Jsou nášlapné pedály “zdravé”

Myslel to konkrétně k mému případu, to zobecnění jsem tam asi doplnil sám, je to už pár let, ale neházel bych vinu na fyzioterapeuta. Myslel to se mnou dobře, nezakázal mi to, jen nedoporučil – nebo v případě zvýšené pozornosti na používáni-kompenzační cvičení a protahování. Tak mi zajímalo, zda už někdo něco podobného řešil.

Jo, taky si myslím, že je nutnost zařadit kompenzační cvičení a protahování, ale to asi obecně, kdykoliv člověk začne sportovat víc než jen “rekreačně” (navyšovat objemy, dynamiku, vzdálenosti, počet aktivit/týden…)

Mohl bys prosím tě poradit co cvičíš. Jsem podobný případ, cvičím McKenzie, ale nejsem si jistý, jestli je to dobře, díky

No ja taky nekdy citim, ze mit nohy napevno v jedne pozici neni idealni, zda se mi to hlavne vzhledem k pohybu na kolenim kloubu. Potreboval bych obcas nohy vytocit spicema ven z pedalu, vic, nez dovoluje vule nebo nastaveni. Prece jen clovek se vyvinul pro chuzi a ne pro tocive pohyby po kruznici. Trochu bych vazil ty silne vyroky tady, jak je terapeut blbej a radeji se nad tim minimalne kriticky zamyslel.

než protažení je důležitější postupné zahřátí svalů, jak je v tom článku uvedeno.

a radši než statický strečing je doporučován dynamický strečing, takže já osobně cviky z odkazovaného článku neprovádím.

Z https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15233597/ :

Obecně se uznává, že zvýšení flexibility svalové a šlachové jednotky podporuje lepší výkony a snižuje počet zranění. Protahovací cvičení jsou pravidelně zařazována do rozcvičky a ochlazovacích cvičení; v literatuře jsou však uváděny rozporuplné poznatky. Několik autorů naznačuje, že strečink má příznivý vliv na prevenci zranění. Naproti tomu byly zaznamenány i klinické důkazy naznačující, že strečink před cvičením zraněním nezabrání. Zřejmě neexistuje žádný vědecky podložený předpis pro protahovací cvičení a o vztahu strečinku a sportovních zranění nelze učinit žádné jednoznačné prohlášení. Doporučení týkající se strečinku jsou zamlžována mylnými představami a protichůdnými výzkumnými zprávami. Domníváme se, že část těchto rozporů lze vysvětlit tím, že vezmeme v úvahu typ sportovní aktivity, které se jedinec účastní. Sporty zahrnující odrazové a skokové aktivity s vysokou intenzitou cyklů protahování a zkracování (SSC) [např. fotbal a kopaná] vyžadují dostatečně poddajnou svalovo-šlachovou jednotku, která je schopna ukládat a uvolňovat velké množství elastické energie, jež je pro výkon v těchto sportech přínosem. Pokud mají účastníci těchto sportů nedostatečně poddajnou svalově-šlachovou jednotku, mohou nároky na absorpci a uvolňování energie rychle překročit kapacitu svalově-šlachové jednotky. To může vést ke zvýšenému riziku poranění této struktury. Důvodem pro prevenci zranění v těchto sportech je proto zvýšení poddajnosti svalově-šlachové jednotky. Nedávné studie ukázaly, že strečinkové programy mohou významně ovlivnit viskozitu šlachy a učinit ji výrazně poddajnější, a pokud sport vyžaduje SSC vysoké intenzity, může být strečink důležitý pro prevenci zranění. Tato domněnka je v souladu s dostupnými vědeckými klinickými důkazy z těchto typů sportovních aktivit. Naproti tomu v případě, že typ sportovní aktivity obsahuje SSC nízké intenzity nebo omezené SSC (např. běh, jízda na kole a plavání), není potřeba velmi poddajné jednotky sval-šlacha, protože většina jejího výkonu je důsledkem aktivní (kontraktilní) svalové práce, která musí být (šlachou) přímo přenesena na kloubní systém, aby se vytvořil pohyb. Proto nemusí být natahování (a tedy zvyšování poddajnosti šlachy) výhodné. Tuto domněnku podporuje i literatura, kde existují silné důkazy o tom, že strečink nemá v těchto sportech žádný příznivý vliv na prevenci zranění. Pokud se tento úhel pohledu použije při zkoumání výsledků výzkumu týkajících se strečinku a zranění, jsou důvody protichůdných zjištění v literatuře v mnoha případech vyřešeny.

Díky za odpověď, zajímavé.

Vrci: Super článek, díky, souhlasím!

to jsou brandovane TIME ne?

Řešil jsi to z dobrým fyzioterapeutem?

Pro porovnani pouze: Ja jsem při pádu na levý bok ( kyčel) si zlomil stydkou kost a stále mám problém u místa které popisuješ. Lupe mi tam když chodím do kopce, při určitých cvikach a fyzioterapeut mi diagnostikoval ochable hýždove svalstvo jako příčinu.

Asi to nebude ono co hledáš ale dobrý fyzioterapeut by mohl najít nějakou souvislost s jiným svalstvem.

Ještě žiješ :D Pokud by měli normální pedály, tak většina lidí má chodidlo na pedálu úplně blbě. Správná poloha na pedálu je jen jedna. Protahovat je třeba ihned po tréninku, další cvičení není na škodu. Ale mělo by předcházet zahřátí.

Na ultra cili treba 7 dni nonstop jsme jezdili s naslapama. Zadny platformy a podobne. Je to o nastaveni osobnim a neni treba se nijak zvlast ridit teorii. Je to o naprostym peirozenym nastaveni coz ma kazdy podle sve anatomie. V tomhle jsou vesmes poucky k nicemu. A blbost az na vyjimky cerne kufry bez vule.

Díky moc za příspěvek, vážim si týhle diskuze a všech názorů co se tady řeší! Závěrem je pro mě fakt super zjištění, že je fajn střídat (nepatrně) polohu nohu na pedálu (špička/střed) a hlavně protahovat (večer-po výkonu). No a samozřejmě v případě treter hodně koukat na možnost posunutí kufrů a jejich následnou vůli :)

Díky!

Jasně že jezdím na kole, nejezdim žádný velký objemy, poslední rok se mnou začala i přítelkyně, tak mam rád když předávám nějaký informace to mít potvrzené/vyvrácené z více zdrojů. Jezdíme třeba 50–80km ale zatím to prostě bez nášlapů jde úplně v klidu. Oba se zatím na tom kole pořád tak trochu štelujem, já jezdím moc narovnanej – propnutý lokty (blbej zvyk) ona zas má strach být tělem víc vepředu a pořád je jako zatažená vzadu+ta noha na pedálu (viz foto). Ale jinak dobrý :)