Seřízení brzd typu cantilever

27 nepřečtených
  • náčelník

    Kamarád mě požádal o poštelování starého bajku své manželky – má ještě brzdy cantilever. U těchto brzd byl Shimanem pro přesné seřízení stanoven rozměr - rozteč měřená přes vnější okraje ramínek (při dotyku špalku s ráfkem). Nevzpomene si někdo na tu hodnotu? Já ji už dávno zapoměl.

    0 0
    • pedr64  

      to asi byl nejaký minimální rozměr, kdy při tahu lanka ještě ramena měla nějakou účinnost. řekl bych tedy, že čím větší, tím lepší. Na nějakém obrázku jsem viděl akorát vzdálenost mezi ráfkem a špalkem 3mm

      0 0
    • djano  

      Na stanovenie vzdialenosti celusti je tam ten kratky bowden, pre druhu celust je spojovacie lanko pevnej dlzky. A samozrejme trena sa riadit znackami na koliesku.

       
      0 0
      • náčelník  

        Já vím, u novějších je na tom spojovacím kolečku čárka, která má být při správném nastavení souběžná s lankem. Ale tyhle brzdy jsou ještě starší – na spojovacím kolečku žádná čárka není. Tam se právě stanovovalo správné nastavení rozměrem přes ramínka (nebo se používal speciální plastový přípravek). Já cantilevery na ten rozměr šteloval mockrát, ale už je to moc dávno a nemohu si vzpomenout.

        0 0
        • Vilém  

          Pokud je tam jen spojovaci lanko a kotvicka, tak cim kratsi lanko, tim vic to brzdi.

          0 0
          • náčelník  

            S tím bych nesouhlasil, tyto brzdy brzdí nejúčiněji při určitém úhlu rozevření ramének a ten se právě stanovoval tím rozměrem přes ramínka.

            0 0
            • Vilém  

              ma zkusenost je takova, jak jsem psal. Myslim, ze na to jdes prilis vedecky. Ale drzim palce, at se to zadari podle tvych predstav.

              0 0
    • Vilém  

      Serizuju tak, ze napred seridim spalky v ramenech tak, aby byly ramena svisle pri dosednuti na rafek. Pak pridam cca 3–4mm lanka na bowdenu spojujicim obe celisti. Nasledne doladim stejny krok obou ramen.

      0 0
    • náčelník  

      Už jsem to našel (Bike Peleton 1/1993) – je to 138 mm.

      0 0
      • Vilém  

        Mohu vedet mezi cim je to vzdalenost, nebo co tento rozmer urcuje?

        0 0
        • náčelník  

          Přesná citace:

          „Při posunování volného dlouhého lanka je nutné dbát, aby jeho délka mezi čelistí a spojkou byla shodná s délkou krátkého lanka a aby vnější rozvor čelistí činil přesně … 138 mm.“

          „Hlavní hodnotou, kterou je nutno dodržet … je právě oněch 138 mm, což znamená vzdálenost nejkrajnějších hran čelistí – a to při zabrždění.“

          Takto jsem šteloval svoje XT model 1992, dokud mi je neukradli i s kolem. Na tom kamarádově kole jsou nějaký EXAGE, ale rozměrově i tvarově jsou shodné s těmi XT.

          0 0
          • pepek  

            Logicky, jak psal soudruh nahoře, čím kratší to spojovací lanko, tím to víc brzdí, ale zase se zmenšuje vzdálenost špalků od ráfku. Takže co nejkratší, aby to eště nešoustalo :-)

            0 0
          • pepek  

            Napsal jsem to trochu špatně, to lanko musí být co nejvíc ploché (tzn co nejvíc vodorovné)-tzn. vysunout špalky co nejvíc k ráfku, aby to se ramínka co nejvíce vzdálila od sebe. Takže to krátké lanko vlastně není nejkratší, ale nejplošší.

            0 0
            • pedr64  

              tak, tak. zjednodušeně čím víc jsou ramena „rozkročená“(při zachování vzdáleností špalků od ráfku), tím větší brzdná síla se vyvine.Ale záleží na tvaru ramen. Já mám cantilevery Gipieme(?) a ty mají tvar pravoúhlého rojúhelníku(asi nějaký cyklokrosy)

              0 0
              • pepek  

                Na tvaru ramen by nemělo právě vůbec záležet, je to jenom rozklad sil . (Proto třeba u jeřábu máš upozornění, že ta lana, nebo popruhy, za které se zvedá, musí být dostatečně dlouhá, nesmí být moc naplocho-protože se tím zvyšuje namáhání toho lana. A to je právě to co chceme-větší síla. Je to vlastně převod, za cenu kratší dráhy máš větší tahovou sílu.

                0 0
                • pedr64  

                  já měl na mysli tvar ramen ve vztahu k tomu rozměru, po kterém pátral v původní otázce. Pro každá ramena to bude různé a taky rozdíl MTB a kros vidlice.

                  0 0
            • Vilém  

              Tak jeste foto z odborne literatury ohledne delky spojovaciho lanka.

              0 0
          • Vilém  

            No jo,ale toto plati jen pro jeden typ brzd. Podle zahnuti celisti by se mel lisit i ten rozvor. Nastavuji podle prilozene fotky. Tzn aby byla nezahnuta cast celisti v okamziku dotyku spalku o rafek, kolmo k zemi. Tak uz zalezi jen na spojovacim lanku, na jeho delce, podle toho nastavim delku kroku,aby brzda zabirala pri pozadovanem stisku paky.

            0 0
            • náčelník  

              V pořádku – oba dosáhneme stejného výsledku.

              Jediný rozdíl je v tom, že na tom obrázku je novější model brzdy, kdy se vše správně nastaví pomocí trubičky a rysky (Shimano to označovalo M-system a vyrukovalo s tím v roce 1993).

              V mém případě se ale jedná o starší model brzdy – není tam ani trubička, ani ryska. Takže si pomocí šupléry musím hlídat dva rozměry – aby lanko od brzdové páky bylo v úseku spojovací kolečko-ramínko stejně dlouhé jako lanko spojovací (protože nemám trubičku) a potom právě rozteč ramínek, právě těch zmiňovaných 138 mm (protože nemám rysku). Při dodržení těchto rozměrů jsem se dostal do tebou definovaného stavu „aby byla nezahnuta cast celisti v okamziku dotyku spalku o rafek, kolmo k zemi.“

              Těch 138 mm bylo stanoveno opravdu právě pro ten „tvar“ brzd, který potřebuji seřídit.

              0 0
              • Vilém  

                To jsem rad, ze jsme to dali nakonec dohromady:) Tak at to brzdi.

                0 0
              • MaPa  

                Ehm, možná jsem to nepochopil, ale když je daná vzdálenost lanka (stejná jako spojovacího), tak už v tý geometrický úloze nezbývá místo na další proměnnou (vnější vzdálenost).

                A ta hodnota 138 byla fakt pro všechny brzdy tý doby stejná?

                Jsem v tom lama, ale jezdil jsem XTčkový centilevery někdy z roku 94,95 s cardridgema a přijde mi že úhel ramínek byl jiný než u špalkových Shiman…

                0 0
                • náčelník  

                  Pokud se bavíme o „dané vzdálenosti lanka,“ tak se jedná o jeho délku v úseku spojovací kolečko-ramínko, tam je nutné, aby bylo stejně dlouhé jako lanko spojovací – to je kvůli symetrii.

                  Rozevření čelistí se nastaví délkou lanka v úseku brzdová páka-spojovací kolečko.

                  Ta hodnota 138 mm byla stanovená pro Deore DX ještě bez M-systemu. Ty mnou štelované EXAGE vypadají tvarově i rozměrově stejně. Od roku 1993 Shimano zavedlo M-system a jiné tvary ramínek, takže už těch 138 mm opravdu nemuselo platit.

                  Dokonce jsem se teď ve svém „archívu“ dočetl, že se dávala jiná délka spojovacího lanka dopředu a jiná dozadu: „Přední brzda má v akci jiné poslání než brzda zadní, proto různá lanka a různé poměry sil.“

                  0 0
    • náčelník  

      Jen tak mimochodem – to kolo, o které se jedná je Scott Boulder z roku 1993, osazení LX/DX/Exage. Kolo je jen rekreačně ježděné, ale absolutně neudržované, takže kromě zadního pláště jsou všechny komponenty původní! Až ho dám do kupy, hodím sem foto a popis.  

      0 0
      • Hornet  

        Na starom biku mam XT 94 a odmeral som tu vzdialenost, cca90mm, ale je tam Msystem s tym koleckom, takze na tych starsich DX ti to moze sediet – 138mm. Toho isteho Bouldera mal kamos, na tu dobu fajn bike:-)

        0 0
        • náčelník  

          90 mm – to je nějak málo. To měříš asi něco jiného.

          0 0
          • Hornet  

            Joo, mas pravdu, ja som meral dlzku prepojovacieho lanka, a tych 138mm je vzdialenost vrcholov celusti;-)

            0 0

Nová reakce na zakládající

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.