Dobrý den, myslíte, že je lepší padat na ruce, bok a rameno nebo tak nějak celá plocha těla?
Dobrý den, myslíte, že je lepší padat na ruce, bok a rameno nebo tak nějak celá plocha těla?
Myslim si že člověk neni kočka aby se nějak moc mohl rozhodovat na co bude padat. Jak tě to pošle tak letíš.
.
Nejlepší je nepadat.. Když není zbytí, tak asi parakotoul..
Pokud ale nemáš na zádech batoh s notebookem.
Tak alespoň si nevrázíš nějaký kámen do zad :-)
:-)
Někdy se to odehrává v tak rychlém tempu, že si nemůžeš vybrat bok, nevybereš si ani rameno, nebo tak nějak celou plochu těla… většinou jsi rád že dáš před sebe ruce a tomu pádu necháš volný průběh…
Nesouhlasím. Člověk který nepadá padat neumí a když jednou poletí tak si natluče víc n3ž kdyby to měl natrénované.
A nemusí to hned být vyloženě pád typu „plesk o zem“, patří do toho všechny způsoby nouzového opuštění bicyklu. :)
Novas to ano měl jsem však na mysli pády na silnici ty jsou většinou rychlé s tvrdé. Asfalt je na držkopády nevděčný… Jde o spáleniny a velmi štiplavé odřeniny… Instinktivně dáváš ruce před pysk a obětuješ právě je…
Na ruce bych to nedoporučoval (viz foto). Jako žáčky nás učili pokud možno se nějak okulit.
No možná lepší ruce než je nechat na řidítkách a první kontakt se silnicí hlava, to se podařilo před cca 10 lety tátovi a byl z toho těžky otřes mozku a 40 stehů v obličeji. Auto které to způsobilo ujelo a nikdy nebyl řidič dopaden.
Nějakej ten pád za sebou mám. A nikdy jsem popravdě nějak neměl čas rozmyslet jak sebou jebnu o zem.
Je to o tréninku. Padat je potřeba a čím dřív se to naučíš, tím míň to později bude bolet :)
Nezdá se to ale může ti to zachránit zadel a když to umíš změní to všechno. Nejlepší je když se dá seskočit a nějak to odběhnout. Ruce a ramena jsou docela o hubu protože klička se lehce láme a ramena se vyhazují. Na hlavu to taky není úplně ono.
Každý pád je jiný a těžko má člověk plán co s tím, ale když máš něco napadáno tak instinktivní pohyby jsou někdy až neuvěřitelný :)
Jo, když se podaří odběhnout je to ideál, nedávno se mi takhle podařilo přeskočit 740mm řidítka, ani jsem se neumazal, ale bylo to štěstí veliké, přece jen SPD této parádičce moc nepřejí :-)
Hlavně jsou spd nejlepší pro trénink whellie. To pak vypadá třeba tak, že to překlopení dozadu nechytis brzdou a protože jsou nohy v spd, tak spadnes na záda. Ležíš na zádech a nohy pořád na pedalech :-)
to přece není možné. Každý přece ví, že při pádu ti nášlapy vycvaknou „ani nevíš jak“ :)
Vetsinou je to pravda, ale podařilo se mi letos po mnoha letech nevycvaknout a za velké salvy smíchu mých hodných kamarádů lehnout na lesní cestě se zacvaklejma nohama v pedálech. Ta pravá vůbec vešla ven, tak nevím jestli jsem si našlápl nějaký kamínek. S nášlapy jezdím cc 25 let tak bych si dovolil tvrdit že jsem na ně zvyklý.
No možná se soudruzi spletli a místo „při“ tam mělo být „po“
Ale ano. S jedinou výjimkou – když padáš při wheelie dozadu :-)
Je fakt že při jakémkoliv pádu přes řidítka jsem nikdy nespadl na zem s kolem
Když jsem s nášlapy začínal, zvládl jsem kotoul vpřed zacvaknutý v pedálech :D
A dotčenej? Tak že jen frajeřina a jeho jsi dál? :-)
No úplně celej jsem ten kotoul nedal, skončil jsem na zádech a držel kolo nad sebou :D Tak jsem se vycvakl, postavil a jel dál.
Škoda, to mohlo mít na YouTube brzkou sledovanost :-), jen dotáhnout a natočit
A jako naschval určitě hned vedle čekalo hejno mladých holek na autobus že jo?
Mě přijde, že to při těch potupnych pádech vždycky tak je :-)
Jojo taková beruška s kolem :-)
Jednou jsem při traverzu spadl ze stráně do velkého keře. Spd nevycvakly a já jsem visel za nohy hlavou dolů připoután ke kolu. Keř byl hustý, tak jsem se ani nemohl moc zmítat. Pomohli spolujezdci, pak jsem teprve propadl skrz dolů na zem:) Nic se mi nestalo.
Důležité je že spolujezdci se ti určitě nesmáli že ne ? :-) ty dobráky co jeli se mnou nejvíc mrzelo že ta bahnitá kaluž byla až o 5m dál :-)
+100
Na bajku jsem začal jezdit ve 30 a to už pozdě bylo. Po čtyřícítce se snažím hlavně nepadat, protože nepěkné procento pádů nějak zdravotně odnesu ;) Asi jsem to nadobro prošvihl. Spadnu tak jednou za rok.
Za tohle léto jsem měl 2 ošklivý pády při 1. Ta skála má na výšku dobrejch 5 m a tak v polovině se mi zatmělo před očima tak jsem si moc nevybral kam letět. Při 2. Jsem přestřelil lavici a spadnul po hlavě na zem a taky prostě nebyl čas si vybrat (prostě v některých případech to jde někdy ne to se rozhodne za konkrétní situace )
Ještě jedna důležitá poznámka: Když je to na hraně a myslíš že půjdeš, brzdy hrajou největší roli. Když není nazbyt můžeš chytit přední brzdu (za předpokladu že nemáš nějaký Guide :)) a přeskočit řídítka.
Ale když je ještě nějaká šance na záchranu, nejlepší je brzdy pustit a hledat buď kam spadnout, nebo kam to odjet a buď dostat zpátky pod kontrolu nebo namířit někam kde padáš do měkkého, nebo prostě místo s co nejmenšími následky i když to může být o 20m dál které pojedeš bez kontroly nad kolem.
Zmínili jste pády z hlediska následků. Důležité je naučit se padat/odpadat si to především z psychologického hlediska, abyste nevytuhli v nebezpečném okamžiku. Místo tunelu a zatuhnutí člověk vidí situaci mnohem jasněji, v širším obrazu a potom se pádům buď úplně vyhne nebo si skutečně ve většině případů může a stihne vybrat, jak a kam spadne.
Co se týká brzd, ty používám až jako poslední řešení. Nejdříve jde vyhýbací manévr, stopa do bezpečí. Když je třeba, tak i zrychlení.
Ve fitku pravidelně dělám kotouly s rozběhem přez překážku, většinou mi to pomohlo. Tělo si zvykne hlava si zvykne a hlavně jsou připravené ruce a zápěstí ;), taková je moje zkušenost. A to nejzákladnější pravidlo, vždy rotovat, aby se energie rozložila, nezapichovat se, jinak je to fatální. Ale každý pád je jiný, z posledniho si nic nepamatuju a jen jsem se probral rozlámaný… Takže jistota to není ani tak :).
Rotovat, nebo klouzat (ale to je spíše na lyžích nebo v motogp) :-)
Jj, lowside z malé výšky je skoro až zábava. Ale při rotaci z vysoka nebo hasan, z toho bývají blbá zranění.
Mnoho pádů se dá skočit do drepu nebo kliku. Největší borci padají do telemarku.
Vždy jsem spadl na bok, odřený jsem měl většinou bok, ruku kolem lokte, nohu kolem kolena. Ale nikdy jsem neměl čas se tak rozhodnout, pokud jsem tak při pádu nastavil tělo, tak to byl instinkt a ne rozum.
Pokud máš při pádu ten luxus si vybrat místo dopadu a způsob přistání, tak preferuj měkké a nic netrefit hlavou. P.S.: Při individuálním pádu máš většinou pilotáž ve svých rukou, ale v balíku padajících x cyklistů to chytáš ze všech stran a třeba ještě i v momentu, kdy se už zdviháš.
díky za tip,po cestách je bláto a podobný hnus,tak neděli strávím na parkovišti před TESKEM tréninkem pádu v rúzných situacích a rychlostech.Je tam super dlouhé schodiště-simulátor trailu,to budou držky,už se těším.
Večer poreferuji,tedy možná. :-),:-), :-).
To jako fakt dobrovolne spadnes z kola na schodech? To jses tvrdak, ja bych na to nemel. Na to jsem moc velkej srab:)
Normalne. Rekognoskujes terén a pak hópneš.
Jo vim ze jsou blazni co najizdej skoky apod v tricku a kratasech, ja si casto pripadam jako stredovekej rytir s tim co na sobe vozim. Ale cejtim se holt lepe, po lonskym padu z asi sesti metru ze strane primo na ksicht pres riditka uz se asi nikdy nevzdam ani integralky, respektive v obyc helme to nikdy nerozjedu tak jako ostatni. Myslim ze mi ta helma zachranila zivot, ksicht stoprocentne
Na výšce nás v úpolech 3 semestry trápili všema možnýma pádama. To tělo si to zapamatuje a zautomatizuje. Když jsem pak padl v lese po smyku předního kola nebo když jsem trefil řidítkama strom, tak po zpětném vybavení si toho pádu, jsem zjistil, že si vždycky hlava podvědomě vybrala nějaký z těch naučených pádů (1. pád stranou se zaražením, 2. pád vpřed bez zaražení). Takže trávník, žíněnka, tatami a trénovat padání.
Trénink bojových sportu, třeba judo, začíná pravě tím jak správně padat. Možná by stalo za to zajít na nějaký, až to zase otevře.
Jo zrovna Judo je v tomhle super. Chodil jsem od mala a defakto 4 roky s nama porad nekdo triskal o zem nez jsme se dostali k necemu jinymu(s nadsazkou). Ale je fakt ze dodnes mam ty reflexy kdyz padam pri jakymjoliv sportu, naledi apod. Nicmene to se bavim o padu z nohou. Na kole kdyz sebou riznu tak to vetsinou vypada jinak:) tam bych rekl ze je to dost neaplikovatelny, ono to kole celkem prekazi
Přesně tak, kromě toho že ti to kolo překáží tak ještě když jedeš někde 40km/h v zatáčce a nečekaně to ustřeli přední kolo, tak toho moc nevymyslíš. Možná průprava z juda ti dá nějaké zpevnění se které ti může pomoci. Těžko říct
A na lyžích padáš běžně při 80kmh a taky pohoda.
Na lyžích mi to přijde takové bezpečnější, paráda z menší výšky, když nepočítám nějaké skoky, jsi na to oblečený, povrch je výrazně kluzký, tak se se trochu svezeš, tak je řetížení menší. Mám za sebou pád v Rakousku kdy mě trefil nějaký borec, já lehký přes mozku nějaké modřiny on nevím, když se s pomocí parťáků posbíral tak to vypadalo že má zlomenou ruku, možná kličku. Mám asi 10 minut okno, po sjezdovce jsme se kutáleli cca 100m, podle Garmin rychlost v okamžiku pádu 85km/h naštěstí jsem měl helmu a pateřák. Klika byla že on mě tak nějak zezadu z pravé strany trefil lyžema do bot, tak že k vzájemnému kontaktu nedošlo jinak by to bylo asi horší.
Takže jel výrazně rychleji :-)
Výrazně asi ne spíš jsme se sobě vzájemně ztratili ve slepém úhlu a je byl víc v předu. Nicméně jsem vůbec nevěděl že tam je, když jsem dole otevřel oči a zjistil že ležím na břiše ale že se můžu hýbat, cítím ruce a nohy,tak jsem vůbec nechápal co se stalo. Byla to strašná rána do palice, jak mě trefil na ty boty, tak vlastně první kontakt se zemí byla hlava, jako být to bez helmy, tak by to asi bylo zlé.
10 minut znám jen z vyprávění
Já na lyžích vždy rád dělal blbosti (ale jen když okolo nebyly překážky) a proto jsem i často padal (a nikdy jsem si nic neudělal). Jednou, když jsem zkoušel ze svahu maximálky (to jsem tenkrát měl svůj první mobil s GPS) mi vypla lyže na hrbu v rychlosti přes 100km/h. Věděl jsem, že tohle nemám šanci na jedné lyži ubrzdit, tak jsem musel do kotoulu. Kutálel jsem se tak 100m, ale protože je člověk dost oblečený a sníh je měkký, tak se mi nic nestalo. Tohle se ti na kole nepovede, tam (zvlášť v lese) je těch překážek v okolí moc.
Horší jsou ledové plotny na sjezdovkách, na těch to bolí fest :)
Proč bys to nemohl odjet po jedné? Takových videi kdy to sjezdar dojede na jedné lyží, je celkem dost :-)
Takový skill nemám :D kousek jsem se držel, ale pak jsem šel k zemi :D
To musíš trénovat no :-)
Nicméně, můj asi nejhorší pád v posledních 20 letech byl taky takový. Rychlost tedy mnohem menší, ale byla snaha o odjeti po té jedné – neúspěšně. Apak koleno 2 měsíce nic moc.
Jako parchanti jsme takové hovadiny zkoušeli, tak že mám bez pádu sjetou Harrachovskou sjezdovku u můstku, jak jen na levé tak i jen na pravé lyži, ale řekl bych že když to nečekaně v oblouku vypne lyže tak to jestli to ustojíš nebo ne je dost o náhodě. Když to vypne vnitřní tak jdeš skoro vždycky protože na tu vypnutou většinou nejedeš a jsi jasnej.
Tak,tak.
Letos na KPŽ v Berouně jsem to v zatáčce na asfaltu položil (ušlo mi přední kolo v terénu a nevšiml jsem si).
Letěl jsem tak nějak přes řidítka na asfalt. Asi se ozvaly dávné reflexy z juda (na základce jsem chodil 3 roky) a vcelku se mi nic nestalo (odřený koleno a trochu prsty na rukou nic není).
Zajímavé je že jsem v tom fofru stačil kontrolovaně trochu ucuknout hlavou před dopadem na asfalt a jen tak jsem si drobet křísl helmou.
Pár pádů za sebou také mám,ale zatím vždy jen naraženiny či odřeniny. Nějak se vždy smotám či co a nezapíchnu se.
Hlavně nepadat na natažený ruce, vzkazuje moje třikrát zlomená klička.
Nevím jestli je někdy na výběr… v létě jsem se na asfaltce „kochal“ a najel jsem na koleje, které vedly přes cestu, tak blbě, že mi to stáhlo přední kolo do boku a už jsem letěl. Už za letu jsem věděl, že strčit před sebe ruce bude bolet a že to zápěstí odserou, ale co jsem měl dělat? Druhá v pořadí byla hlava a rýt držkou asfalt se mi nechtělo… nakonec naštěstí jen naražené zápěstí, ale bolelo mě ještě několik měsíců.
PS: nevíte, jestli existují nějaké více vyztužené rukavice na kolo, které mají lepší ochranu zápěstí? Na kolečkové brusle se dělají takové ty rukavice s plechem, s tím se samozřejmě na kole jet nedá, ale prostě něco se zvýšenou ochranou zápěstí.
Potřeboval by jsi výztuhu na horní straně která by to nedovolila ta zápěstí vyvrátit více než snesou, ale pochybuju že by to něco řešilo a nikdy jsem to teda neviděl
Řekl bych že nic takového není, i rukavice na gravity disciplíny mají jen zvýšenou ochranu prstů/hřbetu ruky, nějaký chránič zápěstí žádný.
Rukavice s vyztuhou má jedinou výhodu, že si v pádu zlomíš ruku až zatou výztuhou. :-/
Přesně
Spíš než vyloženě výztuhu (kus plechu) tak nějaké polstrování, přeci jen když jde člověk dlaněmi do země tak to jde přímo na kosti zápěstí…takže každý milimetr měkkého by se hodil.
V takových rukavicích by ti ale bylo hrozné vedro
Já, když jsem měl párkrát po pádu podobně načaté zápěstí, jsem vozil tohle Asi by to trochu pomohlo i preventivně.
Obcas jdou sehnat dlouhoprstaky na kolo s klokanem na dlani a vnitrni casti prstu. Ten vydrzi opravdu hodne. Na motorku se klokan pouziva docela hodne, skoda, ze v cyklo se klasicke kuzi vyrobci vetsinou vyhybaji – po vyprani je necim kuzi namazat.