Včera jsem si opět užil bláta a deště na celý měsíc dopředu, nicméně opavdu vytočet jsem opět z de.ilů na čtyřkolkách drandících po lese. Stezky, kam se lesním traktorem nikdo nedostane a kam jezdím rád právě proto, že i v době dešťů se tam dá krásně jezdit, jsou najednou rozježděné až hrůza. Včera jsem jich potkal šest za sebou v řadě. Tluštíci navlečení v nepromokavých kombinézách a užívajíc si svých „koní“ pod zadkem v blátě za zebou zanechávají neprůjezdný močál. Na mé gesto, aby při projezdu kolem mne alespoň zpomalili a nestříkali bláto na všechny strany, mi ukazují, že hovno.V tu chvíli bych ho nejraděj do toho bláta čumákem ponořil alespoň na půl hoďky…