Zdarec,
mám 205 cm a 120 kg + letos jezdím i s vozíkem s malou (cca 30 kg). Nyní mám úplně obyč. brzdy BR-M396. Jezdím na pohodu silnice/lesní/polní cesty + občas i hořší šterkové cesty. Problém nastává v případě prudšího brždění z kopce, kdy brzdím i očima a stále to ne a ne zastavit (asi jako když si za osobák dáte vozík, který váží tunu). Přemýšlí nad výměnou za deore, slx, nebo xt. Jen nevím, jak znatelnej to bude rozdíl. Máte s tím někdo zkušenosti?
Dík za názory.
Dej si tam Zee … a maximálně velký kotouče, co kolo snese ;-)
savings SRAM Eagle PC-X01 řetěz, 12-rychlostní, 126 článků, HollowPin
1 429 Kč
savings
MOC 2 049 Kč
Deore a výš (rozdíly v brzdném účinku jsou minimální), dobré destičky (na tuhle váhu asi sintr) a kvalitní kotouče (Shimano od RT66 výš, nebo třeba SRAM Centerline) a minimálně 180/180 předek/zadek. Rozdíl kvality brždění – tak o 3 třídy.
jo,ale čtyřpístek se vyloženě nabízí
Ano, ale ty čtyřpísty. které brzdí opravdu znatelně účinějš než Deore už stojej od cca. 5k vejš. Čtyřpíst není samospasitelnej a je dost čtyřpístků, které brzdí hůř, než dobré dvoupístky. celkem důležitý parametr je maximální tlak, který dokáže brzda dát.
Prostě Deore + dobré destičky + 180/180 kvalitní kotouče pohodovou jízdu i 150 kg soustavy zvládnou – upgrade za 3k se vším všudy. Nebude to nad limit vidle, nebude to kroutit zadní stavbu (předpokládám, že kolo není původně zrovna DH speciál, ale nějaký běžný HT.
Super. Cca takhle si to představuji i já. Je to klasický HT.
Cim vic pruhu, tim vic adidas…ctyrpist fakt neni o brzdne sile
O čem to teda je? Čtyřpíst je o lepším rozložení brzdného tlaku přes větší styčnou plochu destiček. Potud je lepší. Jenže dosáhnout optimálního chodu čtyřpístku, aby tohle fungovalo prakticky je celkem obtížné. Takže ano, brzdy s čtyřpístkem budou teoreticky lepší, pokud bude vše optimálně vyladěné, pístky budou chodit optimálně synchronně, destičky budou stejně sjeté atd.
Tak nějak jsem z kontextu pochopil, že tazatel nechce kupovat brzdy možná v ceně jeho kola, řešit 2× tolik destiček a každou chvíli kontrolovat 2× 4 pístky, zda choděj synchronně…
Tohle má cenu asi řešit u DH speciálu, kde budou nároky na brzdy a jejich použití kapku jinde, než u „výletního“ HT jen s poněkud těžší soustavou.
Je to o tom, ze kazdy z tech dvou pistu…na kazde strane prasete…ma jiny prumer, cili ty dva mensi vylezou driv. I kdyby to byl osmdesatipist, furt je treba vytlacit nejake mnozstvi oleje, ktere furt tlacis stejnou pakou na radlech. Neni az takovy problem udelat megasilnou brzdu, je problem udelat, aby se zaroven dala nejak rozumne davkovat. A ctyrpist je kompromis, paka se da paknout na vetsi silu pri zachovani davkovatelnosti. Rozhodne to neni o tom, ze cim vic pistu, tim vic sila, jak jsem rek, furt tlacis stejne mnozstvi kapaliny
Btw. na stycne plose az tak primarne nezalezi, uz jsem to tady resil, ale tohle mi neuveris, takze sral to pes :)
No to je to, s čím souhlasím – jde o to, co jde ještě rozumně „umáčknout“ v podstastě stejnou dráhou páky – a to má nějaké ergonomické limity – kdyby mohli bejt brzdové páky půlmetrové, asi by se to nemuselo řešit.
Na styčné ploše a rozložení tlaku na plochu záležet celkem bude – pokud by nezáleželo teoreticky ani prakticky, mohli by mít brzdové destičky plochu špendlíkové hlavičky (mm2) a brzdilo by to stejně :) (ano, záměrně blbost, ale příkladná).
ony by mohly byt velikosti spendlikove hlavicky, jenze jde o teplotni stalost (prehrate desky se chovaji jinak, hur) a taky o miru opotrebeni. Vetsi masa pohlti vice tepla, a samozrejme vydrzi dele. Pokud ale pomineme tyhle dva faktory, na brzdne plose nesejde, z hlediska brzdne sily (do 5m/s tusim, pak roste exponencionalne)…jinak by se delaly desky pres cely kotouc
To je právě ale to, co chci říct, že určitá velikost destiček je ještě optimální (plochou vůči tlaku, zahříváním a schopností přenosu tepla, rychlostí opotřebení, celkové váhy atd.). To máš pravdu a nezpochybňuju to. Jen ty 4 pístky vzhledem k účinnosti a nutnosti správného chodu nejsou pro HT a turistické ježdění prostě žádnej přínos a to pomíjím cenu jak brzd, tak spotřebáku i „servisu“.
Jaký máš průměr kotouče? Já si měnil vepředu 160 za 180 mm a bylo to hodně znát. Začal bych tímto, klidně 203 mm, což bude i s redukcí stát pár stovek a může to problém vyřešit + případně nové destičky. Pokud nevyřeší, tak pak nové brzdy.
Pozor na limit dany vyrobcem vidle. Vetsina vidli na XC ma omezeni na 180mm kotouc.
Pokud se tam 203 vejde, tak bych se toho nebál. Podle mě jde o maximální brzdnou sílu, kterou vidlice dokáže přenést s ohledem na hmotnostní limit kola – jinými slovy, 180 mm kotouč s kousavými super brzdami bude působit mnohem větším momentem než 203 mm kotouč s horšími brzdami.
Ne, jde o namahani vidlice. S hmotnostnim limitem kola to nesouvisi.
Bez ohledu na hmotnostní limit, budou M396 s 203 mm kotoučem pro vidlici horší než Saint s 180 mm kotoučem?
Namáhání vidlice samozřejmě souvisí s hmotnostním limitem (maximálním zatížením) kola. Možná jsem naivní, ale představuji si to tak, že výrobce kolo navrhuje takovým způsobem, aby spolehlivě fungovalo v nejhorší možné kombinaci vnějších faktorů. Např. kolo zatížené na maximální povolenou hmotnost jede z kopce po asfaltu, intenzivně brzdí (tj. síla kola brzdícího s maximální adhezí ohýbá vidlici směrem k rámu) a ještě najede na terénní nerovnost. Vidlice se nesmí zlomit, ale musí propružit. Brzdná síla (případně moment který vytváří brzdný kotouč) je pak dána průměrem kotouče a silou stisku pístků třmenu. Takže tvrdím, že hůř brzdící brzda na kotouči 203 mm bude na vidlici působit stejným momentem jako jedovatá na 180 nebo 160 mm kotouči.
..nebude, nakresli si působení vektoru síly s velkým a malým kotoučem, velkej kotouč při stejné brzdné síle, měřené na plášti, namáhá vidli na ohyb víc ;-) ..když dáš větší kotouč, než je pro vidli doporučenej, snížíš podstatně životnost futer a pod brzdou může znatelně hůř pružit až se kousat..
Malej kotouč/velkej kotouč – rozdíl mezi 180 a 203 mm kotoučem je cca 11% a o 11,5 mm delší páka, takže, podle mě, nic zásadního. Brzdná síla se navíc na vidlici přenáší přes redukci do stále stejných bodů, ať je kotouč 160 nebo 203 mm. Síla na plášti pak odpovídá momentu na korunce – větší síla, větší moment, menší síla, menší moment – průměr kotouče na to nemá vliv.
Životnost futer bude především závislá na hmotnosti jezdce a stylu brzdění, pokud se jedná o 150 kg soustavu, tak holt ty futra ohobluje dřív, s tím nic neudělá.
Znovu opakuji, moje myšlenka byla, že hůř brzdící brzda s věším kotoučem bude na vidlici působit stejně, jako super brzda (např. XT) s menším kotoučem. Nikoho nenavádím, aby si na libovolnou vidlici hodil 203 mm kotouč a sjezdové brzdy.
Není to jen o brzdné síle, ale třeba i o chlazení? Větší kotouč se asi bude lépe chladit…
výhoda pro větší kotouč.
Hele, namaluj si to a pak piš.. sila se přenáší přes stejný body uchycení třmene/redukce, ale působí jiným směrem..
Jasně, souhlasím, že při použití redukce budou síly působit trochu jinak na horní a dolní šroub, ale vidlice spolu s kolem jako celek budou fungovat stejně – je to pořád síla na rameni (délka vidlice + poloměr kola) a je jedno, jaký kotouč tu sílu způsobuje. Našel jsem v rychlosti 2 fotky s kotoučem 203 a 180 mm. Třmen musí být vůči středu kola vždy ve stejné poloze, u redukce na 203 mm je pouze posunutý trochu nahoru.
Pleteš dohromady dvě síly, ta působící zabrzděným kolem na vidlici přes upnutí středu je vždy stejná, ale já mluvím o síle, která ohýbá levou nohu vidle působením sil na šrouby úchytů kotouče a právě větší rozdílnost sil mezi oba úchyty při použití většího kotouče více „ohýbá“ levou nohu vidle při stejné síle ohýbající celou vidli pákou od kola.. právě proto výrobci omezují max průměr kotouče..
+1
Nic dohromady nepletu. To co píšeš by platilo pouze v případě, kdybych připustil, že levá noha se bude působením rozdílných sil v horním a dolním šroubu v místě uchycení třmenu jinak deformovat, což by se asi dalo spočítat, ale prakticky to bude naprosto zanedbatelné a rozhodně to neovlivní životnost futer.
Brzdná síla vychází z pláště a až do místa horního uchycení třmene funguje vidlice jako prostá páka. Rozdíl (teoretický) v pnutí materiálu nastává až dole pod horním šroubem třmene.
Díval jsem se ještě do tabulky RS a u všech vidlic uvádí max průměr kotouče 203 (resp. 200) mm, jediné omezení na 180 mm je u krosového modelu Paragon a to bude asi souviset především s tvarováním vnitřní strany nohy vidlic.
doporučuji věřit tomu co ti píšou :D
Věřit neznamená vědět. Ano, dostáváme se už na úroveň hospodských disputací po pátém pivě a třetím rumu, ale přesto:
stačí si dohledat testy brzd a hned uvidíš že prostě s větším kotoučem je brzda silnější – můžeme se bavit proč, ale podle mě už to tu padlo :D
Ano správně, s větším kotoučem bude brzda silnější, což byl, jestli se nepletu, původní požadavek zakladatele vlákna. Někdo navrhoval nové kvalitní brzdy + kotouče – investice řádově v tisících, já jsem navrhl ekonomickou variantu na zkoušku větší kotouč, pokud se mu do vidlice vejde.
Zapátral jsem v historii a zjistil jsem, že vliv větších kotoučů na životnost vidlice se tu neřešil poprvé a asi ani naposledy, takže si dovolím pár citací:
Hrozně záleží jakým stylem brzdíš.
Klidně pro vidlici pro různě velké kotouče nemusí být naprosto žádný rozdíl, pokud nevyužíváš pro ten větší kotouč maximální brzdné síly (a to není pro slušné brzdy a 200mm kotouč nijak lehké, protože často to nejde kvůli adhezi plášťů a když už jde, tak to musíš být schopný ustát) a využíváš ho jen pro to, abys nemusel brzdit tak velkou silou na páce (na menším kotouči bys tedy zatížil vidlici úplně stejně, protože bys zvýšil sílu na páce a síla na vidlici by byla stejná) nebo pro lepší chlazení.
A ty maximální velikosti kotoučů jsou dost zajímavé. Třeba Reba má povolených dokonce 210mm.
A taky hodně záleží na hmotnosti jezdce. 100kg jezdec se 180mm kotoučem bude rozhodně pro vidlici horší kombinace než 60kg jezdec s 200mm kotoučem.
Pokud nechceš tedy 200mm kotouč s tím cílem, abys mohl často brzdit maximální silou brzdy, tak bych ho klidně na Epicona dal.
Jezdím tři roky Raidona, což je levnejší kolega Epicona. Mám 203 kotouč a 100 kg. Vidle nemá po třech letech používání žádné známky vaklu a to ani po předělaní na olej. Takže za mě 203 kotouč klidně dát můžeš.
A odkaz na vlákno, kde se to řešilo opravdu zevrubně a vlastně ani nevím, jestli se to vyřešilo.
to vyřešit nejde, :D
tady ta vidle dostane max možný zahul od brzdy, protože většinou asfalt, z kopce a velká váha.
Ale asi bych se toho nebál pokud má povolený 200mm kotouč, tak bych dal jako první a dozadu 180 nebo 200 taky co snese rám, v druhém kole do předu 4 pístek kvůli lepšímu chlazení.
Tak co myslíš, která varianta bude levou nohu vidle namáhat/ohýbat víc?
Tak jsem si otevřel pivo, zamyslel se a něco jsem vyplodil. K Tvé otázce, žádná varianta, protože to máš blbě.
Zkusil jsem nakreslit, jak si to představuji. Přiznám se, že to šlo hodně ztuha tak doufám, že aspoň v principu to bude správně.
Brzdná sílá Fb působí na plášť kola o poloměru rk a vytváří točivý moment, který brzdový kotouč o průměru rbk přenáší silou Fbk na brzdový třmen. Platí, že Fb x rk=rbk x Fbk.
Na vidlici bych označil několik kritických míst. První je v místě horní příruby brzdového třmene. Působí zde ohybový moment Fb x lt a navíc se zde absorbuje část síly od brzdového třmene Ft. V tomto místě může mít na distribuci napětí vliv velikost kotouče připevněného přes redukci, ale jak jsem psal, netroufám si odhadnout jaký a je docela možné že to bude vliv pozitivní.
Další kritické místo je v místě futer. Tady už se velikost kotouče neprojeví a namáhání Mf (ohybový moment ) je prostě lf x Fb. Maximální ohybový moment Mk vzniká na korunce, protože brzdná síla působí na celou délku vidlice. Je to samozřejmě zjednodušené, protože záleží na tuhosti nohou vidlice, jestli má pevnou osu, atd. Úplně správné by ještě bylo rozložit brzdnou sílu na normálovou (tj tu která působí v ose vidlice a stlačuje ji) a kolmou ohybovou, ale to už by se v tom ani prase nevyznalo.
Já mám max 180 cm kotouč. Takže 203 bohužel.
Mam 150kg. Brzdy XT s chlazenymi sintry, vepredu 180, vzadu 160 kotouc. Kotouce SMRT81 A naprosta pohoda.
Asi tak. Pokud není problém dát i dozadu 180mm, je to celkem hodně slušné řešení s rezervou i pro 150kg a poklidné ježdění.
Bohuzel, ja tam 180mm nedam. Jinak by tam uz byl :)
Já mám taky XT, 180/180 od výroby, Centerline kotouče a organiky, je faktem, že váha celku bude do 100kg, ale zatím jsem ubrzdil v rámci nenáročného terénu i kopečků taky cokoliv a je tam celkem velká rezerva.
Ty chlazeny sintry + icetech kotouce udelaji jeste doat navic
Měl jsem nechlazený sintry na icetech kotoučích (na předešlém kole), brzdilo to dobře (to nepopírám), ale jezdil jsem celkem za každého počasí a když bylo mokro, vadilo mi skřípání. Tak jsem se zase vrátil k organikám – s těmi centerliny je to naprosto tichý a na moje ježdění relativně po rovinách i tak prudce dostačující :)
Předělej to na v brzdy a máš klid.
Klid od čeho,ty trolle.
od brždění, života a tak vůbec… :-)
Ještě mám jednu otázku. Jak moc jsou slyšet ty sintrované destičky? Vozím za kolem malou a potřebuji aby ji to nebudilo.
No tak pokud jezdíš jen za sucha tak by neměl být problém.
Jezdím jenom za sucha.
Mě to občas zařve i za sucha.
Mne ne, co mas za desky a kotouce?
Desky Shimano kovové, zkoušeny s chladičem i bez tj. G04S a J04C, kotouče RT64. J04C sem teď dával pryč sjeté po 2000 km a dal tam zase G04S. V určité fázi sjížděni desek to při určitém zahřátí prostě řve. Někdy na chvíli pomůže očištění kotouče a očištění a přebroušení desek. Možná to ty J04C dělaly méně, to už si teď přesně napamatuju.
Každopádně životnost těch s chladičem není o moc vyšší než těch bez, čili v tomto ohledu se nevyplatí.
Pekny. Ja mam kotouce 81. Tak nevim, esi to muze mit vliv na ten hluk… jak rikam. Problem nemam.
Chladic je tam kvuli odvodu tepla, na zivotnost to nema vliv. Naopak, sintry vic zerou kotouce. To se vi.
Ja mam na destickach odhadem 30tis a jeste je tam dost masa… pac skoro nebrzdim. Neni to tim, ze jsem kdovijaky divocak, ale tim ze 80% km najedu na Trebonsku a dalsich 15% v okoli. Kde sice kopce uz jsou, ale opet brzdim minimalne, spis mne to vytahne do protikopce.
Takze ted si uvedomuju, ze to, ze nemam s brzdama absolutne zadny problemy, je proste tim, ze je nepouzivam
Do brzd jsem nainvestoval po tom, co jsem ty „socialni“ na Sumave se svymi 150kg regulerne uvaril… a vzhledem k vyse uvedenemu jsem se investice nebal, pac to je v prepoctu na km pakatel…
Ted kdyz jsem obcas na Sumave, tak brzdy stihaji v absolutni pohodicce.
Sem si to poplet, myslel sem že chlazené mají mít delší životnost, ale podle infografiky Shimano mají menší hlučnost. Mě ty nechlazené po nějaké chvíli brzdění začnou řvát, asi jak se zahřejí. Chlazené se nepřehřejí tak snadno, tak to neřve tolik. Kotouče to žere víc, ale polymerové desky sem měnil po 500 km, tak sem přešel na kovové.
Já jezdím v okolí Jestřebích hor a mám takový okruh 4× na hřeben a zase dolů kde na 40 km nastoupám (a tedy i naklesám) 1000 m, tak to mizí a spotřeba na km až takový pakatel není. Zkoušel sem i desky z číny a nic moc, akorát mi sežraly kotouč. Až spotřebuju RT64 co už mám nakoupené asi zkusím ty sendviče, asi jen RT70, RT81 se liší snad jen unašečem.
Nojo, tak ty davas brzdam jiny pokourenicko nez ja
Záleží které, třeba Sram sintry jsou tiché, jenom tak ševelí. Pískají jen v mokru.
Ale osobně si nemyslím že potřebuješ sintrované destičky, pokid nebudeš jezdit nějaké delší sjezdy tak stačí organické s dobrýma brzdama.
U nás jsou i celkem kopce a 5 km sjezd s převýšením 300 metrů není problém. Normálně tady frčím 50 km/h, jenže s vozíkem musím dost brzdit (s vozíkem jezdím max 30 km/h). A permanentně brzdit 165 kg (i s kolem) z 50 na 30 km/h je celkem záhul pro brzdu. No a když chceš v tom záhulu nouzově zastavit, tak to prostě nejde (alespoň s tím mojím šuntem BR-M396).
Moje se obcas ozvou za mokra, ale nic co by obtezovalo…
Pripominam, ze mam shimano chlazeny sintry a shimano icetech kotouce, takze predpokladam, ze to soudruzi vyvijeli soucasne a proto to spolu chodi jak hodinky
Je vícero směsí brzdových desek např.:
Jezdím s prakticky stejnou hmotností i se zátěží ve vozíku. ZEE + 180 kotouče naprosto bez problémů.
