Co dělat, když najdu cizí věc a ona se mi hodí?

hele to mi připomnělo… na plavečáku v podolí jsem se sprchoval a měl jsem uplně novej sprcháč, samozřejmě jsem ho tam nechal a odešel jsem za roh ke skříňce, uvědomil jsem si to, tak jsem se vrátil, no nebyl jsem pryč víc jak minutu a půl, sprcháč pryč, ptám se těch co tam byli, kdo ho má, nikdo nic, tohle se mi stalo 2× po sobě, jsem blbec ale byl jsem pěkně nasranej! ty lidi fakt nechápu…:-)

Zoufalá doba si žádá zoufalé činy.

Hehe…pred rokem jsem zapomel hledacek Horseman na parezu u cesty v lese pod Jestedem. Kukatko, co je bez fotaku uplne na nic. No a za 15minut zmizel a to kolem prosly dve rodinky. Novy stal 17kkc.

moc věcí nenacházím teda

ale najít zrovna brýle tak co s nima? odnést na MěÚ nebo PČR? snad by sis tam pro to nešel že to tam poctivý nálezce mohl dát

jinak kdoví, mamka jednou kdesi v poli našla helmu, tak ju prostě vzala

Kde to žiješ? Tohle jsou Čechy a kdo nekrade, okrádá sebe.

A teď vážně… Ze zlodějů mi je tu na blití… Sam co najdu, vrátím, co někomu upadne, tak ho upozorním a nedělám mrtvého. Proste takový Mirek Dusin ;-) Ale tech par promile podobné chovajicich lidi, nás národ nespasi.

Už mi zmizel střešní nosič, tu kolo naším, tam sekačka na trávu… Proste je to v lidech a nastaveným systému, kdy je krast vlastně beztrestny a normální..

Jak kdy a jak co. Rozhodně si těžkou hlavu nedělám, když najdu něco od někoho koho neznám. Onehdá v tatrách přeh hospodou nález 20eur…hezky jsem poděkoval a náramně se najedl.

V sobotu jsem byl v Nové Pace na autokrosu a zrovna, když jsem byl na cestě, začalo krápat. Nechtělo se mi moc zasvinit a tak jsem ten kopec do Štikova šel pěšky, abych si odpočinul. A minula mě skupinka kolistů sjíždějících právě od Paky, kteří vláli v modrých pláštěnkách s nadšeným šklebem, který mnohým lidem vznikne v obličeji, když musejí překonávat nepohodlí, ale neuvědomují si to…

No a pak výš v tom Štikově jsem viděl na silnici cosi modrého a hend mi došlo, že ztratili jednu pláštěnku, dokonce nějaké projíždějící auto zatroubilo, protože si řidič myslel, že je to moje, abych se proto vrátil. Nechal jsem to tam s tím, že by se proto třeba vrátí majitel…

A když jsem po nějaké hodině zamířil zpátky, už tam nebyla. Je jisté, že se majitel nevrátil, ale že to sebral někdo z místních. co se tam pohybovali…

Já zatím naštěstí jen dobrý zkušenosti. Předloni v Hřensku jsem v jedný zahrádce hospody zapomněl odpoledne foťák na stole. Sice žádnej výkřik poslední techniky, ale třeba ještě za dvojku nebo trojku by se dal střelit. Zjistil jsem to až večer na ubytování při vybalování batohu. Takže usilovný přemejšlení, co posledního jsem fotil. Druhej den jsem tam zajel hned ráno a zeptal se obsluhy. Naštěstí si ho všimli a vzali ho dovnitř a hned mi ho dali. Jinak jsem už párkrát našel brýle u cyklostezky, takže putovaly na nejbližší sloupek plotu, větev stromu, lavičku nebo obrubník.

tak ono je to těžký ty věci nechávat někde u cesty, a ještě kde chodí dost lidí, je to jistota, že to někdo stejně vezme, spíš možná to vzít domu a snažit se třeba tady na BF, i když ta šance je asi mizivá

ještě sjem si vzpomněl, když jsem byl tejden v dánsku na výměnnym studijnim pobytu, jezdili jsme na kole na autobusák a odtud asi 30km busem do školy, kola jsme nechalive městě opřený! o barák, ptám se, to nikdo neukradne?? nechápavý pohledy na mě:-)

už se mi stalo to i to dostkrát. Naposled několik tisíc prize money na KPZ v Bolce, co nepochopitelně ležely v obálkách v prostoru závodu při vyhlašování – tak jsme je vrátili.

Na druhou stranu na KPZ na Brdech jsem si sundal rukavice a dal na zem před mytím kola a nějakej **** mi je štípnul než jsem si za tři minuty opláchnul kolo, na to, že to bylo tak 3–4m ode mě :/

Tohle je to vychování komunismem. Každej přemýšlel co v práci může ukradnout a razilo se heslo, kdo nekrade okrádá rodinu. Přeci jen vše bylo všech a tak proč si nevzít.

Dokonce to přetrvává dodnes, že zaměstnavatele okrádají nejvíce zaměstnanci.

Mě loni při bouřce spadlo z parapetu čidlo k meteostanici, zjistil jsem to za pár hodin a pod barákem nebylo. Takle za barákem chodí jen báby z našecho vchodu, nikdy jsem tam nikoho cizího neviděl. Hned to nějaká musela potáhnout, ikdyž jí bylo jasné, že to spadlo sousedům. Tak má velké čidlo s malinkým displejem měřící teplotu. Dokonce mi to i meteostanice jeden čas chytala. Mě je teď k ničemu a zrovna byla drahá a náhradní čidlo jsem nesehnal. To že když nám spadne kolík při věšení prádla a v mžiku je pryč ani neřeším. Jsou rychlé mrchy.

pokud vidím, že někomu něco spadlo, seberu to a vrátím mu to.

pokud ale člověk nemá tušení čí to je, kouká kolem sebe a nikde nikdo kdo by to hledal, a ani netušíš jak dlouho to tam je, tak to vezmu. Je to běžný koloběh věcí, občas něco ztratím, občas něco najdu… :)

neplatí pro občanky, peněženky a další dohledatelné věci, ty vracím vždy.

Krome penez nalezenych volne a zcela bez ocividneho majitele v okoli vracim vse. Uz se mi i nekolikrat stalo, ze mi bylo neco vraceno. Jednou dokonce penezenka s doklady a asi 6000,–CZK. Povazuju to za samozrejmost.

Ty sprchace a podobne veci mi prijdou jako vyslovene ceska klasika. Stejne tak trhani ovoce ze stromu pres plot atd.

Ve fitku v Praze na Žižkově jsem nechala při převlékání na lavičce peněženku asi s 1000 Kč. Šla jsem cvičit a všimla jsem si toho samozřejmě až potom. Zeptala jsem se na recepci a byla tam naprosto v pořádku. Jsem ráda, že chodím do fitka se slušnými lidmi.

V zimě jsem ve sněhu ve Stromovce našla občanku ještě s nějakým řetízkem novým. Nějak se mi nechtělo zkoumat, co se s takovými věcmi dělá, tak jsem ji poslala poštou na adresu.

Jako dítě jsem si vždycky přála najít pěněženku plnou peněz :) No teď už vím, co to je pro člověka, když něco takového ztratí, takže samozřejmě se snažím všechno, co je možné, vrátit.

Môj syn už dva krát našiel mobil.

Jeden bol ešte živý, tak sme zavolali „mame“, ktorá z toho dostala mierny hysák a následne na ten mobil zavolala „segra“, ktorá si pre mobil prišla, pretože brácho ešte po sobotňajšej kalbe spí. :)

Druhý mobil ležal v snehu, ale po usušení fungoval – Nokia :)

K telefónnemu zoznamu som sa nedostal, ale našiel som nejaké emaily a po dvoch mesiacoch sa majiteľka naš­la.

Ja svetu bežne dávam svoje čiapky a slnečné okuliare.

V červnu jsem uprostřed lesa našel suprácký zimní rukavice. Pro ty se už asi nikdo vracet nebude. Tak ty jsem si teda nechal.

Aby byla zachována rovnováha světa, tak zas vyhlašuju amnestii pro toho, co našel moje funkční triko lowe alpine, co jsem zapoměl na Jindřichově na lavičce pod tobogánem. Jsem si ho tam sundal, protože už děsně smrdělo. A stejně bylo za 50 ze sekáče :-)

btw. kdyby někdo našel na Rychlebyských stezkách (asi na Tajemným) stříbrný oakleye s Ice iridium sklama tak nálezce odměníme…

Sledoval jste někdo seriál my name is Earl?

Já normálně od té doby věřím na karmu. Někdy něco napravím, vrátím a někdy mě to na úkor nějakého lumpa či nepodstivce odmění. Ona nějaká ta rovnováha, či boží mlýny budou.

je fakt, že se „krade“/privatizuje asi všechno :D

loni v létě mi moje ex vrátila dárek – blbůstku, keramického slona. doma jsem to nechtěl mít, do popelnice jsem to vyhodit nechtěl. tak jsem milého slona vzal do lesa, na Kosíři máme v lese malou kapličku se sochou panenky Márie. tak jsem slona dal do té kapličky k sošce panenky Márie. tipněte si, jak dlouho tam vydržel :D

Hlavně pamatujte:

„Když si to nevezmeš ty, vezme si to někdo jiný!“

Donekonečna omílaná sračka našich ubohých sráčů.

Ségře teď v copy centru chlap čornul víčko z flešky položené na pultu. Ségra viděla jen rychlý pohyb, ale nevěnovala tomu pozornost a pak se divila kde je. Když se ptala toho chlápka co stál celou dobu vedle ní jestli ho omylem nepřibral, tak to zapřel… Zoufalost toto.

ryba vzdycky smrdi od hlavy…

nalezl jsem tmavy iphone na tmavem stole. odevzdal jsem jej vycepni. nahodou byl jejiho manzela :-) (hospoda u krobiana)

na chodniku nadita penezenka doklady, mozna i nekolika penezi. utikal jsem za skupinkou 3 pubertacek, kteri me mileji. penezenka byla jedne z nich :-)

litr v trave na sarce. podival jsem se okolo, nikde nikdo. putoval mi do kapsy.

bracha nasel vybrakovanou penezenku s doklady. ozval se majitelce. penezenku si vyzvedl jeji syn s manzelem. divali se na brachu jako na zlodeje (ze vybral penize). zarekl se, ze nikdy nic nevrati.

2× jsem ztratil penezenku ja. jednou naditou 4k kc+karty. nalezce ve vlaku jsem videl (cucel po me divne). bohuzel neozval se po te, co jsem vstaval ze sedacky.

věřím na karmu a věci se snažím vracet, např. už 4 mobily, ale karma zatím moc nefunguje, já ztratil mobil, peněženku i s doklady, přítelkyně 2 mobily a nikdo se neozval. Taky mi byly odcizeny 2krát boty, ještě když jsem jezdil často po akcích, jednou před stanem a jednou jsem spal jen pod širákem, boty jsem měl u hlavy a ráno tam nebyly, nechápu, oboje byly dost sešmatlané a asi taky zrovna nevoněly :) Taky mi bylo ukradeno triko, když jsme sbírali odpadky na louce po akci a já si ho sundal, ještěže kámoš měl v dodávce věci na charitu a našel jsem tam obstojnou náhradu :)

Turistovi zřejmě z Japanu vyklouz z kapsy v mhd pri vstavani novej iphone. Byl už z busu venku, ale kriknul jsem na něj a donesl mu ho. Ani chvíli jsem nepřemýšlel si ho nechat. Dost dobrej pocit jsem ze sebe měl.

No já taky spíš negativní. Co jsem kde nechal, většinou brýle a deštníky, už jsem ani nenašel. Taky se mi stalo, že stojím ve vchodě paneláku, za dvojitým skleněným vchodem a před vchodem opřené kolo. Já vykecávám, borec dojde, usměje se přes sklo na mě, sedne na kolo a jede. Než to člověku docvakne, je fuč. Když jsem si uvědomil, že mám žabky, ani jsem neakceleroval. Kolo se našlo ten samý den k večeru na nedaleké zábavě. ALe ta drzost mně vyrazila dech.

Další kolo mi ukradli, když jsem ho nechal nezamčené, ve vstupním vestibulu samoobsluhy, asi tak půl minuty možná ani to ne. Pravděpodobně osoba, která vycházela když jsem já vcházel, na něj hned sedla a jela. A poslední příhodu mám, že si tak poklidně s kámošem jedem, předjíždí nás nějaké auto, zničehonic dup na brzdu – zablokuje nás div do něj nevletíme, vyletí nabušený borec, kámoše sundá z kola, kolo otočí a hledá výrobní číslo. Pak se jen tiše omluví, že se zpletl, že mu stejné kolo ukradli, nastoupí a jede dál. Pokaždé stejný závěr, vypadnuté oči a otevřená huba :-)

Co najdu a můžu vrátit tak vrátím, stejně se chovají lidi v muslimských zemí, naštěstí se to v Evropě díky imigrantů postupně zlepšuje.

To je otazka. Na CS jezdi spousta lidi a vzdy se najde nejaky sberac… Spis je to tva blbost, zes to ztratil. Dobre ti tak :-) Mimochodem, jsem taky projebal spoustu veci a vinim jen sebe, za svou blbost :-) Tot muj nazor 8-)

Já našla v bankomatu platební kartu, normálně aktivní, stačilo zadat, kolik chci vybrat – a že tam paní neměla málo :)) Odcházela hned přede mnou, tak jsem kartu vyndala a běžela za ní a vrátila jí, dívala se na mně dost nechápavě. Pak ještě jeden zásek s platební kartou, ta ležela na stolku ve vestibulu české spořitelny tam kde lidi vyplňujou platební příkazy. Tak jsem jí odnesla slečně do informací.

Přece jenom, maj tam všude kamery, žejo :)))

No jinak moje maminka měla takovou hezkou příhodu v řeznictví. Platila a slečna jí vrátila o pětistovku víc. Když jí máti peníze vracela se slovy – tohle je vaše, špatně jste mi vrátila… tak jí bankovku vytrhla naštvaně z ruky se slovy, že se snad tolik nestalo!! Btw – je to naše sousedka. Vždycky jsem si myslela, že je to kráva, tahle příhoda mně v tom jenom utvrdila:)

takhle nabadaj urcite ti, co maj radi cizi „sampony“(opalovak, ci co).

http://www.videacesky.cz/…avek-na-leto

…Měl jsem za to, že budou buďto ležet na cestě, a nebo si jich už mezitím někdo všimne a položí je na lavičku či nějaké jiné místo, kde budou dobře vidět…

Tak to jsi asi posledních pár desítek let žil někde jinde než v Česku, ne? Někde na Marsu asi :-D

Známej mě kdysi vyprávěl, jak si v Pardubicích na nádraží v nějakým bufíku kupoval klobásu, otočil se za sebe, tácek s klobásou si odložil na stůl, otočil se na pár vteřin zpět aby si vzal od prodavače zpátky drobný, otočil se znova ke stolu a tácek z klobásou fuč :-D

Ono je to vždy otázka, zda nechat ležet s tím, že to původní majitel najde a doufat že to nesebere za minutu někdo jiný. Dát to na viditelné místo – skoro určitě to veme někdo jiný. Nebo si to vzít? Zatím jsem naštěstí našel jen několik peněženek, tam se majitel dohledal snadno, takže toto morální dilema jsem neměl :)

Co ale bylo zajímavé: Přejížděl jsem autem mezi Rakouskem a Itálií. Já blbec si nechal peněženku na střeše auta, takže v první zatáčce spadla. Měl jsem v ní i spostu účtenek které se rozlétly, takže kamarád co jel autem za mnou si toho všimnul. Nejbližší místo na zastavení bylo cca o 2km dál, tak jsme zastavili a vydali se peněženku hledat. Účtenky jsme nacházeli v úseku asi 300m, občas nějaká mince či peníze, ale peněženka s doklady nikde. Strávili jsme tam tak 2 hod, a pak jsme se rozhodli že dovolenou ukončíme a pojedeme domů (v průběhu se nám stalo pár nepěkných věcí a nikdo neměl náladu pokračovat, tohle byl poslední hřebíček do rakve). Asi po hodině volala majitelka apartmánu, kde jsme byli předtím ubytovaní (jejich vizitky jsem měl v peněžence), že někdo peněženku našel, a dala nám číslo na poctivého nálezce. Tak jsme se sešli, vše předali a pánovi jsem poděkoval a jako pozornost jsem mu dal pakl českých piv.

Byl to cyklista, který jel chvilku za náma. Takže přesto, že se zachoval super poctivě, mě spíš naštval, jinak bysme tu peněženku našli hned :D

stalo se mi, že letos jsem v zimě bral němce na autobahnu a po pár hodinách jsem ho někde zase vyhazoval na benzínce. super jsme si pokecali, borec byl v třiceti různých zemích, sranda byla. tři dny po návratu do republiky jsem našel pod sedadlem spolujezdce jeho peněženku, číslo jsem neměl, na fb jsem ho podle jména taky nenašel, tak jsem zavolal do jeho banky, kde mi sice nedali kontakt ale slíbili kontakt předat dále, borec mi zavolal a já mu poslal peněženku do německa. říkal mi at si vezmu dvacet éček co měl v té kešeni, ale nechal jsem mu to tam. věřím v karmu a že se mi to jednou v dobrém vrátí:-)))

Čerstvý zážitek.

Hráli jsme s kapelou našemu zpěvákovi na svatbě. Basák se tak vožral, že cestou domů baskytaru prostě někde zapomněl. Tak jsem rozhodil inzeráty na FB, spíš kdyby ji někdo viděl v bazaru. Druhý den mi píše kamarád kytarista, že viděl na FB příspěvek jejich bývalého basáka, který našel baskytaru a ptá se, jestli někomu nechybí. Ve 40 000 městě. Víra v lidstvo obnovena.