37 kilo ke spokojenosti
Jsem řidič kamionu a říká se,že tahle profese je výkrmna vepřů na kolách.Pořád se sedí,jí a spí.Žádný pohyb.
Jednou ně můj kamarád Aleš nabídl,jestli nechci dělat pro své tělo něco užitečného.Při mé výšce 183cm a váze 120kg jsem i já uznal za vhodné se sebou něco dělat.Tak jsem nebyl proti do té chvíle,než jsem zjistil,co má za lubem.Kup si horské kolo a budeme jezdit spolu ty naše krásné Hostýnské hory.Já co by naprostý sportovní povaleč jsem se mu málem vysmál do gzichtu.Při jízdě na kole nad 2km jsem prodělal 2 infarkty a 1 mozkovou příhodu.
No nic,nechal jsem to uležet.
Jednou jsem vydal se do nedaleké Bystřice (jak jinak než autobusem,je to přece 2 km) tak jsem zavítal do obchodu mého budoucího přítele Romana,který prodává sportovní potřeby a světe div se,i horská kola.Tlemil jsem na to,jak žid do palírny.Slovo dalo slovo a já si objednal v té době parádní kolo do hor Dominátor Otawa.Jo tenkrát se Dominovi dařilo.Jen jsem měl obavu,aby mně ty brzdy ,kterou Dominik měl v základní výbavě,mou tělesnou schránku uchránilo při sjezdech z těch našich nádherných kopečků.Toš,jsem přece z Valach,tak tam musejí být kotoučové brzdy.Psal se rok 2007.
Pak jsem si ho dovezl domů..Červeno stříbrný krasavec,s pružinovou vidlicí,při váze 17kg najednou stál u mě v garáži.Prostě paráda.
První jízdu jsme naplánovali na nedalekou zříceninu hradu Helfštýn.Ale Alda neměl zrovna čas,tak jsem vyrazil s kámošem Jirkou.Jenže tomu den před tím ukradli z kola sedlo,tak jsme jeli 20km do Přerova koupit druhé.Je to po rovince já po přijetí do města uznal za vhodné,že by jsme po koupi nového sedla mohli jet zpátky domů.
Jenže Jirka má větší postavu a ten zavelel,z radostí koupě nového sedla,vzhůru na hrad.
Toš jsme vyrazili.Začali kopečky a já víc tlačil,než jel.V hlavě mi pořád vrtala myšlenka,proč mám ty kotoučkovky,když pořád tlačím?Abych to zkrátil,hrad jsme dobili a i v pořádku dojeli domů.
Pak jsme začali vyrážet na hromadné vyjíždky po Hostýnkách a hádejte,na koho se pořád čekalo?
Tak dost,musím dělat něco se svojí váhou.Začali mně bolet kyčle a kolena a to tak,že hodně.
V době před vánocemi moji dobří přáteé Vilma a Jarda drželi takzvanou tukožroutskou dietu.Ta spočívá v tom,že se jí,podle receptu uvařená polívka,když člověk dostane hlad.No a podle návodu na celý týden další přílohy.Garantovaný úbytek váhy za 7 dní je 5kg.Mně se podařilo dolů 7kg.Ale abych se dostal k jádru věci.Tahle dieta vám žere energii a vodu z těla.
Jezdil jsem tou dobou na Tesák(14km a 400m převýšení)Před dietou jen 2 infarkty a jinak v klidu.V průběhu 3 dnu diety jsem zavelel,vzhůru na Tesák.4× jsem slézal z kola a infarktů jsem se nedopočítal.Ale vydržel jsem.
Pak se doporučuje týden vynechat dietu a pak se může znovu.Ale při pomyšlení,že bych pořád jedl polívku,se mi zvedal žaludek.Měl jsem 112 kg a co dál?
Upravil jsem jídelníček,že po 17oo nedám do huby nic.Po 2 měsících bylo 10kg důle.
Ale nastala doba útlumu.102 kg a dolů ani o píď.Bylo to sice krásné období,v kategorii Tir nad 100kg jsem jeden závod vyhrál a jednou jsem byl druhej.
Poté se ve Velu objevil článek kde vám byl průvodcem člověk po trailech,který jezdil kamionem v německu.A říkal,že už nemá kvůli práci čas na kolo.
A to byl můj novej impuls k dalšímu činu.Začal jsem do práce jezdit na kole(cca14km) a hlavně jeho slova mně donutila k tomu,že jsem si začal brát kolo do auta.Ze začátku jsem sundal obě kola,rám jsem vrazil do igelitového pytle a dal na horní lůžko do kamionu.Pak jsem si zhotovil držák na míru za boudu kamionu a kolo mně následuje po cestách evropou.Kdo si může dneska říct,že jezdí v pondělí po trailech slavného závodu Salzy,ve středu u Baltského moře a v pátek po Hostýnkách?
A váha mé chrabré tělesné schránky šla rapidně dolů.Teď se zastavila na hodnotě 83kg.Jsem teď spokojen.
A aby toho nebylo málo,tak můj kamarád Lukáš mně oslovil s mou manželkou,jestli mu nepomůžeme pořádat ultratrail v běhu po Hostýnských horách.Slovo dalo slovo,manželka je jeho pravou a já levou rukou.Dnes je kapacita toho závodu vyprodná během 4hodin.
Bylo to přesně,jak na začátku tohoto příběhu.Nikdy bych si nepředstavil,že bych někde někam běžel.
No a k tomu,že vozím v kamionu kolo,tak už mám běžecké boty a nemám problém zvládnout uběhnout10km.
Chce to jenom chtít………….
