Tak a je to tady. Sousední bike forum spadlo a ******* je na světě. Za boha nikde nemohu najít tabulku ve které bych našel jak se vybírají rámy. Tj jejich velikost k výšce postavy. Pokud někdo víte kde hledat tak poraďte. Dík
Tak a je to tady. Sousední bike forum spadlo a ******* je na světě. Za boha nikde nemohu najít tabulku ve které bych našel jak se vybírají rámy. Tj jejich velikost k výšce postavy. Pokud někdo víte kde hledat tak poraďte. Dík
Tohle jsem kdysi kdesi okopčil:
Obecné pravidlo pro výběr optimální velikosti rámu je následující. Stoupnete si obkročmo nad horní rámovou trubku, v této poloze byste měli mít alespoň 8 cm prostor od rozkroku k horní rámové trubce. Toto pravidlo platí zejména pro MTB a krosová kola. Důvodem je velmi časté sesedání z kola zejména v těžším terénu. Přibližně 3 cm jsou doporučeny pro silniční a městská kola.
Vhodnou velikost rámu jízdních kol Author vypočtete podle následujícího vzorce, postačí změřit výšku rozkroku s nohami mírně od sebe: výška rozkroku v cm x 0,244 (F) = velikost rámu v palcích. Faktor „F“ byl stanoven pro rámy závodních horských kol určených k ostré sportovní jízdě, velikost rámů kol určených pro rekreační užití se vypočte s použitím faktoru F=0,252. Výsledek udává optimální rozměr od středu osy šlapání po horní konec sedlové trubky.
Výběr kola
Rozdělení kol podle způsobu využití:
1/ Horská kola: kola určena převážně do náročného terénu. Toto kolo vybírá cyklista, který bude jezdit v terénu mimo cesty. Na tomto kole se dá jezdit samozřejmě i po silnicích a cestách, ale svou konstrukcí a typem pneumatik je určen převážně do náročnějšího terénu. Záleží potom na cenové kategorii kola, pro jak náročný terén je určeno.
2/ Krosová kola: kola určená jak do terénu, tak i na silnice a cesty. Toto kolo vybírá cyklista, který bude kola zhruba z 80% používat na polních, lesních cestách, na zpevněných komunikacích. Krátkodobě lze toto kolo využívat v nenáročném terénu i mimo cesty. Konstrukce rámu ke přizpůsobena pohodlnějšímu-napřímenějšímu posedu jezdce oproti kolu horskému. Tento typ kola je v poslední době velmi populární a je přímo předurčen pro cykloturistiku.
3/ Trekkingová kola: tato kola jsou určena hlavně na silnice a zpevněné cesty. Je vyloženě nevhodné tento typ kola využívat v jakémkoliv terénu. Trekkingové kolo je vhodné díky svému vybavení jako dopravní prostředek. Trekkingové kolo lze získat doplněním krosového kola doplňky a příslušenstvím (blatníky, svítilny, nosič atd.)
4/ Silniční kola: tato kola jsou určena pro sportovní jízdu na silnicích a na uzavřených okruzích. V žádném případě se nedoporučuje tento typ kola využívat v jakémkoliv terénu.
5/ BMX a freestyle kola: kola určená pro využití buď na uzavřených okruzích a nebo na zpevněných uzavřených prostorách určených pro tento druh kola. V žádném případě není vhodné se na těchto kolech přemís?ovat na delší vzdálenosti.
6/ Speciální kola:
U horských, krosových a trekingových kol se tento údaj uvádí v palcích. U silničních kol je většinou tento údaj uváděn v centimetrech nebo milimetrech. Jak tedy vyplývá neexistuje tzv. univerzální velikost kola, ale je potřeba se při výběru velikosti kola řídit obecnými poznatky, případně dát na odborníka ve specializované prodejně s jízdními koly.
Další rozměr, se kterým se u kol můžete a často setkáváte, je průměr kola. Běžně se můžete setkat s těmito rozměry: 10", 12", 16", 18", 20", 24" – dětská kola 26" – dospělá kola 27", 28" – krosová, trekingová a silniční kola
Rámy se obecně rozdělují na dva typy:
Muži preferují tzv. pánskou variantu rámu, ale ženy ne vždy volí dámskou variantu rámu. Zejména sportovně založené ženy často volí pánskou variantu rámu vzhledem k jejich pevnější konstrukci.
CYKLOSERVIS DOPORUČUJE Správný posed je na kole vskutku veličina číslo jedna. Jeho správné nastavení vám umožní vyvarovat se mnoha nepříjemností, od posměšných pohledů, až po zničená záda a neefektivní šlapání. Zkrátka, zásluhou špatného posedu budete vypadat na kole jako naprostý amatér, pojedete pomaleji a dříve se unavíte. Nebude vám nic platné, že máte kolo, na které jiní neušetří třeba za celý svůj život. Pomiňme stroje sjezdařů, freestylistů, krasojezdců a podobných odrůd cyklistiky, kde se přeci jenom sedí na kole jinak, v závislosti na technických kouscích a bezpečnosti a kde se nepotřebujete řítit do kopce patnáctkou a po rovině čtyřicítkou. Jste přeci klasický biker na klasickém horském kole, který se nechce jen projíždět po lese, ale doslova po něm létat a potom se kamarádům smát, jak jsou pomalí.
Sedlo vodorovně Sedlo má být vodorovně. Ani špičkou dolů, ani nahoru. Pokud ho budete mít „do kopce“ (špičkou nahoru), tak si vaše cenné pohlavní orgány užijí, zadek bude klouzat dozadu a budete mít snahu se neustále rukama přitahovat dopředu. V opačném případě se sedlem „z kopce“ (špičkou dolů) se zase budete neustále rukama odtahovat. V obou případech vás mohou začít bolet ruce a břišní svaly a vy nemusíte chápat proč. Přesto je potřeba říci, že když ne sedlo naprosto vodorovně, tak spíše mírně (ale opravdu mírně a neznatelně) skloněné dopředu. I tak si ho někteří závodníci montují. Především však s ohledem na typ, měkkost a profil sedla.
Jak vysoko? Toto je zásadní veličina. Nejsme vědci, ale kdysi vědci zjiš?ovali, jaká má být správná poloha a výška sedla, aby všechny svaly na nohou pracovaly co nejefektivněji na plný plyn. Vzali si na pomoc několik jezdců, na nohy jim nalepili snímací elektrody, které přesně zaznamenávaly pohyb a efektivitu jednotlivých svalů nohou. Potom přesně určili, v jaké správné poloze má sedlo vůči pedálům být. Vy se jistě nenecháte laboratorně zkoumat, ale již dlouho existuje pravidlo, podle kterého nastavíme výšku sedla co nejlépe jak na horském kole, tak i na silničním. Sedneme si na kolo a jednu z klik dáme rovnoběžně se sedlovou trubkou (to je ta, ve které je zasunuto sedlo). Položíme nohu (v botě) na pedál patou. Noha pod kolenem se nám musí při pohybu dozadu mírně propínat. Asi tak 6 cm. Nesmí být zcela natažena ani více skrčena. Pokud budete mít nohu zcela nataženou, budete mít sedlo příliš vysoko a můžete na kole při jízdě tzv. přesýpat. Tedy zadek se vám bude přesouvat ze strany na stranu. Pro správné nastavení výšky sedla předpokládáme, že máte správně vysoké kolo. U horského kola dnes neexistuje zásadní pravidlo, jak vysoké kolo má být. Je způsobeno mnoha variantami staveb rámů. Již dávno se kola nevyrábí pouze s klasickým trojúhelníkem hlavních rámových trubek. Jsou kola sloopingová (horní rámová trubka je dozadu skloněna), různě odpružená a podobně. Velikost kol také mnoho výrobců měří odlišně. Dříve se měřilo zpravidla od středové osy po osu horní rámové trubky (horní trubka rámu od sedla k řídítkům). Dnes někteří uvádějí rozměr od středové osy po horní okraj sedlové trubky rámu, která může pod sedlem značně přesahovat horní rámovou trubku. V zásadě můžeme doporučit, a to také z estetického hlediska, že sedlovka by měla být vysunuta z rámu alespoň 10 cm, spíše více. Současně preferujeme kolo co nejmenší s ohledem na tuhost rámu. Menší kola také vypadají lépe. Pokud budete mít kolo menší, řídítka budete mít níže než sedlo (nebo alespoň ve výši sedla), což je správné. Jste-li čahoun a nemůžete sehnat velké kolo, nemáte jinou volbu, než sedlovku vytáhnout do správné výše hodně vysoko, případně si pořídit delší. Přemýšlejte ale, jestli není na vás kolo současně příliš krátké. Dejte pozor na limit maximálního vytažení, který bývá na sedlovkách označen. Překročíte-li ho, můžete poškodit rám v místě upnutí sedlovky sedlovým šroubem v rámu, což se často děje, zvláště u duralových rámů. Správně má být sedloka zasunuta minimálně tak, aby její spodní okraj byl alespoň trochu pod dolním okrajem horní rámové trubky. Jestliže jste však přesto nuceni vytáhnout sedlovku až po limit, je na zvážení, zda kolo není na vás příliš malé a tím i současně krátké. Ne vždy se dá dohnat příliš krátký rám delším představcem, který uchycuje řídítka k rámu. Vytažení sedlovky vzhledem k vaší postavě si v obchodě vyzkoušejte. Zapomeňte tedy na různé chytré poučky. Jedna z nich třeba radí, že si máme stoupnout obkročmo nad kolo a mezi rozkrokem a horní rámovou trubkou má být určitá vzdálenost. To je tvrzení dosti nepřesné a právě s ohledem na různé stavby rámů často nesmyslné.
Poloha chodidla na pedálu Sedlo již máme správně vysoko a tak se podíváme, jak jsou umístěna vaše chodidla. Protože většina z vás již používá nášlapné pedály, tak je potřeba začít u zarážek, které se šroubují na boty. Namontujeme je pouze zhruba a dobře utáhneme. Pokud šrouby přitáhneme zlehka a zarážka se vám na botě bude hýbat, může se vám stát, že nohu z pedálu již nevycvaknete a budete tak nuceni spát, jíst a chodit do bijáku s pedálem na noze. Nohu musíte mít na pedálu absolutně rovně, rovnoběžně s klikou. Jinak třeba budete šlapat s koleny od sebe. Nebo budete vypadat jako kachna. Pomiňme skutečnost, že si otíráním boty o kliku smažete nápis na vašich drahocenných klikách. Kloub palce na chodidle má být nad osou pedálu. Ani před ní, ani za ní.
Posouváme sedlo Teď ještě musíme zkontrolovat, jestli máme ve správné poloze sedlo (vodorovný posun) s ohledem na pedály. Kliku otočíme do vodorovné polohy a nohu zacvakneme do pedálu. Vezmeme provázek se závažím a ten přiložíme na špičku kolena. Dole nám musí procházet provázek středem osy pedálu.
A co řídítka? Tak tady to již může být trochu individuální a můžete se řídit svými pocity. Přesto však je velmi důležitá správná poloha brzdových pák. Zjistíme ji tak, že si na kolo sedneme, ruce položíme na řídítka a natáhneme prsty rovnoběžně s rukou. Brzdové páky by se nám měly lehce opírat o spodní část prstů. Při takto nastavených brzdových pákách nebudeme muset ruce při brždění na řídítkách zbytečně přetáčet. Správná vzdálenost a výška řídítek vůči sedlu je trochu kompromisem a můžete se řídit podle toho, jak se vám na kole dobře sedí. Závodník je více natažen a skloněn (jezdí přeci rychle), s ohledem na aerodynamiku. Jízda na horském kole nejsou totiž jen šílené sjezdy a prudké výjezdy. Bývá to i těžká a rychlá práce po rovinách za zády kamarádů, kde budete lapat každý kousek závětří a vaše záda se hrbí před nepříjemným větrem. Pokud máte bříško, které vás omezuje dáte si jistě řídítka výše a blíže. Přesto se snažte, abyste nevypadali na kole narovnaní jako za kuchyňským stolem, nebo nebyli příliš nataženi a ostatní nabývali dojmu, že vám chtějí řídítka utéct dopředu.
Když si nastavíte správný posed kola podle našeho návodu, určitě budete spokojeni. Budete si možná zpočátku muset na nový posed zvyknout, protože jste do této chvíle seděli na kole špatně, ale za krátko poznáte, který posed je lepší. Není to vlastně náš návod, ale zkušenosti celé generace cyklistů, které rozhodně platí i dnes pro horská kola. Je totiž jedno, jestli jedete na silničním, dráhové, cyklokrosovém nebo horském kole. Vždy musíte šlapat správně a vaše svaly musí být v optimální poloze. Jenom tak podají ten nejlepší výkon a unaví se později, než při nesprávném posedu. Posed ale nejsou jenom nohy v pedálech. Je to celé tělo, které si musí na kole doslova hovět. Musí se těšit na to, až ho na kolo posadíte. Jestliže ho posadíte nesprávně, daleko vás nedoveze. Není to přeci jiné ani u ostatních sportů. Ve formuli 1 má každý pilot svůj na míru dělaný kokpit a kanoista Doktor si dojel pro zlaté olympijské medaile ve správném zákleku. Nebo oštěpař Železný. Aby hodil svých devadesát metrů, netráví pouze hodiny a hodiny v posilovně. Mimo ostatní nutné techniky jistě kontroluje, zda ruka, která vymrští oštěp, je před hodem správně natažena a při hodu probíhá po správně křivce, která zajistí optimální práci svalů. Samozřejmě, někdo může namítnout, že viděl někde nějakého šampióna a ten že seděl zcela jinak. Vzpomeňme třeba na Miloše Hrazdíru, pojem naší silniční cyklistiky. Ten si často před každou etapou posouval sedlo. Jednou o dva milimetry dolů, podruhé o milimetr nahoru. Ale to jsou opravdu výjimky. A že ten Hrazdírův milimetr není cítit? Naučte se správně sedět a uvidíte sami, že ano. Jinak by to Hrazdíra nedělal. Nebo dráhoví sprinteři. Někteří šlapou více špičkami a sedí trochu výše. Jedou ale naplno zhruba jen 200 metrů a potom dlouhé minuty odpočívají. Krátké, rychlé a výbušné jízdy mají však při šlapání trochu jiné zákonitosti.
Několik našich malých rad Nastavte si doma posed podle našeho návodu, dejte si do kapsy potřebné nářadí a jeďte se projet kolem baráku. Zkuste si, jak se vám jede a posed průběžně dolaďte. Než prodáte své staré kolo, na kterém se vám dobře sedí (samozřejmě správně sedí), změřte si na něm základní vzdálenosti. Výšku sedla od středové osičky a vzdálenost špičky sedla od řídítek. Rozhodně neměňte výšku sedla od země, protože takřka každé kolo má střed umístěn od země v jiné vzdálenosti. Záleží to na geometrii stavby rámu. Na novém kole budete sedět stejně dobře a ušetříte si práci s nastavováním stejného posedu na novém kole. Přendejte si na nové kolo své sedlo ze starého kola, na kterém jste několik let seděli. Nač přesvědčovat zadek, že to nové sedlo je lepší a že si musí zvyknout na jiné, o kterém nejste přesvědčeni, že bude lepší. I váš zadek si dost pamatuje. Při nastavování zarážek na botách myslete na to, že již při prvním utažení se vám do boty vytlačí drážky ze zoubků na spodní straně zarážek a zarážky budou při jejich přestavení chtít sklouznout opět do první polohy. Když už hýbete se sedlem nahoru a dolů, namažte si sedlovku v délce, která je zasunuta v rámu, vazelínou. Za dva roky se rozhodnete ji vyndat a můžete být překvapeni, že vám do rámu „zaroste“ tak, že vám nic nepomůže ji vyndat. Mažte ji i v průběhu roku, zvláště tehdy, pokud jezdíte i v zimě. Správný posed není pro vaše svaly vše. Ještě musíte dobře šlapat. Na kole se sedí klidně a snažíme se, aby kolo poháněly jen nohy (co také jiného?) a ne pohyby celého těla. Chodidlo na pedálu musí být v každé poloze otoční klik mírně skloněno dopředu. Neprošlapáváme tedy na paty dolů, ani nešlapeme příliš špičkami. Pokud budeme mít správný posed a nejste dřevák, chodidla se vám sami budou otáčet ve správné poloze. Pro nácvik správného šlapání je vhodné pořídit si cyklistické válce, které nekladou při jízdě takřka žádný odpor. Používají se především pro rozjíždění (zahřátí organismu) před závodem, ale i pro nacvičování krouživého pohybu nohou a pro zrychlení frekvence šlapání (na lehčí převod). Všimněte si, že někteří šlapou na kole jakoby do čtverce, zkrátka „hamtají“ do pedálů. Krouživý pohyb nohou lze nacvičit i na jiných trenažérech s vypnutím zátěže. Vše samozřejmě na svém kole se správně nastaveným posedem. Myslete na to, že pokud sedíte na kole špatně, správně šlapat se nikdy nenaučíte. Řídítka musí být dostatečně široká. Ne moc úzká, abychom neměli ruce moc u sebe, stlačovali si hrudník a špatně dýchali. Ani ne moc široká, aby se nám s nimi dobře manévrovalo například mezi stromy. V zásadě trochu širší než naše ramena. Pokud máte doma malou ratolest, u které předpokládáte, že bude sportovat a tedy i jezdit na kole, dbejte na to, aby již od útlého věku na kole seděla správně a nechytla špatné návyky. Koukněte se někdy na televizi, jak sedí na kole závodníci a vezměte si z nich příklad. Především ti nejlepší si jezdí do cíle pro své tučné peníze ve správném posedu.
Opravdu vyčerpávající odpověď :o). Dovolil bych si něco málo dodat. Pokud se ti jedná o nákup fulla tak bys u některých kousků s měřením vzdálenosti od rámu do zozkroku nepochodil.Můžou mít různě „zalomenou“ horní rámovou trubku. Označení velikosti bývá někdy másto palců pomocí písmen – S, M, L, XL. Velikost M většinou odpovídá hodnotě 18´´, ale není to pravidlem. Pokud váháš mezi dvěma velikostmi rámů tak se zamysli, jakým stylem budeš jezdit. Do těžšího terénu se hodí spíše menší rám – máš víc místa do rozkroku, je kratší, obratnější, pevnější a lehčí. Pokud preferuješ spíše švihovou jízdu sáhni po větší velikosti – je delší. Já osobně měřím 187cm a mám 20´´ rám (první varianta – spíš menší). Pokud se tvůj dotaz týká silničky tak je zásadní rozdíl mezi klasickou a dnes už rozšířenější sloppingovou geometrií. Tady by ti měly napovědět tabulky a doporučení od výrobce, pro jakou postavu je daná velikost vhodná. Přeju š?astnou ruku při výběru!
taky umim kopirovat ze stranek autoru:)
nejlepsi je rozhodne vyzkouset. Ja vybral spatne a ted si rvu vlasy … ta 21" je do terenu proste moc i kdyz mam dva metry … neni dulezita vyska postavy, ale prostor mezi zemi a rozkrokem, jak uz bylo napsano …
Tak já to upřesním. Sice tady budu trochu nepopulární ale co. Jedná se o Meridu. A to rám Magnesium 909. Jsem barbar. Kdybych nekupoval nový tak to neřeším. Dokonce jsem to nikdy neřešil a jezdil na všem. Podle rozměrové tabulky od výrobce, tj. úhly, délky a stupně, tak to je pro mě španělská vesnice. Jelikož se ze silnice tak často neseskakuje a můj styl jízdy není tak agresivní, tak to může být i trochu větší. Spíše jsem myslel jestli není něco univerzálního. Tj jako že na výšku 170cm třeba to a to. Pokud se seknu o cen?ák tak to snad tak moc vadit nebude. Teda doufám.
tak se silnickou ti opravdu neporadim. Presto si ale porad myslim ze nejlepsi je na to proste nasednout a osahat si to … nevim jestli na prodejne budou mit zrovna tohle kolo, ale kdyz se podivas na ostatni ramy tak najdes urcite ramy se stejnou geometrii a na tech si to odzkousis…
Nejlepší bude, když si změříš rám, který máš teď a podle toho budeš hledat. Aspoň já to takhle chci teď udělat. Jestli chceš nějakou univerzální radu, tak na normálním, neslopingovým rámu existují jednoduché tabulky mezi výškou rámu a výškou člověka. Mám pocit že u slopingu už to není tak jednoznačné, ale můžeš se podívat třeba na stránky fortu, tam jsou geometrie včetně určení pro jakou výšku jsou. Ještě mě napadá, že na starým bikeforu byl kdysi odkaz na nějakou stránku na Internetu, kde se zadali různé rozměry těla, nohou a ruk, a ono to vypočítalo ideální rám.
Tabulky s přiřazením velikosti mají na www.fortframes.cz. Merida 2004 ma slopingove ramy. To znamena min velikosti a tedy jednodussi vyber.
nenech se zblbnout do maleho ramu, to je nejaka podivna specialita ceske kotliny, taky jsem to dvakrat udelal a prozrel jsem, az u tretiho kola. Dokonce ani ty reci o obratnosti nejsou pravda, u delsiho ramu mas kratsi predstavec a diky tomu se kolo lepe ovlada, taky lepe drzi stopu ve sjezdech a ve vyjezdech se nezveda. Nejlepsi je vyzkouset ve znamem terenu,jinak slusne voditko je na http://www.wrenchscience.com/WS1/default.asp , taky nekdy vyrobci maji na svych webech doporuceni pro vyber velikosti ramu.
Víte někdo, jak do toho výpočtu na http://www.wrenchscience.com/…g/Height.asp správně zadat velikost obuvi?
Hele to je dobry, zrovna vcera jsem se pidil po exaktnejsim stanoveni velikosti biku nez jen podle vysky rozkroku. A rval jsem si vlasy, ze jsem si ze stareho BF neulozil bookmark, diky kenortovi a BB uz vim ze na: www.wrenchscience.com/WS1/default.asp
Ale nasel jsem jeste obdobny postup: www.airborne.net/…e/sizing.asp
Zkus porovnat, rekl bych ze je to tak unosne maximum pro amatersky pristup.
Pokud jsi ale opravdu pinktlich, navstiv nektereho ceskeho vyrobce ramu a prober to s nim, vysledek bude odpovidat tomu, o co si reknes.
Naopak, pokud jsi pohodlny neco presne pocitat, pak na maratony a pohodove XC doporucuju radsi delsi ram. Te hmotnosti navic tam az tak neni, ale podstatne je mnohem mene citlive teziste vzhledem k posedu. Mam zimaka 19" Visiona a Princeznu 17" Kleina, oba dodatecne „vypocitane“ a doladene na stejny posed (merim 179cm). Kdyz prelezu ze zimaka na Princeznu, mam s balancem ve sjezdech problem. Opacne jsem ale jak ve starych vyslapanych botach. Budu-li kupovat nekdy dalsi ram, bude urcite delsi.
Díky za rady. Do terénu taky volím o něco menší rám. Líp to točí a reaguje. Ale na jaře přesedláván a budu hltat asfalt. Chlapi sorry ale už mě to kodrcání po terénech nebaví. Rychlost to je moje. Taky se těším na ty ksichty bikeru. Bohužel si někteří nevidí ani na špičku nosu. To sem ale nepatří. Jináč dík za rady, nějak se stím poperu. Zdar.
Já mám opačný zkušenosti – vícekrát mi na pozdrav neodpověděli silničáři – asi se nechtěli bavit s bahňákem :o)