Kolo do kopců

Pocitově to tak prostě je, to znám, ten tachometr bylo rypnuti :)

nechci slovíčkařit, ale chce poradit, jak vyjet do kopců, kdyby chtěla poradit jak píšeš, tak by se ptala na to jak jezdit v kopcích :-)

Já myslím, že to máte v hlavě nějak pomotané. Možná si jen pletete cyklisty a cyklistky, kdo ví. Nebo je to něco horšího.

A koho ne :) krome 3022, ten ve volnym case studuje zbytecny nesmysly a pak je namatkou roztrusuje po netu, vetsinou bez vztahu k predchozimu tematu diskuze. Vzdycky si vzpomenu na Cimrmany

Vliv valivého odporu v kopci je hezky vidět na tom příkladu co jsem dal níže, je to opravdu sakra málo (příklad byl pro rychlý povrch, kdyby to bylo třeba po louce nebo jiném nejezdivém povrchu, tak to samozřejmě hodně naroste).

Pokud jde o tvrdý povrch, tak sice platí, že od určitého tlaku bude valivý odpor narůstat, ale zase si nemyslím, že je to takový extrém, že by to blízko minimální tlaku uvedeného na plášti (samozřejmě to bude i v závislosti na hmotnosti jezdce, takže nejde zobecňovat).

Pro silničky je už měření z reálu více, které ukazují, kde je ten zlom nárůstu valivého odporu i na pěkném asfaltu. Pro biky těch dat zase tolik k dispozici není, aby se dala tak jasně určit ta hranice.

U sebe (70–75kg jak kdy) bych řekl, že pro 2,25" jezdivé Schwalbe (třeba TB) má smysl přifukovat zadní (pro pěkný povrch, i na horším asfaltu už bude lepší nižší tlak) až někam k hranici 35psi (a uvedené minimum na plášti je 26psi), od té to bude chvíli neutrální (tedy přifukování nebude ani snižovat valivý odpor, ani zatím výrazně navyšovat) a až tak od 40–45psi by znatelněji mohl narůstat.

Ale protože to není podloženo měřením z Wattmetru, tak to tak přesně být nemusí a může to být i trochu někam posunuté.

Ve výsledku to nemá smysl nijak výrazně přifukovat moc ani k těm 35psi, když stejně nikdy není pěkný povrch většinu trasy.

A také to ovlivňuje jestli se jezdí bez duší nebo s duší.

A samotný výjezd do kopce to může malinko posunout. Zadní kolo je zatíženo o něco více, ale pokud to nejsou nějaké extra prudké výjezdy, ale jen kopce třeba kolem 10%, tak to navýšení hmotnosti na zadním není moc velké a nijak výrazně to neposune (že by mělo smysl foukat nějak výrazně více).

Ale to co máš v závorce v druhém odstavci si myslím, že jedno nebude.

Navýšení valivého odporu pro vysoké tlaky pro pěkný asfalt musí mít pořád nějakou příčinu. A opravdu jednoznačné vysvětlení jsem zatím nikde neviděl, ani v testech, které ten fakt prokazují.

A pořád mi napadá, že jediné co to může dělat jsou mikrovibrace, které na pěkném asflatu jezdec nemusí ani trochu vnímat, ale pořád tam nějaké budou. Třeba má vliv i něco jiného, ale pak netuším co.

To navýšení valivého odporu s narůstajícím tlakem od určitého (poměrně nízkého) tlaku na pěkném asfaltu je prostě pořád takové nezvyklé i když to tak reálně je. A bylo by zajímavé, kdyby se někdo pokusil to více vysvětlit, proč se tak děje.

Přitom při měřeních na testovacím bubnu se to nikdy neobjevuje a tam vždy valivý odpor klesá (nebo se u určitého tlaku klesání zastavuje, ale nikdy na bubnu nikdo nenaměřil, že by začal narůstat pro vyšší tlaky). Ale to bude zřejmě celé dané jen tvarem bubnu, který se eliminovat nedá (nikdo nebude měřit na bubnu obrovský průměrů typu 5m a více, kde by ten tvar už neměl skoro žádný vliv).

Píšete to hezky, ale potíž je že v reálu mi to funguje jinak (tzn. vyšší tlak, menší odpor a snazší výjezd kopce na asfaltu). Možná proto, že nepoužívám „vetšinový mtb plášť“, kdo ví.

Pokazde duma krabe co jsi vlastne za povolani. Ma takovy tip ucitele telocviku na gymnaziu. :) Jestli mam pravdu tak kyvni.

Sportovně specifická a sportovně nespecifická zátěž, cyklistické svaly…Pardon, ale jednoduše a prostě neokecáte, že svaly normálního funkčního člověka jsou stavěné mj. dle toho jakou má váhu. Podle Vás má stejné svaly jak 50 Kg holka, tak 90 Kg chlap, což je samozřejmě blbost. A u obou je předpoklad že např. běžně chodí do schodů. Logicky pak prostě utáhnou jiný převod… a vliv to má protože nežijeme v nějakém ideálním světě kde by platilo, že vše je lineární, nebo 1:1, takže prostě neplatí, že těžší člověk to co do kopce získá silou, ztratí vlivem gravitace – na kole je to totiž „mechanizované“.

Cyklistickou výkonnost do toho motáte Vy. Já jsem mluvil o tom, že nelze striktně říct, že nějaký převod je moc tvrdý, nebo dost měkký. Mě může vyhovovat 1:1, někdo potřebuje 1:0.75, není to nic proti ničemu protože oba nejsme stejní. Osobní hmotnost je podle mě dost velký markant, ikdyž samozřejmě musíme hypoteticky srovnávat také lidi zhruba stejné „kondice“ a tělesného typu. Nelze to vzít 1 = 1 ve smyslu bečka sádla vydá za horu svalů. Ale to je snad jasné.

S nějakou „výkonností“ to co píšu k té hmotnosti nemá ale nic moc společného, protože silový faktor prostě vůbec nic nevypovídá o kardiovaskulárním systému. To je podobné jako by jste chtěl tvdit, že lze posoudit kdo je „výkonnější“ jen dle toho, jestli to někdo víc rve silou a druhý to víc kroutí. Tvrdost převodu nemá s výkonností žádný přímý vztah. Samozřejmě odcamcaď pocamcaď – s převodem 3.5:1 asi kopce nikdo vyjíždět nebude…

Jestli to chcete konkrétně, tak ten „užitečný posun“ tlaku nahoru, standart vs. lepší pro snažší výjezd velkého krpálu na asfaltu je u mě s celkovým 82 Kg zatížením u plášťe 37mm řekněme z 3.5 baru navýšení na 4.3 baru a u pláště 50mm 2.5 na 3.0 baru. Na 6 barů jednak pláště nemám a navíc by bylo zbytečné to takhle bouchat – pod tou vahou už se výrazně nedeformuje ani se mnou zmiňovanými tlaky.

Asi by pravda bylo vhodnější by už na začátku říct spíš že pokud jde o výjezd velkého kopce na dobrém podkladu, pomoci prostě může rozumné omezení deformace pláště, než zmiňovat nabouchání vyššího tlaku, protože chápu že to vyvolává nežádoucí asociace. Mě jde o to že tlak ideální na nějakou štěrkovou cyklostezku, nebo ježdění po kostkách apod. , s čímž lidé běžně jezdí, rozhodně není to pravé konkrétně pro vyjíždění velkého kopce na kvalitním asfaltu. Člověk tam pak nebojuje jen s gravitací, ale ještě před sebou „hrne“ plášť a tím si to jen zbytečně stěžuje.

Není zač. Rád pomůžu, když můžu.

Myslim ze je treba hned v oocatku zahrnout do mereni kvantove jevy. Tak treba je zcela nejasne, zda pri mereni merim opravdu danou velicinu, ci jiz vlastnim merenim ovlivnenou hodnotu. Vedci se o toto prou leta a vysledek nejasny. Prosim o upresneni.

3022, marne premejslim, proc ses rozhod pro seberealizaci tady na bike foru. Informacni hodnota tvych zdeleni je diskutabilni, treba to o brzdach, motas do toho spoustu veci o kterych nikdo ani puvodne diskutovat nechtel a nechce, pises kilometrovy elaboraty od veci, ktery casto jen tak filozofujou o nesmrtelnosti chrousta mimo tema a s realnyma nebo dokonce osobnima zkusenostma nemaj nic splecnyho. Obcas zabrousis do vlakna, kde s vecma nemas vubec osobni zkusenost a myslis si, ze predavas zajimavy moudra, ale opak je pravdou.

Stavis de role odbornika na strojarinu (materialy?), foceni, kresleni, behani, na tlak v plastich, vis jak to chodilo za komancu a ve stejny dobe na zapade, ale pritom dle tvych slov te komunismus jenom liznul. Casto je ti dokazano, ze o tom vis kulovy nebo vubec nic a vubec to nejsi schopen reflektovat. Pricemz od ostatnich chces, aby reflektovali tvoje nazory. To ses takovej grafoman? Nebo mas tolik casu? Nemas seberealizaci v realnym zivote at uz pracovnim, nebo osobnim? Nebo ses tu rozhod trollit?

Nikdo tu nezpochybnuje placebo. Ale 3022 furt mele o tom, ze je lepsi prefoukanej plast (objektivne). Dle mistnich guru ale neni a Mlok sem daval odkaz na nejaky mereni. Tomu verim, ne nekomu, kdo si cuca fakta z prstu a furt mele svoji (3022). A jiny jeho vezblepty sotjej za to, ale to je jina story.