• Nikovlas

    Tuhle úlohu mi nedávno přednesl kamarád. Zaujalo mě na ní, že spousta poměrně inteligentních lidí, kterým jsem ji zadával já, na ni odpověděla špatně. Jelikož předmětem úlohy je jízdní kolo, zajímá mě, jak se s ní poperou lidé, kteří s kolem manipulijí dennodenně nebo alespoň poměrně často.

    Představoval bych si to tak, že první cca 2 dny budete jen zaklikávat své odpovědi v anketě a potom můžete začít diskutovat, nad výsledky. Skutečně to není nic složitého, ale doufám, že vás jednoduchost úlohy neurazí.

    Znění:

    Vezměme jízdní kolo – cca takové, s jakým se venku nejčastěji setkáte. Kolo stojí na zemi a je lehce přidržováno v pravo-levém směru, aby nespadlo na bok. Kliky jsou ve vertikální poloze. Na šlapku v dolní úvrati je přivázán provázek a směřuje dozadu. Otázka: Kterým směrem se vůči zemi začně pohybovat kolo, pokud za provázek zatahám směrem dozadu? Jde o ten prvopočátek pohybu – o první centimetry – dál ať se děje co chce. Uvažujeme bicykl jako ideální stroj, nikde žádná vůle, nikde žádné ztráty energie.

    Můžete si to samozřejmě vyzkoušet i v praxi, ale

    připravíte se tak o možnost přijít na to užitím vlastní představivosti a logického myšlení. Pokud výsledek prozradíte tady, připravíte o tu možnost i ostatní.

    Pokud se tohle vlákno někomu nelíbí, nechť nespamuje tady, ale ve flame topicu Nikovlas x Honza, který stejně nemá lepší využití. Děkuji.

    Anketa: Kterým směrem se vůči podložce začne kolo pohybovat?

    77x
    50%
    46x
    30%
    0 0
    • hrajem  

      MUJ, SAMOZREJME SPRAVNY NAZOR JE:

      KDO CHCE PREMYSLET SAM, AT NECTE DAL !!!!!!!!!!!!

      _____________­_____________________

      Zalezi na zvolenem prevodu :-P … Pokud naprd slapkou pohnu o 5 cm a to zapricini ze kolo pojede dopredu o 10 cm, pohne se dopredu, Pokud slapkou pohnu o 5 cm a kolo ujede 5 cm dopredu, kolo se pri tahani za provazek nepohne… A nakonec, pokud pohnu slapkou o 5cm a kolo popojede dopredu o 3cm, kolo bude couvat…

      V praxi to ale podle mne bude vzdy tak, ze kolo pojede dopredu :-P

      0 0
      • ememem  

        ty si mal co z fyziky, sestku? inak pise ze diskusia o 2dni tak to nechajme.

        0 0
      • cukerko  

        zla odpoved podla mna. cim lahsi prevod tym jednoznacnejsie sa pohne dopredu, cim tazsi, tym sa to vyrovna/az pohne do zadu. necital som este ziadne odpovede.

        0 0
        • cukerko  

          nieee, pohol sa dozadu! na najtazsom aj na najlahsom, ale teoreticky som mal pravdu. ak by existoval bicykel s 15" kolesami, polovicne dlhymi klkami a vzadu kolieskom povedzme 50zubov, jednoznacne tieto faktory sposobia ze bicykel sa bez zavahania pohne dopredu. ak by som taky bike mal tak potom znie odpoved tejto hadanky „zavisi na prevode“. (ale nie tak ako povedal hrajem ale ako som povedal ja, tj opacne:)

          0 0
          • Nikovlas  

            Jedině, pokud by byl takový bike zcela běžný, pak by byla správná odpověď, že záleží na zařazením převodu :-)

            0 0
    • Nikovlas  

      „hrajem“ hlasoval pro možnost „dopředu“ Jeho výsledek s vysvětlením jeho názoru jsem ze zřejmých důvodů smazal – za 2 dny ho může bez obav presentovat. Tak sry za tu cenzuru.

      Zpětně koukám, že ten obsah budu moct znova povolit, takže to udělám, až příjde čas.

      0 0
      • hrajem  

        Tak jse jeste zapremyslel, a nakonec to co jsem psal na zacatku neplati :) … Plati jen ta praxe, ktera bude vzdycky stejna :) – bral jsem v potaz pohyb toho bodu na slapatku a ne celeho kola …

        0 0
    • marshalll  

      Mozna by nebylo spany nejak udrzovat vlakno na hornich pozicich (pokud se to teda neskace nahoru hlasovanim) …

      0 0
      • Nikovlas  

        Uvažoval jsem nad tím, ale zas aby to nesralo lidi, co už hlasovali (nebo nechtějí) a pořád se jim to pak zobrazuje jako nepřeečtené…

        Ale tak budou vědět, že se tu po 2 dny neukáže žádnej důležitej komentář, takže sem koukat nemusí.

        Sry všem, kterým to bude vadit – budu sem psát „.“ pokaždé, až to vyjede z titulní strany.

        0 0
        • Dubys  

          V pohode. Ale jestli to nebude co si myslim, tak si to fakt pudu vyzkouset.

          0 0
          • Nikovlas  

            Jj – ale počkej s tím – smysl tohohle celého není pouze v tipnutí si výsledku, ale také v následné diskuzi, zda se někomu podaří všechny přesvědčit o své pravdě a nebo tu zůstanou skupiny, které si budou stát za svým – jsem celkem zvědavej.

            0 0
        • Nikovlas  

          .

          aktualizeční tečka :-)

          0 0
    • Mr.Duck  

      Mno, podle mě je tam jeden faktor,kterej by to moh ovlivnit, respektive dva, se na to pak musim zeptat, doufám že je nezapomenu :-)

      0 0
      • podvlada  

        No jasný, a ten faktor je celkem důležitej :) Jeden nebo dva, dva co se daj shhrnout do jednoho, já myslim že myslíme stejnou věc, každopádně ale dost ovlivní výslednej směr :) No už aby ty dva dny byly pryč :D

        0 0
    • Milenius  

      Tak jsem zahlasoval a hned jsem si uvědomil, že blbě :) No nic, aspoň bude sranda :)

      0 0
      • joudys  

        taky jsem to uspěchal a přesunul bych se do první skupiny

        0 0
    • Jardaadraj  

      Domnívám se, že je důležité co je „kolo“ a co „kolo“. Protože rozdíl bude v pohybu celého kola-bicyklu a kola-ráfku a gumy.

      0 0
      • Nikovlas  

        Kolo (bicykl) stojí na zemi a je…

        Kterým směrem se začne pohybovat kolo (bicykl) vůči zemi…

        V otázce je slovem „kolo“ pokaždé myšleno jízdní kolo jako celek – bicykl.

        Technicky vzato se však i jednotlivá kola (potažmo pláště i ráfky) budou pohybovat stejným směrem, jako celý bicykl, máme li na mysli posuvný pohyb, tedy pohyb jejich těžišť :-) Nicméně to není předmětem hádanky. Bavíme se o celém kole – ano, je to tak snadné, jak to vypadá – žádný chyták.

        0 0
    • Nikovlas  

      Koukám, že to tu docela odsejpá a hlasuje se, takže diskuzi otevřu už zítra odpoledne, ať to odsejpá ještě víc :-)

      0 0
    • pajan  

      Malý schéma na papír mi poradilo :D Tak snad… Uvidím zítra… :-)

      EDIT: Hm, tak po chvilce zamyšlení jsem přišel na to, že jsem hlasoval blbě :D

      0 0
      • Kubik007  

        přesně … já jsem taky hlasoval jinak :D napřed sem se zamyslel míň hlasoval a pak jsem přišel na to, že jsem hlasoval blbě :D :D

        0 0
        • Nikovlas  

          To je v pohodě, kluci, ta anketa je jen taková orientační. Ta stěžejní část začne zítra – do té doby si to můžete ještě několikrát rozmyslet :-)

          0 0
      • Mr.Duck  

        Tak hele, sem si to vyzkoušel, ale nemám tu teď kolo na kterym bych moh dostatečně ovlivnit parametr X, kterej si myslim že bude hrát rozhodující roli.

        Myslim si že pokud se parametr X nastaví tak, aby byl koeficient na něm závislej(řekněme X') větší, než je koeficient závislej na Y(tudíž Y'), tak by se mohlo kolo pohybovat tak jak sem hlasoval, ale pokud X' < Y', tak sem hlasoval blbě. Du počítat!

        0 0
        • pajan  

          Sice vůbec nevim, co máš na mysli, ale každopádně se tu hodí pořekadlo: „Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě“ :-)

          0 0
          • Mr.Duck  

            Přesně ;) Hele, než mě zachránilo kolo, tak sem pařil gamesku, a k ní sem si furt počítal esi je lepší tenhle nebo tenhle kus brnění, tak to tady můžu aplikovat, dospěl sem k závěru asi takle –

            if ( (rF/rR)/(rFp/­(rimD/2+2.54*t)) < 1 )

            echo „pojede dopředu“;

            else

            echo „né“;

            ;P Ale realita bude trochu jiná, protože ten koeficient v reálu bude tak blízko jedný, že i kdyby se ho povedlo dostat pod 1, tak to bude o tak malý číslo, že by vznikla hrozná síla v místě co se nemuže prozradit, a vzhledem k tomu, co pravděpodobně hned v první zablokovaný odpovědi vydedukoval „hrajem“, a sice pohyb koncovýho bodu rF vůči koncovýmu bodu rR, tak je celkem jasný jak to bude.

            0 0
          • Nikovlas  

            Sry Ducku, ale už to bylo moc – počkej do zítra.

            0 0
        • Nikovlas  

          Vím přesně, co máš na mysli, ale kola s takovým parametrem X moc nejezdí – proto sem psal běžné jízdní kolo.

          0 0
      • Mr.Duck  

        Jojo, sorry, spolíhal sem na to že mlžim dost na to aby to nikdo nepochopil, tak já si to skovám na zejtra )

        0 0
        • Nikovlas  

          Ještě technická – zítra jsem plánoval diskuzi lidí, co to ještě nezkoušeli – aby se pokusili shodnout na pravě. Pokud jsi to tedy už zkoušel, vydrž to, prosím, ještě jeden další den – argument, že už to máš vyzkoušené, by byl asi fatální a diskuzi by celkem rázně ukončil.

          0 0
          • Mr.Duck  

            Mno ono se nedá říct že uplně vyzkoušený, chtěl sem to zkusit na XC kole, kde by to bylo relevantní, ale výpočtem sem zjistil, že to ani zkoušet nemusim no ) Ale rači sem zticha, aby si snad někdo nemyslel že na xc kole to bude jiný než třeba na silnici(neni to relevantní), rači mi to zablokuj a já se zejtra přihlásim ;D

            0 0
    • Nikovlas  

      Zablokoval jsem všechny příspěvky, které buď trochu naváděly k určitému směru uvažování nebo prostě jen vybízely k dalším diskuzím – počkejte do zítra, prosím.

      0 0
    • MlokCZ  

      A můžu si na ověření v praxi na svoje kolo nahodit pastorek s 42 zuby? To by pak bylo teprve zajímavé, která odpověď by byla správně :-)

      0 0
    • Nikovlas  

      Sry Mloku, ale to už fakt trochu napovídáš – nemůžu ti ani odpovědět, protože bych napověděl :-)

      Nezbývá mi, než vládnout ocelovou pěstí cenzury :-) To je slast…

      0 0
      • MlokCZ  

        V pohodě, já se samozřejmě nezlobím.

        Já jsem nejdřív chvíli přemýšlel, odpověděl a následně jsem šel ověřovat v praxi, jestli to mám nebo nemám dobře (netvrdím tak ani tak jestli jsem si svojí odpověď potvrdil nebo vyvrátil) a při ověření všech variant ta jedna nebyla tak lehká ověřit v praxi ani s mojím kolem jak je.

        0 0
    • Kubas.1  

      …tak sem nad tím teďka přemýšlel trošku víc než odpoledne, a nejspíš to mám taky blbě…ale ty 2 patra dolů a pak zas nahorů abych si to mohl zkusit se mně chodit nechcou :-D

      0 0
    • souky junior  

      Tak jsem na to po chvilce přišel, ale fakt to docela svádí k té jiné možnosti.. Neuvěříte, ale dobrou minutu jsem pořád uvažoval nad tím, jestli je háček v tom šlapátku..

      Ale tak jisté to není, protože záleží na tom, jak by měla fungovat určitá součástka na kole (reálně tak opravdu žádná nefunguje).

      Doufám, že jsem moc nenapověděl, kdyžtak to stornuj..

      0 0
      • Nikovlas  

        Zahráváš si ze silami, o jejichž moci nemáš tušení !

        Ale v pohodě. A ano, máš pravdu – řidítka musí být natočená rovně, aby přední kolo směřovalo dopředu. :-)

        A už nezkoušejte, jestli to stornuju nebo ne – já tu nebudu hlídkovat celou noc! :-D

        0 0
        • MlokCZ  

          A není vlastně ještě zajímavější zkoušet co zablokuješ a co ještě necháš než samotná úloha? :-)

          0 0
    • romachain  

      Nevím, možná mi něco uniká, ale přijde mi to prostě jasný bez jakýchkoliv možností se splést, vždyť když zatahám za ten provázek, tak to tu kliku pootočí vzhledem ke kolu na a pokud tomu kolu nic nechybí, tak je jediná možná věc, co by se mohla stát…

      0 0
    • Nikovlas  

      Štvete mě. Nedělejte to. :-)

      0 0
    • Peslezedirou  

      Ouuu jsem *****, chci hlasovat znova! Kolo pojede dozadu, dle mě.

      0 0
    • pepek  

      Jak který kolo-u mého se to láme asi při 17/34 :-)

      0 0
    • MlokCZ  

      pepek: A taky ti tam ta mezní situace v praxi schází jako mně? :-)

      0 0
    • Nikovlas  

      Jděte už sakra spát – odteď už neblokuju – dělejte si tu, co chcete.

      0 0
    • pepek  

      Vzadu je to OK, ale dopředu nemůžu nikde nic najít-asi objednat spešl u Gebharta

      0 0
    • Koloman  

      Tak jsem odhlasoval a zdálo se mně to úplně triviální.

      Jen aby pak o to drsnější nebylo probuzení… :-)

      0 0
      • mr.antik  

        Tak co, jak jste dopoadli. Já se vykašlal na fyziku a vyzkoušel to :-)

        0 0
    • Tommy_Lee  

      Jelikoz jsem o den starsi a tim padem i rozumnejsi, dnes uz bych hlasoval jinak :-D

      0 0
    • Nikovlas  

      Jen dovysvětlím jednu nejasnost v zadání. Když tahám, za ten provázek, stojím na zemi, ne na kole. Vůbec mě nedošlo, že jsem to nezmínil – doufám, že jsem nezmátl moc lidí…

      0 0
      • Bulda  

        tak na to jsem se chtěl nejdřív zeptat, ale pak mi došlo, že to by pak nebyl žádnej chyták :)

        tak se zeptám na něco jinýho – jakej je tam převod, průměr kol (včetně plášťů) a délka klik? a kdyby náhodou :) – taháš silou dostatečnou k překonání smykového tření plášťe zadního kola?

        0 0
        • Nikovlas  

          Převod y jsou běžné – myslím, že běžně se člověk nesetká s kolem, které by se v dané situaci chovalo jinak. Pláště po zemi nesmýkají.

          0 0
          • MlokCZ  

            Mně by se ale běžně hodilo to kolo, co se bude chovat jinak :-)

            Jen výrobci na mě nějak nemyslí :-)

            0 0
    • zichis  

      už je zejtra a může se kolem toho debatit a psát vysvětlení? Asi jo, takže:

      Vybral jsem si tu možnost, kam předtím dal svůj hlas Mlok, protože on jedinej tady není úplnej debil :-) Tak doufám že se neplete ani tentokrát.

      V zadání by imho mělo být víc zdůrazněno, že se musí zvažovat jen průměrný kolo, nejlépe krosový O:-) a žádné spc převody, jinak může nastat i druhej případ.

      0 0
      • mr.antik  

        Myslíte, že kdyby byl nějakej hodně lehkej převod, že by se to mohlo pohlo pohnout i dopředu?

        Asi by musel bejt pohyb na klice delší než pohyb kolo (při tomto převodu). Nebo je to blbost?

        0 0
        • Tommy_Lee  

          si koledujes o cenzuru ;-)

          0 0
          • mr.antik  

            dyť už je debata od rána otevřená jak jsem pochopil

            0 0
            • Tommy_Lee  

              Ja jsem to pochopil, ze odpoledne, ale vzhledem k tomu, ze te nezablokoval, tak asi ne ;-)

              Mimochodem taky jsem blbe ;-) A rekl bych, ze prevod na to nebude mit vliv, proste se pohne dozadu.

              0 0
              • MlokCZ  

                Bude a zásadní. Když bude převod dostatečně lehký, tak při posunu kola dozadu o 1cm (teď pro jednoduchost tlačím kolo třeba za sedlo dozadu) se posune ten spodní pedál dopředu o více než ten 1cm. A když to budeš tahat za něj jako v zadání, tak dozadu bys mohl pohnout kolem pouze když by šlo zadní kolo do smyku.

                Na běžném kole ale není poměr nejlehčího převodu menší než poměru délky kliky oproti poloměr zadního, tedy se to bude chovat na všech převodech stejně.

                I když jak jsem psal, tak při ověření v praxi na nejlehčím převodu se to k té mezní situaci už hodně přiblížilo a už se to ověřovalo komplikovaněji.

                0 0
                • Tommy_Lee  

                  Ze to nebude mit vliv jsem myslel spis tak obecne. Ja zadani pochopil tak, ze nejde o to, jak daleko ci jak snadno se kolo pohne. Jde o smer pohybu a ten bude nezavisle na zvolenem prevodu vzad. I v zadani je napsano, ze jde o prvotni pohyb, prvni centimetry. Bavime se samozrejme o realnem bicyklu.

                  0 0
                  • Tommy_Lee  

                    Hlavne na me nechodte s fyzikou. S tou jsem se pohadal uz na zakladce a je z toho nepratelstvi na zivot a na smrt ;-)

                    0 0
              • Mr.Duck  

                bude, a myslim že spíš necenzuruje bo je třeba zaměstnanej ;P jen počkejte, až na vás vrhnu svuj výpočet!

                0 0
        • MlokCZ  

          Jestli si to zkoušel v praxi, tak i na 22/34 už se to neověřovalo nejlépe.

          Mezní převod mi vyšelo pro moje použité pláště 22/42.

          Pro převod ještě lehčí (kde pohyb na klice dopředu bude větší než pohyb celého kola dozadu) si nejsem vůbec jistý, co by to udělalo, tam by těch ovlivňujících faktorů najednou bylo mnohem více, musela by se brát velikost síly, kterou se táhne, zjistit kdy a zda dojde ke smyku zadního kola nebo ne, atd.

          0 0
          • Bulda  

            jestli jsem dobře pochopil, tak se bavíme pouze o prvotním impulzu, čili ten moment, kdy provázek působí na kliku po tečně, pak už by docházelo k rozkladu sil a ke zmnešování horizontální složky a až by se cos natočení kliky srovnal s poměrem převodu a délky klik/průměr kola, pak by se zastavilo

            0 0
      • MlokCZ  

        To mi včera neprošlo, že si namontuju 42 pastorek a že pak úloha teprve bude zajímavá :-)

        Výše to bylo upřesněno tím Scalpelem, takže tohle si nemohl nikdo vyložit špatně.

        0 0
        • Ruprt2  

          co blbnete s převodama a smykovýma silama. Vo tom to není.

          co dělá kolo, když za sedlo zatlačím dopředu?

          co dělá kolo, když za sedlo zatlačím dozadu?

          (co dělají šlapky?)

          PS: tak a doufám, že nebudu za blba :-)

          0 0
          • Bulda  

            …při jakém směru otáčení klik na stojícím kole je v činnosti volnoběžka? …čiliže budeš :)

            0 0
            • Bulda  

              no možná jsi jen nepozornej a přehlédl jsi toto: „Na šlapku v dolní úvrati…“

              0 0
            • Ruprt2  

              já to nezkoušel.

              Ale zatahám dozadu čili táhnu kolo dozadu, ale to se nechce nechat, protože při pohybu dozadu se otočí kliky dopředu. Ale to klikám nedovolím

              Takže tahám za kliku dozadu, síla působící na celé kolo s ním chce hnout dozadu, ale u toho se chtějí točit kliky, proti mému provázku. takže když kolo nesmí dostat smyk, tak stojí.

              0 0
              • Mr.Duck  

                Neni to tak jednoduchý. Kolo stojí za předpokladu, že síla vyvíjená na kliku je stejná jako síla vyvíjená na zem, tudíž poměr převodů musí bejt stejnej jako poměr délky kliky vůči délce od středu náby po styčnej bod se zemí. Pokud je poměr větší, tak se klika začne pohybovat vůči kolu dopředu, ale vůči zemi dozadu, PROTOŽE tim vyhoví oběma silím co na ní působí – táhneš dozadu, kolo ujede (např. při převodu 36/28, orientační hodnoty) 2cm dozadu, klika se pohne vůči zemi o 1cm dozadu, vůči kolu o 1cm dopředu.

                Plyne z toho že všichni budou spokojený – klika se otočí jak má, logicky se „otočí“ dopředu, ale vůči bodu za kterej táhneš se pohne dozadu, spolu s celym kolem.

                0 0
              • Pedro404  

                Já dospěl ke stejnýmu řešení.

                0 0
          • Mr.Duck  

            o tom to je )

            0 0
      • Bulda  

        ha, byls rychlejší :)) on může teoreticky nastat i ten třetí :) …převod 1:1 a …kolik je (175×2)mm v palcích :)? …k tomu „speciál“ převodu by se ale asi muselo 22–36 nahodit na skládačku nebo tak něco

        0 0
        • MlokCZ  

          Poměr poloměrů (nebo průměrů to je fuk) je pro kliky 175mm a obvod zadního kola 2100mm (NN 2,25 UST) je 0,52.

          22/36 je 0,61, tedy pořád více.

          22/42 je také těch mezních 0,52.

          Možná by k 22/36 ale stačilo píchnout duši/plášť a jet po ráfku (nepočítal jsem to) :-)

          0 0
          • Mr.Duck  

            Velikost pláště má docela mizernej vliv, zkoušel sem to počítat, a rozdíl mezi 3" a 1" byl výrazně menší než změna pastorku 34 na 36

            0 0
    •  
      Obsah tohoto příspěvku je blokován.
      0 0
    • Hroch obojzhivelnyj  

      Dopredu. Ale jen dokud nedojede klika do pozice 9 hodin.

      Jednodussi model je jojo, polozit na stul aby provazek sel zespoda.

      0 0
      • Hroch obojzhivelnyj  

        ..o neco mene nez do 9 hodin, protoze slozka sily pusobici otaceni klik a potazmo kola dopredu bude stale mensi, a tedy sila dozadu bude muset byt stale vetsi az prekona treni.

        Takze nejdriv dopradu a pak dozadu.

        0 0
    • Nikovlas  

      No myslel jsem odpoledne, ale teď už s tím ni neudělám…

      0 0
    • Mr.Duck  

      Ale tak když už to tu mlok potvrdil, tak asi takle

      rF = 22 rFp = 175

      rR = 34 rRp = (557/2+2.54*2) = 283.58 //rimD/2+tire

      rF/rR rFp/rRp

      =~ =~

      0.647 0.617

      =(22/34)/(175­/(557/2+2.54*2)) ~= 1,049 – dozadu

      =(22/36)/(175­/(557/2+2.54*2)) ~= 0,990 – dopředu

      =(36/28)/(175­/(557/2+2.54*2)) ~= 2,083 – dozadu (lehce)

      kdy rF je převodník, rR je pastorek, tudíž převodovej poměr, rFp je dýlka kliky, rRp je páka mezi středem a zemí, takže když je

      0 0
      • Tommy_Lee  

        Holy shit!!! To ani nectu a du se rovnou vyblit :-D

        0 0
      • MlokCZ  

        Máš to podlě mě divné s průměrem kola, přepočti to na větší. Pod cca 630mm mít nebudou ani hodně úzké pláště.

        A pak vychází:

        =(22/34)/(175­/(630/2)) ~= 1,16

        a pro ostatní převody to tedy taky je trochu jinak.

        A jseš si jistý tím, že když vyjde výsledek pod 1, že to pojede dopředu? Nedojde ke smyku zadního kola dříve než k záběru?

        0 0
        • MlokCZ  

          A konkrétně ještě pro moje jedno kolo:

          =(22/34)/(175­/(668,5/2)) ~= 1,24

          0 0
        • Bulda  

          to záleží, jak rychle se cos úhlu natočení klik vyrovná tomu jeho výsledku, ale obecně k okmažitému smyku dojde jen když to vyjde 1,0

          0 0
          • Nikovlas  

            V praxi by to asi šlo spíš do smyku, než, že by to jelo dopředu, ale já jsem uvažoval ideální mechanismus beze ztrát a bez možnosti prolkuzování kol.

            0 0
            • MlokCZ  

              Taky se přikláním ke smyku, ale rozhodně si nejsem jistý.

              0 0
              • Nikovlas  

                Já ještě v praxi nezkoušel ani jednu variantu (teda na tu jednu ani nemám prostředky) – tak moc jsem si jistý svým vysvětlením pravdy :-D

                0 0
              • mr.antik  

                teoreticky by smyk na malinké vzdálenosti být neměl. Podle mě jde o rozdíl drah změřených na klice a dráha pohybu kola.

                Když posunu kliku o 1cm (dozadu) a kolo se při tom extrémně lehkém převodu hned o 0,5cm dopředu, mělo by to zafungovat.

                Takový převody ale asi nejde udělat – jedine místo zadního kola dát něco malýho (třeba jet po kotouči :-)

                0 0
                • MlokCZ  

                  To je jasné, na běžném kolu to tak je a tedy vždy jede dozadu.

                  Já už ale rozebíral právě mezní situaci, kdy pohyb kliky dopředu bude stejný nebo větší než pohyb kola dozadu.

                  Pro 2100mm obvod kola je mezní situace pro převod 22/42 (tedy už nereálný převod).

                  Výše jsem počítal i pro mezní reálnou situaci, tedy pro 22/34 a reálný plášť a tam už to byl poměr 1,24, tedy už se k jedné blíží (tedy kolo popojede dozadu o 1,24cm a klika dopředu o 1cm vůči kolu a tedy o 0,24cm dozadu oproti původní pozici).

                  0 0
        • Mr.Duck  

          Průměr(respektive poloměr) kola sem bral jako ráfek, tudíž mělo bejt 559/2 místo 557, to sem poplet, no a pak k němu přičítám dva palce, takže třeba pro moje pláště to bude (559/2+58), čili to bude víc, ale už to vidim jak sem blbej! Počítám 2.54mm=1", což je samozřejmě blbost, mělo bejt 25.4, tudíž se trochu mění ten převodovej poměr, díky.

          Jinak máš pochopitelně pravdu, že když bude hodnota velmi blízko nule, tudíž třeba převod 22/36 a pojedu po ráfku s 5mm pláštěm (nereálný pochopitelně), tak se to bude smýkat, ale teoreticky kdyby se to smýkat nemohlo, tak při dostatečný síle by se to dopředu rozjet mělo. V praxi to pochopitelně nepude.

          0 0
      • Excel  

        kristepane, nemáte co dělat? :-)

        0 0
    • Pebe  

      já bych řekl že vždycky dozadu, protože aby provázek volně visel dozadu, tak kolo bude muset být ve svislé poloze a jakmile pustim sedlo, tak začne padat, tedy vzhledem k podložce(třeba stěně) se bude pohybovat dozadu. A to se toho provázku ani nemusim dotknout :-))

      0 0
      • Nikovlas  

        :-) Evidentně jsem to zadání měl ještě víc specifikovat.

        0 0
      • Bulda  

        ale on nevisí, on směřuje! :) …a to může i (v) leže na podložce (na níž stojí i kolo) velde kola …a to platí i nejen pro provázek a kolo (to si taky můžeš zkusit doma) :DD

        0 0
        • Pebe  

          tak buď visí na šlapce nebo směřuje na podložce. Prakticky jsem přidělal provázek na pedál a dozadu mi teda směřoval jenom když bylo kolo ve svislé poloze. Dokonce jsme na pedál přidělal i drát, aby se to neohýbalo jako provázek a aby směřoval dozadu, ale ten drát otočil pedálem a zase směřoval dolu ;-)

          0 0
    • Nikovlas  

      Doufám, že se vám hádanka líbila a její řešení jste si náležitě užili.

      Pokud máte zájem, postnu sem ještě jednu – tentokrát necyklistickou, ale za to poměrně náročnou úlohu – asi zítra.

      0 0
      • beng  

        bud jsem slepy nebo jsem nepostrehl jasnou odpoved…

        0 0
        • mr.antik  

          jasně že dozadu

          0 0
        • Excel  

          tak tak

          0 0
        • Bulda  

          „normální“ kolo tj. s převodem „do těžka“ a s klikami delšími, než poloměr kola se rozjede DOZADU

          0 0
          • MlokCZ  

            V podstatě stačilo to „normální“ kolo, když pro běžný bikový plášť je kritickým převodem až 22/42 a takový mít nikdo nebude. Tedy i s 22/36 ještě akorát pojede dozadu.

            0 0
            • MlokCZ  

              Samozřejmě ještě musí mít normální kliky (175mm ± pár mm) s tím převodem 22/36.

              0 0
            • Bulda  

              nemá v profilu věk, tak třeba pro něj je „normální“ ještě 24" :)

              0 0
            • joudys  

              uvažuje se bicykl jako ideální stroj, nikde žádná vůle, žádné ztráty energie, takže převody, odpor plášťů apod. nehrají roli.

              Zatáhnutím za špagát rozjedu kolo vpřed přes převod stejně jako při šlapání, a současně s tím jde klika za špagátem (pohybuje se dozadu ve směru tahu špagátu), takže tah kola vzad se kompenzuje a kolo dozadu netáhne žádná síla.

              0 0
              • Mr.Duck  

                Nikoliv.

                0 0
                • joudys  

                  vždyť jsi hlasoval dopředu nebo jsi změnil názor?

                  0 0
                  • Mr.Duck  

                    Sem hlasoval spontánně, a blbě :) Pak sem si to spočítal a došlo mi, že to tak nepude, pak sem si to i vyzkoušel. Pročti si příspěvky od Mloka, nebo ode mě (ty budou míň srozumitelný, a je tam ve výpočtu chyba, která ale výsledek moc nemění – resp. o 6 zubů na pastorku :P), a nebo si to zkus, ono to pak cvakne v hlavě a příde efekt „no jó, já sem vůůl že mě to nenapadlo :D“ – teda u mě to tak bejvá :)

                    0 0
                    • joudys  

                      podle mě jde o hádanku založenou na obecných předpokladech, odpověď je jedna, žádné složitosti, výpočty nejsou nutné. Převody ať jsou jakékoliv, pohybem kliky dozadu vždy kolo rozjíždím vpřed a klika jde v 1. fázi dozadu i bez pomoci špagátu, takže zde nemám žádnou sílu směřující dozadu. Samozřejmě tah za špagát se předpokládá plynulý atd., vše v ideálních podmínkách.

                      Jestli je to jinak, tak se pose*u.

                      0 0
                      • mrozu  

                        Pak si tedy připrav dost hajzlpapíru :D

                        0 0
                      • Mr.Duck  

                        Ono to právě jinak je :-) Ty předpokládáš, že se pedál pohybuje dozadu vůči kolu, přece jenom, když se rozjíždíš, tak to tak je, žejo. Ale když vyvíjíš pohyb pedálu dozadu vůči zemi, tak se nikdy nerozjedeš, schválně si to zkus klidně rukou, prostě podržet kolo, a zatlačit pedál dozadu :)

                        0 0
                        • joudys  

                          na právě, když si podržím kolo a zatlačím pedálem ve spodní úvrati dozadu (což je stejné jako druhým pedálem v horní úvrati dopředu), kolo jede dopředu. Každopádně si připravím i ten hajzlpapír.

                          0 0
                          • podvlada  

                            Tak to teď zkus ještě jednou a tentokrát drž kolo jenom za ten pedál co je dole. A zatlač na něj dozadu… Jo a ještě předtim si připrav ten hajzlpapír ;) :D

                            0 0
                            • joudys  

                              v praxi převodník, řetěz a pastorky kladou odpor, takže kolo může jet dozadu, ale v ideálních podmínkách o nichž byla v zadání řeč toto odpadá, takže jak může jet kolo dozadu, když pobyb kliky vzad nutí kolo jet dopředu?

                              0 0
                              • podvlada  

                                jenže ty tu kliku taháš ze soustavy ZEM-KLIKA a ne KOLO-KLIKA :) jakejkoliv bod na klice se ti NIKDY nepohne dozadu (vůči zemi; vůči kolu samozřejmě ano), pojede-li kolo vpřed, takže nemůže nastat situace, aby si tahánim (stojíš na zemi, nejseš na kole) pedálu kliky v dolní úvrati dozadu pohnul s kolem dopředu.

                                0 0
                                • joudys  

                                  to je vlastně pravda, když kolo event. pojede dopředu, klika jde sice dozadu ale už se pohybuje i s kolem a vůči zemi mění svoji polohu. Tak teď fakt už nevím, asi to nechám koňovi.

                                  0 0
                                  • Bulda  

                                    a jelikož je tam ten převod, tak kolo jede vůči zemi dopředu mnohem rychleji, než klika vůči kolu dozadu, tedy po „sečtení“ jede klika vůči zemi taky dopředu, jen o svoji „dozadnou“ rychlost pomaleji …a opačně je to podobný

                                    a jakýpak nechám to koňovi …slíbils, že se pos…! :))

                                    0 0
                          • Nikovlas  

                            Jen připomenu, že když taháš za ten provázek, stojíš na zemi za kolem a taháš vodorovným směrem k sobě.

                            0 0
                          • podvlada  

                            a ještě pozor, není to to samé jako druhým pedálem v horní úvrati dopředu. Až zkusíš co jsem psal, zkus to i s tím druhým. Pro jednoznačnost zařaď třeba 2–4, na 1–1 je někdy výsledek docela na hraně.

                            0 0
                      • mr.antik  

                        myslim že nejlepší úvaha na toto téma je dole od Mamuta – vstaženo na celkem představitelnou jednokolku

                        0 0
                      • Bulda  

                        tys asi nebyl zrovna pilnej student fyziky na střední, co? tvejm gatím teda nezávidim :)))

                        0 0
                        • Ruprt2  

                          po bitvě je každý generál co? ;-)

                          0 0
                          • Bulda  

                            přečti si moje příspěvky z pátku…

                            jen bych v případě, kdy si nejsem jistej, neříkal takový věci, jako že se poseru atd :))

                            0 0
                            • Ruprt2  

                              v pohodě. Já ti závidím, bo jsem se spletl :-)

                              edit: před bitvou ;-)

                              0 0
                              • Bulda  

                                však jo :) …já jsem ani tak nenarážel na to, že nemá pravdu, jako na to, že používá takovou divnou směsici odbornejch a „pouličních“ výrazů a hlavně srovnává věci který spolu nemaj co dělat, třeba síla = trajektorie či jak bych to napsal

                                0 0
        • Nikovlas  

          Finální odpověď napíšu večer – do té doby se dohadovat.

          0 0
    • Mamut  

      Prevody, retaz a zuby je mozne zanedbat. Vzdy ide o prenos pohybu pedalov na zadny plast. Takze pre zjednodusenie sa uvazovat s jednokolkou, ktora ma kluky napevno s nabojom.

      Pri odvalovani kolesa si staci vsimnut, ze pri pohybe kolesa dopredu neexistuje bod vo vnuti kolesa (ani na obvode), ktory by sa pritom pohyboval voci zemi opacnym smerom). Takyto bod by musel byt vzdialenejsi ako polomer kolesa od naboja (na cirkusovych bicykloch jazdiacich po napnutom lane by sa takyto bod mohol najst).

      Je jednoduchsie uvazovat naopak. Uviazem spagat a odvalim koleso dopredu (smerom od spagatu). Bude mi tahat za spagat alebo sa spagat naopak uvolni?

      Vzhladom na to, ze kazdy bod kolesa sa pohybuje dopredu, tak nech ma kluky hocijako (rozumne) dlhe, tak spagat sa vzdy napne (jeho napnutie v podstate zabrani odvaleniu, ale ide o ten teoreticky pociatocny okamih). Takze naspat: pri potiahnuti spagatu sa nemoze koleso odvalit dopredu.

      Pri odvaleni kolesa dozadu sa spagat naopak uvolni, takze spatne dostanem, ze jeho potiahnutim odvalim koloeso dozadu, co je ta odpoved, ktoru som hladal.

      Ak by bola kluka dlha ako polomer kolesa (spagat by bol vlastne uviazany o klinec zabodnuty v plasti. Tak by sa koleso nikam nepohlo (je zakazany preklz plastov po zemi).

      Keby som mal kluky dlsie ako polomer kolesa (nech koleso jazdi po napnutom lane), tak az tam by som potiahnutim spagatu sposobil dopredny pohyb kolesa.

      Vsetky bicykle, ktore som v zivote videl hybali klukami pomalsie ako obvodom kolesa – virtualne mali kluky kratsie ako polomer kolesa, takze odpoved je DOZADU.

      0 0
      • mr.antik  

        0 0
      • beng  

        ty voe to by mne zajimalo cim se zivis…tohle byla krasna filosoficka uvaha (mne blizsi nez fyzikalni vypocty ktere mohou logice nekdy odporovat) thumbs up

        0 0
        • Mr.Duck  

          Naopak, výpočty sou logika v tý nejčistší podobě, stačí je chápat ;)

          0 0
          • beng  

            jj mas pravdu ja chtel rict sleksky rozum ten mi nekdy prijde lepsi nez cela logika…:D

            0 0
            • Nikovlas  

              selský rozum = neschopnost přesné interpretace

              výše zmíněná definice je logické vysvětlení

              0 0
      • Kubas.1  

        Ten první odstavec mi připomněl jeden fór :-)

        Víte, proč vlak jedoucí po kolejích drncá?

        Tak si to rozebereme…Celý vlak je vlastně lokomotiva a vagony, ale ty jsou pro nás zbytečné, tak je zanedbáme. Zbude nám lokomotiva. Taková lokomotiva, to je vlastně kabina, motor, a kola. No, kabinu a motor zanedbáme, protože ty na to nemají vliv. Zbývají tedy kola. Všechny kola jsou pro nás zbytečné, tudíž je zanedbáme, a soustředíme se pouze na jedno kolo. Takové kolo, to je vlastně kruh, že. No, a kruh je Pí er nadruhou. Jenže Pí je jenom konstanta, takže tu taky zanedbáme, a zbývá er nadruhou. No, a co je er nadruhou? čtverec. A co dělá čtverec když ho otáčíme po kolejích? Drncá.

        0 0
    • o5majkl  

      tak sem nad tim přemejšlel znova a hlasoval sem taky blbě :) opravuju na: dopředu…

      0 0
    • souky junior  

      Moje úvahy, vícero verzí:

      1. Pokud se při tahání provázku klika dostane už do fáze „zvedání“,

      tj. šlapka pojede nahoru, tak se kolo bude pohybovat dopředu.

      1. Pokud by se jednalo o úplně „nultý“ bod pohybu šlapátka, ve

      chvíli, kdy by nejelo nahoru, tak by zapracovala volonoběžka a kolo by stálo na místě.

      1. Dozadu si díky volnoběžce nemůže kolo nikdy rozjet, pokud neuvažujeme

      smýkání pláště po podkladu či pohybu klik po směru ručiček.

      Ze zadání jsem pochopil, že se jedná o ten počáteční pohyb šlapátka, proto jsem zvolil možnost B)

      Je to dost srozumitelné? :-D

      0 0
      • Nikovlas  

        Předmětem otázky je počáteční pohyb jízdního kola, jako celku (tedy jeho těžiště).

        0 0
        • Rulfino  

          dopředu jet nemůže když taháš za provázek a stojíš na zemi, leda bys levitoval.

          0 0
          • Nikovlas  

            Já přece neříkám, kam může jet – pouze jsem upřesnil otázku :-)

            0 0
      • Bulda  

        ale když je šlapka v dolní úvrati, tak se může jedině „zvadat“ …a to at se kliky otáčí kterýmkoli směrem :))

        0 0
    • Nikovlas  

      Odblokoval jsem zablokované příspěvky, které šly odblokovat.

      0 0
    •  
      Obsah tohoto příspěvku je blokován.
      0 0
    • jizby  

      Děkuji autorovi za pěknou hádanku. Souhlasím s ním, že je snazší přijít na princip, než ho dokázat srozumitelně a pochopitelně ostatním.

      Pokusím se tedy napsat vysvětlení takové, které by měl pochopit i ten, co se s fyzikou moc nekamarádí:

      Vynechme provázek, jednou rukou chytněme kolo za rám, nebo sedlo ať je rovně, dejme sledovanou kliku do spodní úvratě a chytněme ji druhou rukou.

      Zkusme pohnout kolem dopředu. Kliku přitlačujem do záběru tak, aby se neprotáčela volnoběžka. O působící síly se nebudem zajímat, ani o silové momenty. To je zbytečná komplikace. Stačí sledovat, jestli se v té dolní úvrati osa pedálu pohybuje ve stejném smyslu, jako kolo, nebo naopak.

      Brzy zjistíme, že se pohybuje ve stejném smyslu, tj když kolo jede dopředu, osa se hýbe taky dopředu i když pomaleji. To zpomalení záleží na zařazeném převodu, ale pro všechny rozumné převody je ten smysl stejný.

      Nyní si představme, že připojíme ten provázek, ale v místě středové osy. Proč tam? Inu, právě proto, že je to v tomto případě tak jasné – kolo na zatahání provázku dozadu pojede taky dozadu.

      Nyní ho zkusme přivázat trochu níře na klice ale blíž středu – kolo zase pojede dozadu. Opakujme to po malých kouscích až se dostanem k pedálu. Nyní lze tvrdit, že když ho uvážu za ten pedál tak pojede dozadu taky. Pozor, dalo by se říci. Neudělal jsem nějakou zkratku? Nepřeběhl jsem někde na té klice nějakou mez kde se to obrací? Inu ta mez existuje. Tou mezí je místo, kde se sousledný pohyb mění na zpětný, čili to místo v dolní úvrati stojí. Takové místo na klice nenajdem, ledaže bychom měli převod víc než dvakrát dopomala, což se nedělá, nebo kliku až na zem, či pod ni. To se taky nedělá. Takže normální kolo pojede dozadu.

      0 0
      • Mr.Duck  

        Jo, to je přesně to, proč nemůžu nikdy nikomu nic vysvětlit ) Já ti na to udělám matematickej výpočet, kterej mi nikdo nevyvrátí (pokud, samozřejmě, nebude chybnej), ale abych to někomu následně vysvětlil, to je unreal, prostě mu ukážu vzorec a řeknu že to tak je, a když to nechápe tak mě vytočí )

        0 0
      • juli  

        :-) hezké.

        A nyní se plynule přesuň do vlákna „Otázka“. Máš tam další práci ;-)

        0 0
        • jizby  

          Tamní otázky mě moc neoslovily a úroveň je místy hotový masakr rozumu. Radši zůstanu tady.:-)

          0 0
    • Nikovlas  

      Tak já už to uzavřu. Správná odpověď je B – čili: kolo pojede dozadu.

      Fyzikální vysvětlení:

      Při jízdě ideálním kole je práce vykonaná pohybem šlapek shodná s prací vykonanou pohybem kola. Práce je přímo úměrná dráze pohybu a síle, která působí ve směru pohybu. Převodový poměr na všech převodech u všech běžných bicyklů je takový, že dráha pohybu bodů na obvodu kola je větší, než dráha pohybu šlapek. Při stejné práci je síla nepřímo úměrná dráze. Proto je síla na obvodu kola menší, než síla na šlapce. Pokud tedy působím na šlapku silou dozadu, jednak působím na kolo, jako celek, jednak působím na mechanismus. Zpřevodovaná síla na obvodu zadního kola (tlačí kolo dopředu) je však menší než síla, která působí na šlapku (tlačí kolo dozadu). Proto de kolo bude pohybovat ve směru síly působící na šlapku – dozadu.

      (vím, že to není ryze fyzikální vysvětlení, ale líp to takhle narychlo neslátám.

      Logické vysvětlení:

      pokud jedete na kole a šlapete, šlapka ve spodní úvrati se vzhledem k bicyklu pohybuje dozadu. Tento pohyb je však vždy (na jakémkoliv převodu běžného jízdního kola) pomalejší, než pohyb bicyklu vzhledem k okolí. šlapka se tedy pohybuje vůči okolí ve směru jízdy kola. Pokud kolem jedete pozadu, šlapky se točí pozadu stejným principem – vzhledem k okolí se pohybují dozadu (zase ve směru jízdy) i v dolní úvrati. Neexistuje tedy způsob, jak jet kolem dopředu a zároveň pohybovat šlapkou dozadu (pokud kola nesmýkají po zemi). Neexistuje tedy ani způsob, jak pohybem šlapkou dozadu rozjet kolo směrem dopředu. Naopak kolo rozjedete dozadu – kolo se bude dozadu pohybovat rychleji než šlapka, takže šlapka se vůči kolu bude pohybovat vpřed, vůči zemi však vzad. Taháním za ten provázek můžete kolo táhnout pozadu klidně několik metrů – pouze rychlost pohybu celého kola bude kolísat zhruba po sinusoidě.

      Jak již někteří psali – pokud by bylo možné zařadit takový převodový poměr, který by byl větší, než je poměr poloměru kola a délke kliky, pak by se při prvotním zatahání kolo rozjelo dopředu. Síla, která působí na šlapku ve vodorovném směru se rozkládá na sílu ve směru pohybu a na sílu na ni kolmou. V počátku pohybu je kolmá síla nulová a síla ve směru pohybu šlapky je rovna síle, která na šlapku působí. Jak se ale šlapka pohybuje z dolní úvrati nahoru, složka ve směru pohybu šlapky se zmenšuje a při vodorovné poloze šlapek je nulová – někde mezi těmito polohami už však dojde k vyrovnání síly, která pohání kolo vpřed a síly, kterou ho táhneme dozadu. Kolo zastaví a dál nepojede. (resp. vlivem setrvačnosti bude pokračovat ještě kousek, pak se vrátí do výchozí polohy, pak zase dopředu, pak se zase vrátí… do nekonečna. Kvůli ztrátám se však ty výkyvy budou menší, až se kolo zastaví. Kvůli prokluzování kol se to však nejspíš nepodaří :-)

      Děkuji za vaši účast.

      0 0
      • podvlada  

        Lidi se nechaj strašně jednoduše zblbnout :)

        Jinak k tomu velkýmu třetímu odstavci, co já to zkoušel, na zařazený 1–1 (22–36) pedál v dolní úvrati skoro stojí na místě, hejbe se opravdu malinko, ale opět – i při tomhle převodu kolo jelo dozadu :)

        Každopádně, docela zábava, sledovat názory lidí ;) Doufám že bude zase nějaká hádanka :D

        0 0
        • RacerX  

          ať si každej říká co chce, mě to kolo stojí…takže pro mne je „C“ správně. :o)

          PS.: Typoval jsem za „C“

          0 0
          • Mr.Duck  

            zařaď 3×9 a zkus znova, jediný vysvětlení že by stálo mě napadá že máš 1×1 což je blízko ke stání )

            0 0
          • Mr.Duck  

            zařaď 3×9 a zkus znova, jediný vysvětlení že by stálo mě napadá že máš 1×1 což je blízko ke stání )

            0 0
          • MlokCZ  

            P5esn2 jak napsal Mr.Duck, vyzkoušej si to na nejtěžším převodu, tam to jde nejsnadněji.

            Na nejlehčím, jak se to přibližuje k té mezní situaci, tak to jde zkoušet v praxi blbě a to proto, že dochází k následujícímu:

            Jak vysvětloval Juli, tak síla působící na ten pedál v dolní úvrati se pomocí zpřevodování dostane na zadní kolo a snaží se ho roztáčet ve směru jízdy.

            Na nejlehčí převod ta síla roztáčející zadní kolo ve směru jízdy je velmi blízko té síle, která se snaží pohnout celou soustavou kola dozadu.

            Na kolo pak ve výsledku působí rozdíl těchto sil. A ten rozdíl díky tomu že ty síly jsou skoro stejně velké je dost blízký nule.

            Aby se kolo pohnulo v praxi, tak ten rozdíl ale musí mít nějakou ne tak úplně malou hodnotu.

            A aby k tomu došlo, tak síla tahající za ten pedál musí být opravdu hodně velká.

            A není ani vyloučeno, že v praxi když bude už dostatečně velká, tak dříve dojde ke smyku zadního kola. Ať ale dojde ke smysku nebo ne, tak kolo se pohne i pro ten nejlehčí převod pohne v každém případě směrem dozadu.

            Mně se to na nejlehčí převod už v praxi moc nasimulovat nedařilo aniž bych nemsykoval zadním po linu (zkoušel jsem to doma).

            Stačí ale nějaký trošku těžší převod a jede to dozadu lehce a názorně.

            0 0
            • pepek  

              Na koberci je to jede dozadu spolehlivě i na 22/34 :-)

              0 0
              • MlokCZ  

                V tomto případě budu věřit (není ani důvod, proč ne, na tom linu to bylo na hraně a to je hodně klouzavé).

                Přesun z lina (předsíň a komora kde máme kola) na koberec nechystám :-)

                0 0
            • RacerX  

              jo, je to pravda, předtím jsem zašel jen ke kolu jak bylo tak bylo, vzal jsem za kliku a stálo…

              Takže jsem se mýlil, ach jo. :o)

              0 0
      • plevka  

        juchůůů, těší mě, že jsem to odhadl správně :)

        0 0
      • joudys  

        nezpochybňuji výsledek, ale nějak se pořád vnitřně nemůžu vypořádat s faktem, že když tahám za pedál dozadu, nutím tím kolo jet dopředu resp. brzdit jakýkoliv pohyb kola opačným směrem, tj. dozadu.

        Takže co umožní kolu jet dozadu když pláště zabírají opačným směrem? Pravděpodobně to asi teda bude tím, že pohyb pedálu vzad vůči zemi je „větší“ než „nucený“ pohyb kola vpřed a tím ho více než kompenzuje. Pak ale dál záleží na převodech, teoreticky mohou nastat všechny varianty, ale u běžného kola nastane asi dvojka, což je pro normálního člověka stěží představitelné, pokud nezná trajektorie všech pohybů nebo si to neumí matematicky zdůvodnit.

        0 0
        • MlokCZ  

          Pro koho je to těžko představitelné, tak si to může v praxi vyzkoušet (nejlépe na nějaký těžší převod, kde je to názornější).

          Pro ten pohyb dopředu je ale snad ne tak obtížně představitelné, že když bys seděl na kole a šlápnul, tak i když se pedál v té spodní úvrati pohybuje vůči kolu dozadu, tak vůči okolí i ten pedál se pohybuje dopředu (i když pomaleji než celé kolo).

          A když taháš provázkem pedál vůči okolí dozadu (a je fuk co bude dělat vůči kolu), tak v žádném případě nemůže vůči okolí se pohnout dopředu (to bys ten provázek musel urvat).

          A mezní převod pro některý konkrétní případ tu už padnul, vždy záleží na poloměru kola a délce klik. Pro jedno moje kolo jak jsem výše uváděl vychází na 22/42 takový převod tam reálně nikdo mít nebude.

          0 0
        • Nikovlas  

          Představ si malé dítě (vy už jste namakaní borci – vy byste to asi zvládli), jak se snaží jet do hodně prudkého kopce na těžký převod. Skočí na kolo, opře se do pedálu, ale ouha – nejen, že nedokáže šlápnout, ale dokonce mu to kolo začne couvat a šlapka se bude pohybovat proti noze, kterou na ni tlačí. Přitom prudký kopec má asi tak kolik %? No zkrátka složka síly, který na kolo s dítětem působí dozadu z kopce, je jen zlomek celkové tíhy, takže dítě na šlapku působí mnohem větší silou, než je síla, která ho táhne dozadu. Zařazený převod je však tak těžký, že ve výsledku síla, která působí mezi zadním pláštěm a zemí, už je menší, než síla, která táhne kolo dozadu – proto směřuje výslednice dozadu a kolo couvá. V našem případě je síla na šlapce stejná, jako síla týhnoucí kolo dozadu (je to jedna a tatáž síla). Všechny přebody, které na kole máš (velice pravděpodobně) jsou těžší, než 1:1 (musíš započítávat i poměr délky klik a poloměru kola). Pak tedy síla mezi pláštěm a zemí je vždy menší, než síla, kterou táhneš to kolo. Proto pojede vždy dozadu.

          (síla mezi pláštěm a zemí – tím myslím vodorovnou složku síly, kterou působí plášť na zem)

          0 0
        • Bulda  

          taky bych se vnitřně špatně vypořádával s takovým slibem, který jsi výše učinil :)))

          0 0
      • o5majkl  

        to je podvod! :)

        0 0
      • Jenda  

        jsem na tim dneska premyslel a bohuzel v tvym modelu zanedbavas dulezitou vec a to je staticky treni. Vzhledem k tomu ze slapka ma tendenci roztacet zadni kolo v doprednym smeru aby se kolo jako celek pohlo dozadu by muselo dojit ke smykovymu proklouznuti zadniho kola. A ted je otazka co je idelani kolo – to ktery ma nekonecny smykovy treni a nebo naopak ktery ma nulovy smykovy treni? Podle me to ktery ma nekonecny protoze s nulovym smykovym trenim by ses vubec nerozjel (kolo by hned prokluzovalo). V tom pripade dochazis k paradoxnimu zaveru ze sebevetsi sila pusobici na provazek s tim kolem nepohne protoze vyslednice sil bude pusobit sice smerem vzad ale je to vykompenzovano treci silou mezi zemi a zadnim kolem takze maximalne by to vedlo k rotaci kola jako celku kolem zadniho kola.

        0 0
        • Bulda  

          no ty jo, takovej vedec a takova ostuda :)))…asi by sis to mel zkusit a predtim seridit konusy tak, aby se ti zadni kolo tocilo :)) v zadani se mluvi pouze o ztratach na prevodech, ne o smykovym treni zadniho kola a podlozky

          kdybys to zadni kolo prilepil k zemi, tak by se stejne asi cely neotocilo dozadu, bo moment mezi stredem zadniho kola a slapkou (v dolni uvrati je niz, nez osa zadniho naboje) bude pusobit v opacnem smeru (no, tohle asi taky dost zalezi na prevodu :))

          a nepusobilo by to nekonecny smykovy treni na kole prave to, ze by to kolo nemohlo nikdy „hrabnout“?

          0 0
          • Jenda  

            jenze Buldo dostatecne velky smykovy treni je podminka pro to aby ti kolo jelo – jinak hrabes na miste. To ze by se kolo neotocilo je mi jasny – teda ono by se muselo propadnout do zeme:-)

            jinak ano kolo by nemohlo nikdy hrabnout ale prave proto ze by nemohlo hrabnout tak by se nemohlo ani posouvat proti smeru otaceni (to lze fakt jenom smykem) a tedy by zustalo na miste – bohuzel treci silu v tomhle pripade fakt vyloucit nemuzes pokud chces aby to kolo mohlo jezdit :-)

            0 0
            • Bulda  

              no vsak to presne na konci pisu :))

              ty pises: Vzhledem k tomu ze slapka ma tendenci roztacet zadni kolo v doprednym smeru aby se kolo jako celek pohlo dozadu by muselo dojit ke smykovymu proklouznuti zadniho kola

              …tuhle vetu bych tedy prosil vysvetlit, pak si treba budem rozumet

              ano, slapka ma sice tendenci, ale co je ji to chudince platny, kdyz prave to symkove treni ma tendenci uplne opacnou a diky „zprevodovani slapky“ mnohem vetsi

              k otoceni celyho kola „na lopatky“ by doslo jedine, kdybys zadni kolo prilepil k zemi, a ke smyku kdybys utah konusy tak, ze by se zadni kolo netocilo (nebo bys musel dosahnout one popisovane idealni rovnovahy a zprevodovani), jinak ne a do doby, nez to kolo „hrabne“ ti je uplne fuk, jestli je smykovy treni nekonecny nebo konecny, dulezity je to, ze je dostatecny

              0 0
              • Jenda  

                kdyz budes brat jako vztaznou soustavu kolo (na pocatku je to vlastne jedno protoze kolo je vuci zemi v klidu) resp kolo uchytis do stojanu a zatahnes za slapku smerem dozadu kolo se ti otoci ve smeru jizdy – je tento predpoklad spravny?

                pokud ano, tak aby se mohlo kolo pohybovat jako celek vzad by se ale melo zadni kolo tocit opacnym smerem, jinak to bez prokluzu kola neni mozne. Nekonecny treni je vlastne situace kdy je kolo prispendleny na miste a pohnout se z nej muze jedine valivym pohybem nikoli trecim. Valivy pohyb zadniho kola je ale ve smeru doprednyho pohybu. jestli ne tak delam nekde zasadni uvahovou chybu a fakt ji nevidim :-)

                0 0
                • Nikovlas  

                  Asi ti nedochází, že když za tu šlapku zatáhneš dozadu, tak ano, posune se dozadu, ale to kolo se posune do zadu ještě víc, takže se šlapka vzhledem kolu posune vlastně dopředu. Pokud se šlapka ve spodní úvrati pohybuje dopředu, točí se střed pozadu a to odpovídá i směru jízdy. OK?

                  0 0
                • Bulda  

                  ano, ale ty ho nemas ve stojanu …presne tak, bude se otacet „dozadu“ (proti smeru rucicek) a kliky taky … smutne, ze :))?

                  jezisi kriste, vem ten provaz a di si to zkusit a pak ho hned spal, aby te nahodou pro samou ostudu nenapadlo s nim delat jeste neco jinyho :))) …takovej vedec a tohleto, pani, to vam povidam :)))

                  dokud kolo „nehrabne“ tak ti je preci jedno, jestli je treni nekonecny nebo ne, tobe staci, ze je dostattecny k tomu, aby kolo nehrabalo

                  coze to tam v ty italii zkoumas :)?

                  0 0
                  • Jenda  

                    va fan culo, testa di cazzo, merda

                    no jo ted sem si to zkusil a vono jo – myslenkovej krok ze slapka se mi pohybuje dopredu vuci kolu i kdyz za ni taham dozadu byl pro me nezkousnutelnej :-) ale co, jsem experimentalni fyzik takze sem si to overil a uz je mi to jasny :-)

                    0 0
                    • Nikovlas  

                      Kamarád má doktorát na FJFI a taky řekl dopředu… :-)

                      Ale aspoň se nechal přesvědčit :-D

                      0 0
                    • mr.antik  

                      mě to trvalo cca 10 minut, co jsem nad tim dumal, ale kolega měl v kanclu kolo, tak jsem zvolil jednodušší metodu :-))

                      0 0
            • pepek  

              Najdi si provázek . . .. . . .

              0 0
    • jizby  

      Doufám, že majiteli vlákna nebude vadit když dám další otázku. Je na podobném principu, jako původní, takže si myslím, že se sem hodí. Pokud se to už na B-F řešilo, odkažte mě pls do historie

      Mějme loď, poháněnou jen větrem . Loď má místo plachet vrtuli, která je přes převody spojena s lodním šroubem.

      Otázka zní: může se díky spolupráci šroubu a vrtule loď pohybovat přímo po větru rychleji, než vítr?

      0 0
      • Nikovlas  

        Myslím, že ne.

        0 0
      • mr.antik  

        no to asi určitě ne :-)

        0 0
      • jIrI___  

        Všechna tření a odpory se zanedbávají?

        0 0
      • JakeF  

        Já bych řek, že za pomoci setrvačníku a zpřevodování lodního šroubu by to na chvíli šlo :-).

        0 0
        • mr.antik  

          No když už se tady výmšlejí takové konstrukce, tak by v podstatě stačilo, aby seslábl nebo přestal foukat vítr – pak by loď ještě chvilku jela rychleji :-)

          0 0
        • Dav...1  

          No ale musel by si tam mit prepinani mezi prevodama s prevodama napevno by to neslo.

          0 0
          • JakeF  

            Ale jo, šlo by taky.

            0 0
            • Dav...1  

              Jak ?

              0 0
              • JakeF  

                Vrtule nefunguje jenom jako točení, ale zároveň i jako plachta. Takže nějaká rozumně velká vrtule by dokázala sama o sobě loď rozjet vcelku blízko rychlosti větru i sama o sobě, když uvažuju loď pro to uzpůsobenou, tedy s malym koeficientem odporu v ponořený části. Zároveň by se točila a tim roztáčela přes velký ozubený kolo energii na setrvačník na malym ozubenym kole, kterej by byl spojenej přes hřídel se šroubem. Jakmile by se loď dostala někam kousek pod rychlost větru, tak setrvačník by se pořád točil a urychloval loď a zároveň dodával potřebou (malou) energii pro točení vrtule a šroub loď pořád urychloval. Čistě hypoteticky si myslim, že by to na krátkou dobu fungovat mohlo, samozřejmě za vhodně zvolenejch převodů, váhy setrvačníku a velikosti a tvaru vrtule, asi takovou, co by měla hodně šikmo listy, takže by zužitkovávala energii víc na pohyb dopředu, jako plachta, než na rotaci.

                0 0
                • Nikovlas  

                  Teoreticky asi jo. Ale předpokládám, že tenhle systém nebyl myšlený tím, že „vrtule je převody spojena s lodním šroubem“ :-D

                  0 0
                • Dav...1  

                  No ale v tomhle pripade by si potreboval nejakou spojku nebo neco abysi ten setrvacnik na sroub napojil po jeho maximalnim nabiti, kdyby byl napevno spojeny s hridelem tak by ti v momente kdy dosahnes skoro rychlosti vetru klesala i prace co ti dela ta vrtule, a ten setrvacnik by mel nejake otacky (stejne jako sroub, nebo podle pripadneho prevodu), a ty by ti pak akorat klesaly odporama lodi. Takze kdyby si mel vsechno napevno tak by to proste nejelo rychleji, akorat by si roztacel x kilogramu navic. A ani napojeni na ten setrvacnik od vrtule by si nemohl mit napevno aby jsi ho dokazal roztocit.

                  0 0
                  • JakeF  

                    Právěže ta setrvačnost a funkce vrtule jako plachty by umožnily to udělat i bez rozpojení. Ale samozřejmě s tim rozpojovánim by to bylo snazší. Jinak dovedu si představit ten mechanizmus naprosto pevně, jen s ozubenejma kolama mezi setrvačníkem a vrtulí, s n-krát víc kolečkama u vrtule.

                    0 0
                    • Nikovlas  

                      Muselo by to být např. tak, že by to byla velká a těžká vrtule, který by právě mohla mít tu roli setrvačníku – poté, co by se to při vhodném převodu rozjelo na rychlost blízkou rychlosti větru, by se zařadil takový převodový poměr, že by se pro danou rychlost vrtule lodní šroub točil mnohem rychleji. To by samozřejmě trochu zpomalilo otáčky vrtule, ale minimálně – mnohem rychleji se točící lodní šroub by umožnil překonání rychlosti větru pouze na základe nastřádané setrvačné energie ve vrtuli. = ryzí teorie :-)

                      0 0
                      • JakeF  

                        No, to by nejspíš taky mohlo fungovat, ale já se to snažil vyřešit napevno… Kdybys tam měl převody, tak můžeš teoreticky setrvačník roztočit i při minimální rychlosti větru na takový otáčky, že ti to pak pomocí lodního šroubu vzlítne :-).

                        0 0
                        • Nikovlas  

                          Za stálých vnějších i vnitřních podmínek to není možné.

                          Energie, která roztáčí vrtuli jde na úkor energie, která ji tlačí jako plachtu.

                          0 0
                          • JakeF  

                            Ale je :-). Loď ukotvíme na místě, necháme vítr působit vrtulí na setrvačník, budeme navyšovat převody a když budeme mít v setrvačníku zanedbatelný tření, tak ho roztočíme na velmi vysokou rychlost. No a pak už jenom vypojíme vrtuli a zapojíme lodní šroub na roztočenej setrvačník a letíme :-).

                            0 0
                            • Nikovlas  

                              Pokud loď ukotvenou na místě uvolníš, je to změna vnějších podmínek, pokud navyšuješ převody, je to změna vnitřních podmínek, vypojení vrtule je změna vnitřních podmínek :-)

                              0 0
                              • JakeF  

                                No, vždyť taky tu pak je ten můj původní mechanismus :-). A ten si myslim, že by za vhodně zvolenejch podmínek teoreticky moh fungovat. V praxi by to nejspíš ztroskotalo na tom, že by se nepodařilo vytvořit pravidlo s tam malym koeficientem odporu v ponořený části. Ale jak jsem psal, myslim si, že v případě vhodně zvolenejch hmotností setrvačníku, velikosti vrtule a lodního šroubu, náklonu lopatek, rychlosti větru apod. by toho krátkodobě dosáhnout šlo.

                                0 0
                                • Nikovlas  

                                  Ale zásadní je to, že za nějakejch podmínek hromadíš energii, pak změníš podmínky a za pomoci nahromaděné energie krátkodobě překonáš tu rychlost větru, čímž tu nahromaděnou energii vyčerpáš. Bez změny podmínek to udělat nejde.

                                  0 0
                                  • jizby  

                                    Nechci vás srážet v myšlenkovém rozletu, ale podle zadání tam žádný setrvačníky nejsou ani variace režimů – fungovat to musí v ustáleném stavu.

                                    0 0
      • jizby  

        Otázka taky mohla klidně znít přímo na to, jak to konkrétně udělat, aby to fungovalo a ten stav popsat. Čistě psychologicky vzato – kdyby to nešlo, tak by to jako problém bylo banální, úrovně B-F tím pádem nehodné ani v offtopicu a já bych se styděl Vás s takovou kravinou obtěžovat.

        Tudíž dumejte. Případným inženýrům mezi vámi předepisuji flekovací povinnost na tohlencto :-)

        0 0
        • mr.antik  

          já myslim že nás balamutíš

          0 0
        • Nikovlas  

          No kdyby se pohybovala rychleji, než vítr, pak by fakticky vítr foukal proti lodi. Jelikož vítr, který se takto opře do vrtule, přenáší svou sílu také do lodi, takže působí proti jejímu pohybu. Celý systém by tedy tuto energii musel zužitkovat tak, aby výstup na lodním šroubu nejen převyšoval sílu, kterou vítr půsoví na vrtuli, ale také sílu, kterou vítr působí na ostatní lodní konstrukce, ale především mnohem větší sílu, kterou působí odpor vody na trup.

          Je prostě nesmysl, aby se těleso pohybovalo proti proudu okolní hmoty bez vydání vlastní energie. O což by v takovém případě šlo. To by bylo perpetum mobile.

          Nebo jde zase o nějakou hříčku s tím, k čemu je vztažen který pohyb, který rychlost atd.

          Prostě to nejde.

          0 0
        • jizby  

          Tak zkusím napovědět. Vy podvědomě lpíte na představě, že vítr tu vrtuli pohání a roztáčí. A to při vyrovnání rychlosti lodi s větrem přestává jít. Ale proč by to nemohlo být naopak? Podstata tohoto „hlavolamu“, jako ostetně u velké části jiných hádanek je v přirozeném bloku, který brání vidět řešení. Mohu Vás ubezpečit, že to jde a je to zcela prosté.

          Zkuste pozitivní přístup: představte si ne jak to udělat – to je ostatně popsané v zadání, ale zkuste si představit, že už to funguje a pouze tu situaci mechanicky popište – odkud kam výkon jde a s jakou bilancí. Nechci po vás nějakou lehkověrnost -kdyby to nešlo, tak narazíte na nějakou nesrovnalost při tom popisu. To by pak byl tzv „důkaz sporem“ že to nejde. A když na rozpor nenarazíte – jde to.

          0 0
          • Nikovlas  

            No tak připusťme, že nějakým způsobem se loď dostane na rychlost větší, než rychlost větru. Pak fouká vítr proti lodi – teoreticky : hm, supr, čím rychleji pojedem ,tím víc nám vítr pomáhá. Akorát je to jako s tou šlapkou – ten vítr působí silou proti lodi a zároveň loď pohání silou závislou na té první síle. Já si prostě myslím, že ten poměr sil nemůže být ve prospěch té hnací síly. Nedokážu to vysvětlit. Chápu, že by to mohlo být jako s tím křižováním proti větru – lopatky vrtule jsou větrem roztáčeny do strany a pohání lodní šroub, který tlačí loď…

            Ne, podle mě to prostě nejde. Ta efektivita přenosu energie z větru na vrtuli a z lodního šroubu na vodu nepřeváží tu sílu větru, která loď brzdí. Může se ji přiblížit, za ideálních podmínek vyrovnat, ale to jsme pak v situaci, že zanedbáváme odpor vody a větru na konstrukci a bereme v úvahu pouze samotnou sestavu vítr – vrtule – šroub (navíc voda je rychlejší než vzduch (vzhledem k lodi), takže by ten šroub musel makat ještě víc). Kdyby to takhle mohlo fungovat, tak by se přeci vyráběly elektrárny, které se pohybují volně vzduchem a na základě svého pohybu vytvářejí elektřinu…

            0 0
            • Rychlej turista  

              Já bych řešení hledal ve využití rozdílné viskozity vody a vzduchu. Vždyť právě to umožňuje plout plachetnici proti větru.

              0 0
              • jizby  

                V rozdílné vizkozitě to není ani u plachetnic. Tam jde o využití kýlu, který umožní zablokovat složku síly kolmou na loď a tím umožnit projev té dopředné složce, i když je třeba mnohem menší. Kýl funguje jako kolo a proto taky kolové plachetnice na souši fungujou analogicky jako ty vodní. Ale možná jsi myslel rozdílnou hustotu – ani v ní to není. Kdyby vzduch měl hustotu vody, tak by prostě stačilo mít menší plochu plachet a fungovalo by to stejně.

                A řešení úlohy na principu kýlu založeno není.

                0 0
            • jizby  

              Psal jsem, že by to mohlo být naopak. Tím „oním něčím“ je představa, že vrtule pohání šroub. To očividně nefunguje. Ale naopak- že šroub získává energii z pohybu lodě a přenáší ji na vrtuli – to jde. Teď to zkus promyslet. Uvažuj třeba případ, že loď je dvakrát rychlejší, než vítr, že vrtule, šroubu i převody mají ideální účinnost. Když zanedbáme odpor trupu lodi, pak vrtule táhne dopředu stejnou silou, jakou vyvozuje šroub v opačném směru. No a jak je to s rychlostmi a výkony – už to snad dáš/dáte dohromady. Když tak doplním večer.

              0 0
              • Nikovlas  

                Jako že pohybem lodi po vodě (nějakou rychlostí 2v) je roztáčen lodní šroub, který přenáší energii na vrtuli, která pohání loď ve větru, který se pohybuje proti lodi rychlostí v? To by se dalo analogicky převést na auto, které je poháněno větrem, který fouká proti (pohání vrtuli, která pohání kola). Ale to mi připadá velmi podobné jako ten předchozí způsob – ta voda, která defacto proudí proti lodi, působí na ten šroub – část té síly brzdí pohyb šroubu dopředu (potažmo celé lodi) a část ho roztáčí. Šroub roztáčí vrtuli, která zabírá do vzduchu. Chápu, že je výhoda, že vzduch fouká proti lodi pomaleji, takže by se o něj ta vrtule mohla jakoby lépe opřít, ale stejně ty síly nedokážu porovnat. Nedokážu to potvrdit ani vyvrátit ani přes rozklad sil (nevím, jak se na tom šroubu a na vrtuli rozkládají) ani přes práci a zachování energie. Jsem zvědavý na to vysvětlení.

                0 0
                • mr.antik  

                  hlavně by se to ani nerozjelo…

                  0 0
                  • Nikovlas  

                    Myslím, že myšlenka je taková, že se rozjedeš jako s nějakou plachtou a jakmile máš nějakou lsušnou rychlost vůči vodě, tak začneš využívat tohoto principu, za jehož pomoci překonáš rychlost větru a stabilně ji udržíš…

                    Ale řikám – celkem mě zajímá to vysvětlení.

                    0 0
                • jizby  

                  Rozklady sil nejsou potřeba, všechno probíhá ve stejném směru.

                  Asi Ti chybí vzorec že výkon je rychlost krát síla. Síly šroubu a vrtule jsou stejné a proti sobě – čili rovnováha. Takže jde o poměr rychlostí těch médií. Tření trupu o vodu nejprve zanedbáme – pak tam jiné síly ani nejsou.

                  Takže k výkonům- ty jsou při ideální účinnosti přímo úměrné rychlostem médií oproti vrtuli, či šroubu. Opravdu je to tak jednoduché, že šroub může ideálně poskytovat dvakrát větší výkon, než vrtule spotřebuje.

                  Ta rezerva se může využít na ztráty: zde si můžem dovolit celkovou účinnost soustrojí vrtule ,převodů a šroubu =0.5

                  např cca 0.71 * 0.99 * 0.71 , což by technicky mohlo docela dobře jít. Se započítáním odporu trupu už se nebudu babrat, to na principu nic nemění.

                  Zajímavé je, že s ideálními účinnostmi se dosažitelná rychlost na tomto principu blíži nekonečnu. Naopak, když mi bude stačit málo, můžu to dosáhnout i s relativně mizernejma účinnostma.

                  0 0
                  • pepek  

                    To je ale blábol. . .

                    0 0
                  • Nikovlas  

                    Taky moc nesouhlasím. To zanedbáváš sílu, která brzdí dopředný pohyb toho šroubu, ale nezanedbáváš sílu, která ho roztáčí – to je jako, že když točím rukou kolem dokola (dole dozadu, nahoře dopředu), tak se vlastně poháním dopředu, protože dole zabírám o vzduch :-/ Nahoře sice taky, ale to zanedbávám.

                    Máš to někde podložené? Nějakej odkaz, kde by to bylo podrobněji vysvětlené? Nějaké zařízení, které funguje na tomto principu? To vysvětlení s těma výkonama mi připadá příliš zjednodušené.

                    Vrtule, která neklade dopředný odpor, by musela mít ideální tvar listů a listy by musely být sklopeny rovnoběžně s pohybem lodi – to se pak ale neroztočí – ve chvíli, kdy ty listy naklopíš, aby se roztáčela tím proudem vody, zároveň je bržděn dopředný pohyb – čím víc je nakloněna, tím větší výkon, ale zároveň větší odpor…

                    0 0
                    • jizby  

                      Zamysli se znovu nad tím, co jsem psal. Už jsi to skoro měl- to jsi vyslovil první Ty, že voda se žene skrze šroub dvakrát rychleji, než vzduch skrze vrtuli. A to je správně.

                      Asi sis nesrovnal ty síly – tvýmu prvnímu odstavci nějak nerozumím jak ho myslíš. U ideálně účinného šroubu v režimu turbíny je síla která ho brzdí o vodu jediná síla, která tam je. Ta síla násobena rychlostí dá mechanický výkon, který se odebírá pohybu lodě a ten se celý se mění na tom šroubu na mechanickou rotační energii.

                      Jinak odkazy a zdroje – nevím o žádném, nehledal jsem to. Jsem zvyklej přemýšlet samostatně a tohle jsem si vymyslel a odvodil sám.

                      0 0
                      • JakeF  

                        Taky se ale při tý dvojnásobný rychlosti proudění vody zvyšuje odporová síla. A promiň, ale výkon je sice F*v, ale v odporový síle je ta rychlost v kvadrátu.

                        0 0
                        • jizby  

                          viz níže – při předpokladu ideální účinnosti tam žádný problémy s kvadráty nejsou.

                          Ostatně ta sranda by šla udělat i téměř bez trupu. Jako nosné plováky by sloužily samotná tělesa šroubů. Kvůli účinnosti by stejně musely být hodně velké. Tak by mohly být duté a fungovat jako plováky. Pak by trup byl nad hladinou a jeho aerodynamický odpor by byl malý.

                          Bavíme se o teoretické možnosti, ale současně v druhém plánu sleduju aby to bylo v zásadě snadno realizovatelné.

                          0 0
                          • JakeF  

                            Máš pod vodou, kde se pohybuje voda směrem proti vrtuli rychlostí 2v a oblast nad vodou, kde se pohybuje proti vrtuli vzduch rychlostí v. V obou prostředích působí síla opačná k pohybu plavidla a ta dá dohromady výslednou sílu F. A teď mi vysvětli, jakym kouzlem chceš z tý výsledný síly F vytvořit sílu, která: 1. bude působit přesně opačnym směrem, 2. bude větší, než původní síla. Bez další síly nemožný.

                            0 0
                            • Bulda  

                              velmi srozumitelně vysvětleno, kdo bude i nadále tvrdit opak …o tom nevím, co si myslet …bud je to blb, nebo brzo dostane nobelovku za vynález perpetua mobile :)

                              0 0
                            • jizby  

                              vrtulí prochází proud vzduchu směrem dozadu a vrtule při tom vytváří tah směrem dopředu. Normálka.

                              Takhle to vrtule dělaj když jí dodávám mech výkon.

                              Když bych chtěl mech výkon odebírat, tak pak by vrtule brzdila. Ale já ji mechanicky poháním od toho šroubu a ona to všechno táhne dopředu.

                              Viz níže pro Nikovlase.

                              0 0
                              • Bulda  

                                tak to ti pak brzdí zas ten šroub, to si holt nevybereš …moje babička by řekla Z bláta do louže a dědeček Z bláta do hovna :DD

                                0 0
                          • Nikovlas  

                            Jestliže vezmu ten celej stoj, jako inerciální vztažnou soustavu, tak ty na něj působíš různými zatíženími v jednom směru – pokud stroj sám nevyrábí energii (což nedělá), tak nemůže těmto zatížením odporovat.

                            0 0
                            • jizby  

                              Ne, nechápeš to od samého počátku. Vrtule pohání, čili vytváří tah dopředu, šroub brzdí, čili táhne dozadu. Jejich síly jdou proti sobě a jsou vyrovnané. Resp síla vrtule musí reálně krýt i nějaké ztráty třením trupu.

                              Zkus si to představit nejdřív bez větru. Aby to mohlo fungovat, muselo by to být perpetum mobile. To je snad jasné. To je něco podobného jako roztáčet dynamo el motorem a chtít proudem z dynama pohánět ten motor.

                              Ale jakmile foukne vítr té lodi a hlavně vrtuli do zad, třeba poloviční rychlostí než je předpokládaná rychlost lodi, vrtule začne mít lehčí práci: Rychlost vzduchu, který za sebe vrhá, se při stejném tahu může zmenšit právě o tu rychlost větru. tím se sníží potřebný příkon a vzniklá rezerva umožní, aby to fungovalo i bez ideálních účinností.

                              To vysvětlení s tím fouknutím do zad si představ zas třeba na příkladu motorového vznášedla s tlačnou vrtulí – když mu foukne vítr do zad, může jet rychleji nebo stejně s menším plynem – stejný princip.

                              0 0
                              • Nikovlas  

                                Nikoli.

                                Jasně – ty to bereš tak, že jelikož zanedbáváš veškerý odpor vzduchu a vody, může se loď pohybovat těmito prostředími neomezeně rychle bez jakéhokoliv zpomalení. Do toho přidáš šroub a vrtuli a uvažuješ, že ten šroub vyvine energii třeba 2E a tu předá vrtuli, která ji zúročí, jelikož médium kolem ní protéká pomaleji. Ale nějak zapomínáš na to, že kdyby se ten vítr pohyboval stejně rychle, jako ta loď, tak teprve bude ta energie získaná ze šroubu být využita ve vzduchu tak, aby vyrušila odpor toho šroubu. ŠROUB FUNGUJE TAK, ŽE TEN ODPOR PŘETVÁŘÍ NA VYUŽITELNOU ENERGII – ŠROUB TU ENERGII (VÝKON) VYROBIT NEDOKÁŽE. Takže tak teoreticky (při zanedbání všech ztrát) může plout rychlostí větru – stejně jako s plachtou.

                                0 0
                                • Bulda  

                                  a taky předpokládá, že trup „se netře“, zatímco vrtule i šroub ano (jinak by nefungovaly), ale zapomíná, že fyzika není politika a neplatí tu dvojí metr :))

                                  0 0
                                  • Nikovlas  

                                    No tak to mi ani nevadí, že zanedbává odpor trupu, ale je demagogie usuzovat, že ten šroub bere výkon z ničeho. Aby mohl vytvářet energii, potřebuje dostatečnou oporu – tu oporu by mu teoreticky mohla poskytnout ta vrtule, kdyby fungovala se stejným výkonem v prostředí, které je vůči ní v klidu, ale ne, když jí ten vzduch utíká pod lopatkama…

                                    0 0
                                • Dav...1  

                                  Jizby – JakeF cislo dve :D.

                                  0 0
                                  • jizby  

                                    už chybí jen odhlasovat, že nemám pravdu :-)

                                    0 0
                                  • JakeF  

                                    Nezlob :-P. Pěkná profilová fotka. Přijedeš na Galaxy v Rožnově?

                                    0 0
                              • Bulda  

                                no jestli ti neni dost jasny vysvetleni JakeaF vyse, tak to uz ti asi nepomuze ani svecena voda…

                                0 0
                      • Nikovlas  

                        A ještě takhle:

                        Představím si volně ve vzduchu 2 vrtule spojené převody (stejně jako na lodi).

                        Na spodní vrtuli fouká vítr z jedné strany, na horní z druhé strany. Rychlos větrů je dejme tomu jakési ±v/2. Za těchto okolností by měla soustava zůstat v klidu, ne? A nebo začne zrychlovat proti jednomu větru až vůči němu dosáhne rychlost 2v a i vůči prvnímu se tedy bude pohybovat rychlostí v?

                        0 0
                        • jizby  

                          už se točíme dokola, tak to asi skončím. Ale k Tvému návrhu. Tahle představa Ti nepomůže, když nevíš jak funguje vrtule, co je její výkon a účinnost.

                          Nejlepší bude utéct od vrtulí a převést si to na představu vozíku, který jede koly po silnici a navíc má nad sebou dopravní pás, který jede rychlostí v dopředu a o ten pás zabírá nějaký kolo na střeše. A mezi kolama zase nějaký převody s regulací a třeba spojkou. Ono kolo zde funguje analogicky jako turbína či vrtule s vysokou účinností, ale kolo bude představitelnější.

                          Zabrzděním střešního kola dosáhne vozík rychlosti pásu. Ze spodních kol ovšem můžeš přitom odebírat libovolný výkon. Co s ním? Nějaký problém pustit jej do horního kola a trochu se vůči němu zrychlit?

                          No ale ať již odpovíš jakoli, mě už to asi nezabaví. Nemám chuť pokračovat v týhle motanici.

                          0 0
                          • Nikovlas  

                            Musím přiznat, že jsi mě asi dostal – takhle to vypadá přesně jako s tím kolem, ale s tím opačným převodovým poměrem. Vezmu to, jako že ten vozík je v klidu k tomu hornímu pásu a když na ty spodní kolečka působím silou, převede se mi to do větší síly na těch horních kokečkách, takže tím lze převýšit rychlost toho horního pásu ve stejnym poměru, jako je ten spodní pomalejší. Takže asi jo. Takže klobouk dolu.

                            0 0
                            • Nikovlas  

                              Jj, znova potvrzuju – je to přesná analogie toho kola. Vezmu-li si to kolo z prvního příkladu, postavím ho zadkem dopředu a představím si, že vítr působí ve směru toho provázku, tak se skutečně bude pohybovat rychleji, než ten vítr (provázek). Energie se vlastně spotřebovává v bránění vzájemnému pohybu těch dvou opor – abych to kolo takhle rozjel, musím tahat za ten provázek, a ten provázek působí proti mě (ztráty v mechanismu atd) – stejně tak když dejme tomu pluje ta loď, tak silově působí proti vzájemnému pohybu těch dvou prostředí – lodní šroub tlačí vodu dopředu a vrtule tlačí vzduch dozadu. Proto to tak nejde donekonečna, protože pokud uvážím zakové ztráty, které ještě tento pohyb umožní, tak po nějaké teoretické době tou lodí zastavím vítr :-D (nebo rozpohybuju bodu – prostě snížím jejich vzájemnou rychlost).

                              0 0
                            • Nikovlas  

                              Jen opravím to tvrzení o poměru rychlostí. Při zanedbání ztrát se ta loď může pohybovat neomezenou rychlostí. Vždy bude dráha na turbíně větší než na vrtuli a proto síla na vrtuli větší, než síla na turbíně. Vzájemná rychlost těch prosředí a mohutnost mechanismu (čím větší turbína a vrtule, tím větší síly) mi dává velikost výsledné síly.

                              0 0
                              • jizby  

                                Tak teď to chápeš. Dobře, že to umíš uznat. Už to vypadalo dost beznadějně.

                                Pozor na to, co ti říkal Bulda s tou obrácenou funkcí. To totiž taky funguje (samozřejmě bez těch hyperbol o rychlosti světla) a je to další analogie téhož principu. Dokonce je tato úloha pro případ plavby proti větru dost známá a já sám jsem tu svou úlohu odvodil ze znalosti toho. Proto si taky nemyslím, že jsem vymyslel něco extra a už vůbe ne, jsem byl v tomto první. Jistě i moji verze někoho napadla.

                                Spoustu věcí lidi objevujou opakovaně

                                0 0
                                • JakeF  

                                  A co takhle daleko nižší tření se vzduchem v srovnání s vodou, takže i nižší reálná síla pohánějící plavidlo?

                                  0 0
                                  • Nikovlas  

                                    Irelevantní. Prostě tam dáš větší vrtuli. můžeš tam dát takovou vrtuli, aby ta síla, kterou bude působit byla větší, než tý turbíny.

                                    0 0
                                    • JakeF  

                                      Když dáš větší vrtuli, bude působit i větší odporová síla. Logicky, když máš sílu, co ti působí proti, můžeš jí rozkladem zeslabit, ale nemůžeš jí otočit a zvětšit. I když máš ty síly dvě, pořád tvoří výslednici, se kterou tohle udělat nemůžeš, aniž bys působil další silou zvenčí.

                                      0 0
                                      • Nikovlas  

                                        Větší odporová síla? Ale nezvětšili jsme nádovou tu vrtuli kvůli otmu, že ve vzduchu je menší odpor? :-)

                                        Představ si to kolo…

                                        0 0
                                        • JakeF  

                                          Když zvětšíš vrtuli, bude mít nejen větší sílu dopředu, ale i větší odpor. A ten odpor prostě bude větší. Nehledě na ten nesmysl s neomezenou rychlostí, když odpor roste s kvadrátem rychlosti…

                                          0 0
                                          • Nikovlas  

                                            Ale tohle je teoretická úloha – počítáš s ideální turbínou, ideální vrtulí. Neexistují ztráty. Síla, kterou působí voda na turbínu je využita ze 100% a práce vykonaná vrtulí je ze 100% efektivní. To je pointa tý úlohy. A smysl je ten, že síla, kterou voda působí na turbínu je menší než síla, kterou vrtule působí na vzduch – ta vrtule totiž nemusí foukat taky rychle, protože vzdych se vůči lodi tak rychle nepohybuje. A tenhle stav platí při jakékoliv rychlosti. Bždycky bude na turbíně větší dráha než na vrtuli (při analogii kola) a proto si můžem dovolit převod, kde bude na turbíně menší síla, než na vrtuli. Výsledná síla je dopředná i při rychlosti 0,999c. Odpor při té rychlosti by byl samozřejmě větší, ale ten neuvažujeme.

                                            0 0
                                            • JakeF  

                                              Moment, moment… To je ale kapku kravina… Co roztáčí vrtuli a šroub? Tření a odpor vzduchu respektive vody. Jenže tam funguje rozklad sil a jedna složka roztáčí, druhá brzdí. A pokud ty v teoretický úloze s rozkladem sil zanedbáš jednu složku, tak to promiň, ale se stejnym přístupem pojedu při zatáčení pořád rovně, protože zanedbám složku, co vytváří dostředivý zrychlení.

                                              0 0
                                              • Nikovlas  

                                                Nemáš pravdu – já zanedbávám veškeré ztráty a předpokládám ideální fungování jednotlivých částí podle toho, k čemu jsou vyrobené. Já nezanedbávám sílu, která působí proti lodnímu šroubu – s tou počítám. Akorát počítám s tím, že ji stoprocentně zužitkuje. stejně jako kolo odvalující se na asfaltu (tedy ještě líp). A nezanedbávám ani sílu, kterou vzduch působí na vrtuli – resp. je to síla, kterou vrtule působí na vzduch. Rozklad sil tam nemusíš plést. Já to dělal a taky jsem to nemohl pochopit – když jsem si pak představil to samé s kolama, bylo to jasné. A ten šroub a ta vrtule fungujou za ideálních (neskutečných) podmínek stejně. Ve skutečnosti jsou tam samozřejmě obrovské ztráty a energie uniká do všech stran, takže prakticky to zas tolik využitelné není. Ale na teoretické rovině to fungovat může. A to, že některý tření zanedbávám a některý ne, to není, že bych si vybral, co se mi líbí, ale prostě podle logických pravidel, podle jakých ideální součástky fungují.

                                                0 0
                                                • JakeF  

                                                  Ty nemáš pravdu. Vrtule je vlastně šikmá plocha, proti který se pohybuje vzduch, respektive voda přímo. Na listu vrtule se vytváří síla kolmá na list, která se rozkládá na složku roztáčející vrtuli a na složku, která působí po směru původní síly, tedy proti pohybu. Rozklad sil, učivo 2. stupně ZŠ.

                                                  0 0
                                                  • Nikovlas  

                                                    Přijímáš jako fakt, že to funguje s tím vozíkem a pohybujícím se pásem? (jdu spát, tak možná zítra…)

                                                    0 0
                                                  • JakeF  

                                                    Jenže tady to tak nefunguje. Vzduch respektive voda a vrtule nikdy nebude mít stoprocentní využití síly na roztočení vrtule, protože tam funguje rozklad sil! A u toho vozíku navíc jedeš po směru pohybu pásu, teď mi vysvětli, jak to udělat proti směru, ta analogie vůbec neni analogie, ani když zidealizuješ vrtule, zvlášť, když je neidealizuješ, ale zanedbáváš to, co se ti nehodí.

                                                    0 0
                                                  • Nikovlas  

                                                    Ale ty pluješ taky po větru. Možná sis nepřečetl zadání… a všechno se zidealizuje – tak se to v teoretickejch úlohách, kde se zanedbávaj ztráty dělá. Ale ty seš asi dost chytrej, umíš rozkádat obecný zatážení na obecných plochách… my jsme se to teda v druhym stupni neučili…

                                                    0 0
                                                  • JakeF  

                                                    Pluješ po větru, ale ty počítáš, že rychlostí vyšší, než je rychlost větru, takže síla vzduchu působí proti lodi! A jo, můžeš zidealizovat ztráty v ložiskách, valivej odpor, všechny síly, který teoreticky omezit jdou, třeba magnetickym polštářem a vakuem… Ale nemůžeš zanedbat ztráty, který vychází přímo z principu fungování. Je to stejnej rozklad, jako pohyb po nakloněný rovině, tam taky nemůžeš jednu složku jen tak zanedbat. Zidealizovánim můžeš akorát zanedbat tření mezi vozítkem a vzduchem a odpor mezi podložkou a vozítkem. Prostě je to princip působení síly na šikmou plochu a zanedbánim jedný složky neděláš zidealizování, ale chybu.

                                                    0 0
                                                  • Nikovlas  

                                                    Ale u toho pásu jedeš taky rychleji než ten pás, takže podle tvé teorie působí proti tobě… a já právě nezanedbávám síly, které působí z podstaty fungování vrtule a šroubu. Tak znova. Chápeš to s tím vozíkem a pásem?

                                                    0 0
                                                  • JakeF  

                                                    Na pás s vozíkem zapomeň, tam je úplně jedno, jestli jede tam nebo zpátky, dáš jedno ozubený kolo a vyjde to nastejno. Což se u vrtule nedá, to se shodnem, že? A ano, zanedbáváš sílu, která se ti nehodí a to je síla, která působí proti dopřednýmu pohybu.

                                                    0 0
                                                  • Nikovlas  

                                                    Kašli na to…

                                                    0 0
                          • Dav...1  

                            Ja bych prave od vrtuli a sroubu neodchazel. Podle tebe by byl mechanizmus, ktery by vrtuli (za pomoci vetru) pohanel lodni sroub, a ten by pohanel lod. Pak by si tento proces otocil a pres sroub by si pohanel vrtuli, ktera by urychlovala lod nad rychlost vetru – jenomze v tuhle chvili by si musel prepnout vrtuli aby pohanela (otocit lopatky) a tim by si zaroven stratil silu, ktera by tu lod hnala dopredu. Pak by to prosto zacalo spomalovat – neni tam zadna sila, ktera by tu lod pohanela. A i kdyby si tyto zarizeni mel na lodi 2 jeden na pohon a druhy na urychleni tak aby vrtule fungovala potrebuje logicky mit nejaky gradient rychlosti vetru a vzhledem k tomu ze ve vzorci na vykon vetrnne elektrarny je rychlost ve 3 mocnine tak cim vic by si zrychloval lod tim vic by ti klesala sila, ktera by celou lod pohanela dopredu – tudis to podle me neni mozne.

                            0 0
                            • Nikovlas  

                              Ty bereš energii z rozdílu rychlostí vody a větru. Podle toho rozdílu máš nastavený převod. Je to skutečně založené na tom, že vítr tlačí do vrtule, čímž tlačí loď, která ale lodním šroubem sbírá energii, kterou okamžitě přenáší roztáčí tu vrtuli, takže ta se od toho větru, kterej do ní tlačí, ještě sama roztlačuje. Takže ve výsledku může vůči větru přiblížit rychlosti, jakou má vítr vůči vodě. Nemůže plout rychleji, protože to by už výsledná síla působila proti lodi.

                              Je to přesně jako s tím kolem nazačátku – taky táhneš za šlapku a to kolo jede rychleji – ne však dvakrát rychleji než šlapka – to už by ten převod byl přesně v rovnováze.

                              0 0
                              • Dav...1  

                                No ale to je taky nesmysl protoze lodni sroub nemuze zaroven fungovat jako lodni sroub a zaroven jako turbuna – musis minimalne otocit lopatky nebo se tocit na opacnou stranu (v realu je to daleko slozitejsi). A tady by to slo vyresit taky pouze tim ze by tam byly lodni srouby 2× jednou jako sroub a podruhe jako turbina. No a i kdyby mely oba stejnou ucinnost – to je nerealne, tak by ti maximalne sroub vyrobil stejne energie jako by ta turbina spotrebovala. V realu by ti to pouze tu vrtuli spomalovalo a nedosahl by si ani takove rychlosti co bez ni.

                                0 0
                                • Dav...1  

                                  Jo takhle ze by ta vrtule byla zaroven plachta :D LOL tak v tom pripade max rychlost vetru (a zanedbas uple vsechno co de a vsechno ma 100% ucinnost) jak pises ale byla by to pak uz uplna krvina :D

                                  0 0
                                  • Nikovlas  

                                    Ten lodní šroub má pouze fci turbíny. Takže ten mechanismus nastavíš pro určité podmínky a tak funguje od začátku až dokonce. A ano, ta vrtule je zároveň plachta. A ano, zanedbávají se tam veškeré ztráty. Je to teoretická úloha.

                                    0 0
                                    • Dav...1  

                                      V tom pripade je tam naprosto zbytecna – Pac s toho vznikne lod s plachtou, a ten mechanismus navic by tam byl uplne k nicemu.

                                      0 0
                                      • Nikovlas  

                                        Ten mechanismus navíc ti umožní se pohybovat rychleji, než vítr – to ti plachta neumožní. Zkus si přečíst tu úlohu v zakládajícím příspěbku, pak si to tuhle úlohu představit v analogii toho vozíku na silnici s pohybujícím se pásem nad ním…

                                        0 0
                                        • Dav...1  

                                          Nepujde to. Plachna (tedy nesmyslne velka vrtule), ktera ti dodava silu ti pri rychlosti vetsi jak je rychlost vetru prestane fungovat (naopak bude brzdit) cili tato sila zmizne a co ti to pak bude pophanet ???

                                          0 0
                                          • Nikovlas  

                                            Ale tobě asi nedošlo, že se ta vrtule točí. Opakuji, že je to analogie k tomu kolu – je to úplně stejné. Když vezmu kolo za sedátko a posunu s ním o 5cm dozadu, posune se o 5 cm dozadu. Pokud ho uchopím za šlapku v dolní úvrati a posunu ji o 5cm dozadu, posune se o víc, než 5cm dozadu. Pohyb kola je tedy v danou chvíli rychlejší než pohyb šlapky. Tím, že tlačím na šlapku dozadu, posouvám kolo dozadu, ale o zem se roztáčejí kola a otáčejí klikama, takže šlapka se vůči kolu posouvá dopředu – takže to kolo se logicky musí pohybovat rychleji, než ta šlapka. Je to zcela stejný případ. Vítr tlačí na vrtuli, takže loď jede, ale jak jede, tak působí síla na turbínu ve vodě – turbína se roztáčí a roztáčí vrtuli, takže se ta vrtule ještě pohybuje i vzhledem k tomu větru. pointa je taková, že pohyb vůči vodě je větší, než vůči vzduchu. Vstupní i výstupní práce na mechanismu je stejná. Pokud je tedy v turbíně větší dráha, je tam menší síla – takže síla, který tlačí loď dopředu, je větší, než síla, která ji brzdí. Hotovo. Není to perpetum mobile – využívá to vzájemného pohybu vody a vzduchu a působí to silově proti němu. Stejně jako to kolo využívá vzájemného pohybu pedálu a země a taky to působí proti tomuto pohybu.

                                            0 0
                                            • Dav...1  

                                              Ze se toci samozrejme vim. No kdyz si predstavim ze vrtulove letadlo letici po vetru taky poleti jeho max. rychlosti plus rychlosti vetru tak to asi opravdu pujde – Teoreticky samozrejme. Ale uz to svym zpusobem neni puvodni zadani co psal Jizby.

                                              0 0
                                              • Nikovlas  

                                                Chápeš tu analogii s tim kolem? Nebo s tim vozíkem, silnicí a pohybujícím se pásem?

                                                0 0
                              • Bulda  

                                tak já si tu vaší lodičku s dovolením půjčím, otočím převod a dám na vodu a …nic se neděje, bo lod stoji a tudiz se sroub netoci a nemuze tedy otacet vrtuli. Za chvili prijde vitr Safian a foukne zezadu do vrtule, ta se roztoci a tim roztoci i sroub, ale mam otoceny prevod, takze lod zacina couvat, cimz se ale navysuje i jeji rychlost vuci vetru, vrule se toci rychleji, sroub se toci rychleji, lod jede rychleji a tak geometrickou radou stale dokola a za chvili nam lodicka prekracuje Mach 1 a kdyz jeste chvili pockame, tak i rychlost svetla…

                                A ted tu o sipkovy Ruzence …byla jednou jedna lodic …sakra …princezna!! :))

                                0 0
                                • Nikovlas  

                                  Rozdíl je v tom, že to, co říkáš ty, je blbost, zatímco to, co říká jizby – ač jsem tomu z počátku nemohl uvěřit – je na teoretické rovině pravda.

                                  0 0
                      • Bulda  

                        tohle jsem si vymyslel a odvodil sám …a tim to asi všechno bude :)

                        0 0
                  • JakeF  

                    Strana feministek vyhrála volby a zrušila zákon zachování energie?

                    0 0
                    • pepek  

                      To spíš green power. Ti by z několika větrníků dokázali pohánět celý Česko(+Evropu)

                      0 0
                      • Ruprt2  

                        na feministky.cz byl článek baby, která tvrdila, že si nechá patentovat vynález.

                        že vezme turbínu, kterou roztočí el. motorem a po tom co se roztočí bude vyrábět el. energii, tím vlastně vznikne téměř perpetum mobile.

                        Nebo tak nějak to bylo.

                        Ale pamatuju si, že to bylo strašně odborně technicky popsané, takže se v tom nedalo moc vyznat.

                        Teď to nemůžu najít.

                        0 0
                    • jizby  

                      ZZE zrušen nebyl. Loď čerpá energii z relativního pohybu větru oproti hladině.

                      0 0
                      • JakeF  

                        Zapomínáš ale na to, že jak šroub, vrtule a i samotná loď maj svůj koeficient odporu. Nemůžeš udržet stejnou kinetickou energii lodi (rychlost), aniž bys jí dodával energii, protože proti ní působí odporová síla vzduchu a vody. Pokud se tvý lodi zvyšuje kinetická energie vhodnym mechanismem jen tim, že se pohybuje ve vodě, tak jsi vynaleznul perpetuum mobile prvního druhu.

                        0 0
                        • jizby  

                          kdepak, první část úvahy byla definovaná za idealizace v účinnostech a nulovém odporu trupu.

                          Teprve po odvození, že by tak vznikl přebytek výkonu bylo doplněno, že ten přebytek výkonu se může rozpustit v reálných ztrátách.

                          Když budeš sledovat můj postup sekvenčně a ne napřeskáčku, uvidíš to (snad).

                          0 0
                  • Bulda  

                    tak na co pak ten vítr, stačí na začátku postrčit a ono už to samo bude zrychlovat donekonečna :))

                    0 0
                    • Tomínos  

                      Taky mě to tak příjde, stačí mít jen u každýho mola naviják který s lodí trošku cukne a jedeš :-)

                      0 0
                      • Bulda  

                        stačí pádlo přece :))

                        sakra, už si to jdu namontovat na kajak na vikend a doufam, ze stacim zabrzdit :)))

                        0 0
                        • Tomínos  

                          Nojo, ale zkus se takhle rozjet s queen mary II :-)

                          0 0
                          • Bulda  

                            ono jestli jsou nulový ztráty třením mezi vodou a trupem, jak si to tu hoši nalajnovali, tak by ti měla stačit i čajová lžička :)))

                            0 0
                            • Tomínos  

                              Nojo to mi nedošlo :-) Ale zase ta lžička musí fungovat se 100% efektivitou :-)

                              0 0
      • Rychlej turista  

        Já myslím, že by to mělo jít. Vždyť i plachetnice dokáží plout proti větru.

        0 0
        • pepek  

          :-) jistééé! A dokonce některé při vhodném směru větru plují rychleji, než vítr.

          0 0
      • Tomínos  

        Myslím si, že ne, i když vynechám veškeré tření, protože roztáčení vrtule způsobuje rozdíl rychlosti lodi a větru, v okamžiku kdy loď pojede stejně rychle jako fouká, je vlastně vrtule v bezvětří, tudiž se nemůže točit a pohánět lodní šroub.

        0 0
        • pepek  

          Teď jsi zabil kandidáta na Nobelovu cenu :-)

          0 0
          • Tomínos  

            Proč?

            0 0
            • pepek  

              No že kdyby ten nesmysl fungoval, tak jak si to soudruh naplánoval, tak by mohl jet rovnou do Švédska pro cenu.

              0 0
          • JakeF  

            Tohle si samozřejmě uvědomuju. Ale taky tam působí zrychlení, kinetická energie a bavíme se o krátkym okamžiku, nikoliv stálym pohonu. Lodi ve vodě chvíli trvá, než se proti odporu vody rozjede a v tu chvíli na ní působí vyšší rychlost na vrtuli, přitom loď už má předchozí silou udělený zrychlení. Ale jak píšu, je to jen čirá teorie, v praxi naprosto nevyužitelná. Samozřejmě celková průměrná rychlost by se nezvýšila, vrtule by ze začátku využívala energii zčásti na roztočení setrvačníku, ne na urychlení plavidla, takže zrychlení by bylo menší.

            0 0
            • pepek  

              A proč tedy nepoužít plachtu? Je to věc už asi 1000 let vynalezená a docela poladěná. Bude to asi tak 10× rychlejší.

              0 0
              • JakeF  

                Kdybych se měl plavit, tak beru plachtu :-). Ale tady šlo o to, jestli by se nějakym způsobem šlo dostat přes rychlost větru, tak jsem přemejšlel jak :-).

                0 0
                • pepek  

                  S plachtou to jde. Ale nesmí ten vítr foukat ze zadu, že.

                  0 0
                  • JakeF  

                    Nebereme pro porovnání rychlosti velikost vektoru v? Protože pokud to dobře chápu, tak plavba proti větru funguje na dvojím rozkladu sil a při dvojím rozkladu těžko získáme sílu větší, než byla původní, tj, jako když plujeme přímo po větru.

                    0 0
                    • Tomínos  

                      A co takhle boční vítr?

                      0 0
                      • pepek  

                        Tady ten jede dvakrát rychleji, než vítr (boční)

                        0 0
                        • Nikovlas  

                          To samozřejmě možné je, ale v zadání je „po větru“, z čehož vyplývá, že při překonání rychlosti větru popluje přímo proti větru. Ale to není problém, protože k tomu překonání rychlosti větru nemůže dojít.

                          I když jo – to co píše JakeF by asi šlo, ale vychází to ze setrvačnosti lodi jako celku – jak ji ten vítr roztlačuje, tak se část energie uloží v tom setrvačníku a když už se přiblíží rychlosti větru, tak rychleji se točící setrvačník (byl roztočen když se vítr oproti lodi pohyboval rychleji) může se zpožděním dodávat potřebné zrychlení. Fungovalo by to jako oscilátor, kde kolísání energie setrvačníku by mělo fázový posun oproti kolísání energie vrtule, jako plachty.

                          Nicméně to funguje pouze za předpokladu, že ta loď využije toho, že začíná v klidu. Pokud bychom začali na rovnovážné rychlosti s již roztočeným setrvačníkem na rychlost odpovídající rychlosti větru vůči lodi, zůstala by rychlost stabilní – nižší, než rychlost větru.

                          0 0
                      • JakeF  

                        Tam funguje nějakej jinej rozklad sil? Akorát jinak natočíš plachtu.

                        0 0
                        • Tomínos  

                          Tak se podívej na pepkův příspěvek pode mnou :-)

                          0 0
                          • JakeF  

                            A? U bočního větru je to pořád rozklad sil, takže nedosáhneš takový rychlosti, jako po větru.

                            0 0
                            • pepek  

                              Kua dyť jede dvakrát rychleji jak vítr! U zadního pojedeš sotva poloviční rychlostí :-)

                              0 0
                              • JakeF  

                                Jo takhle :-). Možná začínám chápat, jak na to.

                                0 0
                                • Nikovlas  

                                  Prostě odpor proti pohybu je mnohem menší, než síla, která působí na plachtu – i když tu sílu rozložíš na složku kolmo na plachtu a složku ve směru plavby, tak je ta síla pořád dost velká, aby se vyrovnala odporu při dané rychlosti. Když je to dost efektivní, tak to vyrovná odpor při rychlosti, jaká je dvojnásobkem rychlosti větru.

                                  0 0
                                  • pepek  

                                    No hlavně ta síla je získávána z rychlosti vzduchu – relativní rychlosti vůči lodi. Zatímco při zadním se ta rel. rychlost snižuje při vzrůstu rychlosti plavby, při bočním je pořád k dispozici, jen se mění trochu její směr (skládá se s rychlostí plavidla.

                                    Navíc při bočním pracuje plachta lépe jako křídlo a získá tak i ze stejného větru značně více „vztlaku“, než při zadním větru.

                                    0 0
                                    • JakeF  

                                      Jo, tu první část jsem si právě uvědomil. Že tam je ta síla pořád, i když má loď rychlost větru a ta síla loď dál urychluje.

                                      Tu druhou část už nevim, ale možná by to pomocí proudění vzduchu šlo vysvětlit.

                                      0 0
                                      • jizby  

                                        Je celkem snadno představitelné, že při bočním větru může být rychlost lodě několikanásobně větší, než rychlost větru. Teoreticky a ideálně až nekonečněkrát, protože to je úměrné 1/cos úhlu větru. I v reálné praxi se dá dosáhnout hodně, třeba u rychloběžné vrtule je obvodová rychlost mnohem větší, než rychlost proudu vzduchu, co ta vrtule dává. Tak si vemte koncový segment tý vrtule a představte si ho v přímém pohybu – je to to samý. Kolik dávaj špičkové sportovní plachetnice -nevím, ale bude to asi dost.

                                        0 0
                                        • Nikovlas  

                                          To je pěkně vysvětlené.

                                          0 0
                                          • pepek  

                                            No to není pěkně vysvětlené vůbec.

                                            0 0
                                            • jizby  

                                              no tohle jsem ani tak nevysvětlil, jako spíš jen popsal fakta. Někomu to jako vysvětlení sedne, někomu ne.

                                              0 0
                                        • jizby  

                                          Kdyby to někoho zajímalo, tak tady

                                          http://www.aldebaran.cz/…iewtopic.php?…

                                          se dost obšírně diskutovalo, zda může plachetnice předhonit vítr. Tj i složka rychlosti ve směru větru je větší než vítr a křižováním dostaneme výslednou dráhu přímo po směru větru rychleji, než on.

                                          Žádné vrtule a šrouby – čistě. A výsledek je, že i to jde !

                                          Diskuse je zajímavá hlavně na konci a jsou tam kvalitní odkazy.

                                          a ještě tady

                                          http://www.aldebaran.cz/…iewtopic.php?…

                                          0 0
                                          • Bulda  

                                            pleteš hrušky s jabkama, křižování a pohyb po směru, že by to křižováním šlo a to i s vrtulí už je tu napsáno několikrát

                                            0 0
                                            • Nikovlas  

                                              Plavba s plachtou čistě po větru využívá pouze rozdílu rychlosti větru a rychlosti lodi – tím je omezená výsledná rychlost – potenciál je vyčerpán, když se k sobě rychlosti přiblíží. Při křižování máš oporu o vodu (kýl) a tím můžeš využít rozdílu mezi rychlostí vody a rychlostí větru – tyto rychlosti se k sobě nepřibližují při libovolné rychlosti plavby – tento potenciál je na ní nezávislý – sa síla na tebe bude působit pořád. A s tou vrtulí a šroubem to pracuje na stejném principu – využíváš rozdílu rychlosti vody a větru.

                                              0 0
                                            • jizby  

                                              Ty máš potíže s chápáním textu. Že něco pletu z toho neplyne.

                                              Tohle jsem prostě napsal jako další související věc, která by mohla někoho zajímat. K vrtulím se už nic říkat nechci, už bylo řečeno podstatné. Krom toho ta diskuze na Aldebaranu mě původně inspirovala k té mé verzi. Kdyby sis ji přečetl, tak bys zjistil, že tam řešili (ale dost komplikovaně a nešikovně) i různé stroječky s vrtulkama co měly jet po větru bez křižování.

                                              0 0
                                              • Bulda  

                                                tvoje „úloha“ je o pohybu ve směru větru a ted tu tvrdis, ze „i to jde“, ciste, bez vrtuli a sroubu tj. jen s plachtou a jako dukaz predkladas krizovani, kde se ale uplatnuje jiny princip a uz to tu bylo davno zmineno

                                                0 0
                                                • Nikovlas  

                                                  To není předloženo jako důkaz – pouze k zamyšlení.

                                                  0 0
                                                  • Bulda  

                                                    pak mi tam nejak prekazi ta veta „A výsledek je, že i to jde !“ protoze to opravdu jde (a dokonce se to bezne praktikuje v realu, bez jakykehokoli zanedbavani cehokoli :) neni to zadna veda a uz to tu bylo nekolikrat zmineno

                                                    0 0
                                    • soc  

                                      Presne tak. Pri vetru zezadu je plachetnice hnana pouze odporovou slozkou, takze cim bude vetsi rozdil rychlosti plachetnice a vetru, tim vetsi silu ziskas. Jen podotykam, ze rychlost zde vstupuje umocnena na druhou.

                                      Pri krizovani dochazi k bocnimu obtekani plachty, ta se vytvaruje do tvaru aerodynamickeho profilu, tudiz obtekani je podobne, jako i kridla letounu. Vztlakova slozka na plachte pak slouzi k doprednemu pohybu. Navic se zde bude rychlost vetru a rzchlost pohybu lodi scitat (vektorove), takze defakto cim rychleji jedes, tim vetsi silu ziskavas k pohonu lodi. Aby me nekteri nenarkli z porusovani platnych fyzikalnich zakonu (i kdyz uvidime po volbach), tak samozrejme v urcity okamzik bude odporova slozka (dana proudenim vody kolem trupu) stejne velka, jako ta tahove slozka slouzici k doprednemu pohybu. a pak uz to proste rychleji nepojede :)

                                      Pokud navic pouzijes plachet vice (kosatka + hlavni plachta), vzduch proudici kolem kosatky je urychlen a ovlivnuje proudeni kolem hlavni plachty. Tudiz efektivita je jeste vetsi.

                                      Plachteni je krasny sport, kamarad ma letajiciho holandana, obcas jsme jezdivali na pryglu…

                                      0 0
                  • Bulda  

                    tak to by to pak šlo i s tou vrtulí, že …zboku

                    0 0
                    • JakeF  

                      Taky mě to pak napadlo :-). Bohužel v zadání je „přímo proti větru“ :(.

                      0 0
            • Tomínos  

              Jenže jak budeš zrychlovat bude se rychlost větru zpomalovat, takže se vlastně se zvyšující rychlostí bude snižovat výkon motoru. A zrychlení který působí nějaký motor je dost silně závislý na výkonu motoru, nebo snad myslíš, že když rozjíždíš auto a vyšlápneš spojku auto pokračuje ve zrychlování? Jo vlastně, třeba z kopce jo, takže když s tou lodí najedeš na nějakou vlnu bude tvoje teorie fungovat. :-) A nějakej setrvačník neřeš, je tam psaný spojený přes převody, to bych mohl do úvahy zahrnout, že vrtule celou noc fungovala jako elektrárna a ráno jsem na baterky jel rychleji než vítr.

              0 0
      • jizby  

        Tak moji hádanku zatím nikdo nevyřešil a dokonce ani nepochopil přes podané vysvětlení.

        0 0
        • pepek  

          Nic si z toho nedělej, nepochopených géniů bylo v historii po kkt :-)

          0 0
        • mr.antik  

          máš pravdu. Na druhou stranu by to stálo za to sestrojit funkční model a nechat si to patentovat

          0 0
    • JakeF  

      Mě tak napadá… Neni to hádanka, jako hádanka, ale logický vyvrácení by mě zajímalo… Mějme želvu a zajíce, oba se pohybující konstantní rychlostí, kdy vz > vž. Želva vyběhne ze startu o čas t dřív. Za čas t se dostane do vzdálenosti vž*t a v ten okamžik vyběhne zajíc, jenže když se dostane do vzdálenosti vž*t (říkejme mu X1), tak želva už je zase o kousek dál (o jakej závisí na poměru rychlostí, ale až tak to vliv nemá) v bodě X2. Když zajíc doběhne do bodu X2, tak želva je ale zase dál, v bodě X3 atd. atd. Podle týhle logiky se samozřejmě bude vzdálenost mezi body X(n) a X(n+1) zkracovat, ale nikdy by zajíc želvu neměl předběhnout.

      Původně mě napadla teorie s Planckovou délkou, kdy v jednom momentě želva uběhne jen o Planckovu délku a zajíc s vyšší rychlostí uběhne 2 Planckovy délky a vyrovná se to :-). Což mi přišlo trošku krkolomný.

      Teď při psaní příspěvku mě napadla varianta vypočítat to jako součet nekonečný geometrický řady, kdy by byl kvocient poměr rychlostí želvy/zajíce a teoreticky by měla vyjít vzdálenost od startu, kde se protnou :-). Ale ještě to budu muset zkusit spočítat, až na to budu mít náladu :-).

      0 0
      • jIrI___  

        Jde vidět, že nemáš nic rozumného na práci :)

        0 0
        • JakeF  

          Přesně tak, dneska jenom 162km na bajku, teď dočtu Čapka a už se jdu vážně pustit do toho učení na maturu :-D. Vyloženě se koušu nudou :-P.

          0 0
      • kenapets  

        Ale tohle tě jentak nenapadlo:-))) To je totiž 2500 let stará aporie, kterou vymyslel jistej Zénon z Eleje (akorát místo zajíce v jeho případě závodil Achilles) a chtěl tak dokázat nemožnost pohybu…

        0 0
        • JakeF  

          Já tim nemyslel, že mě napadla ta hádanka. Šlo mi o to, jak to logicky vyvrátit. Až při psaní jsem si uvědomil tu matematickou metodu, která očekávám, že bude fungovat. Třeba je na to ještě nějaký řešení, přecijen, jak sám píšeš, už na to lidi pár let měli, něco kloudnýho vymyslet :-).

          0 0
      • Nikovlas  

        místa A a B jsou vzdálena dráhu s. Pohybuješ se z A do B zychlostí v = s/t. Takže do místa B dorazíš v čase t. Takhle to zní ligicky. Ale drív, než urazíš vzdálenost s, musíš urazit vzdálenost s/2 (trvá to t/2) no a pak t zoho zbytku zase nejdřív musíš ujít první půlku, než se pustíš na tu druhou. A než ujdeš tu půlku z druhý půlky, čeká tě její půlka… prostě tam vlastně nikdy nedojdeš, protože vždy musíš logicky ujít první polovinu vzdálenosti a pak první polovinu ze zbytku… takže jsi ušel s/2, pak 3s/4, pak 7s/8, pak 15s/16, pak 31s/32… takže se tam vlastně nedostaneš nikdy. No ale podle týhle analogie taky nejdřív uteče čas t/2, pak už to bude 3t/4… no vlastně nemůžeš říct, že se v tom čase t nemáš šanci k tomu cíli dostat, protože ty se tím postupem vlastně nedostaneš ani na ten čas t. Prostě úlogu řešíš postupem, kterým se k řešení nemůžeš dobrat. Závěr je takový, že tímto postupem úlohu nedokážem vyřešit (možná to jde, já to neumím… ). Ale to, že se nějakým způsobem nemůžu dobrat k řešení, neznamená, že řešení neexistuje – musím zvolit jiný způsob. Třeba že s=v.t . To samé je to s tvojí úlohou, akorát je to nepatrně komplikovanější.

        už jsi zkoušel někdy vyřečit jednoduchou kvadratickou rovnici přes diskriminant, když a=0 (a je konstanta před x na druhou)? Je to vlastně lineární rovnice, takže je jeden výsledek x=-c/b. ale když to budeš češit přes diskriminant, tak pak ve vzorci pro x máš ve jmenovateli 2a, což je 2.0, což je 0. Ve jmenovateli nikdy nemůže být nula – je to neexistující výraz. Ale správným řešením přitom dostanu konkrétní číslo.

        0 0
        • JakeF  

          Ale jde to vyřešit. Nekonečný řady se učí ještě na gymplu :-).

          0 0
        • JakeF  

          Mimochodem, správný řešení to neni, metoda řešení před diskriminant má podmínku, že a nerovná se 0. Ty jsi jen „odhalil“, proč tam ta podmínka je.

          0 0
          • Nikovlas  

            Tak asi tak. Ty limity jsem uměl používat vždycky jen, když to bylo třeba. v zimě jsem dokončil Matiku 3 na stavárně a teď si dám na nějakej ten rok pauzu.

            0 0
      • mr.antik  

        a proto nejde na závodech předjet borce z první lajny…

        0 0
      • MlokCZ  

        Samotná úloha je tak pro základní školu.

        Želva získá náskok s=vž * t

        Zajíc se pohybuje oproti želvě rychleji o vz-vž. Musí dohnat ztrátu vzdálenosti s.

        A tady bude platit jednoduché s=(vz-vž) * td

        kde td je čas za který želvu dožene.

        Tedy td = s / (vz – vž) = (vž * t) / (vz – vž)

        A přes geometrickou řada s kvocientem q to lze pořešit samozřejmě také. Pro q

        0 0
        • JakeF  

          Jo, tenhle postup vim taky. Jenže ten logicky nevyvracel tu donekonečna zmenšující se vzdálenost mezi nima. Součet nekonečný řady jo.

          0 0
    • var  

      procital jsem jizbyho hadanku – ne ze bych ji umel snadno vyresit, ale vzpomnel jsem si na tuto:

      http://technet.idnes.cz/…technika.asp?…

      zda se mi, ze by to mohl byt podobny princip, ale nejsem si jist.

      kazdopadne je to taky velmi zajimave, dokonce jsem se uz smiril se spravnou odpovedi :)

      0 0
      • Nikovlas  

        Řešilo se to ve vláknu Otázka, akorát to tam nebylo přesně zadané a ani tam nebyla v možnostech správná odpověď.

        A s těma úlohama v tomhle vláknu to rozhodně nemá společnou tu pointu.

        0 0
    • Excel  

      Banda intoušů mi tu chyběla :-)

      0 0

Nová reakce na zakládající

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.