Jak jste na tom s Velem?
Nějak mne z níže uvedených důvodů přestalo bavit a po letech jsem letos předplatné neobnovil. Nebaví mne testy komponentů bez jakéhokoliv výsledku (viz třeba lednový test karbonových rámů), nebaví mne testy kol, kdy vždycky vyjdou všechna kola jako naprosto super žihadla (ještě o fous lépe vyjdou ta, jejichž dovozci nebo prodejci si platí ve Velu reklamu) a v soukromém rozhovoru pak z redaktorů vypadne, že to jsou děsné plečky, ale že je vozí (prodává) Franta, Pepa atd. a to mu přece „nemůžu udělat…“, nebaví mne číst popis trasy přejezdu pohoří nebo tras českých maratónů, které by mohly být hodně zajímavé, kdyby velkou část textu autor nevěnoval faktu, že dvakrát píchl nebo že Sára si zapomněla pláštěnku a na závěr zmokli (ilustrace dojmu, který si z těch reportáží odnáším…). Jako třešnička (v lednovém Velu) je slohová práce úrovně základní školy o strašidelném zážitku jednoho cykloturisty, kterého za jízdy bodla vosa :-)
Ten jeden až dva články na číslo, co se mi obvykle líbí mi za to nestojí, raději si kupuji zahraniční.