Tour Divide 2024
Přidat foto
Zavádění vyjížďka
Sportoviště ze ZOH
Mně a Tomášem ukazuje Luboš Seidl místní cesty
Výhledy
Výhledy s jezerem
Cesty relativně „smooth“
Romantika
Tady je startovní čára Tour Divide
Místní hotel, tam jsme nebydleli
Naše parta
Nebyla to jen šolota
Kolo mám ready na závod
Výhledy neomrzí
Tady už v samotném závodě
První výhledy na hory v závodě
Často se jelo po širokých cestách, auta tam hodně vířila prach
Hodně cest vede v Kanadě pod dráty
Šotolinky
Šotolinky
Druhý den, na konci je vidět už poprašek
Pak se počasí začalo docela horšit
Úplně teplo mi nebylo
Ale překročil jsem pozemní hranici a dostal se do prvního města v USA
Dole docela pěkně a druha
V kopcích to vypadalo živelně
Hodně lidí spalo v tzv. „Pit Toilets“. Tady nějaký dobrodinec udělal jejich seznam ... využil jsem.
Třetí den začal takto
Pak už relativně OK
Akorát trochu zima
Čtvrtý den jsem zkoušel restart a byl asfalt
Cesty dost v zimě, ale dalo se.
Pršelo docela intenzivně asi 6 hodin, teplota kolem 5 stupňů
Měl jsem toho dost.
Na konci nějaké sedlo se sněhem
Nahoře se to začalo uklidňovat
Z Ovanda jsem nakonec už neodjel a sehnali mi taxík do Missuly. Tam docela pěkné cyklopruhy.
Aspoň jsem viděl Montanu z výšky.
Přihazuji pár fotek z Tour Divide „vyjížďky“. Musím říct, že hlavně Skalisté hory v Kanadě učarovaly. Fakt pěkné. Akorát v zimě bych tam asi být nechtěl, na běžky moc nejsem. Chytla mě nějaká viróza, takže jsem se zhruba po 4 dnech na trati nějak rozpadl. Navíc tam nepanovaly úplně ideální podmínky. Jako školení v divočině super. Z toho co jsem měl možnost vidět, tak kanadská část mi přišla o něco lepší. Možná to bylo i počasím, ale pak v Montaně hodně cest utopených v lese a nebylo na co koukat! Ale nevím, co bylo dál. Dostat se z regionální letiště zpátky do Prahy byla taky „sranda“. Na blogu pak mám případně rozšířený report z Tour Divide. Ještě mi teda chybí poslední díl, to jest den #5.
(vloženo 14.9.24)
Komentáře
18.9.24 18:11
Dobrá otázka. Když se na to podíváš ze široka, tak máš dva extrémy. Nebudu vycházet z domu, aby se mi nic nestalo. A druhý – je mi všechno jedno, vyzvu medvěda na pěstní souboj. Ideál pro život asi nebude ani jeden z těch extrémů. A pak mají lidi své hranice, které má každý jinde. Někdo by ti určitě řekl, že jezdit na kole po silnici, je hazard se životem. Mně zas přijde jako hazard závody v downhillu.
Je těžké najít tu hranici, mezi stavem – tohle překonám a – tady se musím zastavit, jde o zdraví. Tomuhle tématu se chci věnovat v posledním díle o Tour Divide, který by měl vyjít někdy za dva týdny.
Krásné fotky, poutavé čtení. Klobouk dolu.
Trochu mě překvapuje, jak jsou ale lidé ochotni riskovat zdraví. Chápu, že člověk nechce vyházet peníze za letenky, za vybavení a ten práh bolesti asi mají podobní „šílenci“ trochu jinde. Ale tohle je ideální cesta, jak si nakročit ve čtyřiceti na infarkt nebo na trvalé následky. Navíc, když tam byla možnost „Individual Time Trial“.
Já se na to můžu jen dívat.
Pěkná užívaná, ale asi i přežívaná. :-) Jinak nádherný cesty, díky za report, GJ.
