"Rotační hmota" ráfků

• neodpružená hmota;
• gyroskopický efekt;
• moment setrvačnosti kola

Hmota na rámu je blíže těžišti (v předozadním směru), takže kolo lépe kopíruje terén. a znáz se zvedá přední / zadní.

V terénu je docela zásadní gyroskopický efekt a taky to, že je až za odpružením.

našel jsem k tomu vynikající článek, zhodnocení všech variant včetně toho, že pořádné napumpování kol udělá více než shodit 1 kg :)

http://pardo.net/…7/index.html

Summary

• Reducing weight is useful, whether removed from the wheels or frame.
• One important question is whether a gram from the wheels is like two grams removed the frame. The answer is „no“. If you only sprint on level ground, a gram from the wheels might be like two from the frame. But for things like climbing and hopping, a gram removed from the wheels is no different than a gram removed from the frame.
• A second question is whether reduced rotating mass effects are significant. Again, the short answer is „no“. The big energy savings of lighter tires, fewer spokes, and so on is lower rolling and aerodynamic drag, not inertia. Further, reduced drag helps always, reduced mass anywhere on the bicycle helps during climbing and accelleration, but reduced rotating mass helps only during accelleration.
• This analysis is useful in that it can help riders make smarter buying decisions. If the same price saves either 1g of rotating mass or 2g of non-rotating („frame“) mass, the 2g frame mass avings is almost always the better deal. Indeed, in most cases, whatever is the cheapest way to save a gram gets the most benefit for a given price: by going with the best value, a fixed spending removes the most grams and thus gets the biggest advantage.
• This analysis is also useful in that it shows improving aerodynamics without losing mass can also be a good deal. Such changes are not quantified here, but it shows the effect of improved aerodynamics is often quite large, and thus can be a good value for the money.

jako neviem na co sa pytas ked to presne vies :-)

„Když se na to podívám z pohledu cca středoškolské fyziky, tak mi vychází, že energii, kterou musím vynaložit na rozpohybování 1kg ráfků, je (pouze) 2× větší, než energie kterou vynaložím na rozpohybování 1kg rámu na stejnou rychlost.“

Zdůraznil následující pocit lehkosti:

• lehké ráfky lehko zničíš
• lehké pláště lehko defektí

A když se tak stane, tak je kolo aspoň lehké a lehko se nese k autu a nakládá :-)

Já tomu teda prd rozumím, ale pokud jsem si dal na bika 1500g vážící záplety 29er, které byli i výrazně tužší než org.záplety 2100g, tak ten rozdíl byl dost markantní a to opravdu dost.Pro mě poznatelný po pár metrech. Jestli jsem měl v rámu plnej bidon nebo ne, tak jsem ten rozdíl nepoznal.

Díky změně lokality, kdy po pohodlném ježdění v rovinaté oblasti, budu zhruba více než rok v oblasti hor. V současnosti mám Rovaly Rapide CLX II, výška předního ráfku je 51 mm, zadní 60 mm a pár váží 1390g. Má smysl je na kopce vyměnit za kola s hmotností páru kolem 1000g a výškou ráfku 30mm? Může mít vliv cca 400g na únavu, při nejspíš častých změnách rychlosti a zatížení? Nezávodím, ale beru to s píš z pohledu únavy při nastoupaných metrech. Údajně tam na 100 km není problém nastoupat přes 3000 m výškových, navíc roli hraje i citlivost na boční vítr, který se tam dá očekával.