Znáte takový ty kecy, jako že cyklisti se na kole mají pozdravit a tak … Ne že bych úplně každýho kdo jede na kole zdravil, když na kole jedu já. Nikdy jsem tohle moc nechápal, protože prostě tohle úplně nechápu. Kdokoli z těch lidí může být někdo, kdo mi na parkovišti ojel auto, nedal přednost, tenuloval moje fondy, předběhl mě u doktora … Ale když má někdo potřebu zdravit, tak odpovím, občas se i zazubím. Ale vždy se ke všem na kole chovám slušně. Nikoho nevoprasím ve sjezdu, když 95% lidí mi nemůže stačit ani teoreticky a na předjetí počkám až na místo kde to půjde dobře, trénuju přece, nezávodím. Když někdo potřebuje duši tak věnuj a ani nemám kecy, že bez duše se jaksi nemá jezdit nikam. Když potkám slabšího cyklistu v místě, kde má fakt problém, tak počkám ikdyž mám nárok jet, protože prostě se jezdí v pravo. Asi se takhle chová většina lidí, málokdy potkáte ****** co se chová „nestandardně“. Dnes jsem měl na horáku vytrvalostí švih něco málo přez 100km. Vyrazím z Práglu směrem k Řípu a zpátky přez Okoř. Celkem pohoda, nikde nikdo, na kole jen dva lidi v protisměru, jednoho poznávám už z dálky i mlze podle hader a posedu. Ale když se vracím zpátky do Práglu, zbývá mi několik posledních km, za 4 hod celkem uondanej, tak jedu po Povltravské. Je tam chodník, kterej slouží jako cyklostezka. Letos otevřeli ještě jednu cyklolajnu za svodidlem na silnici tak, že zůžili silnici. Takže asi od Palmovky se má jezdit po chodníku a k Palmovce po té silnici, ale nikde to na značce není takhle nřízený. Jezdil jsem až do srpna směrem k Palmovce po té silnici až do doby, kdy během jednoho týdne mě jedno auto oprasilo tak, že se otřelo a skončil jsem na svodidle a za dva dny mě jinej debil pro jistotu rovnou trefil. Oba ujeli. Ani jeden nejel padesat. Když tam autem jedu padesát já, každej druhej na mě najíždí … Takže od té doby jezdím i na Palmovku po tom chodníku, stejně jak XX let předtím. Chodník je široký tak nějak normálně, ale jsou na něm lampy. Takový ty starší typy, dole hodně široký. Takže kdo jel vždycky od Palmovky, tak musel davat pozor a občas i zpomalit, aby mohl projet někdo v protisměru kolem lampy a teprve pak tu lampu objet. Dnes tedy jako vždy jedu po tom chodníku vpravo. V protisměru nažehlenej a čistej cyklista ohaknutej jak do tanečních. No a vypadá to že se potkáme zrovna u lampy. A taky že jo. Jenže on to tam poslal, trefil mi řídítka, ikdyž kdyby chtěl tak se tam oba vejdeme a poslal mě do zábradlí. Myslím si, že i přidal, aby mu to takhle vyšlo. Prostě ****. Tak o deset let mladší, ze závodů ho neznám, takže buď turista, nebo jezdí jako turista. Něco mektá že mám jezdit po silnici. Nikdo po ní nejezdí a to si myslím, že ani lidi nemají tu zkušenost co já. Vždycky se tam všichni slušně srovnáme a vyhnem. Přemejšlím jestli mu mám dát po tlamě nebo ne. Pak vyhodnocuju, že to nemá cenu, kvůli nějakýmu debilovi, co má nějakej komplex a takhle si ho léčí, aby si srovnal ego. Netrénuju proto, abych si pak nechal někde něco vykládát, že biju debilky. Nicméně, halva mi to nebere, chápete to? Já furt ne. Musel jsem fakt odjet a neposlouchat ho, jinak bych ho zabil. Tak mě nasral, že mi až vadilo že musím chránit sebe a neřešit to. Takže se nedivte, že už nehodlám dávat někomu duši a nebo se na Vás zubit, když Vás potkám. Kdybych si v tom zábrádlí, kam jsem se namotal něco udělal, rozhodilo by mi to spoustu věcí na hodně dlouho. Nikdy jsem sem nenapsal žádný příspěvek, občas si něco přečtu, ale dnes mě to fakt dostalo.