O víkendu po mně vystartoval při průjezdu vesnicí podvraťák. Nic vzláštního, ale tenhle to myslel vážně. Stihnul jsem podřadit, abych měl větší šanci ubybat nohama. Vybral si špatný okamžik, když jsem měl nohu v dolní úvrati a při pohybu dozadu dostal přes čumák a zabalil to. To jsem myslel, že mají psy rychlejší reakce. Včera podobná situace, ale ten mi cvakal zubama pár čísel od nohy. Rozhodl jsem se mu pomoct, vycvaknul nohu a vzal ho lehce přes čumák. Asi to bylo málo, protože to pochopil jen napůl – začal mi dorážet na druhou nohu. Co mě ale nasr. byla panička, která stála opodál a celou dobu ho volala k sobě. Ta si zasloužila nakopnout víc než ten pes.