnech bez sprchy to opravdu bylo hodně očistné :-)
Na losa my nemáme štěstí, viděli jsme jen jednoho u cesty, ale v terénu jsme zatím štěstí neměli.
Vše chodíme a brodíme v trailových nalej/vylej botách s normálníma ponožkama. Membránové ponožky máme v záloze jen kdyby bylo mokro, zima a více se brodilo – v podstatě jen kvůli chladu a omezení průtoku studené vody kolem chodidel. Jinak se ty nohy za chvíli zahřejí a mokré boty a ponožky nevadí.
P.S. Krásné fotky, byli jste tam na konci sezóny v cca půlce září? Podle fotek to tak vypadá…
Nádhera a pro mě krásné vzpomínky. Ale vy jste to vzali hodně královsky, taková štreka.. obdivuju a závidím!
Koukla jsem i na galerku v odkazu – ty brody: trailovky běhačky a nepromok ponožky? A vidím šipku na Vistas – byli jste tam? Tam byla skvělá ta „domorodá“ sauna, ta uprostřed treku prakticky bez hygieny hodně bodla :-) A tam jsme taky měli štěstí na losa, i když já trubka jsem ho prospala – v tom bílém stanu :-))
Díky za připomenutí. A uhnízdění myšlenky se ještě vrátit..
Peckovka!
perfektní. a líbí se mi, jak jste cykloturistu přesvědčili, aby sundal kvuli fotkám brašny :-) ale victoire supr
Obdivuju lidi co takhle jezdí na sever na kole. Musí mít obrovský morál