Dnes jsem vyjel s novým cyklocomputerem (ROX 9.1) a shodou okolností jsem měl i GPS. A GPS mi ukázala víc km, než Rox…
Zřejmě mám tedy nastaven špatný obvod kola. Ale kterým směrem? Je to méně, než má být, anebo je to více, než má být? Asi, zdůrazňuji ASI, bych si to měl umět spočítat, ale už na to prostě nyní, v pátek večer, nemám…
Děkuji za nápovědu (chytrému napověz…)
čím větší obvod kola zadáš tím víc najedeš na stejné ujeté vzdálenosti
stačí?
To jsi mi pomohl… :-DD Takže mám zadat ten obvod menší anebo větší?
Sorry, ale jsem jen blbej programátor, takže prosím návod pro američany… :)
větší, větší kur_a větší :D
HALÍK! :-DD
To mi připomělo: http://www.youtube.com/watch…
Já to pochopil tak, že když chceš, aby ti computer naměřil větší vzdálenost než teď, tak musíš obvod kola zvětšit.
Jo, super, konečně vysvětlení pro blbé… Teda vlastně pro mladé… :) Dík!
Nezoufej, ono se to časem otočí
Mám pro Tebe nejpřesnější možné změření obvodu kola.
S tímto přeměřením si už na Tebe žádná GPS nepčijde.
Postup:
Kolo pověsíš na dílenský držák, měřidlo položíš na plášť, např. na místo, jehož rovina je kolmá k ventilku, následně kolem protočíš jednou dokola opět na to samé místo, měřidlo stále při protáčení kolem držíš prsty na měřeném plášti.
Po protočení vynásobíš počet otáček X 6 (cm) nebo X 60 (mm).
Musíš si zapamatovat počet otáček! A pozor, ať měřicí kolečko měřidla neskáče po vzorku, nelze pak zaručit přesnost měření.
:-) To už je lepší krejčovský metr. Mlok ti tu metodu roznese v zubech :-)
Néé, ježiš, taková čupr metoda!
:)
Má bod za dobrý ilustrativní obrázek :-)
možná je lepší nechat nastavený tachometr jak je, a vzít kolo s menším obvodem :-))
Podle mně GPS nemluví úplnou pravdu.
GPS měla náskok cca půl kilometru, než se chytla, a stejně ukázala méně… Rox 25.7, GPS 26.5.
sorry, jsem se přehlídl u čísel a chtěl poznamenat něco na téma větší / menší. No nic.
Ku..a; víc.. Máš recht. ;-) Halt pátek večer… :-DD Asi jsem mladej…
mimochodem – na kole mám computer a často i turistického Garmina. GPSka se s computerem nesejde docela často.
No dobře, ale o skoro půldruhého km na 25 km? Zkusil jsem to naklepat na cykloserver… Tam to ukázalo 26,6 km…
Jakého půldruhého Km? GPS 26,5– ROX 25,7 = 0,8 Km
Ach jo, včera jsem měl asi krámy… :-DD
Změřil sis obvod kola a ten pak nastavil do tacháče?
No, stanovil jsem to tak nějak kvalifikovaným odhadem (průměr, nějaké to pí a čá a vojelá, mám obvod)… A tou GPS, když už jsem ji měl v kapsi ssebou, jsem to chtěl tak nějak zkalibrovat.
Nevím, asi jsem mladej, ale příjde mi přesnější, resp. jednodušší, změřit obvod kola než jeho průměr :)
A co to změřit přesně a to číslo pak zadat do computeru? Není nic jednoduššího …
Ani by som netvrdil. Dost casto sa tu objavuju temy ako zistit obvod kolesa pre computer. :-)
Divil by ses. Když zadáš stejný obvod kola do více různých computerů, tak ti na stejné trase každý napočítá něco jiného. Pak už musíš doladit odchylku podle potřeby :)
A gumu máš vždy stejnou a stejně nafoukanou a nikdy nikde nekličkuješ?
á, pán je znalec. Nesmíme být tak pinktlich :) To bychom to museli brát vědecky. Beru to tak, že máme doma 4 computery. Ty nastavuju podle stejné metody já. Když jedeme stejnou trať, tak bychom měli mít přibližně stejný nájezd km. A teď jde o to, co je to přibližně a jak moc jedeme stejnou trať a… (je to v řiti, protože je pátek večer a gumu bych do toho netahal)
Jako že 4 computery na 4 různých kolech a ve všech zadaný stejný obvod kola? :-) Nebo jakou máš teda metodu?
bacha, je pátek večer … 4 různá kola (4 jezdci), měření obvodu na každém kole stejnou metodou (každé kolo jiný průměr). Podle toho zadáno do patřičného computeru.
A o kolik se nájezdy od sebe lišily?
těžká otázka (v pátek večer a když to neřeším) ale byly to stovky metrů, max kilometr. Jezdíme tratě tak od 25 do 60 km.
1 km na 60 km je asi 1,7%. Předpokládám že na horáku máš naměřený univerzální obvod 2080mm. Z toho 1,6% je asi 35 mm. Měříš li tak, jak ti zde borci radí, (jen jeden obvod kola) a jezdí – li každý ze vašich čtyř kol různě klikatou trasou, tak klidně ten rozdíl tam je. Na GPSku bych vůbec nespoléhal – při promítnutí trasy do cykloserveru třeba v kopcovitém terénu a logování v delším intervalu je chyba vždycky znatelná.
Když měřím obvod, tak není univerzální :) ale změřený a odlišný od 2080 a zprůměrových víc měření atd… Ale jo, já to chňápu a nepotřebuju další vysvětlení. Já s obvodem problém nemám.
A o kolik se nájezdy od sebe lišily?
těžká otázka (v pátek večer a když to neřeším) ale byly to stovky metrů, max kilometr. Jezdíme tratě tak od 25 do 60 km.
Tak je třeba si taky uvědomit, že nejezdíte ve stejné stopě, ale sem tam někdo udělá větši oblouk, někdo menší, a podobně a to se nasčítá.
A jaká je ta metoda? Pokud měříš obvod nezatíženého kola, tak to je na všech blbě a ne úplně o málo (vždy je potřeba zadat menší obvod než je nezatíženého kola, pro přesnější výsledky je ale třeba zjistit o kolik). A pak dle tlaku a hmotnosti jezdce je to blbě na každém jinak.
Pokud by to byla metoda, že jezdec (který jezdí dané kolo) sedne na kolo, popojede kousek a změří jednu (nebo raději více otáček) kola, tak už by to bylo lepší a v praxi pak menší rozdíly.
Přesně to nebude nikdy, když tam jsou vlivy jako kličkování, jak zrovna nafoukáš, jak se sjíždí vzorek. Pokud je to změřeno předchozí metodou, tak už pak chyba není moc velká.
Já si vystačím s přesností změření nezatíženého kola a k tomu odečtení mojí konstatny (kterou mám ± autobus zjištěnou, že je ok pro dané typy plášťů co jezdím a tlaky co jezdím).
A pokud nahodím nový plášť u kterého naměřím ± stejnou šířku a výšku, tedy např. když střídám 29" RaR ss 2,25 s 29" RK 2,2 prot., tak obvod neřeším a nechávám pořád stejný.
Pro nový kousek stejného typu pláště také už neřeším (i když se někdy kousky o trochu liší).
Jako že zatížený a nezatížený plášť má jiný obvod, jo? To snad ne :) S narůstajícím hustícím tlakem se roztahuje, ale jen do nějaké hranice, pak už se obvod nemění, ale že se při zatížení mění obvod, to mi přijde jako blbost.
Obvod samotného pláště se nemění. Jenže kolik ujedeš je dané od poloměru v místě kontaktu se zemí, tedy zatíženého pláště.
Tak aby to bylo tedy přesněji vyjádřené než jsem napsal v tom předchozím příspěvku.
Aby tachometr správně ukazoval, tak je potřeba do něj vložit virtuální obvod pláště, který odpovídá poloměru kola v místě dotyku se zemí.
A že ten rozdíl může být i poměrně velký. Stačí aby se zatížením poloměr zmenšil o 0,5cm a hned to je přes 3cm rozdílu na obvodu (o které je potřeba obvod zadat menší než se změří reálný obvod pláště).
Aha, aha. No já teď vstával, tak než se dostane krev do mozku … :) Asi to budu muset vyzkoušet.
Já jsem věděl, že se někdo chytne a přesunem to do příliš vědecké roviny. Já to všechno chápu ale řeknu to z jiné strany :
mně stačí, když mám v rámci rodiny naladěno na přijatelně stejné údaje, odchylka na společně ujetých trasách je v pro mě rozumné velikosti. Na větších společných cykloakcích porovnám ujetou vzdálenost s jinými soudruhy a s dalšími ukazateli jako je třeba GPS, kilometrovníky, údaje z předem naklikané trasy na nějakých mapách atd… A když je to všechno v pro mě přijatelných mezích tak vím, že mám naleděno podle svých představ.
Pokud bys chtěl naladit co nejlépe, musel bys někde mít nějakou cejchovací vzdálenost a tu několikrát projet a cejchovat si computery podle toho. Což je pro vědce a ne pro normální cykouživatele.
Ty jsi ale začal s tím, že 4 cyklocompy ukazují jinak…
Zcela přesné to nebude nikdy. Jak to používám já je změřené hned a žádné větší úsilí k tomu netřeba a přesnost pro mě přijatelná.
Každý ať si dle požadované přesnosti používá metodu jakou chce. Někomu klidně bude stačit zadat číslo dle tabulky pro šířky pláště a nic neměřit.
ja si to cislo vicemene vycucal z prstu, ale ja km nemerim, jenom obcas kouknu na rychlost a tam me nejaka odchylka zase tolik netrapi nastesti
To by chtělo nějakej test :) Osadit bike spoustou tacháčů a sledovat jak kterej kecá.
se-se je z toho vyloučen. Ten už tam na to nemá místo… :)
Záleží na GPS-my měli v telefonech nastaveno GPS mody cyklo/chůze (endomodo) a na 25 km by rodzíl větší než 2km (tak si vyber)
To je takovej problém udělat na zemi jednu otočku kola a změřit to ( a nejlépe ještě zatížit jako při jízdě)
Jedno měření – žádné měření.
(slovy statistika) :D
jich může udělat třeba 20 a zprůměrovat
Radši udělat deset stovek najednou, ale bude potřebovat pásmo na trojskok.
Mladej už evidentně nejses takže je to snad jasné, ne?
Včera to jasné bylo… ;-))
Jak by řekla Ewa Farna krutoprisna diskuze:))))
Není podstatný co Tobě ukáže GPS a CC ale mnohem důležitější je aby Tvůj CC neukázal nikdy míň něž kumpánům na společným švihu :-D
To že mi GPS ukazuje víc neřeším. Když se podíváš na záznam trasy, tak GPS nikdy přesně nekopíruje trasu a skáče a počítá si to +/- autobus od bodu k bodu.
Zkus s GPSkou projet jednu trasu vícekrát a nikdy neukáže stejně a když ji stížíš signál , třeba že bude v batohu, kapse, pod stromy, tak se chytá hůř a skáčou na stejné trase pokaždé jiné cifry.
Mě ale dožírá, že mi GPSka zaznamenává i jinej čas jizdy než tachometr. Mám sice aktivní autostop, ale pod tich 5km/h nepadám. Možná si to nějak zkracuje sama, když se chytne dva body kousek od sebe, tak to vyhodnotí jako pomalou jízdu.
Jakmile má gpska špatný signál (ať už kvůli místu, povětrnostním podmínkám nebo horšímu příjmu daného přístroje), tak autostop přestává zcela fungovat (jak aktuální poloha skáče sem tam ± i pár desítek metrů i když jsi pořád na místě, tak si pak myslí, že jsi pořád v pomalém pohybu).
Nejlepší výsledky jsou když se zastaví někde v hospodě, kde uvnitř ještě je signál akorát na hranici jeho ztráty. Pak se dá během oběda „ujet“ i pár kilometrů a celý čas započítaný do pohybu téměř jistý :-)
V reálu co vozím gpsku už cca 7 let (ani přesně nevím), tak pokud na vyjížďce vůbec nezastavuju, tak mi průměr i ujetá vzdálenost sedí s cyklocompem.
A čím více a na déle se zastavuje (a zvlášť ty případy typu hospoda), tak tím je na gpsce průměr nižší oproti cyklocompu (kde autostop zafunguje ok) a ujetá vzdálenost delší.
A při ježdění té stejné trasy bez zastávek mi Garmin vždy ukáže ± stejně (samozřejmě drobné rozdíly tam jsou, ale opravdu minimální, v řádu pár set metrů na 100km).
Nebo chodím teď už cca půl roku každý den pěšky do práce a směrem tam chodím téměř pořád tu stejnou trasu (zpět chodím hodně různě).
I na SGS2 mám naměřeno pokaždé ± stejně (konkrétně ta jedna trasa se trvale drží v rozmezí 5,4–5,5km).
A je to už tak dle cca 100 opakování, takže už slušná statistika pro nějaký závěr.
Mě to jednou udělalo 10 minut na 3 hodinách. Jel jsem bez zastávky. Asi jsem ztrácel signál. Ono když se motám po lesních stezkách, tak telefon v kapse a stromy do toho udělají své. Ve spotrtrackeru to skutečnou cestu v lese málokdy kopíruje.
To jsi určitě musel už ztrácet signál. S tím na kole nemám problém, tam vozím Garmina, který má dobrý příjem + je na řídítkách, takže nic nestíní.
Na pěšky používám ten SGS2 a to v batůžku v kapse, která z vrchu (takže je aspoň úplně nahoře).
Mám to v Nokii N8 a vozím ji v zadní kapse dresu a ještě v obalu aby nebyůa opocená, tak ten signál má supr jen na otevřeným prostoru. To ale neřeším, do sporttrackeru zaznamenávám minimum.
Jen jsem zakladateli chtěl napsat, že chyba může být i v GPS
Ty si zaznamenáváš cestu do práce? :)
No a? Stejně jako na kole si měřím najeté kilometry, tak si měřím nachozené kilometry.
Od začátku roku mám nachozeno už téměř 500km, máš snad už daleko více, že je taková sranda si měřit i cesty do práce?
Mně to taky přijde trošku už ujetý, ale každej jsme nějakej. Znám jednoho, co si jogurty v lednici řadí dle FiFo a samozřejmě všechny etiketama směrem ke strávníkovi. Ten nápad se mi tak zalíbil, že to dělám taky … žena to tedy nechápe a naschvál mi to kazí :)
to bude nejaka deformace z prace :D ale nic spatneho na FiFo neni :D musis to zene vysvetlit, jak se to dela v restauracich :D
Deformace z práce to nebude, protože FiFo řadila potraviny rychle podléhající zkáze už moje babička :). Jen pro to tehdy neměli takový kůl anglický název.
Tak jsem pár mm obvodu přidal (ten stávající jsem vynásobil poměrem km GPS / km CC); no a teď CC ukazuje o trošku víc km, než GPS. Myslím, že už to tak nechám…
no ale to teď najedeš víííc než rálně najedeš :D
Ale zase se na konci roku bude moci chlubit, že toho najel více. imho to co provedl je nesmysl a s přesným mřením rychlosti a vzdálenosti to nemá nic společné.
A pokud to bylo měřenou GPS v nějakém starším či levnějším telefonu, tak najede o hodně víc
Mám Garmina; takže se o žádnou pseudomobilovou GPS nejedná… ;-)
Je to v toleranci jednoho procenta…
:D to je moc to je cca 50km za sezonu víc
Dobře, tak ještě uberu… Spokojen?!? :-)
Co mám zkušenosti z GPS z auta, tak vždycky je v CarControlu najeto míň, než ve skutečnosti na tachometru. Otázka je, jak taky měří tachometr v autě, ale na nájezd cca. 2000km měsíčně to vychází na odchylku kolem 200km. GPS totiž klikatý úseky bere jako rovinku, tudíž kratší trasa. Je to dobře vidět u kolegy, kterej jezdí spíš po dálnici a tomu to sedí daleko líp.
U Auta máš jednu rychlost pro různé velikosti kol. V TP mám několik velikostí a když dávám letní, tak v pohodě na heveru sundám zimní a na letní to musím o 1 cm přizvednout. Tedy na jednu otočku kola ujedu možná až o necelých 10 cm více.
Každopádně ale pravdu máš s tím jakým způsobem GPS měří spojováním bodů. Proto nikdy GPS nebude tak přesná, jako přesně nastavenej obvod kola v cc.
Naproti tomu rychlost měří GPS celkem přesně, tak proč by se nedal nastavit obvod kola podle okamžité rychlosti zjištěné pomocí GPS někde na otevřené rovině.
Tak v TP bys měl mít uvedeny pouze alternativní rozměry pneu, které by měly mít přibližně stejný obvod, aby právě nekecal tachometr. To, že si na auta cpe kdo chce co chce, je věc jiná. Navíc sjetý vs. nový pneu …
Na delším rovném úseku by jistě šlo dle okamžité rychlosti zkalibrovat GPS s computerem, to je asi nejpřesnější cesta.
No právě, že oboje jsou v TP zapsány. Tedy respektive byly. Měl jsem to na Peugeotu 309 a ty nižší byly 13" a 165 a druhé 14" 185. Výšku si z hlavy nepamatuju. Jinej než předepsanej rozměr bych nedával pro případ nehody, to vím, že je první věc co PČR a pojišťovnu zajímá. Byl to celkem dost znatelnej rozdíl. Sice mi to méně točilo na cestovní 100 km/h, ale do kopců ty otáčky pak chyběly.
a pravě o té výšce to je ty kola musí být +/- stejně vysoké
Probůh, ale to já vím. Jen to prostě v techničáku nebylo a předpokládám, že +/-1cm to bude mít hodně aut. A proto brát rychlost na tachometru v autě jako bernou minci je nereálné.
konečně vim jak vypadá normovaný měřák na obvody kol.
Mozna to uz nekdo psal, nevadi pridam moji zkusenost.
Prozatim nejlepsi nastaveni tachaku bylo: 1 vzit metr, 2 zmerit vzdalenost od stedu po vrch vzorku s lehkym odectem deformace pneu (mtb), 3 pouzit vzorec pro vypocet obvodu kola, 4 zadat do tachaku, 5 predchozi selhalo – krida, metr a podlaha :g)
GPS meri nepresne. Zalezi na mnoha faktorech napr. vlhkost vzduchu ( molekuly vody zjednodusene rusi signal GPS, proto v lese(hodne vody v listech :) to stoji s GPS za pikacu – podobna vlnova delka), pocet zaznamenavanych bodu v tracelogu, a to je zdaleka nejzasadnejsi, protoze kolo se toci po trase a GPS zaznamena bod za treba i 50m – vetsinou casovy usek.
Prumer mereni obou zarizeni mi neprijde uplne spravny.
No já když jedu s mojou, tak na cca 80 km mám rozdíl mezi GPS a jejím CC asi 1km, s tím, že CC ukazuje víc. Mám garmina a tam je dost důležité jak se nastaví zaznamenávání trasy, jak často má zaznamenávat. CC už jsem vyřadil dávno, je to pro mě drahá zbytečná krabička :) GPS má jedinou nevýhodu, která mě trápí a to je, že když člověk stojí někde v lese tak GPS prostě skáče a bere to jako pohyb, ale tak srat na to :)
Po mě jako největší nevýhoda je u GPS výdrž akumulátoru.
:-O … :D To jo, když Ti nestačí výdrž 26 hodin na jedny baterky s mapou, tacháčem, kompasem a bůhví čím :)
Tak nevím co máš za navigaci. Já osobně pokud bych uvažoval o náhradě cyklo computeru, tak volím Garmin Edge 500 a ten má výdrž lehce nadpoloviční.
S tou přesností/nepřesností GPS vs tachometr se to má ještě trošku jinak.
Předpokládejme, že na tachometru se přesně rozměr nastavit nedá, takže tam vznikne třeba 1% chyba. S délkou vyjížďky se tato chyba stále načítá a načítá, výsledek je s přesností 99%, což třeba na ODO může udělat rozdíl 50km při nájezdu 5000km.
U GPS se chyba nekumuluje při každém otočení kola, ale počítá se vzdálenost mezi jednotlivými naměřenými body. Na krátké vyjížďce je chyba vyšší, ale čím delší ujedeme vzdálenost, je údaj přesnější. Následně se dá trasa vyčistit, takže nějaké úskoky bokem se nemusí započítat.
Lépe bych to nenapsal :)
Ještě dodám, že měření pomocí klasického cyklocomputeru dává oproti GPS přesnější informace o aktuálních veličinách (rychlost, nadmořská výška). Čili i čidlo rychlosti, kadence nebo barometrický výškoměr není bezúčelný u zařízení typu GPS na kolo.
Tak zrovna zde bych řekl, že je to naopak, protože pokud máš blbě nastavený CC tak rozhodně nemáš dobrě měřenou rychlost, navíc barometrický výškoměr je závislý na tlaku a ten jak víme se nemění pouze v závislosti na výšce ale i počasí (tlaku atmosferickém)… samozřejmě to také záleží na prostředí v kterém daná zařízení používám…
Máš praktické zkušenosti, já jen teoretické (rozuměj, GPS tacho zatím nemám) Záleží na implementaci v každém zařízení.
Ad rychlost: chyba 1–2% v rychlosti při měření klasickým způsobem nebo podle GPS je tolerovatelná, ale pokud ti GPS signál skáče ± 10m, údaj o okamžité rychlosti nemůže být z principu správný. Jestli se nemýlím, tak Garmin si kalibruje průměr kola automaticky pomocí GPS údajů.
Ad výška: stejná záležitost. Pokud signál skáče ± 10m může ukazovat nesmysly, ale pokud obsahuje barometrický výškoměr, měl by si ho přístroj podle GPS dat dokázat automaticky zkalibrovat na aktuální tlak.
Nemám pravdu?
Jak se nedá nastavit přesně obvod kola v tachometru? Snad ve všech, co jsem měl v ruce, se nastavuje s přesností na milimetry, takže maximální možná odchylka je 0,5 mm, což na běžném kole dělá chybu 0,25 promile. Samozřejmě je potřeba přesně změřit reálnou ujetou vzdálenost po otočení kola a ne to prasácky počítat přes poloměr. Takto změřené vzdálenosti nemůže žádná GPS už z principu ani vzdáleně konkurovat, tam je to jenom o tom, který algoritmus se lépe přiblíží konkrétní dráze (a pro každou dráhu může být přesnější jiný). Tu vyšší chybu na krátké vyjížďce a menší na dlouhé jsem taky nějak nepobral → procentuální chyba bude konstantní, stejně jako u tachometru.
Je hezké, že si můžeš nastavit obvod s přesností na milimetry, když ho s přesností na milimetry nemůžeš změřit, protože je to hodnota proměnlivá v závislosti na konkrétním tlaku v pneu, na stavu dezénu, na tom, jestli sis zrovna došel na velkou, nebo s sebou vezeš bidon navíc. Hodnota obvodu se tudíž může měnit v řádu ± 1–2cm.
Čím je delší vyjížďka, tím je zanedbatelnější chyba přesnosti GPS. Pokud budu mít zaměření s přesností 10m a pojedu 100m trasu, GPS bude měřit s 10% chybou, na 1000m bude chyba 1%, na 10km už jen 0.1% a na 100km 0.01% zatímco u tachometru bude chyba stále konstantní, pro zjednodušení třeba 0.1%, což ti třeba na ODO může udělat mnohem větší porci km.
Celý příklad je hodně zjednodušený a v teoretických číslech, aby to bylo na první pohled zřejmé, co jsem tím myslel. V praxi je mi buřt, jestli mi tacho naměřil o km víc nebo míň a důležitá je radost z jízdy ;-)
S tím měřením obvodu kola je pravda, že sjetí vzorku a rozdílný tlak v pneu může ten 1 cm v obvodu dát, ale to už jsou rozdílné podmínky, pokud chce vědět nejpřesnější údaj, změří obvod kola před jízdou a má to přesné ;)
S tou chybou GPS je to jinak, sice vím, jak to asi myslíš, ale přesnost zaměření s délkou jízdy nesouvisí, protože přesná pozice jednotlivých bodů není tak důležitá, jde o celkovou vzdálenost mezi nimi. Takže pokud GPS na 10 km naměří 10,1 km, na 100 km to bude statisticky 101 km, tedy pořád 1 %.
Jinak taky radši neřeším a jezdím, ale není nad to, si trochu teoreticky zapitvat, když už tu takovýhle vlákno je ;)
Mě se také zdá, že vliv vzdálenosti na přesnost GPS nemá. Pokud pojedu pořád jedno esíčko za druhým, tak si to budu také kumulovat před sebou a nepřesnost také poroste pořád stejně.
Když budeš jezdit esíčka, tak přední kolo najede víc než zadní.
Jak to pak budeš počítat? :-)))
A jsme v zadeli úplně. Naštěstí já jezdím na čas:-) Ten mi běží pořád stejně.
Pokud budeš jezdit na parkovišti jedno esíčko za druhým, pomocí GPS pravděpodobně nezískáš žádný relevantní údaj o ujeté vzdálenosti, protože GPS ti poví, že jsi na parkovišti. Cyklocomputer tady jasně zvítězí.
Na druhou stranu pokud pojedeš po trase, změřené body budou vypadat podobně jako na obrázku. Pokud těmito body proložíš křivku, dostaneš celkem přesný údaj o ujeté vzdálenosti. Čím delší trasu pojedeš, tím přesnější údaj získáš, protože máš víc vzorků polohy. Cyklocomputer na druhou stranu v tomto příkladě bude mít přesnost konstantní podle toho, jak správně máš nastaven obvod a tím se absolutní hodnota chyby bude nepatrně zvětšovat každou otáčku kola.
Rozumíme si?
Ještě slíbený obrázek… :-)
Já bych řekl něco mezi. Tedy je fuk jestli pojedu 10km nebo 100km, tam to bude jak psal mrozu.
Pokud je ale vzdálenost opravdu krátká, tak chyba bývá daleko větší. Krátká je třeba 1–2km. Ze začátku se projeví i faktory typu, že po zapnutí mi sice gpska FIXne, ale počet satelitů je menší. A ty z horším signálem se chytí až časem.
Jinak z praxe a dlouhodobého srovnávání (jak mezi sebou, tak třeba i párkrát srovnání projetí vzdáleností, které znám, např. okruh na Lopatárně) bych přenost slušné gpsky (tzn. citlivá gpska, která mívá většinu chytí po většinu času více družic, umí a nastaví se dostatečný počet bodů pro ukládání a nějak rozumně vyhodnocuje co naměří) hodnotil na úrovni přesnosti cyklotacháče při snaze nastavit co nejpřesněji obvod kola. Jakmile se na obvod kola u tacháče kašle a nastaví se více ± autobus, tak výsledky už bývají o hodně horší než z gpsky.
Zase na druhou stranu pokud se jednou o nějakou mizernou gpsku (třeba některé horší telefony, apod.), tak tam přesnost také bývá daleko horší.
Taky to mám tak, že dlouhodobě na delší trasách bez zastavení (to je při ponechávání zapnuté gpsky problém a chyba tam roste rychle) mívám na 100km rozdíl gpx x slušně nastavení tacháč do 0,5km. A zcela přesné nebude ani jedno.
Já třeba nejsem zaujatej ani proti jednomu. Moc by se mi líbil ten Garmin Edge 500, ale cena je trochu mimo. Líbí se mi to hlavně kvůli tomu jejich serveru s údaji o trase. Kam se hrabe sporttracker. Jediné co jej z mého pohledu distancuje je výdrž na nabití. Já si letos vynuloval konečně na HAC4 PRO celkovou dobu a tak letos budu jezdit pořádně na hodiny a km mi budou putna.
Výdrž na baterku by mi taky štvala, kdybych měl gpsku jako jediné zařízení a to ta moje stařička 60CSx dá přes 20h.
Tacháč mám ale ready vždy a gpsku sice beru většinou taky, ale ne úplně pokaždé. A když náhodou vyjedu s gpskou a zapomenu si dát nové baterky, tak to nevadí, když tam mám pořád i Polar (celkové kilometry měřím jen na Polaru).
Pokud roste chyba při zastavení, znamená to, že algoritmus výpočtu trasy neprovádí interpolaci naměřených dat. Takový postprocessing bych ani nevyžadoval po samotné GPS, ale klidně by to mohl dělat software v počítači. Nemáš zkušenosti s nějakým?
Jak jsem napsal výše, nemám s GPS na kole více praktických zkušeností, kromě androidího telefonu, kde se opravdu nedá mluvit o seriozním měření.
Ono je to těžké při zastavení když je současně mizerný signál (v tomhle vláknu již třeba zmiňovaná zastávka v hospodě), tak ta nepřesnost polohy tak naroste, že je obtížné z toho rozlišit zda skutečně stojíš nebo ne.
Interpolaci ukládáných dat gpsky běžně nepoužívají, tedy akorát volíš metodu jak moc bodů chceš ukládat. Ono je to tak i lepší, upravovat data můžeš následně vždy, ale kdybys měl už upravená, tak se k původním už nedostaneš.
Postprocesing občas používám pouze pro zjištění nastoupaných metrů dle gps záznamu (kde mi 60CSx ukládá gps výšku a nepoužívá na to barometrický výškoměr, který využívá k počítání celkových nastoupaných metrů pouze přímo v přístroji) a tam používám pouze jednoduchou metodu vyházení bodů, které mají určité parametry (parametry zjištěny experimentálně aby to ± sedělo právě pro danou gpsku). A tohle používám pouze v případě, že mě ten údaj zajímá pro nějakou starou uloženou trasu (a už si nepamatuju údaj přímo z gpsky, kde je to ± dobře dle barometrikého výškoměru).
Jinak jsem neměl nikdy potřebu to řešit, když najetou vzdálenost celkem počítám na Polaru.
A pokud už se někde zastavuje a potřebuješ z dané trasy přesněji ujetou vzdálenost, tak je nejjednodušší to ze záznamu ručně vyházet.
A co se týká telefonů, tak je to tam obecně horší než u specializovaných zařízení, ale na druhou stranu u novějších smartphonů je to čím dál lepší a už jsou výsledky dost slušné. Zvlášť když dané zařízení umí i Glonas a tím zvyšuje přesnost.
No právě o to se mi jedná. Pokud budu stát na místě a budu měřit svou polohu pomocí GPS, budu se stále pohybovat v rádiusu přesnosti zaměření. Uvažujme pro zjednodušení konstantní hodnotu 10m. Pokud vezmu absolutní vzdálenost, můžu dostat neuvěřitelný hausnumero, ale jelikož znám přesnost zaměření a rádius na kterém se pohybuji, dokážu pomocí vhodného algoritmu zjistit, že se nehýbu vůbec a tudíž jsem neurazil ani metr. Čím déle na místě setrvám, tím přesnější údaj o poloze získám, i když přesnost zaměření v jednom okamžiku je stále 10m.
Není GPS jako GPS a ačkoliv můžou být dva přístroje vybavené stejným čipem se stejnou citlivostí, jejich přesnost se může lišit v závislosti na „vzorkovací frekvenci“.
I ty brute? Sory,ale měřit obvod provazkem a křídou me pride dost ponižující, za to mi ta sporná chyba vůbec nestojí. :)
Když už jsme nakousli téma GPS na kolo, zneužiju toto vlákno.
Máte někdo už nějakou osobní zkušenost s GPS Bryton 21T nebo Bryton 40T ?
Tváří se to jako slušná alternativa k relativně drahému Garminu, ale zajímá mě, jak je na tom reálně s citlivostí a tak nějak s user experience. Radostí bez sebe bych byl, kdyby ho někdo měl možnost vyzkoušet v linuxu.
U mereni vzdalenosti pres GPS zavisi na dvou vecech:
I kdyz budu mit nejpresnejsi dostupne GPS zarizeni a idealni signal, tak kdyz si budu ukladat polohu treba jen 1× za minutu, namerim vzdycky kratsi vzdalenost, nez se spravne serizenym tachometrem na kole. Cim casteji budu pozici ukladat, tim to bude presnejsi. Kdyz budu ukladat pozici tolikrat, kolikrat se otoci kolo s magnetem, dostanu se na presnost tachometru.
Dobre je to videt napriklad na zaznamu z NaKaKat . Majitel prijmace setril baterku, takze je ulozen jen jeden bod za 40 sekund jizdy. Zacatek je velika klikatice v lese, ale na mapce se zobrazi prima linka, protoze za 40 sekund jizdy projedes 3 zatacky. Porovnej se skutecnou trasou (cervena znacka).
K tomu, co zaznelo. U GPS vznikne chyba v kazde zatacce. Chyba bude tim vetsi, cim delsi je nastavenej interval mezi zaznamenavanymi body. Samozrejme by slo provest interpolaci pres treba b-spline, problem je v tom, ze u takove krivky se zase spatne pocita delka, takze se to nepouziva (maximalne pro vykreslovani). Spravne nastaveny tachometr bude merit ujetou vzdalenost vzdy presneji.
Pěkně shrnuto. Čili to co píšu výše víceméně platí pokud je trasa rovná. Jakmile se klikatí, je to celkem logicky další zdroj chyby u GPS.
Při intervalu ukládání 1s problém zatáček není tak žhavý.
V neděli co jsem jel asfaltovou trasu bez zastávek, tak jsem měl rozdíl gps x tacháč jen 0,1km na rovných 60km.
Klidně je možné, že reálná vzdálenost by se lišila mírně více než byl rozdíl gps x tacháč (tedy, že reálná vzdálenost byla např. 58,7 nebo 60,3km).
Zcela přesnou vzdálenost té trasy neznám a nemám jak ověřit, jen chci ukázat jak málo se na asfaltové trase může lišit údaj slušně nastavený tacháč x slušná gps.
Konečně se dostáváme k nějakým konkrétním číslům, čili evidentně se dá chyba jak rozumné GPS, tak správně nastaveného tacho zanedbat.
Ještě se zeptám na praktickou zkušenost s měřením rychlosti pomocí takto slušné GPS… má cenu připlácet u GPS cyklocomputeru za senzor rychlosti, nebo jsou to vyhozené peníze?
Ten rozdíl (jak to mám dlouhodobě mezi gps a tachometrem) jsem psal už i výše
http://www.bike-forum.cz/…puterem.html#…
Mívám to do 0,5km na 100km a většinou to je méně než 0,5km.
Měření aktuální rychlosti je největší slabina gpsky. Pro malé rychlosti je to vyloženě mimo. Čím vyšší rychlost, tak je to lepší.
Pod 10km/h bych řekl zcela nepoužitelné, mezi 10–20km/h nic moc, nad 20km/h už to jde.
Když vezu obojí, tak aktuální rychlost mám vždy zapnutou na tacháči (tam mívám pořád tep a právě aktuální rychlost a na ostatní údaje se zase dívám na gpsce, abych na Polaru nemusel přepínat – a mám rád velká čísla u tepu, takže mívám zapnuté jen dva údaje velké místo tří menších).
Já bych si čidlo rychlosti určitě přikoupil.
Ta slušná přesnost u gpsky pro najetou vzdálenost platí jak už bylo uvedeno jen dokud se nezačne více zastavovat.
Když se někdy zadaří turistický delší výlet, kde se více staví, tak to jsem pak dovezl i o 5km více na gpsce (těch 5km „najela“ na více delších zastávkách). Dalo by se to samozřejmě z toho záznamu následně odfiltrovat, ale proč se s tím zabývat, když z čidla rychlosti je to ok bez práce.
Super, díky. Čili začínám mít jasno. Pokud jednou budu pořizovat takový přístroj, bude vybaven čidlem rychlosti. Rád bych neměl na kole více zařízení najednou. Případně by i stačil rozumně přesný GPS logger pro záznam trasy v zadní kapse dresu.
To se dá jednoduše řešit, vypnutím přístroje, když sedíš v hospodě, tak to řeším já :)
Vypnutí to řeší, to je jasné.
Při roztahanější vyjížďce, kdy se zastavuje hodněkrát (třeba rychlejší čekají na pomalejší, občas se zastaví u nějakého zajímavého technického sjezdu, atd.), tak při každém zastavení vypínat gpsku je na palici.
Kdysi jsem vypínal aspoň pro ty případy typu oběd v hospodě, ale už ani to nedělám, protože to dopadlo tak, že jsem dost často zapnul zpět až pozdě.
Nepřesnost naměřenýcn kilometrů v případě zastavování je mi ale ukradená a prioritou je mít celý tracklog, proto nevypínám.
si si pri tej rychlosti isty? ja s g500 obcas idem aj behat resp. na bezky kde sa pohybujem ruchlostou do 10km/h (to bezkovanie je skor take backcountry kedze nijaku trat po ruke nemam) a nijaku anomaliu s rychlsotou som si nevsimol. preco by vobec mala byt? na biku to zatial moc odsledovane nemam ale nevidim principialny rozdiel.
Hodně jsem nosil gpsku i na pěší a chodil často i bez batohu, takže jsem ji nosil v ruce (v současnosti na pěší nosím gpsku taky a teď pořád, ale teď už ji nosím téměř pořád v malém batůžku a aktuální rychlost neřeším vůbec – na pěší nosím teď SGS2 a v Locusu vůbec nemám navolené ukazování aktuální rychlosti).
A když už jsem ji nosil v ruce, tak jsem na ní i poměrně hodně koukal včetně sledování aktuální rychlost.
To si tak jdu stále rovnoměrným tempem okolo 6km/h a aktuální rychlost na displeji lítá tak 4–8km/h s občasnými úlety do ještě větších extrémů. Maximálka běžně kolem 10–12km/h (většinou nebudu mít maximálku ani přes 7km/h; přes 8km/h nikdy pokud jsem někde nepoběhnul).
Při běhání máš rychlost větší, to už jsi na 10km/h+ a nejsi už u tak kritických hodnot.
Na běžkách dokážeš sledovat více aktuální rychlost? Ono i při běhu už to nejde nic moc.
A principiálně je to proto, že při malé rychlosti se daleko více projeví i malá nepřenost určení polohy daných dvou bodů.
A pak záleží na gpsce jak má implementované vyhodnocování aktuální rychlosti. Zda používá pouze určení z posledních dvou hodnot nebo z více a průměruje a nebo ještě z více.
Při větší rychlosti se jednak chyba určení polohy jednoho bodu projeví daleko méně a pak je více prostoru použít více bodů pro eliminaci chyb.
Čím více hodnot (bodů) gpska použije, tím více se eliminují ty extrémní nesmyslné výkyvy. Na druhou stranu má pak ukazatel rychlosti o to větší zpoždění jak se rychlost mění.
Takže je možné, že Tvoje gpska vyhodnocuje více bodů a nemáš výkyvové nesmyslné hodnoty v malých rychlostech, ale zase máš větší zpoždění.
60CSxko vyhodnocuje bodů určitě málo (nevím jestli jen poslední dvě hodnoty), protože rychlost se mění okamžitě jak má (nemá tedy téměř žádné zpoždění).
O to větší nesmysly pak ukazuje pro malé rychlosti.
Na běžkách dokážeš sledovat více aktuální rychlost? Ono i při běhu už to nejde nic moc. – ne, nasledne v compe a nijake ulety +/- par km/h jak pises som nezaznamenal.
Takže je možné, že Tvoje gpska vyhodnocuje více bodů a nemáš výkyvové nesmyslné hodnoty v malých rychlostech, ale zase máš větší zpoždění. – to je mozne, netusim
Následně na počítači je zase jiná situace. V tu chvíli to už vzalo v úvahu jak často ukládá body do tracklogu. A to může být daleko méně často (také dle nastavení) než údaje, které využívá k ukazování rychlosti během aktivity (tedy aktuálně).
Já pod pojmem aktuální rychlost vždy beru sledování během aktivity, tedy opravdu sledávání aktuálně. Zpětně z tracklogu je to údaj k ničemu.
A přímo na přístroji to může gpska ukazovat z daleko častějšího vyhodnocení než odpovídá počtu bodů ze záznamu. Díky tomu je rychlost opravdu aktuální (a ne zpožděná), ale na úkor zase těch velkých chyb pro malé rychlosti.
Tak som na to vcera aj dnes daval schvalne pozor a zda sa ze mas bohuzial pravdu. Naozaj to do tych 5–6km/h obcas skace jak sa mu chce,dokonca na uplnu nulu.je plno snehu takze som mal aj dlhsie useky kde som isiel dostatocne pomaly :-) docela som z toho sklamany.
S první částí zcela souhlasím.
Dále to ale ukazuješ na extrémech, které pro rozumné použití gpsky jsou trošku už mimo.
Interval ukládání bodů není u rozumných přístrojů problém. Třeba Garminy umí 1s (a i v „inteligentním“ nastavení ukládání bodů které bere v potaz zda se mění nebo nemění směr to pro nastavení nejčastější využívá tu 1s když je třeba), což je dostatečné pro rozumnou přesnost.
Interval 40s (nebo ještě delší), tam už bych to ani nenazval záznamem trasy…
A celé je to o tom, že správně nastavený tachometr nemá nikdo. Na ne tak malou chybu se dostaneš hned i při slušné metodě určení obvodu kola.
Na asfaltové trase (tam nejsou běžně ostré časté zatáčky jako někdy v terénu) bych řekl, že slušná gpska na tom bude dokonce i lépe než tacháč se slušně nastaveným obvodem kola.
Za sekundu ujedes pri 30km/h 8.33 metru, pri 15km/h 4.16 metru. Nejmensi polomer zataccky v krizovatce je dle normy 12 metru (ČSN 73 6102), ve meste i mene, ale pro priklad nechme tech 12 metru. Jedes treba „odbocku“ 90 stupnu, 1/4 kruhu = 18.85 metru. GPS ma k dispozici rekneme 4 mereni za 3 sekundy, to odpovida rychlosti 18.85 metru za 3 sekundy = cca 22.6km/h. Pri teto draze GPS nameri 18.60 metru (rovnostranny trojuhelnik o uhlu 30 stupnu, 2 strany 12 metru, treti 6.20 metru, 3*6.20 = 18.60), chyba je 25cm nebo taky 98.6% ze spravne vzdalenosti.
Cim delsi vzdalenost po rovince, tim je celkovy udaj presnejsi. Ale v lese jsou zatacky ostrejsi nez polomer 12 metru. Navic vypocet pocita s tim, ze GPS dava presne udaje bez rozptylu (coz neni pravda). Kazda zatacka je proste zatizena chybou.
Bavime-li se o bezne dostupnych zarizenich, bude i nejlevnejsi tachec nastavenej podle kridy presnejsi nez GPS.
S rychlosti je to presne naopak, nez pises. Cim vyssi rychlost, tim vice se projevi chyba v zatackach, protoze ujedes za merici interval mezi dvema body delsi vzdalenost. Resili jsme to pri testu mereni ujete vzdalenosti auta na brnenskem okruhu, nejlepsi GPS, co jsme meli ukladala interval 500ms, pro zatacku o polomeru 90 stupnu projetou rychlosti 100km/h na neco presnejsiho nepouzitelne.
V praxi je GPS pro nizke rychlosti nepouzitelne hlavne kvuli rozptylu mereni, pro vysoke kvuli nutnosti vysoke frekvenci vzorkovani dat. Magnet na kole daneho prumeru je proste jistota :).
Přesně tak jsem si to myslel, že to funguje, ale nikdy bych to takle nenapsal.
O tématu víš hodně a máš z praxe i zkušenosti ověření. To co jsi popsal obecně platí a souhlasím.
Problém je, že mi přijde, že to celé pořád bereš obecně a vůbec to nebereš pro praktické použití o které tu snad jde.
Tedy o měření gps na kole, podstatně je to na kole.
Já vycházím z 6,5 roku ježdění téměř pořád s gpskou současně s tacháčem, který jsem vždy měl nastavený s velmi slušnou přesností.
Kolik máš prosím praxe a srovnání s gps x dobře nastavený tachometr na kole?
Nejprve ty zatáčky. Bavíme se o kole, takže nic takového jako je v tom příkladu běžně nenastává. Pokud jsou v lese v terénu ostré zatáčky s velmi malým poloměrem, tak rychlost bude také velmi malá a problém nedostatečného počtu ukládaných bodů nebude velký.
K tomu jsi zmínil druhý problém gpsky a to nepřesnost bodů v zatáčce. Tohle je ovšem v praxi nakonec spíše výhoda, protože je ta chyba v reálu opačná.
Tedy kvůli nedostatečnému počtu bodů pro zatáčku (což díky rychlostem na kole není až takový problém) bude naměřená vzdálenost kratší.
Oproti tomu nepřesnost bodů v zatáčkách dělá tu vzdálenost zase větší.
A tyhle chyby se v součtu celé trasy navzájem zmenšují.
A co se týká praxe a aktuální rychlosti. Opět to řeším pro praxi jízdy na kole, jak jsem to mnohokrát srovnával (za té jízdy v praxi).
Malé rychlosti jsou jasné, tam se shodnem. Neshodnem se pro velké rychlosti a to proto, že jsi to vzal obecně a to zcela mimo praktické použití.
Měření aktuální rychlosti má na kole jeden zcela základní předpoklad. Musíš být schopný za jízdy se na tacháč/gps dívat. A to zcela vylučuje situace typu trošku větší rychlost a nějaké náročnější manévry, např. začátky.
V praxi to prostě je tak, že pokud se ve větší rychlosti můžeš dívat na aktuální rychlost, tak je to situace, kde gpska rozhodně měří tu rychlost velmi dobře.
Přímým srovnávání v praxi gps x tacháč pro aktuální rychlost to je prostě jak jsem psal výše.
A jak jsem psal z praxe, tak co nejlépe nastavený tacháč x gpska mi na 100km dává rozdíl do 0,5km, často to ovšem je daleko menší (třeba 0,2km).
Oproti tomu tacháče dalších lidí v partě jsou často s daleko větším rozdílem (klidně 1–2km na 100km). A někteří také měřily metodou křída a změřená otočka.
Jenže stačí když někteří jezdí pro různé situace výrazně rozdílné tlaky (tedy např. na rychlé trasy hodně přifukují) a hned je rozdíl poměrně velký.
Jak už jsem psal mám i nějaká ta kontrolní srovnání z praxe, kdy jsem srovnával tacháč x gps x přesná známá vzdálenost. Těhle srovnání samozřejmě už nemá až tolik, většinou přesnou vzdálenost neznám.
Kupříkladu jsem několikrát měřil na Lopatárně, kde je 1,1km asfaltový okruh. To jsou poměrně dobré podmínky pro gpsku, protože je tam poměrně velký poloměr zatáček.
Hlavně jsem ale srovnával z praxe pro kolo, tedy pro rychlosti na kole, zatáčky tedy projížděny rychlostí cca 25km/h a 40km/h (jedna zatáčka je mírně z kopce, druhá rovina až náznak do kopce a končí už jasným kopcem i když jen krátkým s převýšením 10m).
To co si spočítal, tak proti tomu nic nemám. To je ale pro zcela přesné body. 30km/h může být situace pro kolo. Jak jsem ale psal, tak je tu ta nepřesnost bodů, která působí jako chyba opačně než nedostatečný počet bodů v zatáčce.
A hlavně kolik je v praxi na běžné vyjížďce zatáček a kolik je rovných úseků? I kdyby byla chyba 1,5% pro zatáčky, tak pro celek to bude násobně méně s rovinkami dohromady.
A celková chyba 0,5% při běžném měření křídou a jedna otočka kola, taková je hned.
Jen tak na okraj, GPS měří „vzdušnou“ vzdálenost mezi body, zatímco cyklocomputer měří skutečnou vzdálenost. Takže když pojedeš do kopce tak ti GPS naměří tím méně, čím prudší je kopec. A platí to i obráceně (z kopce) :-) Takže přesnější je teoreticky cyklocomputer. Prakticky je to víceméně (ne)přesný odhad skutečnosti u obou přístrojů.
tak ale hadam ma vyskomer (sice nic moc hlavne v absolutnych cislach ale v realtivnych je to ok) cize celkovy rozdiel bude minimalny. ale je jasne ze klasicky comp je presnejsi nicmenej rozdiely nebudu velke.
Tento rozdíl je pro běžně ježděné sklony (z pohledu celé vyjížďky) zanedbatelný.
Příklad 5% stoupání, tzn.:
Příklad 10% stoupání, tzn.:
Problém to je až pro větší sklon. Na celkové trase se to projeví minimálně.
Už 3% trasa (tzn. nastoupáno 3% z ujeté vzdálenosti) je hodně kopcovitá. A tam pořád bude tenhle vliv příliš malý.
Zda se tohle vůbec snaží gpsky korigovat (mohou když mají barometrický výškoměr a ví, že se stoupá nebo klesá) netuším. I kdyby ne, tak tohle není určitě problém, který by dělal gpsku pro použití na kole příliš nepřesnou.
Kdybychom měřily gpskou sjezdové lyžování, tak by to bylo něco jiného, tam by to bylo už zcela zásadní (pokud to daný přístroj nekompenzuje pomocí údajů výškoměru).
Přece gps měří také výšku, takže vzdálenost mezi body je z tohohle pohledu reálná
GPS měří výšku jen podle barometrického výškoměru a nevím, jestli ji do vzdálenosti započítává. V BaseCamp je potom možné trasu „napasovat“ na nadmořskou výšku. Vzdálenost se přitom nezmění, jen celkové nastoupané metry. Takže si myslím, že to v úvahu nebere. Ale je pravda, že jde o pár centimetrů. Oproti chybě v měření polohy je to naprosto zanedbatelné.
Barometrické měření v cyklocomputeru také není nijak oslnivě přesné – v letadle bych to mít nechtěl. Při okruhu 20 km je zcela běžná chyba 5 – 10m. Při proměnlivém počasí i více.
Tak tady si dovolím nesouhlasit. V telefonu žádný barometrický výškoměr nemám a aplikace, která pouze čte polohu z GPS (bez mapových podkladů) dokáže nadmořskou výšku vyhodnotit. Samozřejmě s určitou přesností (nepřesností) danou sílou signálu. To, jestli se údaj o výšce nachází ve vystoupených datech je otázka druhá.
Barometrické měření v cyklocomputeru také není nijak oslnivě přesné – v letadle bych to mít nechtěl. Při okruhu 20 km je zcela běžná chyba 5 – 10m. Při proměnlivém počasí i více. – naopak je to presnejsie jak by clovek cakal. 5–10 hm na 20km je viac ako v pohode, to gps na tom isto neni lepsie. samozrejmostou je ale kalibracia minimlane pri starte(mimochodom gps je bez nej uplne out). a az do zavedenia gps barometricke vyskomery pouzivali aj lietadla (a pouzivaju dodnes). jasne ze moze byt lepsi a horsi cip, lepsi a horsi algoritmus atd. ale v principe je to docela spolahliva metoda. gps je co sa vysky tyka hodne slabe aj ked neni az tak zavisle od zmien typu burka a pod.
no a k tomu lietadlu – to snad myslis ako vtip predpokladam :-)
Jak říkáš, letadla běžně měří výšku pomocí barometrického a ta větší i radarového výškoměru. Barometrický měří nadmořskou a radarový výšku nad terénem. Kalibrace výškoměru je jedna z položek na checklistu před startem i v každém leteckém simulátoru :-)
GPSka měří výšku samozřejmě dle gps souřadnic a některé přístroje navíc i dle barometrického výškoměru (když ho mají). A pak je to ještě různě nakombinované, kde se jedno kalibruje „chytrým“ algoritmem dle druhého aby se dostal co nejpřesnější údaj, který je možno získat z historie a aktuálních údajů obou zdrojů.
Barometrické měření je daleko přesnější než výška z gps souřadnic.
A ta chyba 5–10 metrů za celou vyjížďku (může být i víc když se daný den mění počasí), tak je ale až v součtu za celou vyjížďku.
Chyba dvou sousedních bodů oproti sobě (to je oč tu běží pro korekce vzdálenosti) je u většiny bodů minimální a řádově nižší než při použití gps výšky.
Tak pokud bych ten algoritmus navrhoval, změny počasí bych vykryl sledováním gps výšky a kalibrací barometrického výškoměru, pokud se průměrná GPS hodnota výrazněji liší od té barometrické. Takto kombinovaně zjištěná výška by měla teoreticky slušně odpovídat realitě, pokud se nemýlím.
Tady jsem měl na mysli vyjížďku, z bodu A do bodu A. Na začátku měření je třeba 280m a na konci 290m. Ve stejném místě jen o hodinu později. Výška podle GPS souřadnic je víceméně přesná, ale jen v rovném terénu. V kopci je to zcela nepoužitelné, jelikož o tři metry dál může být nadmořská výška o několik metrů jiná. Při napasování nadmořské výšky v BaseCamp se vlastně jen opraví poloha a potom se tam načte výška z databáze. Takže pro absolutní měření bude lepší GPS, pro relativní barometr. Ale pro použití na kole tohle všechno samozřejmě úplně stačí. V letadlech jsou jiné kategorie přístrojů (cenově i váhově).
Ano měří. Neviděl bych to ale tak jednoduše. Bude záležet na algoritmech zpracování údajů a klidně by to přesnost měření vzdálenosti (v kopcích) mohlo i zhoršit.
Proč to není tak jednoduché:
Vezmemu případ, který má každá gpska, tedy dle gps výšky.
A k tomu nejjednodušší postup určovat vše jen ze sousedních dvou bodů. V takovém případě bude gps výška zcela k ničemu, protože její přesnost je pro aktuální dva sousední bodyhrozně mizerná a chyba (použitá do korekce vzdálenosti v kopcích) může být daleko větší než když výšku budeme zcela ignorovat a korekce dle ní neprovádět.
Pro představu co dělá gps výška v praxi. Neustálé lítání sem tam ± 0–3m mezi sousedními body je zcela běžné.
Proto taky nastoupané metry z tracklogu s uloženou výšku dle gps výšky jsou často naprosto nesmyslné. A při nastavení velké čenosti ukládání bodů (což v praxi je třeba 8–10tis. bodů na 100km zvlněnou trasu), tak kvůli tomu neustálému kolísání výšky to napočítá třeba 2× tolik nastoupaných metrů než je realita.
Při vhodném použití barometrického výškoměru by to už bylo daleko lepší a už zřejmě pro korekci ujeté vzdálenosti v kopcích přínosem, ale tady právě netuším jak moc a zda to gpsky využívají.
Jasně, to zní logicky. Chyba vzdálenosti by tak byla vlastně vyšší a je ve výsledku přesnější napasovat data na výšková data v mapových podkladech.
Princip vzájemné asistence gps a barometrického výškoměru mě také napadl, tam bych řekl, že přesnost může být už velmi dobrá. Škoda, že výrobci zařízení takové informace nikde nepíšou. Těžko se pak rozhoduje a papírově stejně vybavená GPS tak může být ve výsledku diametrálně horší.
Oni ty cyklo GPS by mohly svým způsobem řešit i asistenci GPS trasování pomocí speed čidla. Následující body by se mohly aproximovat pomocí vzdálenosti změřené pomocí otáček kola mezi jednotlivými vzorky. Praxe ale asi vypadá jinak.
To jsou rozumné nápady, ale proč by to výrobce dělal, když to prodá i bez toho…
Asistence gps výšky a barometrického výškoměru všechny (nebo aspoň většina, nevím teď o žádném co ne) mají, ale dle modelu se to liší jak s tím nakládají.
Někde v historii jsem to tu popisoval pro 60CSx a že se mi její korekce hodně líbí, i když to má zase i svoje nevýhody. Stručně řečeno barometrická výška je korigována dle gps výšky relativně (tedy postupné korekce o malé hodnoty) a to celé v závislosti na aktuálním signálu (čím lepší signál, tak tím probíhá ta relativní korekce už při menším rozdílu barometrické výšky a aktuální gps výšky).
Novější Garminy už většinou přebírají gps výšku přímo a jen je to zase omezené na kvalitu signálu (tedy když je mizerný signál, tak ke korekci nedojde, aby se hodnota ještě nezhoršila).
Automatickou kalibraci výšky lze vypnout (minimálně na 60CSx lze).
V praxi to pak znamená, že když jedu okruh z místa bydliště (kde znám před barákem výšku přesně dle nivelačních bodů), tak i když na začátku ručně nezkalibruju (tzn. po zapnutí můžu mít i třeba o 100m blbě), tak při návratu mám chybu výšky 0–2m, tedy velmi slušná přesnost.
podle mě seš blbej a to dost…
Tak jsem to nastavení snad už konečně trefil. Cyclo 70,89, GPS 70,10… To by už snad šlo, ne? :)
bullshit
