Ahoj, nemáte někdo informaci o tom jaký vliv mají nastoupané metry na např. průměrnou rychlost při zanedbání větru? Nebo i jiný vliv na výkon celkově?
Díky
Vliv nastoupaných metrů
102 nepřečtených-
-
Jo, někdy přímo ********… ;-)
-
+1 :-)
-
-
na funkci rostlináře jistě žádný vliv mít nebude
-
kdyz to vezmu ciste z osobniho hlediska… tak u me doma resp okoli jsou samy kopce, velky kopce, dlouhy kopce a ***** kopce :-) .. takze jezdim vetsinou hodne nahoru a fyzicka mi de kazdou sezonu po zimni pauze nahoru celkem rychle…
-
Co máš z fyziky? Jináč kopce – to je jenom dobře!
-
Jo, kopce… V zimě mne serou, protože nahoru se děsně spotím a dolů je mi pak děsná zima. A létě mne serou taky, protože nahoru se děsně spotím a dolů je mi pak děsná zima… :-))
Už se fakt moc těším na víkend, Velikonoce a Beskydské hřebeny. Snad teda klapne počasí… :)
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
-
-
Nemají vliv žádný, protože kolo se pohybuje dopředu, vektor pohybu je vodorovně dopředu; navíc když jedeš do kopce, tak pak zase jedeš z kopce. A když začínáš i končíš na stejném místě, tak je to stejná nadmořská výška a tudíž nula od nuly pojde. Proto jsou kopce kořením cyklistiky a nadává na ně jen neznalý amatér.
-
Takže tady neplatí žádná úměra jako třeba při běhu?
Když o tom tak přemýšlím tak vítr bude mít asi mnohem větší vliv než kopec :-) Ale tak proč se udávají u tras výškové metry, je to spíš o fyzické zdatnosti než o nějakém výsledném čase?
-
O jaké úměře při běhu to mluvíš? To existuje? Pro různé stupně stoupání, terény, různě trénované jedince…? To se rád nechám poučit.
-
Nevěřím tomu, že jsi takový tupoň. Děláš si z nás legraci, že jo? :-)
-
Ale máš pravdu, že je to o fyzické kondici. 50 km s převýšením 500 m dá leckdo, ale 50 km s převýšením 2000 m už je trošku oříšek. Obvykle se s rostoucím převýšením také u většiny závodníků prodlužuje doba, za kterou těch 50 km zdolají, a to i v řádu hodin.
Např. závody typu kpž mají v pruměru 55 km s převýšením kolem 1200 m, špička je dává i pod 2 hodiny, kdežto ta slabší polovina závodního pole je ráda pokud to dá za 3 h a něco.
-
-
Takto by to platilo v poli konzervativních sil. Jenže odporová síla konzervativní není. Obecně to jde vyjádřit docela blbě, ale snadno si lze spočítat tento konkrétní případ: Pojedu 150 km. V prvním případě po rovině stálou rychlostí 30 km/h s konstantním výkonem třeba 300 W – celkem vydám 1500 Wh, a to jen na překonání odporu vzduchu. Ve druhém případě pojedu prvních 75 km do kopce stálou rychlostí 20 km/h po dobu 3,75 h, přitom na překonání odporu budu potřebovat 500 Wh + x Wh na překonání převýšení; zbylých 75 km z kopce pojedu rychlostí 60 km/h (abych měl stejný průměr jako v prvním případě) po dobu 1,25 h, přitom na překonání odporu budu potřebovat 1 500 Wh – x Wh mi vrátí zemská tíže díky klesání (to je ta Tvoje nula od nuly). V druhém případě (pokud budu chtít mít stejný průměr jako v prvním) vydám o 33 % energie víc.
-
Nojo, ale tvůj výpočet se opírá o běžné kopce. Jsou ale kopce, kde díky sklonu a povrchu vyjedeš jenom do určitého bodu, odkud pak už kolo tlačíš, pak se kousek svezeš po hřebenu a zase neseš kolo na rameni z kopca ;-) Teda pokud nejsi šílený sjezdař a nechceš se zabít
-
To je jasný :-) Vzal jsem jen ten nejjednodušší možný příklad. Chtěl jsme na něm ukázat, že jízda v kopcích je vždycky watově náročnější než při stejném rychlostním průměru po rovině.
-
Tak to pak jo ;-)
-
-
-
-
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Hele, četl jsem to několikrát a chápu to dobře, že se ptáš, jestli do kopce pojedeš na kole pomaleji než po rovině nebo z kopce?
-
Na výkon nevím. Jak u koho.
Do kopce se vleču jako lemra, po rovině to vypouštím, cyklista jsem jen vzdáleným náznakem a veskrze rekreační. Delší rovinky (něco jako cesta Poohřím: Žatec-Poláky-Kadaň-Tušimice-Staňkovice-Postoloprty-Cítoliby-Budyně n./Ohří a zpět) držím průměrem do 30, výjimečně přes, ve větru mnohem méně.
Ronde Křivoklátsko sníží můj už tak bídný průměr na kochačských cca 26, ale podobně mě deklasují i Dolomity, kde jsou kopce větší, ale přece jen se dá jet mnohem rychleji po kvalitním asfaltu dolů, což nevýhodu kompenzuje. Z toho mi vychází, že sjezdy jsou [pro mě] asi limitujícím faktorem, hodně při nich záleží na povrchu.
Na své rovinné průměry se ale nedostanu ani náhodou, jenom si uženu lepší hlad.
-
Hlupáky tu ze sebe děláte sami. Místo snahy o pochopení na co se ptám tu vidím akorát arogantní útoky.
Stejnou vzdálenost ujedu/uběhnu mnohem rychleji po rovině než když budu muset překonat nějaký kopec. U běhu se říkávalo že jeden metr nastoupaný je jako 10metrů po rovině. Jak vidím na kole nic podobného neplatí. Ano, skutečně jsme mezi odborníky. dík pánové …poroučím se
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Špatně položený dotaz, nic víc.
-
A cos cekal, ze ti nekdo hodi nejakej vzorec, do ktereho zadas vzdalenost, sklon, tvoji vykonnost atd a z toho ti vypadne pozadovanej vysledek?
-
Proč zrovna vzorec, stačilo by říct že např. každej nastoupanej metr do kopce je jako bych u jel o 1km víc po rovině. Nebo nějaká obdoba, určitě tohle někdo bude přiblině vědět. Je jasný, že tam bude hromada věcí co to můžou ovlivňovat, ale mě spíš zajímalo nějaký takový přibližný číslo. Abych si mohl říct, že když ujedu převýšení 1000m tak si můžu jakoby připočíst nějakej kilák navíc. O nic víc mi nešlo.
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
-
-
Pokud se týká tréninku, tak ještě proklatě záleží, jak je stoupání dlouhé, protože efekt a vliv se bude různit. U prudkého stoupání 200 m dlouhého se ‚kousneš‘ a nějak to dáš, deset kilometrů do kopce už asi budeš řešit od základu jinak.
Takže kdybys řešil koeficient, tak tam musíš zahrnout minimálně toto, ale třeba i předešlý úsek trati, protože když je kilometr 3% stoupání po kilometru 10% stoupání, tak do něho najíždíš jinou rychlostí a v jiném fyziologickém rozpoložení, než kdyby následoval po kilometru klesání.
-
-
Do kopce to jede mnohem rychleji, než po rovině, protože se stoupající nadmořskou výškou klesá hustota vzduchu a tím i aerodynamický odpor.
-
V takových 5000 mnm bych s tím i souhlasil :-D.
-
V 5000 mnm bych souhlasil se vším, včetně vlastní kremace klidně i za živa (abych se už dále netrápil)… :-DD
-
No upřímně já si těch 5000 m.n.m. zkusila a všem doporučuji:)trošku ti to nemyslí…jela jsem ze 3000 do 5600 khardung la – indie
video a foto
http://www.hankaebertova.cz/…otoudoli.jpg
polar
-
-
-
-
Metry mají třeba na mne velký vliv. Dávám za týden 1× Šumperk – Olomouc + 1× Šternberk lesem a zpátky a 1× Olomouc a zpátky. A třeba, když jedu do Šternberka a zpátky lesem, (=do kopca z kopca) tak su zhuhtované jaxviňa. Ale 80 po roviňe ze Šumperka je pohoda, po cestě cigárko v Litovli a na Sv. Kopeček se snažím o osobák do kopca. Fakt to je cítit, teda aspoň na MTB, silnicu nemám.
-
42
-
+1
-
-
Já bych teda raději našel nějaký nástroj, který zobrazený výškový profil trati při rozsekání na sektory /kopce/ rovnou přepočte na procenta stoupání.
Máte? Znáte? Víte?
-
Koukni a vyzkousej www.strava.com Nemam to ted presne v hlave, ale nejaka % to u kopcu myslim ukazuje.
-
-
vliv na prumerku a vysledny cas maji kopce ********, jak uz tu bylo napsano :) protoze v kopci stravis mnohem vic casu nez jizdou z kopce, takze se to na vysledku projevi vic. Proto kdyz jsem jel prvni zavody, tak jsem se do kopcu dost coural, z kopcu jsem sice ostatni zase stahoval, ale ve vysledku jsem byl proste pomalejsi, bo z kopce toho moc nedozenes :) naopak do kopcu toho nazenes nejvic, ale chce to fyzicku :D proto na zavody ***** techniku a valit fyzicku :D
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
