Jaro 2019, polepy už dostaly na frak i pod lakem
Zvednutí vidle o blbý 2 cm a jak to pomohlo
Kokpit SL-K zdá se bejt fajn, ten představec je na tom krátkým kole nutnost
Nášlapy s ohrádkou jsem dostal jako bonus k AM tretrám a už jsou nezbytností
Jaro 2018, mezi 11,2-11,3 kg s těma Conti RaceSport
Ve 2018 poprvé řazení + měnič od SRAMu
S Epixonem spokojenost. Ale hlavně díky profi servisu od bráchy
S rovnejma řídítkama to prokouklo
Teplý barvičky zapadajícího slunka + polarizační filtr :-)
První řazení bez ukazatele, trochu nezvyk
Kazetu jsem koupil zánovní, nicméně barvy se na pastorcích moc neudrželo
Zkouším po čase zase kulatej převodník. Šrouby dám asi tmavý a převodník příště spíš černej.
Přední X-King 2.4 se roztáhl na nějakých 60 mm, takže při své papírovosti už se dost žvejká
Jaro 2017
Jaro 2017 - ještě se Shimanem
Začátek 2017 - těsně po přelakování
Detail setupu v roce 2017, oválnej převodník AbsoluteBlack 36T
Podzim 2017 - blátosetup
Léto 2016 - před přelakováním, výměnou vidlice atd.
Chtěl jsem na stejným místě jako tu z léta 2016, ale spletl jsem si úhel
Aktualizace 3/2019:
Nájezd: 33 000 km
Zdvih vidlice: 100 → 120 mm
Řídítka: Specialized XC Flat, 700 mm → FSA SL-K, 740 mm
Představec: Ritchey Comp, 100/-6 → FSA SL-K, 100/-12
Přední kolo: WTB KOM i23 + Novatec 771 → KLS i23 + Stormer
Zadní kolo: DT XM401 + Novatec 772 → KLS i23 + Am. Classic
Kazeta: SRAM XG-1150 → Shimano XT 11–42
Pedály: Shimano PD-M520 → PD-M530
Řetěz: SRAM PC-1110 → GX Eagle
Sedlovka: Airwolf Carbon 31,6/400/25 → XLC Alu 31,6/350/20offset
Převodník: Motsuv NW 36T → AbsoluteBlack Oval 36T
Aktualizace 5/2018:
Řazení, přehazovačka a kazeta ve znamení přechodu ze Shimana na SRAM; místo vlaštovek XLC nový rovný řídítka od Spešlu (cca dvakrát lehčí); převodník zkusmo po delší době místo oválnýho AbsoluteBlack kulatej NW „značky“ Motsuv – taky 36 zubů (a o 10 g víc než AB, teda konkrétně 64 g). Gripy jsem místo už roztrhaných ESI Chunky vzal taky od Spešlu – ty XC Race mi zatím přijdou ale trochu horší než ESI, co si je pamatuju nový. Jsou na mě tvrdší a taky takový moc lepivý.
Kolo teď váží mezi 11,2–11,3 kg v konfiguraci s těmi lehkými (cca 580 a 500 g) plášti Continental RaceSport a samozřejmě včetně pedálů. S 2200g rámem toho už za rozumný prachy s váhou nic moc asi nevymyslím.
Druhej pár kol (23mm a zhruba 500g ráfky KLS, vzadu nába American Classic a kazeta Shimano XT 11–42) vozím s výrazně těžšíma a lepivějšíma gumama určenýma pro trail/AM/enduro.
S tímhle kolem jezdím v podstatě všecko od třičtvrtěhodinovejch přesunů do práce až po jednou za čas nějakou tu stovečku. Taky za chvílu oslavíme 25 000 km spolu. Loni a předloni jsem si dal i pár závodů (PDV, Mulda apod.), letos to zatím z „rodinných důvodů“ nevychází. Takže jen zlepšování si časů do kopce na Stravě, to se dá zařadit i při přesunech lesem do (nebo z) hokny.
Asfaltu se vyhýbám víc a víc a v podstatě ho beru jen, když je to buď nutný k přesunu na další lesní cestu či pěšinu, nebo spěchám anebo mě chytne rapl po předchozím zahučení do bahna, křoví apod. S ježděním MTB jsem začínal dost pozdě a nikdy jsem nebyl zrovna šikula. Teď už sice sjedu v okolí kdeco, ale skoků se furt bojím a ani ty hodně prudký sklony mi nedělaj zrovna dobře. Mnohem radši mám pěšiny, kde je to i o tom šlapání, překonávání kořenů jinak než za sedlem ve sjezdové poloze a vůbec. Ještě by to chtělo umět pěkně čistě ten bunny hop.
Z původního Haibike Attack RC 27,5 už po poslední vlně upgradů zůstal jen rám a řídítka. Ze 14,3 kg jsem na současných 11,8 kg (oboje s pedálama a když mám teda zrovna ty lehký Contíky). Polepy od Ráďy zručně a trpělivě nalepila moje žena ❤ , rám otryskali a do komaxu nalakovali v Dobosu a všecko rozkládání, skládání a finální lak přes polepy na rámu zajistil můj brácha. Prášková lakovna Dobos je sice levná, rychlá, matnej lak vypadal nanesenej pěkně, ale zničili závit středů, patky a košíků. Takže kdybyste to někdo taky dělali, nenechte se uchlácholit uklidňovacíma řečma před úkonem. Co se servisování týče, dělám jen tu základní pravidelnou údržbu, vyměním si brzdový desky, přehodím pláště bez duše (největší zkouška pumpování byl zatím Ralph Performance) a všechno náročnější naštěstí dobře a jistě rád udělá brácha.
K 1×11 s oválným převodníkem jsem se propracoval postupně přes původní osazení 42–32–22 s kazetou 11–36 a následnou přechodnou fází na dvouplacce 38–24. Než jsem udělal finální a nákladnější změnu, tak jsem si nejdřív vyzkoušel 1×10 s 36z standardním převodníkem a nejlehčím převodovým poměrem teda 1:1. A taky to nějak šlo. Samozřejmě neříkám, že bych si občas neorazil na lehčího kašpárka, než je současnej 36–42; nicméně tady na sever od Brna ve spojitosti s menšími koly se to celkem dá a nohy jsou zvyklý rok od roku líp. S oválem od AbsoluteBlack mi navíc zmizel problém s levým kolenem, takže i když to mohla bejt náhoda stejně jako to zlepšení se v rozbitejch výjezdech, tak z mýho pohledu není cesty zpět. Teď mě teda brácha dočasně přesvědčil, že jakožto spíš kadenční typ, mám zkusit zase s odstupem kulatou placku.
Když si vzpomenu, že to kolo začínalo na více než 800gramových úžovkách Impac Ridgepac 2.1, ke kterým se Schwalbe radši svou hlavní značkou nehlásí, tak je skoro sranda, že teď mě nepříjemně překvapí, že Ardent TR 2,25 má „strašlivých“ 740 g. Na to, jak jezdím krátce, jsem vyzkoušel opravdu hodně různých plášťů. Inklinuju k těm objemnějším; mám na nich lepší pocit v tom, co jezdím a v neposlední řadě to podstatně líp vypadá.
(vloženo 9.8.17)
Značka | Haibike |
Model | Attack RC 27,5 |
Modelový rok | 2014 |
Velikost | 19 |
Hmotnost | kolem 12,3 |
Rám | Haibike, hlína 6061, 2,2 kg |
Vidlice | SR Suntour Epixon XC Elite RL @ 120 mm |
Hlavové složení | XLC VP A42E+MD-1D, A-Head, semi-integr., 1 1/8" |
Kliky | Shimano Deore SLX FC-M675 |
Středové složení | Shimano Deore SM-BB52, BSA68 |
Měnič | SRAM GX 1x11-speed |
Řazení | SRAM X1 11-speed Trigger Shifter |
Převodník | AbsoluteBlack Oval 36T |
Kazeta | Shimano XT 11-42 |
Řetěz | SRAM GX Eagle |
Náboj přední | KLS Stormer |
Náboj zadní | American Classic |
Brzda přední | Shimano Deore M615 + 160mm SLX SM-RT66 |
Brzda zadní | Shimano Deore M615 + 160mm SLX SM-RT66 |
Ráfek přední | KLS Valor (?, SWAG 2016) 584x23 |
Ráfek zadní | KLS Valor (?, SWAG 2016) 584x23 |
Pedály | Shimano PD-M530 |
Řídítka | FSA SL-K, 740 mm |
Představec | FSA SL-K, 100 mm, -12 st. |
Sedlovka | Airwolf Carbon (cca 25 mm offset, 230 g), 400/31,6 mm |
Sedlo | Specialized Phenom Comp (2015) |
Pláště | Maxxis Minion DHF 2.30 3C TR EXO + Aggressor 2.30 TR EXO |
A když už jsem v tom, tak přidávám pár aktuálních fotek (první čtyři a ta vzadu) po posledních změnách. Z pohledu XC chrtění jde o downgrade, z pohledu toho, jak se mi jezdí při běžným toulání v lese pak určitě o upgrade. Z 11,2 kg jsem s těma enduro gumama teď o dobrý kilo těžší a všecko je to na kolech. Lehký záplety šly ženě, ty KLS s 23mm vnitřní šířkou z modelu SWAG a ročníku 2016 jsou nějak mimo katalog Kellysu (nejvíc to sedí na Valor), ale hmotnost kolem 500 g je ještě přijatelná a jsou fajn na bezdušový použití. DHF 3C s Aggressorem mám hlavně na mokro a nějaký pokusy na odklopenejch nepříjemnostech, přes léto asi budu vozit Ardent Race 2,35 vepředu i vzadu.
Hlavní změnou je ale zvednutí vidlice ze 100 na 120 mm (a navzdory dokumentaci jde ten Epixon XC i na 140 mm), výměna představce ze sklonu –6 na –12 (tenhle konkrétní kus SL-K možná jel i na SP XCO) a řídítek ze 700 na 740 mm. Výsledkem je stejná a možná i o chlup lepší pozice do kopca a citelně lepší vlastnosti z kopca. Dolekopcom teda až nečekaně pomohl taky přechod na nášlapy s ohrádkou (PD-M530).
Je to teda už takový kopání do mrtvoly, ale jak se tak dívám po dalším členu rodiny, tak najednou jakoby se starej žralok chtěl zavděčit. Už dvakrát jsem zrušil vnitřní rozhodnutí koupit buď rám Dartmoor Primal, nebo Nukeproof Scout a přeházet na něj co nejvíc komponent, ale nakonec se z tohodle původně turistickýho kola s přimhouřenýma očima ten trailovej HT přirozeně vyvine. Na duben už je připravenej teleskop a když bude potřeba, přidaj se ty další 2 cm zdvihu.
Tak jsem našel hrozně dobrou kombinaci plášťů na techničtější vejlety za mokrýho podzimu a v zimě mimo hlubší sníh – Maxxis Tomahawk 2,30 3C TR EXO dopředu a Maxxis Ardent 2,25 TR dozadu. Tomahawk dělanej jen s 3C Maxx Terra jsem koupil za krásných necelých osm stovek, váží teda něco přes 800 g, ale jednak dobře jede a pak hlavně kromě hlubšího blata skvěle drží. Velký špunty podržej v točkách a po slizkejch kořenech a šutrech má dobrej grip díky měkké směsi na malým vzorku veprostřed. Ardent je s gripem horší, ale zase v té své dual směsi vydrží a je to takovej univerzál, co se s ním vzadu člověk vyloženě nezabije v lese, ale zároveň celkem jede na asfaltu. Zvlášť 2,25 s nižším vzorkem, kterej má teda blahodárný účinky i na grip na zmíněnejch mokrejch šutrech a kořenech. Nevýhoda těchhle gum je, že je to prostě chcíplý. Ale vadí to spíš vizuálně než prakticky mám ten dojem.
Nakonec stačil jeden trn půl centimetru pod vzorek z boku. Mlíko to díky extra tenké stěně pláště nedalo a následný knot to taky úplně neucpal. Takže jsem opatrně dojel dom a X-King RaceSport 2.4 šel z ráfku na hanbu do kouta :-)
Možná to ještě nahodím s duší na blbnutí v Jedovnici/Mariánským, ale do lesa už s tím nejedu.
Jo, sluší se dodat, že ten tvar patky WTB KOM i23 nenechá pláště rozvinout se do šířky třeba jako právě patky ráfků NoTubes. Ale i tak 62 mm hned na začátku, to je brutal. Tak přeju co nejmíň defektů, ke kterejm jinak ten macatej papír vybízí (zvlášť, když tam půjde větší tlak kvůli nežvejkání a plášť si tak na ostrejch šutrech nebude moct „uhnout“).
ad X-King RaceSport 2.4
Elaborát o pláštích přesouvám z profilovýho textu do komentáře (aby ta stěna textu byla o něco menší – kdyby někoho zajímaly čísla ze šuplery a kuchyňské váhy, tak si vedu takovou tabulku):
Racing Ralph Performance 2,25 – po Thunder Burtovi 2,1 můj druhej plášť od Schwalbe. Chvílu jsem jezdil na předku i zadku zároveň a i když už je to narozdíl od TB přece jen použitelnější v terénu, tak na ně nevzpomínám nejlíp. Guma je to fakt rychlá, nicméně s ničím jsem neměl tolik defektů, úniků mlíka při patce (hlavně ke konci životnosti) a taky pocit, že jakmile se vzorek jen trochu ojede, už se s tím nedá rozumně brzdit. Co mě ale štvalo úplně nejvíc, že na tlacích, který jsem chtěl jezdit po kořenech, ta guma totálně plavala a měl jsem pocit, že v každé zatáčce vyzuju.
Ikon TR EXO 2,20 – zpočátku jsem byl dost nadšenej, objezdil s něma i bikepark na Špičáku a vadilo mi jen vibrování ještě neojetýho vzorku na asfaltu. Později jsem zjistil, že na předek to fakt není pro mě vhodná guma a proti vhodnosti na zadek zase mluví testy valivého odporu. Za mě Ikon na sucho do lesa furt dobrej.
Ikon 3C TR EXO 2,35 – parádní balony s ještě furt solidníma zhruba 700 g. I když na šířku je to jen 57–58 mm, tak celkovej objem a taky větší a víc do kraje natažený figury dávají nesrovnatelně větší grip v terénu. V Beskydech jsem si díky těmto papučkám užil a pořád se dá jezdit dost svižně (a přitom bez strachu to trochu prasit, poněvadž papírovej tenhle plášť není).
Ardent Race 3C TR EXO 2,20 – AR mě při krátkým testu na předku hodně bavil. Za sucha to drží i zatáčkách i odklopeným neskutečně dobře, rád bych si na suchý období roku pořídil na předek tu verzi bez 3C v šíři 2,35.
Ardent (TR) 2,25 – Ardent je asi má nejoblíbenější guma. Může se s ním cokoli, drží v točkách, solidně brzdí, bláto taky dává. A přitom pořád ještě (relativně) jede. Pořád si pamatuju, když jsem vystřídal (jinak taky dobře jedoucí a v blátě dost dobrý) Charybdis 2,0 TS a najednou kolo s pořádnou gumou vypadalo konečně jako pořádnej horák.
Ardent TR EXO 2,40 – tím, že Ardent 2,25 má jen něco přes 55 mm, tak tohle je taková poctivá 2,3 a teda guma tak akorát. Trochu rozporuplnej je ten už přece jen vyšší vzorek Ardenta v této šíři, to tady nad Brnem asi málokde docením. Na mokrejch kořenech a větších vlhkejch šutrech drží 2.4 hůř než 2.25 s přece jen nižším vzorkem.
RaceKing RaceSport 2,2 – s touhle gumou se osobáky zlepšovaly úplně samy, navíc při výšce od ráfku kolem 55 mm je to fakt pohodlná guma. Skoro to z toho 650B dělá fakt poctivou 27,5“. Do kopce fakt paráda, ale z kopca v terénu už o dost horší. S RK jsem měl největší frekvence vážnějších pádů na kole a bohužel to není guma pro nemehlo, jako su já. Po nějakých 2200 km už začaly být problémy s těsností u patky, takže jsem plášť odložil na doježdění „někdy s duší po silnici“ (což se bojím, že nebude nikdy).
XKing RaceSport 2,4 – verzi 2,4 jsem kupoval s vědomím, že 2,2 má v reálu asi tak 2,05 a tudíž to na předek k RK 2,2 fakt nejde. Nová 2,4 odpovídala tak poctivé 2,25, ale nakonec se Xking roztáhl tak, že i na 23mm ráfku měl při běžným tlaku pěkných 60 mm. Na tom předku mi vzorek XK asi moc nesedí, společně s RK vzadu se letos podílel na tom, že vypadám jak pouliční bitkař. Dozadu se kromě odolnosti na defekty jedná o skvělej plášť – rychle odvaluje, je to pohodlnej balón, trakce spousta na všemožnejch površích, snad jen nutnost dát trochu vyšší tlak kvůli pocitu žvýkavosti na tvrdším podkladu není úplně super. Může to bejt ale tou vytahanosti za dva a půl roku provozu.
Aggressor TR EXO 2,3 – zkusil jsem vpředu i vzadu a jelikož to byla má první enduro guma, zíral jsem, jak i tahle dual směs může lepit. Na zadku se mi líbí, že se dá zabrzdit doslova na pětníku – to hrozně přidá na sebejistotě a pomohlo mi to projet místa, kde jsem se předtím bál. Docela se mi osvědčilo vozit tuhle gumu na předku místo Ardenta 2.4. V kombu s Ardentem 2.25 to celkem dává smysl všude kromě hlubšího bláta a ještě pořád to celkem jede. Na asfaltový přesuny je ale potřeba vyššího tlaku. Není taky asi dobrý mít Aggressor jezdit jen svátečně a mít v něm tmel – po roce a půl se začaly hodně rosit boky a jakoby i hodně změkly; na tvrdším podkladu se jakoby bortí či žvýkají a jezdit se to dá jen s vyšším tlakem.
Minion DHF 3C TR EXO 2,3 – na místo Ardenta 2,4 jsem na druhej pár kol dal tuhle klasiku. Mrzí mě jen ten malej objem týhle gumy, ale jinak je to neskutečnej držák. S kombem DHF/Aggr se i můj obyčejnej XC hardtail změnil v kolo, s kterým se dá už zkusit ledaccos a limitován jsem byl už jen svou nešikovností a strachem.
Teď to mám o trošku míň vepředu, ale máš pravdu, že by nejspíš stačila přímá. Mám teorii, že když už mám ten větší průměr, tak aspoň díky tomu provedení s offsetem může ta karbonová sedlovka aspoň trochu pružit.
Bajk moc pěknej, setup v pohodě, jen na první fotce(Jaro 2018), máš to sedlo moc vepředu a sedlovku s offsetem, nebyla by lepší nějaká přímá ?
Seš zjevnej srdcař kolego Brňáku…posílám plnej…tvůj bike zjevně nepřehlídnu, kdybysme se náhodou potkali :-)
Tak po čase další tak trochu nutnej upgrade:
přehazka: Shimano Deore XT RD-M8000 Shadow Plus 11 sp. (287 g) → SRAM GX 11 sp. (264 g)
řazení Shimano Deore XT (142 g) → SRAM X1 (135 g)
AbsoluteBlack Oval 36T → Motsuv NW 36T (o pár gramů víc, zapomněl jsem přesně)
Shimano Deore XT 11sp., 11–42 (435 g) → SRAM XG-1150, 10–42T (394 g)
kotouče Shimano SLX SM-RT66 → Avid HS1 (o pár gramů dolů)
XLC Lowriser Alu, 680 mm (448 g) → Specialized XC Flat Alloy Bar 700 mm (224 g) :-D
Je to zajímavý – po podobným počtu hodnotících měla druhá verze tohoto kola hodnocení kolem 4,5/5 a když jsem pak vyměnil starší sedlovku, sedlo, představec a především vidli (viz třetí verze), pořád se to ještě drželo na 4/5. Teď už ani ne 3/5, takže jdu asi špatným směrem nebo co ;-). Možná kdyby ti, co dávají 1/5, napsali proč hodnotí jako „odpudivý“…
Když jsem se po tom ptal, tak v řádu stokorun byl jen ten komaxit a další varianty jako mokrý lak už mi vycházely cenově ne moc daleko od china carbonu (tzn. řádově dost tisíc).
Mě spíš zajímá ten komaxit – to že to je vrstva jako kráva (viz třeba můj Favorit) a že zablejou všechny závity je mi jasný, ale jak jinak řešit změnu laku? Klasická autolakovna? Originál na AL rámu třeba mé Meridy je co? Klasický lak?
Ono to působí 36–42 jakože bůhvíjak, ale jednak je to přenášeno na menší kola (650B) a jak už jsem řekl, žádný Beskydy, Krkonoše nebo Alpy mě s tím bohužel nepotkaly. Tady na sever od Brna je cokoli prudšího buď krátký, nebo bych to tlačil s jakýmkoli převodem.
Taky jsem s tím kolem nebyl ještě na pořádnejch horách. Nejvíc mi dal zabrat akorát zrovna ten váš jihočeskej Špičák, kterej jsem si časně ráno vyjížděl a učil se jezdit bajkparkový lajny (než začne jezdit lanovka a budou tam z mé nemehelnosti mít srandu).
DaD: však píšu, že asi ví co dělá :-) To víš my z jihu čech nemáme o morově moc přehled :-)
Ufonek to ušlapává vcelku v pohodě. Je to takový Moravský KOM hunter. Až pořídí nějakou pořádnou střelu, tak to bude zajímavé.