Nemusel jsem spěchat domů – dcera byla doma, a tak měl kdo vyvenčit divou zvěř :). Vzal jsem to trošku zeširoka, pomalinku po silničkách okolo Pardubic. Žádná auta, krásné teplíčko, prostě jsem si to užíval. V jednom okamžiku jsem před sebou asi tak 1–2 km uviděl 2 cyklisty. Přistihl jsem se, že jsem malinko, ale opravdu malinko zrychlil :). Po výjezdu na obzor jsem nikoho neviděl, stavil jsem se u kámoše na stavbě, ale nebyl tam. Jel jsem dál na Vysoké Chvojno – a v kopci zase ti dva. To už zapracoval notně vyhladovělý lovecký instinkt :). Žádné lehké převody a šmrdlat to pomaličku nahoru – zůstala tam velká pila a v sedle jsem to drtil, očima jsem se přitahoval. Nebudu se chválit :) – sežral jsem je rozdílem třídy. :) Ale zase to nebylo takové sousto – oba by s klidem mohli jezdit kategorii TIR :). Jak stoupal kopec, stejně tak stoupala tepovka a nahoře jsem už šel ze sedla a měl jsem tam 174, dost přes ANP. A to jsem se dušoval, že budu co nejdéle jezdit okolo AP :). Po cca 10 dalších km jsem začal cítit levou kyčel, zbytek domů byl jen takové klouzání – ale vůbec toho nelituju, prostě jsem to potřeboval :). A kdyby někdo nevěděl proč to píšu – jen se chci podělit s příjemným dnem. :) mk