Vítr - kterým směrem fouká?!?!

20 nepřečtených
  • ravo

    Je tady nějaká výjimka potvrzující pravidlo? Jde o tuhle teorii – „jede-li cyklista na kole, vítr fouká vždy proti němu a to bez ohledu na to, kterým směrem cyklista jede…“

    No, trošku jarinovské téma, ale musím si postěžovat:-)))

    0 0
    • Pá-dlista1  

      Vzhledem k tomu, ze takovy cyklista by musel jet po vetru, ktery by mel rychlost vyssi nez je rychlost tohoto cyklisty, aby se mu zdalo ze nejede „proti“ vetru. Pak je vic nez pravdepodobne, ze cykliste jezdi proti vetru neustale. V takovem pocasi bych totiz na kolo asi nevyjel.

      0 0
      • Martin  

        A není to škoda? Moh bys aspoň empiricky ověřit platnost teorie:-)

        0 0
      • jecnak  

        Z nejedu proti vetru se mi zdalo jednou, kdyz jsem jel v nejake vichrici zrovna po vetru – sice jen 5km, ale zato jsem ani jednou neslapnul do pedalu a jel stale 40–50km/h. Horsi bylo, kdyz jsem musel zatocit a nejet tak po vetru…

        0 0
    • preacher  

      no jasně, vím co máš na mysli.....je to docela běžný. Vyrazím na kole a protivítr, tak si říkám: nevadí, až pojedu zpátky, pojedu po větru.....Ale ejhle, vítr se obrátí a jedu zpátky zase prozi větru… (takhle naposled mě to vyšplouchlo při výletu na Buchlov – 55 kiláků proti větru, hodinka odpočinek a pak, světe div se, to samé zase proti větru)…bé, bé, bé, když se mnou nechce nikdo jezdit......:-)))

      0 0
    • fousac  

      staci smer vetru odklonit o par stupnu od kolmice na smer cyklistovy jizdy smerem dopredu a uz se to jevi jako protivitr…

      0 0
    • sraldo lattrinny  

      Jo a ještě k tomu je to do kopce a ve finále začne chcát.

      0 0
      • blue  

        do kopce to je dobry…

        horsi je, kdyz k tomu jedes z kopce a musis skoro na kaspara :-) kdyz sem jezdil z rep do prace, tak sem kolikrat mel chut trisknout kolem do prikopu a vlezt do tramvaje :-)))

        0 0
        • dave lister  

          mivam stejnej pocit na silnici z Uhrinevsi do Rican… jen tam neni do ceho nastoupit;-)

          0 0
    • Radek Broz  

      Nedavno jsme jeli po vlastni ose domu z DH na Klinovci (ja na 4X biku, kamos na DH) a byl takovej vichr, ze jsme i z kopce po asfaltu dupali ve stoje a skoro to nejelo. Prisli jsme na teorii, ze vitr skutecne VZDY fouka proti, takze pokud by biker nekde krouzil, vytvori patrne vetrny vir;-)

      0 0
      • Manas  

        A ted se o tebe zacne zajimat tajna sluzba Cinske Lidove Republiky, protoze si odhalil jejich zbran hromadneho niceni … specialne vyskoleni cykliste se shromazdi okolo objektu ke zniceni a zacnou krouzit. Krouzi cim dal rychleji az dojde ke zniceni cile, pote se rozjedou na vsechny strany, cimz rozptyli prach a zametou stopy.

        0 0
    • rasto  

      jezdim kladno-praha-kladno. skoro kazdy den. tedy pokavad neprsi a nesnezi a neni pod –15 :-) z 80% fouka zapadni vitr. kdyz fouka vychodni (z prace po vetru), tak slavim Vanoce :-)

      0 0
      • Ekscel  

        Takže vlastně vůbec nikdy nejedeš po větru, nebo? na Vánoce pravděpodobně nepracuješ. Akorát mi moc nesedí ta procenta vzhledem k oficiální délce Vánoc.

        0 0
    • xo  

      vietor ti vacsionou fuka z boku. preto je ho stale citit

      0 0
    • Roman  

      Že vítr fouká vždy do protivky je jasná věc, ale je k zamyšlení, že i když jedou dva bikeři přímo proti sobě, tak i v tomto případě fouká vítr proti každému. Vítr není žádný blbec, ten ví, jak na to :o)

      0 0
    • jizby  

      Tohle není až tak jarinovský téma. Pravidlo sice přehání, ale má pravdivý smysl, že když fouká vítr, tak se cyklista v průměru víc nadře. Dokonce i čistý bočák brzdí. Je to tím, že odpor vzduchu roste se čtvercem rychlosti. Vliv větru je docela zajímavá úloha. Kdysi jsem si to pro srandu počítal, aby mě to jako míň štvalo, když to budu mít zdůvodněný. Jako, že to není zákon schválnosti. Ale moc to nepomohlo:-( Ukázalo se, že zákon schválnosti působí jesšě nezávisle navíc k tomu. Zkusím najít ty výsledky a možná to sem hodím:-)

      0 0
    • jizby  

      Jo, tak tady jsou čísla: když bude foukat vítr o rychlosti 10–20–50–100–200 procent rychlosti Vaší tak pokud budete chtít udržet stejnou rychlost, jako bez větru, tak vydáte o 0,75–3–18–70–210 procent energie víc oproti jízdě bez větru. Je to spočtený jako průměr pro všechny možný úhly mezi směrwm větru a směrem jízdy, takže to odpovídá reálný situaci, kdy všechny možnosti nastávají průměrně stejně často. Jinak, kdybych bral třeba jízdu čistě proti větru a zpět, tak mi to vyjde jinak, než, když pojedu někam tam a zpátky při stejně silným větru bočním. Pak je tam už jen zanedbaná změna Cx na úhlu. Stejně ty výsledky nejsou zcela ok, protože bych to správně měl počítat na jízdu s konstantním výkonem a řešit zpoždění. Ale to je dost složitý počítání. Je to nelineární. Kdo tady studuje matyku, tak si to může zkusit. Je to docela humus.

      0 0
      • CZiko  

        „Pak je tam už jen zanedbaná změna Cx na úhlu. Stejně ty výsledky nejsou zcela ok, protože bych to správně měl počítat na jízdu s konstantním výkonem a řešit zpoždění… Je to nelineární.“

        Dobře dobře… a mohl bys říci česky co to znamená? v psané verzi s obrázky? Jedno slovo na stránku?

        0 0
        • jizby  

          na tohle obrázek nepotřebuješ. Představ si, že objedeš kruhovou dráhu nějakou rychlostí. Spotřebuješ na to nějakou energii. Pak objedeš tu samou dráhu stejně rychle, ale s větrem, který nemění směr. Postupně tak vystřídáš všechny možnosti, jaký můžou nastat pokud jde o úhel mezi směrem větru a jízdy. To odpovídá situaci v reálu, kdy je to na náhodě, ale v průměru nakonec stejně. No a ten vítr způsobuje ty přídavný ztráty. Protože ta odporová síla roste s kvadrátem vzájemné rychlosti. Takže proti větru vždycky ztratíš víc, než po větru získáš. A ten kvadrát dělá tu nelineárnost. Když vyjádřím rychlost větru jako poměr z rychlosti vlastní (to jsou ty první procenta) tak vydám o něco víc energie -to jsou ty druhý procenta. Díky poměrnému zápisu se nemusím starat o jednotky a absolutní hodnoty veličin. Všechno se vykrátí, kromě variace Cx s úhlem. Cx je součinitel aerodynamického odporu v závislosti na tvaru tělesa. Když se lyžaři balej do vajíčka, nebo se trénuje v průvanu v tunelu na pilování nejmenšího odporu vzduchu, tak to se piluje to Cx. Když fouká vítr ze strany, tak platí jiné Cx, než zepředu. Při neznalosti té závislosti jsem to musel dát za konst. Ta chyba není ale velká a řekl bych, že ty čísla o podstatě věci celkem vypovídají.

          0 0
          • CZiko  

            a tak… když jsem si to víckrát přečetl, tak jsem nakonec pochopil nebo si domyslel vše… když se tak na to dívám, tak bych nemohl být matematik – zlatá hotelová škola:)

            0 0

Nová reakce na zakládající

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.