Nevím, kdo bude mít chuť tohle číst ale pro opravdové zájemce o problematiku odpružení bych tohle rozhodně doporučil. Bude to porovnání výpočtů a praktických měření. V poslední době tady probíhá pokus o jakýsi výpočet citlivosti, prorože se snaží nahradit to zcela jednoduché a triviální měření na osobní váze.
Vypadá to zčásti na boj, mezi triviální praxí a nadřazenou výpočetní teorií. Není to tak. Výpočet, stejně jako měření je jenom nástroj. Praxe a opravdová teorie je něco zcela jiného a navzájem se musí doplňovat.
Teorie je vždy jenom zjednodušený popis ale je velice důležité, jak do ní opravdu vidíte a jak umíte vše zjednodušit na správných místech. Zjednodušení potom samozřejmě nepostihuje celé chování odpružení. Tady se budeme zabývat jednou výpočetní simulací, která by měla zahrnovat pouze citlivost vidlice. A to samozřejmě pouze výpočtem. Nakonec vše porovnáme s tím jednoduchým a praktickým měřením. Nastoupí zde nástroj proti nástroji, teorií je to, co použijeme k popisu a praxe bude výsledek, který dosáhneme v porovnání s realitou jízdy.
Zkusíme si ukázat co je to OPRAVDOVÁ TEORIE a jak by bylo třeba postupovat při výpočtu, pokud bychom chtěli vše řešit jenom výpočtem. Začínáme. Jako první si musíme nasimulovat k jakému namáhání vlastně dochází, máme zde namáhání na různých překážkách a tak musíme provést matematický rozbor sil v několika případech. Je to velmi zjednodušeně, dopad na placku po skoku, dále je to vysoký kořen, je to i díra v silnici a je to i ta drobná nerovnost. Pokud do výpočtu zahrneme ještě pružnost materiálu, tak máme trochu představu, jak se propracováváme pouze a jedině samotným výpočtem k výsledku. Jestliže si někdo tohle troufne opravdu spočítat ( já to tedy nejsem) tak zřejmě dokáže následně i určit namáhání, které se projeví na pouzdrech vidlice. To už máme ale další, novou a potřebnou sadu výpočtů.Dělal tohle někdo zde, nikoliv, zná výsledky? Nikoliv. No ale jaké hodnoty z těch našich předchozích výsledků bychom použili ke zkoumání toho, co budeme nazývat citlivostí vidlice? Já se opět přiznám, že nevím. A jdeme dál, někdo třeba bude vědět. Pozdra jsou ve vidlici nějak osazená standart neexistuje, tak výpočet by měl být dost volný aby šlo dosazovat různé paramtery. Při zdejších pokusech jsou právě tyto parametry velmi jednoduše nahrazeny prostě nějakým tabulkovým koeficientem, který se jenom vzdáleně podobá hledanému parametru. K nějakým skutečným tabulkovým hodnotám o součiniteli tření nemám šanci se ve skutečnosti dostat. Ono je to totiž opět složitější, než jeden materiál a druhý materiál a nějaká hodnota odnikud, která je mimochodem třeba zrovna pro rotační pohyb. My tady máme opět popsat co nejlépe praxi a tam pohyb zcela jiný, lineární a při něm se nám vytírá mazivo, no a tak bychom mělo výpočtem zjistit, jak se nám to mazivo ve vidlici opravdu fláká a jaké že to ty naše materiály mají vlastně ty koeficienty v opravdovém provozu. Ve vidlici totiž jenom málokdy proti sobě stojí něco, co by bylo známo z jakýchkoliv tabulek. Tak dobře, ubereme požadavky, tohle už tedy taky máme a vše výpočtem. Já se zase přiznám, že tímhle vás výpočetně nedokážu provést s tím správným postupem, tohle opět nedokážu, přidejte si čárku. Nebudu snad už ani připomínat, že samotný pohyb má také svá specifika, jako moment odtržení z klidu a nebo změna pohybu avnásledně nikoliv lineární pohyb konstantní rychlostí ale prostě zrychlení. To ale nebudeme přeci tahat do už tak problematických výpočtů. Ukončíme tedy tyhle celkem složité děje a zkusíme si opravdu velmi zjednodušený příklad a tím budou samotné stíráky. Zkusíme si potom výsledky porovnat s parxí avýstupem z jednoduchého měření. Vše si ukážeme právě na těch stírácích. Pokud zvolíme výpočet, tak se budeme potýkat s již naznačenou potřebou neznámých třecích vztahů. Velmi si opět zjednodušíme výpočet a určíme si opravdu hrubě, že materiál stíráků má tři koeficienty tření, jeden pro mokré stírání s mazivem, druhý pro polosuché a třetí pro suché tření. Opět zjednodušíme ještě hruběji a budeme považovat že všechny tři břity mají stejné předepnutí a hurá do výpočtu, sladký výsledek nás už čeká. Že by i tohle zjednodušení vypadalo dost složitě a téměř neuskutečnitelně? No to určitě ale takhle to oparvdu je a kdo nerespektuje a nepozná torii, kterou musí vyřešit jenom tím výpočtem, tak se nemůže nikdy k praktickým výsledkům dostat a je třeba upozornit, ža jakýkliv špatně zvolený postup povede k nepoužitelným výsledkům v praxi.
Jak to tedy dělají ty firmy, když přeci musí výpočty používat? No jednoduše, každý obdivovaný výpočet (pokud je opravdu používán) je založen na poctivém a praktickém měření, které najde míru zjednodušení tam, kde to je vhodné a potom se snaží pokulhávat za realitou toho měření a snaží se dosáhnout opakovatelných výsledků vhodným zjednodušením. Nikdo nikdy nemůže zatím tvrdit, že má obsaženy ve výpočtu všechny náležitosti, které zajrnou vše s čím se v praktické jízdě setkáte.
Právě takovou mírou zjednodušení je i ono měření grafu charakteristiky, které dává odpověď na otázky citlivosti a osazení pružinou. Dává odpovědi zcela jiným postupem a je to třeba vnímat jako takový zjednodušený nástroj, když jsme zjednodušení povolili výpočtářům, tak si taky nějaké zjednodušení můžeme dovolit. Naše zjednodušení ovšem vychází z praxe a je založeno na praktických znalostech a se znalostí souvislostí. Na jednoznačný výsledek, který odpovídá celkem věrohodně narazíme už na počátku grafu a ta jednoduchá a jednoduše změřená hodnota na počátku nám dá odpověď na mnohé. Zahrnuje v sobě právě v prakticky provedeném měření spoustu souvislostí, které ale vy sami nemusíte hlídat, stačí jenom dodržet podmínky měření a o vše ostatní se postará právě zvolený postup. To, že to je ve skutečnosti velmi jednoduché, Vás nemusí vůbec mást. Co vše bylo vlastně vyřešeno, na to odpovídá tento sáhodlouhý výklad.
Zkusíme si tedy porovnat, jak nám tento náš zjednodušený model dává odpovědi na zcela jednoduché otázky. Tak třeba ty stíráky. Jasně jsme si ukázali, že jejich výpočet není nic jednoduchého a přitom ani nemáme samotným výpočtem ještě zjištěno, jak velký vliv v celých odporech vlastně mají. No a my si tedy zkusíme vše tak nadmíru složité rozklíčovat trochu jinak, je k tomu potřeba právě a jenom praxe, a jedno zcela jednoduché měření. Každý jistě ví, jak se projeví stírák, který není pravidelně mazán. Pozná to po delší době provozu každý. Jde to změřit na váze a ukáže se to na počátku grafu, samozřejmě. A ukáže se to i jízdou a pocítíte to? No zase ano. Tak dobře a teď zkusíme kluzáky namazat silikonem. Ukáže se výsledek měřením a také jízdou? Opět musí každý odpovědět kladně. Dopracuje se někdo výpočtem k takovému výsledku? Jestli ano a najde tak výsledky sandněji a praktičtěji, tak před ním smeknu. Já tohle pouhým výpočtem opět nedokážu. Zkusíme další použití. Narazili jsme na mazání. Každý se snaží o mazání lepší a nebo levnější a ve své snaze se odvolává na svůj pocit z jízdy. Jde tento pocit nějak změřit a nalézt odpovědi. Já tvrdím že ano a opět snadno, i tohle nám odpoví to jednoduché měření.
Tímto dlouhým traktátem jsem musel reagovat na snahy, které pracují s napohled vědečtějšími postupy a které doslova opovrhují jednoduchostí. Jak se má ale opravdu poctivý pohled, tak jejich postupy alespoň to, co je viditelné je velice hrubým zjednodušením bez praktického významu a chtějí nahrazovat cosi, co ve skutečnosti netrpí tak hrubými chybami, jako je ve skutečnosti jejich výpočet. Chtěl jsem hlavně ukázat, že zde nejde o boj teorie a praxe ale jenom a jenom nástroje, proti nástroji. Kdo a jak propaguje který nástroj, to je jenom ukázka jak moc si je ochoten situaci zjednodušit aby získal použitelné výsledky. No a právě tady v tom nenachází domácí měření grafu naprosto žádnou konkurenci. Takže se nemusíte krčit, před nadřazeným výpočtem, kdo ho neumí využívat opravdu prakticky, tak Vám nemá šanci pomoci, může Vás jenom zmást složitostmi. Ale do opravdových složitostí zdejší řešitelé bohužel ani nedohlédnou. Tady právě je rozpor v teorii, která je právě ve prospěch výpočtu hrubě zjednodušena tedy bez opravdového praktického výsledku.
Každý ať si vybere to, co vyhovuje jemu ale ať se snaží odpovědi vždy najít jenom v porovnání s praktickým výstupem, kteým ta, která metoda nakonec musí disponovat. Já tvrdím, nikdy neohrnujte nos nad praxí, má před jakoukoliv vaší snahou takový náskok, že dopracovat se k něčemu pouhým výpočtem je opravdu nemožné. A to jsme nakousli pouze jednu část problematiky, která jde nazvat citlivostí. Každý výpočet je opravdu už v samé podstatě zjednodušením ale sám o sobě jednoduchý rozhodně není a výsledek by měl odpovídat i vynaložené námaze.
