Bojové umění / sebeobrana - Praha 1, 7 nebo 8

"LOS ":http://www.gunlex.cz/?…- tady by ti mohli poradit..

nejúčelnější co se obrany týče, nutnosti učení a jeho doby + abscence akrobatického tajtrlíkování je asi jihočínské wing chun kung fu a jeho varianty, tj, win tsun aspol.

jde-li ti o co nejrychlejší schopnost získat schopnost obrany,vyhni se aikidu a jiným složitým japon.systémům,přpad­ně severočínskému wushu/kung fu

Jestli máš spousty času na učení a chceš poznat prima lidi, zkus aikidó. Sám chodim už cca tři roky do Karlína a maximální spokojenost, jen času mám málo. Pokud se chceš naučit bít jak zvíře, tak zkus Macháčka, jak řiká Black knives. Já ho zkusil a už nikdy více:))) (obzvlášť vtipná záležitost je tzv. motivátor)
Toť mé zkušenosti, jinak jak raděj ostatní, je toho spousta. A samozřejmně nejlepší, jak finančně, tak často i účinnostně, je umět utíkat a nosit pepřák(do 200Kč) Hodně Štěstí:)

Vybírej si kontaktní sporty, ne bojové umění kde se učíš tancovat, nebo chodit z jedné strany tělocvičny na druhou a přitom kopat a bouchat do prázdna. Pak zapláčeš až dojde na realitu.

Souhlas,dělal jsem 5 let tradiční karate a stejně když došlo k nejhoršímu a nedalo se zdrhnout,tak jsem stejně používal pěsti a kopy (úplně jinak než jsem se to učil).

Nejlepsi a nejucinejsi je poradna ceska facka :-D

Hledáš nejlepší prostředek k sebeobraně?dom­luva,pokud není možná-útěk.V tomto případě se útěk nerovná zbabělosti ale chytrosti.Jestli se chceš naučit co nejrychleji situaci vyřešit a vyjít z ní jako vítěz tak bych doporučil musado a nebo je velice efektivní ruská SYSTEMA.To je celkem luxus,ale musíš bejt podle mého mínění trochu tvrdší povahy,pže tam se s tim moc nemažou,aspoň co sem slyšel:)Přeju hodně štěstí..

Ahoj jako ve všem, tak i v tomto se nabízí hlavní otázky,

• chci dělat kontaktní boj s údery atd… tady je asi ideální thaybox
• chci dělat něco technického .....- (protože se bojovým uměním již věnuji fakt hoooodně dlouho v současné době mne velice zaujalo Kraw Maga, nebo jak se to píše… já sám v současné době chodím na Aikido, v minulosti jsem dělal od ninjutsu přes box, judo, Ju Jutsu až jsem zkončil u Aikida, které hodnotím jako úžasnou věc, ovšem jestli ti to mám přiblížit ze svého pohledu, tak já vím resp. dovolím si již tvrdit, že mám ledac které techniky zažité – už jsem pár kostí ač nerad byl nucen zlomit ale začal jsem chodit na aikido a připadám si zde jako bych se učil vše uplně od začátku… aikido je velice složité, zabere hodně času ale výsledně je velice účinné)

  na několika exhibicích jsem viděl to ving chun… a musím uznat že když to někdo umí, je to fakt rachot....... taky se mi to líbí, ale příznám se že já jsem zastáncem Japonského umění a především spíše technického, takže toto jsem ani nezkusil

Na závěr si dovolím říci jednu velkou pravdu… všichni tě zde mohou přesvědčovat o tom, že jejich styl, který oni svičí je nejúčinnější, já říkám, vyber si co by tě mohlo zajimat a bavit a oddej se tomu, každé umění je ze strany toho kdo ho používá velice účinné a nebezpečné, ale jen v tu chvíli, kdy jej relativně ovládáš…

drž se hesla… vyhýbej se svým nepřátelům, v případě že se jim již vyhnout nejde, chovej se tak, aby se oni příště vyhnuli tobě… (je v tom v podstatě zahrnut i ten útěk že…)

Jojo, x lidi nade mnou tady napsalo x pravd. ;-) Ale Ty znis, ze se tim nechces zabyvat protoze by Te to zajimalo, ale jenom proto, ze se chces ubranit kdyz Te nekdo napadne… To je asi lepsi fakt utikat!;-)

Ja delal delsi dobu wu-shu a pak uz me to prestalo bavit…reknu to na rovinu z jedinyho duvodu, nejsu zadnej gymnasta!:-D

No a pak san-da a to bylo uz o mnoho lepsi!;-)

A co je nejlepsi? To se nikdo nikdy neshodne…ale poslete fakt dobryho korena v aikidu do ringu v K-1 se Semi Shieldem… ;-)

jeste je moznost street-fighting… jsou to techniky od thaiboxu,karate, aikida, taekwonda atd + boj s nozem + zidlema a cimkoli co se namane… dela to treba skp hostivar…

A nestačil by ti jen obyčejný box? Boxuji už 7 rokem, občas i závodně a na sebeobranu super věc. Tělo si musíš udržet pořád v kondici, takže o trénink není nouze… Jinak můj první zápas před 4 lety byl: já 180 cm, 88kg a protivník 167cm a 65kg… Kdo myslíš, že vyhrál? On… Dal mi takovou sadu, že na to dodnes nezapomenu… :)

mám za sebou pár let boxu – jako sport ideální, jako sebeobrana částečně.. beru čistě jako sportovní průpravu, dá ti to hodně na kondici, výbušnosti, rovnováze. Perou se jenom idioti.

v zimě chodím na thaibox – doporučuju Hanuman gym Praha nebo Rhino gym ve Stodůlkách, který vede Hakim Majer.

Keď som sám, vykecám sa alebo utekám. Čo ale v prípade, keď som napr. so svojími ďeťmi? Tak som ticho dúfal, že keď držím v náruči dieťa, nikto ma nenapadne. A stalo sa. Bola to síce taká trápna situácia a toho pána to potom asi mrzelo keď ležal v blate, ale odvtedy sa už necítim istý keď som s deťmi niekde v meste.

Učia niekde sebaobranu pred psami?

www.krav-maga.sk neviem kde v prahe

len mi to pride efektivne, zamerane priamo na sebaobranu a nacvik je podla popisu takmer full-contact

mam pocit ze to bude fungovat ked to vymysleli izraelci v mosade :-)

Cela odpoved je tezsi nez se zda :-) Nejdriv si muss ujasnit, co vlastne chces, jenom sebeobranu, nejaky cviceni kde se fajn protahnes nebo mas i sportovni ambice?

Ja sam jsem za ty roky co cvicim prosel vic stylu, zacinal jsem judem a nord-shaolin kung fu, to mi vydrzelo asi rok. Pak jsem zacal delat boj s nozem (Sitra achra), po case jsem pribral jako doplnek boxing. Mezitim samozrejme ruzne seminare jako ju-jutsu, fisfo a parkrat jsem byl na treninku tkd, systemy apod.

Z toho co jsem zkousel bych ti doporucil boxing/kick/thai, pripadne jestli ti je blizsi jit na telo, tak judo. Duvod je jednoduchej – maji hodne dobre zmaknutou metodiku vyuky. Je jasny, ze ma i svy omezeni – pravidla. Ale vyhody podle me hodne prevazuji. Ja chodim na Zizkov (www.boxclub.cz), da se chodit treba i k Lukasi Konecnemu (www.profiboxing.cz), zminovany Machacek (hanumangym?) je taktez vyborna volba. Ale moznosti je mnohem vic. A sportovni styly maji nezanedbatelnou vyhodu v tom, ze tam nechybi konfrontace (zapas) s clovekem, kterej nejenomze se brani, ale snazi te ti i „ubizit“. To je neco, co ti bouchani do vzduchu nebo hrani si se sparingem kterej spolupracuje nikdy nenahradi. I kdyz, pravda, vzdycky to je v pramci pravidel a venku zadna pravidla nejsou.

Ja osobne nezavrhuji ani cviceni se zbranemi (www.gunting.cz), jestli jsou ti blizsi armadni systemy, tak bych zkusil kontaktovat Stana Gazdika (www.o-d-g.eu). Nebo si koupit strelnou zbran a zacit pravidelne chodit na strelnici. Ale to je hodne o sebekazni a o odpovednosti k okoli.

Konecny rozhodnuti je ale stejne na tobe. Nejlepsi asi je obejit si par klubu, podivat se, zacvicit si a pak se definitivne rozhodnout. Hlavne nezapomen, ze nejdulezitejsi je metodika (==tezko na cvicisti, lehko na bojisti), trener a tvoje nasazeni. Zvolenej styl je az za tim. Good luck!

Chceš BU na sebeobranu. Preto je otázka ktoré bojové umenie zlá. Dobrá otázka je kam chodiť. Nebudem tu hovoriť o žiadnom z nich, skôr sa zameraj pri výbere ku komu. Nemusíš byť úspešný v tréningu, nemusíš sa ani nič naučiť, dokonca by som ti aj poradil aby sa sa vyhýbal zápasom ako takým. Ide o to aby si dostal príležitosť zistiť aké je to reálne si buchnúť a aké je to dostať.

Po x rokoch v bojových umeniach som pochopil že aj tak je najlepšie ujsť. A keď to BU raz budeš reálne potrebovať, ide len o to prepnúť svojou myslou na to že to čo urobíš by aj tak malo smerovať k tomu aby si odtiaľ mohol čo najskôr ujsť.

A ešte si neodpustím jedno malé doporučenie. Veľa BU učí techniky páčenia, hodov a pod. Ak potrebuješ to BU na to lebo máš obavu o svoj život keď ťa niekto prepadne, tak radšej zvoľ niečo iné. Zistíš to keď budeš mať v páke borca ktorý je o dosť mohutnejší ako ty a navyše má potlačený prah citlivosti kvôli drogám. Páky prenechaj policajtom a ochrankárom…

Uvedu na pravou miru svuj prvni dotaz. V pondeli jsem se v noci dostal do situace, kdy jsem pomohl asi sedesatiletemu cloveku, ktereho fyzicky napadl petadvacetilety utocnik. ± jsem to ustal, pokud pominu poskozene dvere meho vozu, a vydrzel do prijezdu PCR.

Vysledek toho stretnuti me ale nezbavil pocitu, ze na podobne situace nejsem pripraveny a nemam dostatek schopnosti, abych se ubranil, resp. abych ubranil nekoho jineho, vcetne mych nejblizsich. Stejne tak si uvedomuju, ze nejsem schopny odhadnout smer a silu mych pohybu tak, abych utocnikovi nezpusobil vetsi ujmu na zdravi nez je nutne.

Tyhle uvahy pak vyustily v uvahy o bojovem umeni jako prostredku sebeobranu.

Takze tak…kazdopadne dekuju vsem za prispevky.

Taky mám hrůzu z podobného scénáře. Jsem člověk kterej se snaží co může aby se do takové situace nedostal. Vycházím totiž z mladejch let kdy jsem akorát 2× dostal cestou z hospody. " Hele cos řikal – bum do ksichtu " a " Hele co čumíš – bum do ksichtu ". ( nečuměl jsem ani jsem nic neříkal ). Takže statisticky mi to vychází že se prát nemám:-) Nejhorší je, že v poslední době jsem se několikrát dostal do podobný situace. Zatím se mi pokaždý podařilo útočníka umluvit ať to nedělá a jednou dal dvěma agresivním chlapcům 100,– korun na pivo. Byl jsem pokaždý tak ztuhlej že jsem ani nepomyslel na to že bych mohl utíkat. Bojím se že se tak jednou stane až půjdu někde se ženou. Může bejt pak problém s tím útěkem. S kamarady nebo se ženou se párkrát do roka dostanu na diskotéku. Nemůžu si pomoct ale příjde mi že je tam tolik magorů co nedělaj nic jinýho než že přes tejden trénujou a pak vyrážej ve skupinkách na víkendový disco zápasy bez pravidel. A stylem jakým pokaždý do nějakýho chudáka řežou museli buď hodně koukat na tv a nebo maj za sebou tréningy v různejch bojovejch sportech.Vždycky se mi zamlouvalo aikido a pod. ale řekl bych že na tu agresi se kterou jsem se tam už několikrát setkal bych to spíš viděl na box, thaibox a podobný sporty kde si hlavně člověk vyzkouší i rány přijímat a nesloží se po první ráně kterou dostane. Taky stále o něčem uvažuju ale bojuju s nedostatkem času. Nevím kam bych vměstnal 2× týdně pravidelný tréningy ať už čehokoliv . Na kolo můžu když mám čas. Jak si ho naplánuju tak to nikdy nevyjde.

Vcera davali v telke Krvavy sport, prepol som hned po Lige majstrov:-)

aikidžucu

Ona bojová umění, už od slova umění lze odvodit,že jejich nácvik bude chvíli trvat a na to aby se stal někdo mistrem i trochu vrozeného nadání,sebeobrana je zvládnutí pár jednoduchých a účinných technik a jde o to naučit se číst v pohybech protivníka a pak podvědomě reagovat,tím že to budeš cvičit na tréningu s více lidmi se to do jisté míry naučí každý a již po roce poznáš, když do oddílu přijdou nováčci o kolik ses zlepšil,ale taky uvidíš tu propast co tě dělí od mistra,já jsem se po 8letech mistrem nestal,ale jako trenér nováčků jsem byl machr.

Myslí že už tu padlo že v dnešním světě může být nejúčinější „Bojové umění / sebeobrana“ Bereta, Magnum , Glock (osobně bych dal přednost Automag 10mm). Případně sprint na 60 , 100 a více metrů ikdiž upřednostňuji

Ber to jako kyselé konstatování žeto špatný co se děje nikdy nemůžeš mít jen pod svou kontrolou a určovat pravidla hry..

Asi bych doporučil klasickej box. Spolužák co dělal karate se přihlásil do boxu a řikal že ho tam dobil prakticky každej kdo tam byl dýl než on. To stejný mi řikal jeden starej boxer. Z osobních zkušeností mužu podepsat to cos napsal BiSon. Kdo neni rváč, tak by se měl zaměřit na rozpoznání nebezpečné situace. Do konfliktu jsem se dostal asi 3× a vždycky by bylo lepší kdyby vubec nenastal. Prevencí se dalo předejít všem a výsledky násilnýho řešení byly vždycky sporný. V jednom případě jsem byl rád že jsem se vyhnul trestnímu oznámení. V dalších jsem pak lítal po doktorech. Na diskotéce i v hospodě kde je plno svědků by bylo nejlepší se nechat seřezat a zavolat policajty(chtěl bych ale vidět někoho kdo se nechá :-) ).

…věřím, že při této zkušenosti člověk začíná přemýšlet jinak, ale…možná je to tím, že jsem holka, ale můj názor je takový, že Základy sebeobrany ano, ale…mám stejný názor, jako Tomcat…že nikdo z nás nežije v několika časových rovinách… Co u tebe oceňuji je, že jsi té druhé osobě pomohl. Ne každý by to udělal… A tak co říct na závěr?…násilí bylo, je a bude…tomu se bohužel v životě nevyhneme…tak snad ten život naplñovat i jinak, např. provětráním myšlenek na kole :)

s tym box kontra karate by som uplne suhlasil. napriek tomu ze boxeri nepouizvaju nohy co je v kontakte dost znacny hendikep mam bohuzial uplne rovnaku skusenost. a s tym zbytkom tiez. ked stretnes nieco ovela ovela vacsie a navyse jak tu niekto spominal bude mat znizeny prah citlivosti kvoli drogam tak aj keby si bol bruce lee moc sanci nemas.
umenie neumenie masa je proste masa, busit do slona pastami je zbytocne. a navyse tito zmrdkovia su vacsinou dost dobry na to aby sa im treningom 2× do tyzdna dalo konkurovat, s takymto kurzom sebaobranyc je to fakt maximalne na akutne odvratenie nebezpecenstva a rychly utek.

podstatne horsie je to co tu spominal povodny autor, ze chcel pomoct a takmer na to doplatil. to by mal urobit kazdy co si chce hovorit chlap, lenze dnes je to spojene s obrovskym rizikom. za statych dobrych casov toto nehrozilo. ak totizto nahodu ma strelnu zbran co vobec nie je vylucene tak si s velkou pravdepodobnostou v riti aj keby si bol majster shaolinu s najnovsim updatom od mossadu.

100

A co toto, to jsem pár let dělal já a dost mě to bavilo:) http://www.youtube.com/watch?…

A co to je za umění co předvádí Steven Seagal ves vých filmech?Aikido?Nic se učit nechci ale jen mě to zajíma co tam předvádí vždycky jak láme ty ruky :-)

Pistole má nejlepší poměr cena/výkon. A taky jistotu, že se ubráníš. Bojové umění není jistota, a po letech dřiny nemáš vůbec jisté, že se ubráníš. Ostatně vzniklo to proto, aby se mnichové co nesmí vlastnit zbraně mohli nějak bránit, nevzniklo to proto, že je to lepší než zbraně.

trochu to tu oživím. jde mi prostě o účelnou sebeobranu. žádný elegantní kopy s nohama vysoko nad hlavou. uvažoval jsem o KRAV MAGA. máte někdo zkušenost?

.

několik let chodím k Macháčkovi do Hanumangym, střídavě Thaibox a MMA (zápas). Bohužel od té doby se se mnou nikdo nechce moc prát, takže to ani nepotřebuju. Ovšem je to skvělej sport a trénink těla i mysli. Macháček má nové tělocvičny na Opatově, ale tréninky probíhají i na Hradčanský v tělocvičně SK boxing. Ty vede vynikající Míra Šafra, odchovanec Petra Macháčka. Jestli máš strach jít na první trénink, tak se mi ozvi, a já tě doprovodím. Stejně jako jsem před pěti lety začal já.

taky předem uvádím, že nákup chráničů, rukavic, zubů, šuspika, tě vyjde asi na 3–4 tis. a tréninky stojí 1tis. měsíčně, nebo 130 jednotlivý trénink.

Řadím se mezi další obnovující tohodle vlákna :). Máte někdo zkušenosti s lekcemi Krav Maga v Ostravě?

chodím v olomouci do koruny na kickbox,jsem už starší pán a už mě ztoho občas bolí pěkně kolena,tak jsem uvažoval o něčem trochu klidnějším,celkem se mi líbí Systema http://systema.aikidojo.cz/akce.php ,ale zatím jsem se nedokopal ktomu tam zajít a podívat se na trénink a zjistit vočem to je.

pokud jste někdo z olomouce a okolí a chtěli byste zkusit nějaký boj,dveře v koruně jsou vám otevřené

www.sorudo.cz

Dobrá šikmooká sebeobrana je Shimano.

Nejeden útočník cúvne pred roztočenou reťazou HG93, a keď si fajnšmeker a na koniec reťaze uviažeš malý XT prevodník, máš prakticky vyhraté.

Cvičil jsem v životě už několik bojových umění, teď už tedy 4 roky žádné nedělám, a myslím si, že kdyby došlo na reálný střet, tak mi to bude stejně k ničemu. Možná by mi to bylo k ničemu i v době, kdy jsem to trénoval. Vždy jsem chtěl trénovat skutečné bojové umění a ne sport (box, judo, zápas apod.). Neměl jsem závodní a sportovní ambice, jezdit na soutěže apod.

Dělal jsem 9 měsíců vo dao vietnam, rok a čtvrt wing chun (učil mě žák Petra Kozára) a nakonec skoro 4 roky ju-jitsu. Vo dao mě bavilo nejvíc, byla tam skvělá parta lidí a dobrý instruktor, který dnes učí spíše jeet kune do a eskrimu a podobné záležitosti a taky za úplně jiné peníze než v roce 2002. Wing chun mě taky bavilo a líbily se mi principy, na kterých bylo založeno, bohužel nás chodilo málo, tak se tréninky smrskly na 1 trénink za 3 týdny 80 km daleko od mého bydliště. Cvičili jsme u kolegy v garáži. Instruktor nám říkal, že musíme hodně cvičit sami doma do vzduchu. Postupně se zvedala cena a snižovala se četnost tréninků a to nenápadně a mlčky. Pak jsem s tím seknul.

Ju-jitsu jsem cvičil nejdéle, protože to bylo u nás ve městě, byl tam dobrý instruktor a bylo to za super cenu 1450 Kč/rok při 2 tréninkách týdně. Pak jsem ze zdravotních důvodů musel mít 4 měsíce pauzu a pak mě to nějak přestalo bavit a říkal jsem si, že už se do toho nedostanu, tak jsem skončil.

Myslím si, že základním problémem všeho, co jsem se učil je, že jsme se učili techniky do vzduchu a domluvené kombinace se spolucvičencem. Volný boj, kdy člověk neví, co udělá soupeř tvořil tak do 5 % času v každém z těch 3 stylů.

Když jsme třeba na wing chun jen trénovali situaci, že stojíme proti sobě a jeden z dvojice dělá náhodně jeden ze tří útoků a pouze rukama, tak moje reakce byly takové, že jsem byl rád, že jsem pouze nějak nastavil ruku, abych zachytil jeho ruku. Žádné pěkné techniky pak sao, bong sao, tan sao, které mi do vzduchu šly, ale když jsem nevěděl dopředu, co udělá soupeř, byla moje reakční doba tak dlouhá, že jsem nic z toho neuměl – lépe řečeno nestihl použít. A to byl pořád jen trénink, žádný reálný boj, kdy má člověk nervy a stres…

Ovšem ty stejné problémy mám třeba i v badmintonu. Dal jsem pomalu 25 hodin se 4 různými trenéry, naučil jsem se toho dost, ale když pak hraju zápas s někým, kdo to vůbec neumí a trenéra nikdy neměl, tak prohraju. Jsem u všeho pozdě, nestíhám přetáčet raketu v ruce na jednotlivá držení, trefuju míček rámem nebo promáchnu úplně nebo jej trefuju ve špatné pozici (brzo, pozdě). A když tento zápas hraju na turnaji – to je o level výše, že mám z toho ještě větší nervy, tak hru drbu úplně a porazím velmi těsně jen lidi, co to hrají tak 4× do roka. A to badminton hraju 5 let celkem pravidelně 1× až 2× týdně.

Možná je to chyba v člověku – organizmu. Jsou lidi, kteří jsou na tom třeba fyzicky dost dobře ve sportech, kde rozhoduje hrubá síla, rychlost vytrvalost, prostě fyzická kondice, ale jakmile jde o sport, kde je třeba na něco reagovat (letící míč nebo letící ruka), tak se neorientují, nevědí co mají dělat, kam se postavit a kam se pohnout. A je jedno, zda je tím sportem fotbal, florbal, tenis nebo bojové umění.

Měl jsem spolužáka, který byl suverénně nejlepší v běhu, hodu granátem, měl největší sílu, ale když jsme hráli fotbal a byl v brance a šel balon přímo na něj, tak ho chtěl odkopnout a dopadlo to tak, že až byl míč u něj, zvedl nohu, promáchl a míč skončil v bráně.

Podle mě není zdaleka důležité umět techniky a pohyby přesně a dokonale, ale nejdůležitější je poznat co chce udělat protivník a jak na to mám správně reagovat. A správné načasování vlastního pohybu. A tohle člověka naučí spíše ty bojové sporty jako box, thai box, judo, zápas. Prostě naučí se to tam, kde se to cvičí. Myslet si, že když budu rok cvičit do vzduchu, že pak při reálném útoku to udělám rychle a přesně a se správným načasováním, je liché.

Není důležité co se trénuje, ale jak se to trénuje.