Kolo do práce

Tak jsem si postavil Koprolo. To není překlep, ale složený název z latinského Copros a Kolo. Určení kola přesně odpovídá významu. Kolo do sra*ek. Lehké převody, možnost širokých plášťů a blatníků, bytelná kola, fungování s minimální údržbou. Něco jako Gravel, ale přímo ten jsem nechtěl, protože jsou hnusný a já na tom nebudu jezdit v terénu, ale jen do práce za ošklivého počasí. Vznesl jsem dotaz na fóru a tam mi doporučili rám na kotoučovky. Měl jsem už objednaný rám na kantíky a doufal, že se s tím nějak poperu.

Kdysi dávno, když byl cyklokros skoro národním sportem a naši vozili medaile z každého mistrovství světa, přišel trenér s nápadem, že v rámci zimní přípravy si to zkusíme. Moje reakce, že terén je dobrý leda pro prasata a já tam nevlezu, ho skoro rozbrečela. Za odměnu mě nechal po trati běhat bez kola, ale můj postoj k cyklokrosu se nezměnil a já o technice, která se tam používá, nic nevím. Takže jsem řešil problémy, jaké by u silničního kola nenastaly: Kudy sakra vedou bowdeny? Proč mi poslali jen jednu brzdu a ne pár jako u silničních? Kde mám vzít ty divný držáky? Jaký mám zvolit převody?

Začal jsem stavět na podzim tak, aby kolo bylo hotové do zimního nečasu. Skoro se to povedlo. Ještě není konec května a já mám za sebou první testovací jízdu. Jel jsem bez blatníků, aby se mi nepletly při seřizování kola. Celá stavba je low-cost. Představec stál 7 Kč s osobním převzetím a podobným stylem jsem koupil i všechno ostatní. Řazení je Empire, které luxusně funguje se 105 přesmykačem a přehazovačkou. Jen sedlo je Fizik Arione 00, zhruba v ceně celého kola, ale prdeIi se poroučet nedá.

Na dnešní testovací jízdě jsem byl prvních 30 km zklamaný z brzd. Na kole byly, ale že by se nějak snažily, to říct nemůžu. Spoustu křižovatek v Praze jsem projel bez ohledu na přednost v jízdě a barvu na semaforu. Pak jsem zjistil, že je stačí pořádně dotáhnout v držácích, aby tam jen tak neplandaly a kolo začalo brzdit. Brzdy občas pískají, nevadí mi to, skvěle to funguje na zombie s mobily. Když se brzdy zahřejí, pískání přestává a fungují líp. Prostě jako ve Formuli 1. Způsob řazení, je naprosto debilní. Lehkým pohybem páky do strany se řadí těžší převod, větším pohybem lehčí. Tak jsem pravidelně končil pod kopcem se zařazeným nejtěžším převodem a zběsile shazoval na malý převodník, abych sebou nepraštil v nulové rychlosti na asfalt. Je to moje první hliníkové kolo v životě a tak jsem se bál drncání. Někdy kolem roku 1996 jsem zkoušel Klein Quantum Pro, ale to byl hrozný kostitřas, tak jsem tenkrát koupil titanového Merlina. Díky nižším tlakům na bezduších a širokým plášťům se nepohodlí nekoná.