Jak na brutal finish

trošku jsem se snažil u opravu na svém arturu a je to peklo, protože jsem neměl stejně hrubý kartáč a je to trošku vidět. Ale pokud děláš komplet tak to je jedno.

Jinak asi nejhorší je ta fáze lakování, aby to chytlo, jinak stačí obrousit a kartáčem udělat brutal efekt.

Ač mě rašple lákala taky, tak sem „přilepím“ svůj postup, třeba se někomu bude hodit. Negarantuju, že je správný a že nic nezničil, nicméně kolo jezdí :) Použil jsem zejména toto:

• Chemolak nemělo by to obsahovat čpavek ani jiné hliníku škodlivé látky. Na celý rám stačila pixla a ještě tak čtvrtka zbyla.
• Nekovovou špachtli (původně asi vzorník podlah nebo něčeho takového)
• Drátěný kartáč (ruční různých velikostí, a pak nástavec na vrtačku)
• Mikrobrusku s malým kartáčkem a později jsem do ní upnul staré 2mm lanko z motorky – na detailní záhyby super, ale zas tak moc jsem se s tím nemazal
• Bezbarvý akrylátový lak na metalízy ve spreji

A postup:

• Očistil jsem pomocí C6000 a namatlal odstraňovačem – Nepozoroval jsem, že by to po 20min. vykazovalo nějaké lepší výsledky (zkoušel jsem i několik hodin, ale to pak spíš zaschlo a šlo to hůř dolů)
• Po zpuchýřování jsem špachtlí sundal co šlo, na hodně částech bylo třeba několikrát opakovat. Na některých částech šla dolů vrchní barva a zůstala jen spodní černá „základovka“. Když se to dělá s citem, tak to na hliníku nenechá vůbec stopu.
• Když už špachtlí i po opakování nešlo nic dolu, tak jsem zase namatlal, počkal a vzal vrtačkou kde to šlo a ručním kartáčem zbytek.
• Když už ani kartáč nepomohl (takové malé ostrůvky), tak jsem to začistil smirkovým papírem (všelijakých hrubostí ale cca 200 se jevilo nejlíp).
• Když to bylo všude bez barvy (záhyby byly příšerná fuška), tak jsem zase vyčistil ředidlem, otřel, znova po částech namatlal odstraňovačem, kam nešlo vrtačkou tak zase ručním kartáčem a zbytek jsem projel kartáčem na vrtačce na větší točky a to tak, že šel kartáč „kolmo“ na dlouhé části. Tím se mi to podařilo udělat poměrně slušně jednolité, z větší vzdálenosti skoro „zrcadlo“, z blízka docela povedené pravidelná „kresba“.
• U té vrtačky je potřeba se snažit projet ta místa co nejrovnoměrněji a nikde se moc nezdržovat. Když hodně přitlačíte a dáte vrtačce trochu kouř, tak má ten hliník snahu „zmatnět“ a strašně špatně se to opravuje.
• Pokud budete leštit plátnem do úplného zrcadla, tak to jde poměrně snadno (zkoušel jsem to), nicméně je to hodně náchylné na případné větší škrábance z minulých dob, a hlavně když jsem si vyleštil housenky svárů a pak se jal leštit samotnou trubku, tak jsem si svár zanesl bordelem z leštění trubky takže pořád dokola – určitě na to postup je, ale já to vzdal.
• Ve finále jsem vzal bezbarvý lak a nalakoval.. Vrstev pár bylo (2–3), vyplácal jsem na to myslím jeden a půl té malé pixly (200ml?). Nicméně tohle asi není úplně TOP řešení, nebo jsem to neudělal úplně správně, protože je to docela měkké a kdyby se člověk hodně snažil, tak to sundá nehtem :(

Pokud bych to mohl s odstupem času zhodnotit, tak bych se na to propříště asi vybod a polepil to samolepkama :) Sežralo to 3 víkendy (tedy cca 6× 4h, dýl v tom smradu nešlo vydržet). Pokud by bylo dobré větrání u ponku, tak by to šlo zmáknout možná rychleji. Hlavně je potřeba si obstarat dobré upnutí rámu! Nejlíp svěrák přišroubovaný ke stolu. Na montážním stojanu to skutečně nejde.

Jinak při práci jsem si prošel třema fázema:

1. obrovské nadšení pro věc: „To bude vypadat super, až to bude hotový“ (po kompletním dodělání jedné části zadní stavby)
2. zoufalost – cca někdy před finálním leštěním: „To bude pěkně hnusný, flekatý a na sluníčku ještě horší než v garáži, že já se do toho vůbec pouštěl“
3. smíření – po dokončení a sestavení: „Není to zas tak špatný, nakonec se to docela povedlo“ :)

A výsledek zde