SPD - jak si na ně nejlépe zvyknout?

Základ je nemyslet na to že máš nějaký nášlapy, ono stejně při pádu nohu reflexivně vytrhneš. Já si na ně zvyknul tak za 2 dny, po tejdnu už jsem o nich ani nevěděl :)

Jezdit těžké úseky s vycvaklou botou je strašná blbost. A na SPD si zvykneš tak, že budeš jezdit :). Po pár desítkách km už na ně nebudeš myslet a budeš vycvkávat instiktivně.

Proste ten mechanismus povol (malej imbus, 2 na kazdym pedalu) a zvykej si.

Preventivne vycvakavat je blbost. Nekdo si zvykne hned, nekomu to trva. Tobe to trva :)

nevim, co mas za pedaly, ze to jde tak ztuha?Shimano 520 chodi krasne zlehka…

Ale jinak je to opravdu o tom treningu. Doporucuju nakou narocnou polni nebo lesni cestu do kopce, kde je blato a nejsou kameny. Budes spinavej jak prase, ale nenatluces si :-)

1. seřídit,
2. jezdit,
3. „preventivně“ nevycvakávat.

Jezdit, jezdit a nemít furt v hlavě že si „nacvaklé“. Já si na ně zvykl během týdne a rozhodně bych neměnil. Sjíždět nenacvaklé nějaké těžké terén je fakt nesmysl.

Díky za odpovědi, asi to bude tedy jen o tom zvyku… :) Najeto mám s nimi už docela dost, jsou to M540, seřízené je mám na nejmenší tuhost ale příjdou mi i tak docela tuhé. Problém je, že když citím že ztrácím balanc, začnu nohu škubat reflexně škubat nahoru a to už je většinou pozdě :D Tak aspoň jste mi zvedli náladu a snad i já si tedy zvyknu… ;)

Si zvyknes – kazdej si zvyknul. Naopak ja ted musel nedavno sjet kratkej rozbitej usek v normalnich botach a bylo to sileny, jak mi boty skakaly po pedalech. Kazdopadne pri padu nohy vzdycky ven nejak dostanes, neni to jako na lyzich nebo snowboardu.

Většina už byla napsána, jen doplním, že časem až si zvykneš a budeš vycvakávat reflexivně, tak přijde opačný problém. A to když nějakou pasáž nedáš, šlápneš si na zem a musíš se znovu rozjíždět. Největší problém pak může nastat pokud se nepodaři druhou nohu okamžitě zacvaknout a musíš jet technický úsek pár metrů nezacvaknutý. Tohle pak může mít slušně o ústa.

Na silničních pedálech to je sranda, ale ty spd jsou trochu horší. Mě osobně vadí ten vakl který mají, klidně bych mohl mít menší. Musíš mít ty kufry dobře nastavený – natočený, aby jsi nevypínal někde na hranici možnosti vytočení kotníku ven.

Když jsem měl zprasený kotník, tak „reflexivně vycvaknout“ nešlo ani náhodou, kotník to tak rychle prostě vytočit nedokázal a klidně jsem se v nějaké strouze složil.

Nic jinýho než že sedneš na kolo a budeš jezdit nevymyslíš tak to tu neřeš a upaluj si zvykat ;o]

Tohle je věc každého z nás. Resp. je to věc naší psychiky. Někomu to bude trvat měsíc, někomu rok. Já jsem si v nich začal být jistý, jakože opravdu jistý, tak po 1,5 sezony. Časem si prostě zvykneš.

Taky si myslím, že je dobré vědět DOPŘEDU před technickou pasáží co jsem chopen sjet/vyjet a včas se rozhodnout.

Ahoj, já s vycvakáváním měl problém jen párkrát na semaforu, když jsem zapomněl, že mám nohy zacvaknutý :))

Jinak v technických pasážích mi vycvaknout problém nedělá.. nesmíš se toho bát a když cítíš, že už to neustojíš, tak tu nohu prostě vytrhni trošku stranou :) už několikrát jsem myslel, že sletím, ale vždy jsem to stihl.. A to mám tretry a SPD 1. sezonu :)

Jezdím 5 let, začínala jsem s spd, zvykla jsem si na ně celkem rychle, ale jak jsem začala jezdit víc z kopce a víc technicky, tak musely spd dolů. Nechávala jsem je jen na dlouhé xc vyjížďky, protože do kopce to je nesrovnatelné. Teď jsem ve fázi, že jsem kvůli spd v terénu už párkrát ublížila a rozhodla jsem se je prodat a jezdit jen na platformách. Nevím jak na nich ujedu 100 km, ale některý lidi to dávaj, tak proč ne já.

Mám na dvou kolech SPD M520, obě maximálně povolené. Vycvakávají na první pokus bez problémů. Při jednom letu přes řidítka mi noha vycvakla, až když už jsem byl na zemi, ale jinak i v takových situacích většinou vycvakávají bez problémů. V rozbitých sjezdech noha v pedálech pěkně drží (bez nich by se hodně smekala) a i skákání přes odvodňovací kanály jsou s tím fajne.

Já jsem si dlouho myslel, že nemám problém vypnout nohu (i v krizových situacích). Ale loni při Rusavské padesátce jsem bohužel narazil na jiný problém. Jsem zvyklý vycvakávat levou nohu a ve sjezdu při objíždění překážky (pěkná, leč zoufale pomalá slečna) mi podjelo přední kolo po kořenu a já šel vcelku rychle k zemi. Samozřejmě na pravou stranu. Levá noha byla vyplá, pravá nikoli a roh od řidítek vražený do levé nohy těsně pod tříslem. Jako hrdina jsem s tím dojel 20 km do cíle. Samozřejmě krvácení do celé nohy, několik punkcí a na kolo jsem sedl až letos v květnu.

Letos se ve sjezdech opravdu bojím a mám k SPD respekt.

Když jedeš z kopce, musíš hned vědět jestli to sjedeš, nebo ne. Jakmile začneš váhat a jsi nerozhodný je lepší rovnou slézt. Není to problém pedálů ale otázka zkušeností. Jezdit s vycvaklým pedálem je nesmysl a zlozvyk. Myslím si, že tvůj problém je míň zkušeností s jízdou v náročnějším terénu. Ideální by bylo vyjet si z někým kdo ty zkušenosti má a jet za ním. Když pak člověk vidí, že to ten před ním přejel bez problémů snáž to taky překoná.

Mám cranbrůthry candy a vycvaknu nohu úplně lehce,kolikrát se jen trochu leknu a je noha venku a zacvákávám zpátky.

Ale jinak nacvaknout není úplně snadný ve srovnání s spd je takový nejednoznačný spd nasednu cvaknu jedu(zkoušel sem a šlo mi to okamžitě hned snadno a rychle) s CB mám stále trochu honičku,když třeba jedu nějakej sjezdík seshora tak nahoře se nacvaknout je hoňka těžká..někdy.

Ale to vycvakávání je fakt supr asi u nich zustanu,nicméně vycvakávání oproti spd nemám až tak vyzkoušený spd sem nejel v terénu kde bych potřeboval vycvaknout…ale přišlo mi že to de hůř.

nemysliet na to ze mas SPD a jazdit jazdit jazdit

Podobnou nejistotu s SPD jsem poprvé pocítil až letos na Lago di Garda, kdy některé úseky byly skoro o život. Při představě, že hodím tlamu a padám několik detítek metrů ze skály mi bylo celkem nevolno. Ale souhlasím, že to je spíš otázka psychiky.

Jak nejlépe si zvyknout? Jezdit! Není na tom vůbec nic nad čím bys musel přemýšlet…prostě si sedni na kolo a jeď, kdybys někdy padal tak je to tak neuvěřitelně přirozené jak lehce nohu vycvakneš a potom marně přemýšlíš jak to šlo samo a přitom jsi na to vůbec nemyslel a ani neměl čas :-) Ještě se mi nestalo, že bych nevycvakl…nechápu ty komentáře typu – vycvakl jsem druhou stranu… – to mi fakt hlava nebere nebo mám štěstí a narodil jsem se motoricky v pohodě :-))

Ahoj, SPD jsem pořídil tento týden, taky po letech váhání (PD-M324, Specialized Tahoe). Zatím jsem na nich za dvě odpoledne najel 135 km, počáteční zkušenosti:

(a) Je problém najít optimální polohu kufrů v tretrách, posouval jsem je na trase asi 10-krát než to bylo ono. Každý milimetr hraje roli, vyplatí se pohrát si s tím…

(b) V terénu jsem z nich nadšený, mám lepší stabilitu a přes původní obavy jsem s pevnýma nohama mnohem jistější. Dřív když jsem uklouzl na kořenech nebo vlítnul do koryta v cestě, tak mě to katapultovalo z pedálů a musel jsem to krkolomně vybírat nebo rovnou zastavit. Teď se stačí vzepřít v nášlapech, pořádně zabrat rukama i nohama, a kolo se vrátí do stopy.

© Vycvakávání je v pohodě, jde to úplně samo a reflexivně. Možná mám výhodu, že je mi odjakživa jedno na kterou nohu sesedám.

(d) Menší problém mám při jízdě do prudších kopců. Byl jsem zvyklý lehce měnit polohu nohy na pedále, abych zatěžoval různé svaly na noze, kdykoliv jedny už měly dost. To teď jaksi nejde, takže všechno táhnu přes jednu kombinaci svalů a do některých výšlapů se pak drápu málem jak na začátku sezóny. Bikeři, máte s tím zkušenosti? Je to o zvyku, nebo mám zkusit ještě poladit kufry, nebo co s tím?