Kolikrát jste se na kole rozsekali tak, že vás z vyjížďky vezli rovnou do nemocnice?

Zatím jenom jednou, když mě srazilo auto, chtěl jsem odjet domů na kole, ale nenechali mě.

No a pak 2× jsem jel sanitkou ze závodů. :-D

Zatím ani jednou, a doufám, že to tak zůstane ještě hodně dlouho :)

Ale na ty, co už se vezli bych měl dotaz – před několika dny jsem o tom přemýšlel a k ničemu jsem nedošel:

Co se potom děje s kolem? Např. v tom nejhorším případě – jedu se sám projet, bez dokladů, spadnu a jsem v bezvědomí a někdo cizí mě najde a zavolá mi sanitku? Na místě není nikdo, kdo by mě znal – jméno ani adresu – brát kolo do sanitky mi přijde jako blbost – navíc co potom s ním – můžu ještě nějakej čas ležet v nemocnici… a k pádu se zraněním asi jezdí jen sanitka, ne?

jednou,prej…,říkali to, já nevím, probudil jsem se na druhej den na jipce:-D

Jednou se mi do cesty postavilo auto,ale na vyšetření jsem se teda ukecat nenechal…

Zatím jednou. Jel jsem ke kamarádovi na druhou stranu republiky kvůli koupi kola a helmy. Byl víkend, tak během soboty jsme se ještě projet do lesa na kolech. Jezdím opatrně, po šutrech jsem radši vedl, nic nebezpečného. Pak jsme jeli po rovině v lese, hezká rovná cesta bez šutrů, uprostřed trošku vymletá, tak jsem jel po kraji, který byl pěkný. Najednou se mi zvrtlo kolo a letěl jsem do jediného stromu, který u té cesty byl. Před hlavou jsem viděl svoje vlasy, všude krev. Sice mi to moc nešlo ani mluvit, ale snažil jsem se volat na kamaráda, který jel asi o 50 m přede mnou. Za chvíli přijel, zavolal záchranku (ještě jsem mu diktoval číslo), akorát že jsme byli v terénu, takže jsme museli pěšky asi 2 km na nejbližší dostupné místo. V záchrance měli stejný názor jako já, že jsem trouba a jel jsem bez helmy. Moc pěkně to nevypadalo, tak radši zavolali vrtulník, ke kterému mě popovezli a letělo se do Liberce. Naštěstí jsem neměl rozlámanou lebku, ani otřes mozku, akorát nějaké šití po obličeji, zlomeninu kosti pod okem a od půlek obočí do třetiny hlavy to bylo skalpované a viselo mi to před očima.

Po čtyrech dnech jsem jel pak autobusy domů do jižních Čech, hlavu jsem měl jak mumie. :-D

Na jednu stranu jsem měl neskutečnou smůlu, protože na té cestě byl snad jen jeden šutr, ale byl zrovna podemletý od vody z toho stromu a nebyl moc vidět. V půlce byl podemletý vodou – po najetí se vyklonil jako kolíbka a změnil trajektorii do jediného stromu při cestě. Na stranu druhou jsem mohl být na místě mrtvý, měl jsem alespoň kšiltovku která zabránila potrhání kůže nebo vniku nečistot. Z brýlí se mi při nárazu vylomil velice ostrý, velký střep, který šel mimo oko, ale asi od něj jsem měl rozřízlý nos a pusu. Mimo jizev jsem bez jakýchkoliv následků, nemusel jsem brát nic na bolest, za celou dobu mě mimo nárazu nejvíc bolelo stržení izolepy i s chlupy z mojí ruky. Po necelém roce to není už ani skoro znát.

Takže poučení pro příště – kupte si helmu den před tím, než se vysekáte. :-)

Jako by ani nebyla sezóna, ale nějaká ta okurková zima. Ještě jedno vlákno kolikrát, kolik, kam a jak máte dlouhý, prosím.

Kamarád tehdá neměl SPD a chtěl si je zkusit.. Tak jsem mu půjčil kolo a jelikož jeho kolo je spíše hravé, tak jsem toho chtěl využít. :-) Jen vím, že jsem jel po zadním kole (asi 35km/h) a pak si jen vybavuji, jak brzdím obličejem po dlažebních kostkách. Vstal jsem, kamarád ke mě přiběhl s mobilem a říkal, že zavolá záchranku. Když jsem se zeptal proč, dostal jsem odpověď, ať se na sebe podívám. Byl jsem docela hodně od krve. A pak to začalo. Motala se hlava, stmívalo před očima… Zachránku jsem odmítal a chtěl jsem si odpočinout a jet domu. Nakonec mě odvezla kamarádova známá do nemocnice a kamarád pak přijel s koly a svou mámou do nemocnice. Naštěstí jsem tam byl jen 2 hodiny..

Fraktura 2 zubů, otřeš mozku, tržnězhmožděná rána na bradě a mnohačetná povrchová poranění.

já se uklik, ani jednou, ale 3× jsem se rozsekal tak, že po 4 už nechci!

Mě jednou rovnou a jednou jsem dojel domů se zlomenou rukou a až pak mě odvezli…

1×, už dávno, když jsem ještě jezdil občas na záchrance, nás volali k sraženýmu cyklistovi. tydle výjezdy k nehodám jsem nesnášel, tak plnej obav přijedem ke klukovi, co lezel na trávníku u silnice vedle ležícího kola.. a a byl tak vožralej, že si řekl, že nemůže dál, tak slezl, zalehl a spokojeně usnul.. byl to chytrý kluk. Tak jsme ho za odměnu, že se zachoval tak rozumně, naložili i s kolem do sanity a odvezli domů :)

Sousedi asi koukali,když i s kolem před barákem vylejzal…

No to jednou na triatlonu na Bystřičce, jsem trefil hlavou traverzu mostu.Pěkné čtyři stehy na hlavě :-))

Jednou a doufám, že naposledy…

V lese, kde se střídalo ostré světlo se stínem, byla za zatáčkou neoznačená a nenatřená kovová závora a já se o ni přerazil. Výsledkem otevřená tříštivá zlomenina nohy, kosti přelámané na všemožné úlomky. Naštěstí jsem měl helmu, jinak by špatně dopadla hlava. Nahmatal jsem rychle z kapsy vypadený mobil (starý odolný, nevím zda by přežil klasický) a rychle točil záchranku, protože jsem se bál, abych brzo neskončil v šoku. Přijeli asi za 20 minut a hned do úrazové nemocnice. Celkem to znamenalo 3 operace a 2 roky v pracovní neschopnosti (pracuji většinou v terénu, což jsem nemohl). To mě dost poškodilo v práci(firmu) – ztráta zákazníků atp.

Úplně v pořádku noha asi již nikdy nebude, zkrátili ji, vytočili chodidlo lehce vně, navždy přerušili lýtkovou kost. Na kole ale můžu jezdit celkem dobře, vadí mi to při pokusech o běh, nebo v nějakém hodně nerovném terénu.

Kolo dopadadlo relativně „dobře“, jen přeražená přední vidlice a deformované přední véčkové brzdy…

Před 22 lety jsem se cestou do práce srazil s protijedoucí cyklistkou. Tma, mlha, oba neosvětlení. Neměl jsem klipsny a tak jsem si hodil parádní parakotoul. Jen mi řidítky zlomila záprstní kosti.

Loni v listopadu jsem jezdil do práce zákazem vjezdu okolo staveniště, po delší době nečinnosti tam odbagrovali silnici a já tam vletěl asi ve 40km rychlosti. Něco vzala přilba, zlomená klíční kost a prasklé 3 obratle. Do nemocnice jsem si došel 2km sám a na ty obratle mi přišli až po týdnu. Tak docela štěstí v neštěstí.

Vymlel jsem se akorát párkát na bmx nic hrozného naštěstí. Na mtb za těch 4000km co jsem zatím najel naštěstí ani jeden větší pád. Akorát jsem párkrát vyndal nohu pozdě z spd v lese jak jsem se otáčel tak jsem se složil. Takže moje asi 4 pády na mtb naštěstí tak do 13km/h.

Po přečtení tohodle vlákna se snad začnu bát jezdit na kole. Neměl jsem to číst:-D

raz zlomená kľučna kosť, mal som asi 16 rokov, bola sobota, prvý deň jarných prázdnin, išli sme do lesa, pokochali sme sa a potom, že si ideme skočiť nejaký dirtík, prvý skok paráda, druhý ešte lepšie a do tretice som to preletel, dopadol na predné, cez riaditká a bola, okamžite v „šoku“, všetko som videl akoby svietilo, bolo to také zlato, žlté, strašne ma bolelo rameno, myslel som, že je vykåbené, tak som 3-krát zatočil s rukou, dalo sa :D. Po piatich minútach, keď adrenalín ustúpil, strašná bolesť do ramena. kamoš išiel pre auto a s druhým som išiel peši vyše kilometra, bola to strašná bolesť, každý krok som cítil ako by ma niekto bodal nožom do kľučnej kosti. Došiel som domov, tam som sa musel vyzliecť :-/, strašná bolesť, keď som videl, ako mám zdvihnutú kožu na kosti, hneĎ mi bolo jasno. Do nemocnice, roentgen. Nemusel som byť ani doktor a keď som sa kukol na ten snímok až mni došlo zle, obidve časti špicaté jak sviňa a asi 5 cm od seba. Dva dni ma strašili, že pôjdem pod nôž, asi 10 RTG a nakoniec ma len zafixovali. Ale tie obväzy, čo som mal na sebe boleli viac ako samotná zlomenina, potom 2 týždne doma ( 1 týžden z toho boli jarné pázdniny :( ). Po mesiaci o5 na biku, strašne opatrne. Doteraz mám kopček na kľučke od toho, ako sú tie kosti zrastené na sebe. Občas to vadí, ak nesiem ťažký ruksak, ale najviac ma sere,že mám stále pocit, že mám nakrivo sedlo a riaditka, ale to robí to, že mám ruky ináč dlhé :D ( od tej zlomeniny )

2×, vlastně jednou (podruhé jsem dojel do nemocnice sám)

1. Ve 12ti letech jsem z koupáku domů nedojel. Po cestě jsem to ve městě

napálil do Škody 105. On důlek na kapotě, já Favorita už nikdy neviděl. Údajná celková škoda 200Kč. Vykloubený malíček na noze, zlomená klíční kost, 8 stehů na hlavě, otřes mozku, bezvědomí. Probudil jsem se až půl hodiny po „akci“, když mi šili hlavu.

2. Lehký pád ze srázu v lese. Jen nějaké odřeninky a vystřeljící

bolest mezi lopatkama. Do nemocnice jsem dojel po vlastní ose, zjištěn naštíplý obratel.

Já narazil do auta,poslední rychlost na tachometru byla 48km/h,pak přišel náraz a efektivní salto přes vůz.Sanitu sem nevolal,zavolal sem otce a ten mě dovezl do špitálu v Novém Městě na Moravě.Výsledek nehody byl vyražený dech a v nemocnici odhalená zlomenina čéšky v pravém koleni,zlomený palec na levé noze a 8cm dlouhá řezná ráma na rameni.Hlava se za celou dobu země ani auto nedotkla,ale bez ní vyjezdím,připadám si bez ní jako ,,nahatej".Vše spravilo 8 týdnů nošení ortézy.

jedu si to na chalupu na půjčeném kole. přejíždím na šikmo koleje na tachometru 35km v hodině nadhazuji přední kolo abych se do nich nezasekl. Drapak na zadku se mi smekl po koleji a já se položil, odřená noha roztržený drez odřený loket a batoh ale hlavně venku koleno. Zatím to moc nebolelo tak rychle se přetočit a lup s ním na zpět. tma před očima ale neomdlel jsem. dalších 5 min jsem se snažil postavit. nakonec se mi to povedlo a tak telefonát kde ležím ať si pro mě přijedou z rodiny. nejhorší bylo že kolem mě projelo 10aut a nikdo nezastavil.Do nemocnice jsem jel až druhý den kde mi jen oznámily že tam nic zpřetrhaného není tak jsem jim oznámil že koleno je operované a nic se tam přetrhat nemohlo. Napsal mi recept na prášky proti bolesti a že to mám mít v klidu a ledovat. Jinak část úderu šlo i do helmy ale naštěstí tam byla a nepotkala se mi hlava s asfaltem.

dvakrát mě odvážela sanitka ,

Kdysi v lese jsem jsi zlomil a přetočil pažní kost, ale naštěstí jsem tam nebyl sám, a také mě odvezli do nemocnice :D

Jinak ale poslední dobou často zažívám docela šokové situace s autama.. :/ naposledy při závodě, jak jsme jeli lajnu a těsně kolem nás provalil velkou rychlostí nové SUV, půlkou auta jelo škarpou, chybělo ani ne 10 centimetrů. Doteď mi je z toho špatně .

Jo a v nemocni byl dost problém,že jsem neměl OP ani pojištěnecký průkaz ..

domu jsem dojel sam, ale z domu nasledoval odvoz na traumatol. JIP ponekud v matohach.

jednou stacilo

ked som zrazil dodavku (ano, ja ju, nie ona mna – vosla mi do cesty), tak som sa nechal odviezt do nemocnice na nej a isiel so mnou aj bike.

já se jednou rozsekal na bmxce, než jsem si uvědomil kde sem, tak se na mě slétli všechny mouchy z okolí, tak jsem se rozhodl, že už nikdy padat nebudu

Tak mě se to povedlo jednou, ještě na základce. Jezdili jsme s kámošem na velikonoce na kole, v té době byl alkohol ještě tabu, a ve městě za bílého dne při odbočování doleva jsem přehlídl auto… Prostě jsem se najednou začal zvedat ze země, začínal mi najíždět systém kdo jsem, kde jsem, co se stalo a tak a už mě dávali sednout do auta a v okně řvala nějaká ženská, ať někdo zavolá záchranku, bo v té době ještě nebyly mobily. Výsledkem byla Favoritka ohnutá do pravého úhlu, pěstí rozbité přední sklo na autě a modřina na noze od štangle. Celkem štěstí, protože tenkrát ještě nebyly ani helmy. V nemocnici mě vyzvedli policajti a i s kolem mě dovezli domů…

No a před čtrnácti dny jsem byl přesvědčený, že už mě v lese neposbírají, ale nakonec jsem to se štěstím ustál.

Loni,vytáhla jsem starého chrta,cesta ze zábavy,asi cca 400m k baráku,takhle mluvím s kamarádem,na­jednou ups,se nám nějak zahákly řidítka k sobě,pád do mladých kopřiv a suchých větviček od ostružiní,zamotané nohy v kolech…bilance,od kopřiv všude,zlomená opět klíční kost,drápance jako po SM večírku,nicméně tak jsem se v životě nenasmála,cák to se nešlo rozmotat

o důvod víc proč jezdit na silničce, na té se nikdo jen tak nevyseká

skončil jsem v sanitce, i nemocnicí jsem prošel, ale z kola jsem v podstatě neslez.

Bylo to na beskydtouru. V jendom sjezdu jsem předjížděl jednoho plašana na oranžovým cinelli. Když jsem byl na jeho úrovni, tak se rozhodl objet retardér po levý krajnici a já zkončil kotrmelcem ve stoce. O cca půl metru jsem minul sloupek, sedrel si předloktí i bok. Naštěstí jediné co prasklo byla helma. Sanita která byla za pelotonem mě naložila. Ovázali mi předloktí a bok. Vlivem endorfinů a adrenalílu jsem z ní vystoupil a místo dlouhé dojel krátkou. V cíli jsme obcházel všechna kola jako tigr v kleci a asi měl dotyčný velký štěstí, že byl jinde. Rány jsem si pak nechal vyčistit na úrozové pohotovosti v budějovické nemocnici. Zůstalo mi jen pár jizev na kyčli a odřený dual na zimáku.

Já jsem měl jen spíš příhodu, než vyloženě nehodu. Jel jsem podél řady aut, přes metr od nich. Nějaký blbec s autem se kolem mě prohnal a já v pudu sebezáchovy jsem se přiblížil na pár sekund řadě aut. V tu se najednou otevřely dveře auta, co stálo zadkem ke mě, a já se skoro vyhnul – zachytil jsem tak 1cm řidítek. Bylo z toho parádní salto a kupodivu zpátky na nohy. O SPD co teď mám jsem ani netušil, natož abych je měl. Na pravý ruce rozseklý ukazováček a levý zápěstí natažený, že jsem s prstama hýbal jen s velkýma obtížema. Chlap mě vzal k doktorovi, tam mě prst sešli a tím to skončilo. Byla velká klika, že jsem měl v tu chvíli prsty na brzdách a ne pod brzdama, jelikož pravá brzda byla na maděru a kdybych tam měl prsty, tak asi dopadly stejně. Musel jsem vyměnit pravou brzdu a nalomený představec. Jinak kolu nebylo nic. To kolo je stále funkční, ale je zaparkovaný na půdě u babičky poté, co jsem si pořídil krose se sekvenčním řazením.

Slyšel o tom, jak se dva cyklisti v mlze a ve tmě čelně srazili. Ani jeden světlo a jediný, co bylo na silnici v té tmě vidět, tak to byla bílá čára uprostřed.

Druhou nehodu ti jsem viděl osobně. Nějaká slečna „větrala vlasy“ a přilbu měla na řidítkách. Tou přilbou se chytla o blízký keřík a šla k zemi. Na pomoc jsem jí nespěchal, jelikož jí vzápětí poté, co tímto málem způsobila hromadný karambol, ji pomohli kamarádi.

sice se to nestalo mě, ale viděl jsem to na vlastní kukadla. Slečna, tak 17let ve skupince cca 5 bajkerů a bajkerek na cyklostezce. Jel jsem za nimi, nešlo předjet. Když tato skupinka objížděla (pomalu) dva za sebou jdoucí koně s jezdci tuto slečnu nenapadlo nic jiného než koníka plácnout přes zadek :) koník ji trefil docela hezky kopýtkem takže se složila. Výsledkem byl vyzařený dech, prasklá helma (asi od pádu) dle mne zlomená žebra (kopitko ji trefilo do trupu) a otevřená zlomenina lítkové kosti (jak k tomuhle přišla fakt nevím). Takže poučení – kobylky po zadečcích neplácat :)

Do nemocnice jsem se dopravil vždycky sám (2×) :)

Ale prý dneska na cyklostezce ve Zbraslavi to měla nějaká ženská s odvozem.

Jednou mi to lehce nevyšlo. Odnesla to helma a sedlo – kdyby bylo ok, tak si na rentgen dojedu po vlastní ose, takhle mě tam odvezl táta.

Nikdykrát :)

Jednou, bohužel nevím jak. Byl jsem chvíli v bezvědomí, mám okno. Jel jsem sám, široká lesní cesta, nic nebezpečného. Nejspíš jsem letěl přes, protože odřenej obličej hlavně vlevo, poškrábaný brýle na levým oku, přilba nad levým okem potlučená, roztržený levý obočí a nějaký oděrky po těle. Bylo to kousek od silnice a první si pamatuju, že mi někdo říká, že sanitka už je tady a že kolo mám schovaný nedaleko v jedný hospodě. V sanitce už jsem byl dobrej, v nemocnici mi udělali CT hlavy, zašili obočí a pustili domů.

Druhej den jsem volal do tý hospody, pán říká jasně, je tam, nakolik si ho cením, že by si představoval nějaký úschovný, asi tak 1000,–. Pro kolo jsem zajel s kámošem autem a prachy dal, byl to měsíc starý Giant Trance X2 :-))).

Jsou to 4 roky, dodnes jsem si nevzpomněl, jak se mi to stalo.