Tuto odpověď ve mně vzbudil soukromý dotaz na to ‚co jezdím‘ s HT kolem okolo 30k.
Ahoj, jezdím 2–3× do roka dva kilometry po štěrku k tetě do vedlejší vesnice, tak jsem si myslel, že tohle je dobrá volba.
Ne vážně, je mi 27 a připadám si jako ze staré školy. Když mi bylo okolo 15ti let, tak mi rodiče koupili Apache Hawk v obchodě u Sněžky. Bylo to moje první dobré horské kolo. Na tomto kole jsem najezdil tisíce kilometrů v různých částech Evropy a především doma na Severu Čech a protože jako mladého kluka mě nebavila údržba, tak jsem na kole nikdy nic neměnil,ale jezdilo furt skvěle. Samozřejmě nepočítám pláště a možná jeden řetěz. Zní to to jako výmysl ale je to pravda. Kolo mi vzali, když jsem ho nechal na chodbě a přestal o něj úplně dbát a jezdit. To bylo asi 3 roky nazpět. Zasloužil jsem si to a snad na něm někdo dodnes jezdí. To je nakonec hlavní.
Tento rok mě napadlo, že si koupím nové kolo a jakmile jsem kouknul na web, tak jsem zjistil, že existuje tísíc druhů kol a jde se v tom dost dobře vyžívat pokud člověk chce. Tuto esej ve mně vyprovokovala otázka ‚co jezdíš?‘ To je přece tak absurdní otázka. Kolo je tu přece od toho aby nám dělalo radost a je vcelku jedno jestli jsem chudý a jezdím na plečce po horách a nebo bohatý a jezdím na Karbonu za 150 tísíc po parku Stromovka. Otázka ‚Co jezdíš‘ před deseti lety neexistovala. Stejně jako neexistovalo slovo selfie.
Prostě jsi si koupil kolo na které jsi měl a jezdil CO JSI CHTĚL. Někdo by blázen a sjížděl pomalu skály, někdo jezdil horské cesty a někdo cyklistickou stezku.
Kolo je prostě nástroj a ten kdo na něm jede je ten kdo určuje co jede. A ten fakt, že realitu zkresluje nesmírně populární a fotogenický styl downhill kde sportovec je schopen skončit na prvním místě*, i přesto, že mu praskne řetěz už ve startu, na mém názoru nic nemění. Extrémy byly vždycky a vždycky budou. Má to smysl kritizovat? Absolutně ne.
Ale má smysl se nechat deformovat tím, abych za každou cenu studoval jestli můžu jezdit tam nebo onde? Nemyslím si to.
Proto odpověď na ‚co jezdíš?‘ je snad: Jezdím co chci, kde chci a kdy chci. Kdo určuje hranici kde nemužeš jet s Grand Canyonem ale potřebuješ Spectrala? Odpoveď je: Nikdo. Pouze tvůj pohled na věc a případně tvá peněženka.
Jinak komunikace s Canyonem byla velice transparentní, dokonce jsem je upozornil na nedostatky a nepřesnosti FAQ na stránkách a oni je opravili/doplnili. Kolo navíc přišlo rychle.
Trochu nechapu proč si lidi prostě nezavolají nebo nenapíší email pokud je jim něco nejasné a místo toho to vypouštějí tady na webu a z toho vznikají fámy.