• ThOOmi

    Ahoj bajkeři-soutružníci, kutilové,

    v poslední době se tu rozmnožilo množství témat a fotek ohledně pevných os. Výrobky zdejších členů jsou opravdu parádní proto Vás prosím o pár rad popř. i nějaké fotky.

    Jak zkounsruovat rychloupínací mechanismus v poměru nízká váha/maximální funkčnost a kde sehnat rychloupínací páčku (ve stylu DT RWS, FRM Task Team,…)?

    Další věc, která mne zajímá je množství materiálu na ose, který mohu ubrat (stejně jako je to u FRM Task Team) v rámci redukce váhy při zachování významu tuhosti osy.

    Materiál pevné osy by byl titan.

    Samozřejmě, že se nabízí koupě upínáků DT a FRM, ale jde o to, že DT je relativně těžké a o FRM jsem četl, že je to bláto.

    Děkuji všem zúčastněným.

    0 0
    • Atilla  

      Není titan jako titan na to bacha

      0 0
    • kubad  

      nejjednoduší a nejlehčí je dutou osu k rámu přes podložky stáhnout šroubama z obou stran

      někde tu jsou fotky, zkusím pohledat

      0 0
      • Atilla  

        Tak to mám třeba u RB z výroby.

        0 0
      • ThOOmi  

        to mi jesný, o tom jsem taky přemýšlel, ale při defektu v lese by to byl vopruz, hrabat v lese klíč…:-/

        btw: promiň za ten příkaz, jsem prostě 3,14ča a neumím se podepsat :-D :-D

        0 0
        • kubad  

          dělal je pačes, a imbusáku bych se nebál, povolíš to stejně rychle jak cokoli jiného

          0 0
          • Atilla  

            A to je duté?

            0 0
            • Georrge  

              neni, a proto jejich tuhost nebude buhvi co… lepsi to asi bude udelat z trubky, ale to zas nebude tak lehke :) vzdycky je to o nejakem kompromisu…

              0 0
              • Atilla  

                No to co ubral z venčí by možná ve výsledku ubral i zevnitř a ještě by to zvýšilo tuhost. Když tam dáš Ti šroub a TI podložky, tak váha bude i tak dost dobrá. Já to mám z duralu s ocel šroubama 150×12. Můžu ti jí naschvál hodit na váhu jestli chceš.

                0 0
                • Georrge  

                  jj mohl by to ubrat zevnitr, aby vaha byla stejna, ale pak by ta dira byla moc velka, a po vyrezani zavitu by byla ta trubka v miste zavitu moc slaba, asi by to tam praskalo, takze to proste musi byt trochu bytelnejsi, ale to je par gramu takze… nebo to taky uprostred potom trochu zeslabit na soustruhu.

                  A tu svoji osu sis delal sam, nebo co to mas za osu?

                  0 0
                  • Atilla  

                    ne, origo RB na dragstera. To chce vytáhnout tabulky a pak by se vidělo dát do 10mm M4-M5 šroub tak to imho musí držet

                    0 0
          • ThOOmi  

            jo takhle, myslel jsem neco trochu jiného… Tyhle jsou luxusní, jen nevím co by mi na to řekl výrobce. Jako soukromník jistě nemá co na práci a bude se ***** s tímhle pro nějakého vomastka :-D :-D :-D System podobný DTčkám by byl asi nejjednodušší-jeden závit a nějak sbastlit upínák a zdar :-D

            0 0
          • ThOOmi  

            cim dal vic se mi to zacina libit :-D i to reseni imbusem by ve finale nemuselo byt spatne, vozim je v multiklici, ale zda se mi to jako celek az moc subtilni…

            0 0
            • Atilla  

              Nechat matroš uprostřed a udělat díru durch, rovnou jako přípravu pro závit a zbytek takhle a musí to vydržet nesmysl.

              0 0
              • ThOOmi  

                a ty koncovky normal z hliniku (elox)? sroub asi M6×30-pro jistotu…

                0 0
            • Georrge  

              ja bych to upravil – dal to nezeslabovane zvenku, ale s dirou tedy dute, a ne srouby z obou stran, ale jen z jedne strany, a z druhe pevnou zvetsenou prirubu ktera by se oprela o ram, prijde mi zbytecne mit tam dva srouby… jen by to chtelo vetsi polotovar a trochu vic prace na soustruhu :)

              0 0
              • Atilla  

                To by bylo hodně matroše na vyhození, né že by byl Ti extrémně drahý, ale přeci jen je to škoda.

                0 0
                • Georrge  

                  udělal bych to z duralu :) ostatně 10mm osy se z něho běžně dělají… představoval bych si to nějak takhle, viz obrázky, plánuju totiž do něčeho podobného jít, ale ještě budu muset trochu pořešit ten dural, jak tlustou stěnu, jaké řady, jestli se pak musí nějak upravovat pro pevnost…

                  jinak celková váha toho co jsem navrhl je 27 gramů, tloušťka stěny 2mm, to by mohlo si myslím i stačit. U té příruby se počítá s tím, že na ní budou vruby, takže se zakousne do rámu kola a nebude se protáčet, pro jistotu se tam ale může vylisovat vnitřní imbus, nebo vyfrézovat vnější šestihran pro lepší utažení, podle mě ale nebude potřeba.

                  0 0
                  • ThOOmi  

                    luxus! ;-)

                    0 0
                  • alinceb  

                    Jak dlouho trvá něco podobného zkreslit?

                    0 0
                    • jIrI___  

                      Půl hoďky i s pauzou na cigáro :)

                      0 0
                    • Georrge  

                      ted jsem to mel i s modelem asi za deset minut :)

                      0 0
                      • alinceb  

                        Já jen že bych potřeboval rozkreslit zámek sedlovky (podélně rozříznutá trubka na 2 kolíbky; spodní kolíbka s úkosem; na jedné z kolíbek 2 páry zářezů pro ližiny sedla). Nechtělo by se to někomu z vás překreslit z náčrtu podle ruky?

                        Uměl bych si to vymodelovat ve SketchUpu, ale z toho nedostanu okótovaný výkres…:(

                        0 0
                        • kubad  

                          no bude to teda drahééé, ale pošly to :D

                          0 0
                          •  
                            Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                            0 0
                          • alinceb  

                            Jedná se o tuhle sedlovku.

                            Parametry jsou ale následující:

                            • vnitřní průměr „oka“ sedlovky je 31mm
                            • mám AL trubku 30/2 (31/2 sem bohužel nesehnal)
                            • osová rozteč ližin sedla je 42,5mm; průměr 6,5mm
                            • spodní kolíbka musí být bez zářezů (sedel pro ližiny), protožejinak by to nešlo smontovat (vyzkoušeno)
                            • obě kolíbky mají boční úkos (horní 3mm a spodní 5mm)

                            Přikládám neumělý náčrt rozměrů…:)

                            0 0
                            • jIrI___  

                              Máš v tom nějaký bordel. Na nárysu kóta 15 mm, na bokorysu totožná kóta 15,5 mm (pokud jsem tu bokorysvou teda správně pochopil :) ).

                              0 0
                              • alinceb  

                                Máš recht, trubka má průměr 30mm – při kreslení sem si to neuvědomil. Každopádně celková výška zámku (kolíbky + ližiny) by měla být 31mm. Ideální by bylo, kdybych někde splašil AL trubku 31/2 nebo lépe 31/3. Pak by to vycházelo tak, jak má…

                                0 0
                                • Georrge  

                                  pri dotazeni se ta trubka rozplacne, takze vyplni prostor stejne jako kdyby byla 31mm :) a nebo pridat nejakou setinu na vysku (at to ma po nasazeni na liziny treba 31,3mm) a po zatlaceni do sedlovky si to taky lip sedne, pak se to stahne a no problem

                                  0 0
                                  • alinceb  

                                    Tak sem si to taky myslel. Ještě nevím, jak ten podélný řez. Bude mít 2mm nebo spíš víc? Jak se to řeže v průmyslové výrobě? Pilou s vodním chlazením a nebo je nějaký lepší způsob?

                                    0 0
                                    • Georrge  

                                      pila, laser, vodni paprsek, freza, flexa, elektroeroze, vyjiskrovanim… zalezi jen jake vybaveni bude mit dilna v ktere to chces nechat delat :) a od toho se odviji i sirka rezu, ale lisi se to i u jednotlivych pil, nekdo ma list 2mm, nekdo 1,5mm apod… nejtenci rez bude mit imho laser a vodni paprsek, to jsou ale drahe metody. Jsem ti moc nepomoh co? :) ale pocital bych s tema 2mm.

                                      0 0
                                    • jIrI___  

                                      Nejjednodušší na výrobu to bude udělat ze dvou kusů (vzít trubku, odfrézovat vrch – spodní kolíbka, z druhého kusu taky odfrézovat – horní kolíbka). Potřebuješ k tomu jen jeden stroj, nemusíš nastavovat laser apod.

                                      0 0
                                      • alinceb  

                                        Trubky mám asi 20cm a případně můžu koupit další, takže to nebude problém ani takhle…

                                        0 0
                                        • jIrI___  

                                          Co ty na to? :) Pokud mě ještě nikdo nepředběhl, tak ti na mail pošlu výrobní výkresy.

                                          0 0
                                          • alinceb  

                                            To vypadá perfektně. Kolik ti to zabralo času? Výkresy by byly fajn – ideálně v PDF.

                                            0 0
                                            • jIrI___  

                                              Kolik to zabralo času netuším, dělal jsem mezi tím i všechno ostatního :D. Možná tak 3/4 hoďky včetně vytvoření výkresů.

                                              0 0
                                          •  
                                            Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                                            0 0
                  •  
                    Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                    0 0
          • fousek  

            To je teda spis konstrukcni zmetek, pevnostne bude vychazet mnohem lip trubka

            0 0
        • Atilla  

          No nevím jak ty, ale mě to 2× za rok kdy lepím srdce nedrásá.

          0 0
    • šlapatko  

      Co se ti zdá těžké na DT? Moc ty gramy prožíváte pánové :-)

      0 0
      • blisterexist  

        kolik vůbec váží DT 9 a 10mm? a jsou duté?

        0 0
        • kubad  

          cca 120g a nejsou duté

          0 0
        • worlusho  

          Duté jsou, aspoň myslím (nehledě, že tím získají vyšší pevnost) a přední váží cca 50g a zadní 65g.

          0 0
          • Zdyn  

            Čím získají vyšší pevnost? Tím, že jsou duté? To je přeci nesmysl.

            0 0
              •  
                Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                0 0
              • Zdyn  

                Tak odkaz je dost zavádějící. Není to dobře vysvětleno.

                Samozřejmě, že při porovnání tyče a trubky stejného vnějšího průměru, materiálu i délky, bude tyč při všech způsobech namáhání (tah, tlak, ohyb, krut, střih) pevnější, než trubka.

                Ovšem když se bude porovnávat tyč a trubka o stejné hmotnosti (stejný materiál, stejná délka) už to může být jinak.

                Čím bude mít trubka tenčí stěnu, tím větší průměr bude mít oproti tyči a bude tak růst její tuhost ( v závislosti na modulu průřezu). Čím je materiál blíže k neutrální ose, tím menší je jeho efektivita.

                Takže i u osy RWS by při použití plného materiálu byla osa pevnější a tužší, než dutá osa stejného průměru.

                0 0
                • bathed  

                  … rozděluj prosím všechna namáhání takové osy.

                  0 0
                  • Zdyn  

                    Jak to myslíš? Jako jaká jsou všechna namáhání osy RWS, či co?

                    0 0
                    • bathed  

                      viz. výše – kolega to napsal správně – ohyb a střih. A na ohyb platí to „školní“ vysvětlení – viz. odkaz.

                      0 0
                      • Zdyn  

                        Takže osa upínáku (RWS) je namáhána kombinovaným namáháním, které tvoří:

                        Tah – utažením vlastního upínáku

                        krut – při utahování upínáku

                        střih – v místě patek – rozdíl směru působení váhy jezde+kola a reakce od země do kola

                        ohyb – viz předchozí

                        otlačení – opět v místě patek

                        Snad jsem na nic nezpomněl

                        0 0
                        • Georrge  

                          a ve všech těchto namáháních je lepší tyč než trubka (o stejných průměrech), to už tak prostě je, ten vnitřek materiálu co chybí trubce taky něco nese… sice málo, ale o to málo je ta tyč prostě pevnější a odolnější.

                          Jediné v čem je trubka většinou výhodnější (opět při stejných průměrech) jsou rezonanční frekvence a případy, kdy do tuhosti kecá i vlastní hmotnost součásti :)

                          0 0
                • worlusho  

                  Dělá se to následovně, čep – v tomto případě osa v místě střihu (v patkách je plná, středová část je odvrtaná a z druhé strany ke buď upevňovací šroub nebo systém řechtačky DT s upevňovacím šroubem (nevím jak je to u DT přesně konstruované, neměl jsem to rozebrané. Střed osy při ohybu je nečinný, ani se nenapíná ani se nestlačuje. Dále trubka se při prohybu deformuje do oválu, tyč na vnější straně začíná praskat, jde o dva různé typy deformací, kdy do určité doby je stabilnější trubka i přes menší průřez při zachování vnějšího průměru. Destrukční pevnost, ale bude mít větší tyčovina. Tak pokud je vhodně zvolen materiál a spočítané a odzkoušené zatížení bude výhodnější provedení trubky. Snad je to k pochopení co jsem napsal.

                  0 0
                  • bathed  

                    jinými slovy viz výše…

                    0 0
                  • Zdyn  

                    Jak je kostruovaná DT osa řešit nemusíme. To není předmětem sporu :)

                    Chceš mi říst, že budu-li mít tyč a trubku stejného vnějšího průměru a zatížím-li oboje ohybem (podpory na koncích, síla uprostřed), tak trubka bude vykazovat menší průhyb (tedy vyšší tuhost) a snese větší zatížení?

                    0 0
                    • worlusho  

                      To jsem nenapsal, je to asi tak, že pokud vezmeme, že by při tebou popisovaném zatížení byl průhyb tyče lineární, tak průhyb trubky je progresivní a to tak, že do určité doby (síly zatížení) je stabilnější (menší průhyb), pak dojde k nevratné deformaci a rychlé destrukci oproti tyčovině.

                      0 0
                      • KAPLIS  

                        Jsem pro.

                        0 0
                      • Zdyn  

                        Prosím tě ukaž mi to na výpočtu, jinak mi to uniká. Nebo mi to ukaž na nějakém konkrétním případu.

                        Při ohybu je napětí rovno moment/průřezový modul v ohybu, což je veličina závislá na geometrii. Tento modul bude u tyče vždy větší, než u trubky. Tedy napětí bude u tyče vždy nižší (bereme-li stejný vnější průměr).

                        Stejně tak trubka ztratí stabilutu dříve než tyč.

                        0 0
                        • pepek  

                          Zřejmě tomu tak je v nějaké „alternativní“ mechanice.

                          0 0
                        • worlusho  

                          Ano, při výpočtu zjistíš, že napětí u trubky průměru 10mm s vnitřním vrtání 4mm je o 2,5% vyšší než u tyče, napětí při střihu je je vyšší o 15%. 2,5% vyššího namáhání je rozdíl mezi najedeným a hladovým bajkerem :). Svého času jsme na škole měli tabulky emperických hodnot pro určité profily atd. Rozptyl byl oproti výpočtům i 10%, nezanedbatelný vliv mělo i opracování materiálu. Jak říkal náš profesor, šedivý je strom teorie, ale zelený je strom praxe. Já bych to už nerozebíral, závěr by byl asi takový, že 4mm dírou nic nezkazíš.

                          0 0
                          • Georrge  

                            nj ale porad je trubka vice namahana, kde je tedy to, ze je stabilnejsi, tedy ze se mene prohne nez tyc?:)

                            0 0
                            • worlusho  

                              Pro výpočet se používají eperické tabulky mechanických hodnot. Pokud použiješ základní tabulky které jsou pro určitý materiál, tak se pohybuješ stále jenom v teoretické rovině, kde je rozptyl od +/- 10% do +/- 15% pro konkrétní konstrukční třídu materiálu. Proto jsou speciální tabulky pro určité profily a konkrétní materiály, aby jsi se k něčemu vůbec dopočítal, tyto tabulky měli většinou jenom podniky, které je sestavily v rámci svého vlastního vývoje. Nevím jak jinak už to mám napsat. :) My jsme měli ve škole tabulky, které vytvořily v ČKD.

                              0 0
                              • Zdyn  

                                No tak rozdíl +/-10 až 15%, je už teda hodně. To se dají pro většinu materiálů dohledat mechanické vlastnosti podstatně přesněji. Jinak většinou každá fabrika používá mechanické hodnoty, které dodá výrobce (dodavetel) materiálu v materiálovém listu. A někdy si fabriky provádějí vlastní měření mech. hodnot, ale to je většinou jen pro ověření kvality.

                                0 0
                                • worlusho  

                                  Koukal jsem do strojnických tabulek pro SPŠ :), je mi jasné, že výrobci dodají přesnější hodnoty.

                                  Vem, že už jenom samotný výpočet je teoreticky počítán pro homogení materiál, což žádná tyč není, ať už je tažena za studena nebo válcovaná za tepla. Hustota materiálu není konstantní v průřezu, proto se po výpočtech dělají zkušební testy v zátěži, jedna věc je co spočítá a druhá jak se to chová v reálu. Někdy se používá odstředivé lití a tam už tyhle výpočty jsou tuplem v rovině pusté teorie. :)

                                  0 0
                                  • Zdyn  

                                    Tak jasně, že teorie třeba uvažuje u kovů homegenitu a izotropní vlastnosti, které v praxi zcela nenastávájí. Ale lepší zdroje postuhují i vlivy zpracovaní za tepla, studena, deformační zpevnění, atd. Zkoušky se také většinou provádějí, protože zejména složitější díly je obtížné spočítat dokonale a únava vůbec dělá problémy. Takovéto zkoušky děláme v práci v jednom kuse.

                                    0 0
                                    • worlusho  

                                      Ber to tak, že se tu opravdu bavíme v rovině teorie. Když by jsi udělal hřídel 10mm s odlehčením dírou 7mm tak ubereš 50% materiálu, ale teoretická ztráta pevnosti bude 24%. Tak na základě této úvahy se dá říci, že pokud plná osa odolá 100kg jezdci tak odlehčená snese jezdce s váhou 75kg, v materiálu bude stejném pnutí. Pokud provedeš odlehčení odvrtáním a potom naražením na trn (zhutnění vnitřní stěny osy), tak dosáhneš jiné struktury a jiných hodnot. Já se tímto oborem neživím, jenom jsem si tak něco oprášil ze školy. :) Je pravda, že tam jsme nepočítali osy do nábojů kol, ale osy turbín a všeho možného. Co si tak vzpomínám, tak při zmenšením teoretické pevnosti do 10% se dalo další technologií (v případě plné osy nerealizovatelné) dosáhnout větší pevnosti než v případě plné osy. Ale i v případě prostého odvrtání ve stejném rozsahu vykazovala dutá hřídel při nižším zatížení lepších výsledků než plná. Bylo nám to vysvětlováno, že je to způsobeno povrchovým pnutím na vnitřním plášti a rozdílným druhem deformace. Jinými slovy, tyčovina je pružnější než trubka. Nebudu se hádat , že je to dogma a že to platí pro všechny materiály. Samozřejmě, že destrukční hodnoty jsou vyšší pro tyčovinu než pro trubku.

                                      0 0
                                      • Zdyn  

                                        Tak já se tímto oborem živím. O měrné pevnosti (pevnost vztažená na hmotnost) se tu přeci nebavíme. Sám píšeš, že odvrtaná osa unese méně, než plná.

                                        Myslím, že si to ze školy pamatuješ špatně.

                                        Rozdíly mohou nastat v případech, kdy do zatížení výrazně vstupuje i vlastní hmotnost tyče (trubky).

                                        Tyčoviny nikdy nebude pružnější, než trubka (stejný materiál,stejný průměr).

                                        Tyč si můžeš představit jako nekonečné množství trubek nalisovaných na sobě. Když si vezmeš element v tyči ( po průřezu), tak na něj budou působit stejné síly, jako na element z průřezu trubky. Jen ta tyč jich bude mít více.

                                        Copak se významě zatížené osy dělají duté? Klikové hřídele, hřídele turbín, automobilové nápravy, atd.

                                        0 0
                                        • worlusho  

                                          Tak jsem si oprášil školní sešit, abych zjistil jak hodně jsem už zapomněl :), jako systém pro výrobu duté hřídele byl použit systém rotačního zpětného protlačování.

                                          0 0
                                          • Zdyn  

                                            No speciálníma metodama lze dosáhnout zajímavých vlastností (např. kuličkování)oproti normálu. Ale ani to protlačování u trubky nijak zásadně nezmění vlastnosti, oproti tyči, pokud projde podobným procesem. I tyčovina může být vyráběna protlačováním, byť zrovna zpětné rotační pro výrobu tyčoviny není ideální. Ale v principu by také šlo.

                                            A prostě při stejném vnějším průměru ta trubka nemůže být lepší než tyč.

                                            Pokud budu ovšem brát jako parametr stejnou hmotnost a nebo stejnou plochu průřezu, už je to jinak, protože trubka má pak větší průměr.

                                            0 0
                                            • worlusho  

                                              Mým oborem bylo TZB, tohle jsme měli jako součást obsahu učiva, pro výpočty jsme používali tuším, že se tomu říkalo pracovní diagramy pro konkrétní případy. Nikdy jsem si to neověřoval, ale zase si myslím, že vyloženými nesmysli by nás nekrmili, na to stačila občanská výchova :).

                                              Jinak ta karbonová osa vypadá dobře.

                                              0 0
                                              • Zdyn  

                                                Já taky neříkám, že jsem neomylnej, ale nikde jsem se s tím nesetkal. A nenapadá mě žádný princip, jak by to mohlo fungovat. A to jsem trubek počítal dost (dělal jsem stavbu letadel na VUT).

                                                Jestli máš nějaký výpočet, příklad nebo něco, tak to pošli.

                                                0 0
                                                • worlusho  

                                                  Z toho co jsem si tenkrát udělal poznámky, (omluv mojí případnou neodbornou terminologii) tak to chápu tak, že vzali tyč, kterou částečně odvrtaly (snížení objemu hmoty 10–15%) a potom do toho nahnali trn, jako když se dělají manesmanky. Vnější průměr zůstal stejný, tak došlo ke zhuštění materiálu ve vzniklém mezikruží. To jestli to dělali za studena nebo za tepla to netuším, ale řekl bych asi jak co.

                                                  0 0
                                                • soc  

                                                  Jedna věc je deformační zpevnění, ale to je záležitost polotovaru.

                                                  Dovedu si představit vliv na životnost, ale na vnitřním povrchu?

                                                  No nevíme všechno :)

                                                  0 0
                                      • soc  

                                        Co si tak vzpomínám, tak při zmenšením teoretické pevnosti do 10% se dalo další technologií (v případě plné osy nerealizovatelné) dosáhnout větší pevnosti než v případě plné osy.

                                        Samozřejmě, že destrukční hodnoty jsou vyšší pro tyčovinu než pro trubku.

                                        Nechapu…

                                        0 0
                          •  
                            Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                            0 0
                  • Zdyn  

                    Jinak jen jako ukázka a pro ty, co chtějí min, váhu.

                    princip je dle Dt swiss.

                    Zadí osa 10/135mm – 43g.

                    0 0
                    • jIrI___  

                      Samotná oska je z karbonu?

                      0 0
                      • Zdyn  

                        Jo osa je karbon. Na fotce je to trubička tažená pultruzí. Teď už si truku dělám sám pletenou a je lepší. Páčka je karbon, tisícihran a matice dural a dosedací podložky jsou z nerezové oceli.

                        0 0
                    • blisterexist  

                      Kdy zahájíš prodej?

                      0 0
                    • LaFu  

                      cena? bude i 9/100 :-) jinak pěkné, pěkné

                      0 0
                      • Zdyn  

                        Tak cenu ještě nemám stanovenou, ale asi někde kolem 1600,–

                        Vyrobit 9/100 není problém.

                        Jen chci ještě nějaký čas testovat. Teď přes zimu jsem na to neměl moc času.

                        Ale jinak ji mám na endurku se zdvihy 150mm a zatím žádný problém.

                        0 0
    • vysmátej bajker  

      Nevíte náhodou někdo jakým momentem se přední 9mm RWS utahuje?

      0 0

Nová reakce na zakládající

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.