Tak jak nad tím tak přemýšlím,je smutné,když se dva,co se měli původně moc rádi,nakonec rozejdou.Smutné je,když je to třeba právě pro rozdílné názory,koníčky atak.Zápal pro bajkování,je-li pouze jednostranný,může asi tedy s ostatními faktory přispět k rozchodu.Nabízí se,že by si bajkeři/ky měli hledat své životní partnery ve své supině,mezi sebou.Přineslo by to asi mnoho výhod,především vzájemné porozumění a pochopení.Problémem ale podle mě by mohlo být,že by se ženili jen mezi sebou,vytvořila by se uzavřená skupina a během několika generací by už mohli být skoro všichni příbuzní,další plození potomků by pak mohlo být postiženo problémy s příbuzenskou plemenitbou,kdy např. matka bude zároveň sestra nebo sestřenice miminka..etc.A to by mohlo vyústit v degeneraci a v pozvolné ale úplné vyhynutí bajkingu.Chce to asi alespoň část „smíšených“ párů, bajker+nebajkerka nebo naopak.Udržení zdravého bajkerského genofondu za ten risk rozchodu asi stojí