Jestli dobře rozumím výkladu Romana Mikluše nový občanský zákoník v podstatě ruší reklamace na kola (respektive řešení reklamace nechává na libovůli prodejce/dovozce/výrobce). Typický příklad bude prasklý rám, podle výše uvedeného výkladu bude mít reklamace prasklého rámu reálnou šanci na úspěšné vyřešení (výměnu) ve prospěch zákazníka jen prvních 6 měsíců po nákupu, později se bude jen těžko prokazovat, že vada byla na rámu už v okamžiku převzetí a nevznikla používáním..
Mýlím se?
Pokud se jedná o vadu vzniklou běžným používáním, tak tě stejně mohli poslat do zadele i za starého OZ. Většina zavedených značek si stejně na rámy bude držet záruku delší, třeba 5 let a tak se IMHO nic nemění.
Četl jsi ten článek?
Pokud ano, tahle pasáž Mění se nějak podmínky záruky?
Na to je trochu složitější odpovědět, ani odborníci v tom nejsou zajedno. Názor našich smluvních advokátů je, že podle nové úpravy bude možné ve lhůtě 24 měsíců úspěšně uplatnit právo pouze z vad, které zboží mělo již v okamžiku převzetí a jež se v této době projevily.
V čem se to tedy liší od současné praxe?
Nynější právní úprava koupě zboží v obchodě funguje na principu zákonné záruky – tedy umožňuje uplatnit práva z jakýchkoli vad, které se projevily v záruční době. Neřeší se, jestli věc měla tyto chyby již v okamžiku pořízení. Prostě se ukázaly, a pokud nebyly způsobeny například běžným opotřebením nebo jednáním kupujícího, bylo možné je úspěšně reklamovat.
přeci tvoje přesvědčení vyvrací?!
Článek jsem četl až poté.
IMHO je to jasný.
Nově tedy bude záruka platit pouze na skryté vady vzniklé při výrobě nebo vady materiálu a ty se musí projevit do půl roku a vada musela být už před prodejem.
Doposavad tedy platila záruka na všechny vady které se vyskytly v dvouleté lhůtě, avšak nebyly způsobeny běžným opotřebením.
Jenže stejně je na posouzení co je vada vzniklá běžným opotřebením.
Prasklá a prošlapaná podrážka boty je běžné opotřebení, prasklá hlava motoru nové Octavie je na výměnu v záruce,
prasklý rám na horském kole po roce a půl ježdění v terénu je dle mě běžné opotřebení.
Myslím že to stejně renomovaní výrobci řešit nebudou a dále budou měnit rámy kus za kus i po dvou letech.
Spíš by mě trápil ten prasklej blok motoru po roce u nového auta (nové si nikdy nekoupím, tak je to trápení jen teoretické). Nebo pokud si koupím ledničku, či jiný domácí spotřebič a ten po roce zdechne a jsem ze zákona nahranej. Zase ale i zde je možnost výrobce nabídnout delší záruku a tak budu pračku kupovat podle toho, zda budu mít jen půl roku a nebo dva na všechny vady.
Když tě ale s tím prasklým rámem výrobce po roce pošle do pr.., tak u soudu už neuspěješ, zatímco doposavad bys měl šanci na úspěch větší (pokud to neposoudí jako poškození běžné)
proc rozdilny pristup?
„prasklá hlava motoru nové Octavie je na výměnu v záruce,prasklý rám na horském kole po roce a půl ježdění v terénu je dle mě běžné opotřebení.“
Já bych právě na ty „renomované“ výrobce a jejich morálku a dobrou pověst moc nesázel. Česko je zanedbatelný trh a zákazníci si navíc nechávají ***** na hlavu neskutečným způsobem. Příkladem by mohi být třeba „renomovaní“ výrobci FMCG, kde spousta výrobků pod stejnou značkou má pro český trh jiné složení než třeba pro německý a zhusta jsou v Česku i dražší…
Nehledě na to, že posuzování reklamací bude v rukou českých managerů a ti budou % reklamací (a jejich výsledky) reportovat do svých headquarterů.
k tomu poslednímu – letos už nemáte šanci tohle reklamovat, už jsme toho posílali moc a dovozce to zamítá…
to je tak když překročíš daný % povolených reklamací. Při tom jak dneska nikdo nic netestuje pořádně se zmetky na trhu objevují čím dál častěji.
Mám trochu morální dilema.
Před cca dvěma týdny jsem poslal prasklý rám poštou (dobírkou) na reklamaci. Po týdnu mi přišel mail, že je reklamace přijata a nový rám bude zaslán koncem tohoto týdne, pak mi ale po dvou dnech přišla složenka k proplacení celkové částky za rám plus poštovné. Nějak jsem nepobral co to má znamenat a řekl jsem si, že počkám jestli rám dorazí. Dva dny nato mi z obchodu volali, že rám už je v lakovně a budou na něm jen trochu jiné polepy (tuším jaké), řekl jsem, že to není problém.
Mezi tím jsem koupil v místním servisu nový lepší rám za podstatně nižší cenu. Začínají se mi doma hromadit jeté komponenty, a tak z nich chci postavit zvlášť kolo pouze na dojíždění do práce na rámu, který přijde z reklamace.
V pátek mi přišel mail, že byla přes PPL zaslána zásilka, kterou mám uhradit při převzetí kurýrovi. Částka je stejná jako na složence, která přišla poštou, tedy včetně poštovného 160 Kč. Vzhledem k tomu, že byla reklamace uznána, řekl bych, že náklady za poštovné by mi měl obchod vrátit a hlavně mám možnost mít z místního servisu další lepší rám levněji. Z toho plyne, že pokud si nechám proplatit složenku a rám z reklamace nepřevezmu, budu mít lepší nový rám z místního servisu a ještě na tom vydělám. Je mi ale trochu blbý, že když mi bez problému uznali reklamaci a hned jí řešili, je takhle poslat do… Co s tím?
Snad by si měl mít koule na to, aby ses v takovém případě rozhodl sám.
kdyby obchod chtěl, může se bránit tím, že jsi nedodržel smluvený způsob reklamace; o peníze bys mohl zase přijít
No nevím, v obchodních podmínkách mají psáno:
V případě zjištění neodstranitelné vady zboží (na základě písemného posouzení autorizovaného servisního střediska, pokud si to vyžaduje povaha výrobku) bude toto zboží vyměněno za stejný kus, případně vrácena již zaplacená částka zpět.
A hlavně podle zákona, pokud je reklamace uznána, náleží náklady spojené s reklamací zákazníkovi. V mém případě tedy poštovné 160 Kč, ale kurýrovi mám zaplatit cenu rámu včetně poštovného.
Také nechápu, proč prostě neposlali rám rovnou zdarma a místo toho poslali nejprve složenku, kterou si musím nechat proplatit na poště a pak rám, který mám zaplatit.
bohužel NOZ je povětšinou jeden velký pr***r :(
Jak se to vezme, je v tom větší bordel než před tím a každý si ho víceméně mže vyložit jak chce …
Uvidíme na první případy „nezávislých“ soudů a jak si ho budou vykládat Mass-media …
Asi bys měl napřed přečíst občanský zákoník nejlépe „s komentářem“ a pak se zamyslet. Uvedenej článek je příliš povrchní „jedna bába povídala“.
Tak, my jsme na školení nového OZ ani po půlce dne nebyly vlastně schopni pochopit o co vlastně jde …
No vždyť, z uvedeného vyplývá, že ani pan Mikluš…
Proto jsem to vlákno založil, aby to někdo, kdo tomu rozumí, vysvětlil nepovrchně. Ty to asi nebudeš…
Když myslíš, nebudu ti nic nutit. Pro ostatní, já jsem si potřebné paragrafy přečetl.
Polopatě:
Rozpor v odborných kruzích způsobila formulace (tučně) v prvním a druhém odstavci. Zatímco jedni (patřím k nim) vidí rozdíl mezi slovy „projeví“ a „vyskytne-li se“ – dle kterých by logicky v prvním případě šlo o vadu do 6.měsíců „PROJEVENOU“ – čili považovanou za vadu na výrobku již koupeném, uplatňuje kupující právo z vady.
V ostatních případech do 24. měsíců uplatní právo z vady, která se „VYSKYTNE“, čili vznikne při užívání věci. Nikoli však nevhodným užíváním.
Viz občanský zákoník:
§ 2165 odst. 1:
„Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.“
§ 2161 odst. 2:
„Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí“.
Druhý tábor v podstatě tvrdí, že na formulaci nezáleží a spotřebitel bude muset uplatnit právo z vady jen do 6 měsíců, pak bude mít smůlu… To mě připadá přitažené za vlasy.
Všichni se shodují, že musí dojít k „úpravě“ paragrafu nebo k výkladu dle prvních rozhodnutí soudů…
Typicky české.
Ještě pro případné pochybovače úplné znění:
(ovšem zatímco původní OZ pochopil každý alespoň průměrně inteligentní člověk, nové znění vyžaduje „vyšší ufonskou“ školu…)
Nicméně nedbaje srozumitelnosti úředního jazyka, vyplývá mi z textu, že se v podstatě v tomto bodu (reklamace do dvou let) nic nezměnilo.
§ 2161
Jakost při převzetí
(1) Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,
takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,
nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,
byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,
(2) Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.
§ 2162
Připouští-li to povaha koupě, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby byly předvedeny její funkce.
§ 2163
U zuživatelné věci se vyznačí doba nejkratší trvanlivosti, popřípadě, u věci podléhající rychlé zkáze, doba, po kterou lze věc použít.
§ 2164
Má-li věc vadu, která nebrání užívat věc k určenému účelu, lze ji prodat jen za nižší cenu, než je obvyklá cena bezvadné věci. Prodávající kupujícího upozorní, že věc má vadu a o jakou vadu se jedná, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.
§ 2165
Práva z vadného plnění
(1) Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.
(2) Je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost.
§ 2166
(1) Požádá-li o to kupující, potvrdí mu prodávající v písemné formě, v jakém rozsahu a po jakou dobu trvají jeho povinnosti v případě vadného plnění. Prodávající má povinnosti z vadného plnění nejméně v takovém rozsahu, v jakém trvají povinnosti z vadného plnění výrobce. V potvrzení uvede i své jméno, sídlo a identifikující údaj, popřípadě i další údaje potřebné ke zjištění jeho totožnosti.
(2) Je-li to potřebné, vysvětlí prodávající v potvrzení srozumitelným způsobem obsah, rozsah, podmínky a dobu trvání své odpovědnosti i způsob, jakým lze uplatnit práva z ní plynoucí. V potvrzení prodávající zároveň uvede, že další práva kupujícího, která se ke koupi věci vážou, nejsou dotčena. Nesplnění těchto povinností není na újmu platnosti potvrzení.
(3) Nebrání-li tomu povaha věci, lze potvrzení podle odstavce 1 nahradit dokladem o zakoupení věci obsahujícím uvedené údaje.
§ 2167
Ustanovení § 2165 se nepoužije
ujednána,
opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo
§ 2168
Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání. To neplatí, pokud strany zkrátily tuto dobu na polovinu zákonné doby při koupi již použitého spotřebního zboží; ujednaly-li si zkrácení větší, platí za ujednanou polovina zákonné doby.
§ 2169
(1) Nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.
(2) Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.
(3) Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.
§ 2170
Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil.
No a konečně ucelený (právní)komentář, který ukazuje, že „problémy“ z různých článků mají ve skutečnosti opravdu právně zbastlený původ ve znění § 2165 odt.2 a § 2166.
Tak tady je jádro pudla! Viz též zdroj v odkazu:
