To je tak, když se člověk v neděli nudí v práci (ještě když je venku tak pěkně).
Dostala se mi do rukou knížka z roku 1989, tzv. podrobný průvodce technikami a tréninkem jízdy na horském kole. Dnes se tomu člověk musí smát, když si na jedné straně čte na B-F diskuze o odpružených vydlicích a pak se v 16 roků staré knížce dočte tohle: (dám si práci a opíšu to pro ty co neví jak si nastavit „vidli“) VIBRACE – na hrubém povrchu horské kolo ve velké rychlosti hodně vibruje. Po dlouhém sjezdu může mít cyklista ruce a paže od třesení znecitlivělé, nemluvě o vypětí z téměř nepřetržitého brždění. Namáhání paží a rukou můžeme zmírnit následujícími kroky: Přeměřte si tlak v pneumatikách. Pokud v nich máte 70 nebi i 45 PSI, utlučete se k smrti. Pneumatiky vám zajistí odklad. Zapomeňte na vidlice, i když máte pružný představec nebo měká řídítka. Pneumatiky jsou tím na čem záleží. Čím nižší bude jejich tlak, tím více budete vy a vaše paže uchráněny před otřesy....., pokud nenecháte tlak klesnout příliš nízko a neskončíte s propíchnutým kolem. Váš nejnižší možný tlak je ovšem věcí zkušenosti, vaší váhy a toho, jak rychle jedete a jak často a jak silně narážíte na překážky. Někteří jezdci jezdí dokonce až s 25 PSI, ale vy sami si musíte určit nejlepší tlak.
Celá knížka mi vyvolala úsměv na rtech, jak to jde vše dopředu. Početl jsem si a když koukám na ty fotky – žádné kotouče, žádné odpružení, klipsny, 6 max. 7 koleček na kazetě, přilby podobné armádním, zajímavé.