Každý sběratel starých horských kol by alespoň jednou v životě měl vykonat pouť do Arnhemu. Já tam minulý týden zažil výjimečné setkání, na které budu ještě dlouho vzpomínat. Dostalo se mi privé prohlídky v patrně největším evropském muzeum horských kol s fondem cca 700 kol a plno dalších komponent (přehazovačky Paul ve vitrínce a plno dalších raritních šperků, to mě dostalo).
Zakladatel Jeroen van Roekel je boží týpek, který i přes svůj hendikep (od mala má těžkou vadu zraku) založil stavební firmu, vydělal peníze a začal zachraňovat starý horský kola před šrotem. V momentě, kdy na něj dolehla životní krize, se na to nevykašlal, seknul s byznysem a začal se věnovat svojí vášni. Tou je zachování technického dědictví MTB branže pro další generace.
Muzeum je neziskovka a jeho příběh v plné palbě se objeví na stránkách vánočního čísla časopisu VELO. Dávám do placu pár fotek jako teaser pro podobně postižené jednince, jako jsem já:-)
(vloženo 21.11.22)
Jsem zatlačil slzu. Jak kdybych byl o čtvrt století mladší…
koukam, že mám co dělat :)))
Kdyz to vidim, tak desne lituju, ze jsem se zbavil milovaneho Hoogera Boogera… zbyl mi z nej jen odpruzenej predstavec Softride…:-)
Wow… když si vezmu, jak jsem nad těmahle kolama slintal, když jsem byl na gymplu, fakt paráda, že to někdo udržuje pro další generace!
paradne uzke rajdy na tej 5.fotke :D take mam teraz na kolobezke, ale na biku by som s nimi uz ani nevedel jazdit :)
luxus. a neví někdo, co je to za brzdové páky k magůrám na prvním snímku? nějak je nejsem sto identifikovat
Parádní sbírka, jj, jsem rád, že jsem Boskovštejn stihl ještě v plné parádě! ;-)
Krasne. Jese pred par lety bych doporucil v CR Boskovstejn, kde meli take moc krasne kousky, ale bohuzel to muzeum uz skoncilo :-(.
Tak to je paráda. Nejvíc se mi líbí starý pokusy s odpružením, slepý vývojový větve… když to člověk po letech srovnává s dneškem. A vývoj stále nekončí, furt je co ladit.