Zdravím. Sháním nějaké kolo, které bude sedět v prudkých stoupáních jak přibité a já nebudu muset ležet na řídítkách. Podle všeho by tak měla sedět trailová kola s velkým rozvorem kol. Jenže na tom kole musím k těm kopcům dojet a nechci platit za novou kazetu tisíce korun a tak potřebuji řazení 3×10. Taková kombinace se ale v současné době neprodává. Supy 2015 apod. ještě takhle stavěné byly ale vidle nebyla tak předkopnutá jako u nových XP 9×x modelů. Lze 1×11 (12) kombinaci předělat u toho typu kol na 3×10? Prostě moderní geometrie s tímto typem řazení.
Předělávka z 1x11 (12) na 3x10
182 nepřečtených-
-
Jestli si koupíš kolo s 1×12 tak hned ze začátku ho předělávat na 3×10 je hovadina. Napřed ojeď kazetu, která na něm bude z výroby, a pak teprve můžeš začít přemýšlet nad výměnou. No a jelikož si mezitím na 1×12 zvykneš, tak tenhle nápad hodíš za hlavu a problém vyřešen.
-
Na 1×12 si určitě nezvyknu. Kolo je pomalé, do kopce převod jak na 3×10 a extremne drahe komponenty. Do kopce nejlepe vychazi 2×11 s kombinaci 36/22 × 11–42(44 nebo 46).
MTBIKER doporučuje
Shimano Acera FC-M361 kliky, 3x8, 42/32/22T, čtyřhran, s krytem, černé
1 139 Kč
MOC 1 349 Kč -
-
A nebude jednodušší tam dát 27" kolo?
BTW slyšel jsi někdy o Gear calculatoru?
-
Myslel jsem jako přední kolo, pak se to nebude tak stavět na zadní :)
-
-
Jsi asi první člověk, co chce dělat něco takovýho.
Záleží na tom, jestli rám umožňuje montáž přesmykače.
Suma sumárum zamysli se nad sebou, najdi si kalkulačku převodů a třeba dojdeš k tomu, že to není třeba.
-
Nyni mam 3×9 na krosu 44/32/22 a 11–36. Dokonala kombinace. levne komponenty : kazeta 350 kc, retez 300, jen ta geometrie..
-
Jestli chceš ušetřit, nekupuj žádné kolo a posuň si sedlo dopředu.
Moderní geometrie se ti sice nebude převracet, ale presuneš více váhy na ruce, což mě na rovinkách vůbec nevyhovuje
-
No toho se bojím. Že bude kolo suprové ve stoupání ale než k tomu stoupání dojedu, budu desítky km trpět, protože se mi po asfaltové rovince blbě pojede. Takže když už něco, tak lepší bude HT než celopéro.
-
-
-
-
Záleží především na tom, jestli ten rám umožňuje montáž přesmykače. Úchyty na přímou montáž už se na rámy dávno nedávaj, a i průměr trubek se nedrží podle toho, aby tam seděl přesmykač. Takže jedině zkoumat individuálně… Nicméně někdy to jde, ženské jsem nedávno stavěl karbonové kolo s 2×10 a objímkový přesmykač tam šel namaskovat, jen se musela vyrobit nestandardní vložka do objímky.
-
Dyt kola s presmykacem se porad delaji, trojplacka v aliviu. Tam je porad uchyceni na ram ne? Prumer trubky problem bude, diky za upozorneni. Ale jak pak vedeni lanka? Na ramu musi byt na to uchyty ne? Z toho pohledu je asi lepsi koupit 2×11 a to bud nechat, nebo z toho udelat 3×10.
-
Kola s přesmykačem se sice pořád dělají, ale asi ne tak úplně trailová… ale tak třeba takové najdeš hodně štěstí.
-
Myslel jsem to tak, že to klasické uchycení přesmykače na rám pořád existuje.
-
V prvni řadě neni na dnešnich lepších kolech přesmykač a vic převodniků kam dát – nepočitá se s nima, neni na ně místo.
-
Jak není na ně místo? Jakože středová osa není tak dlouhá?
-
To ne, ale většinou se to jaksi zaplnilo okolo ní. Širší pláště, kratší zadní stavby na středovou mufnu napojené víc zeširoka, sedlové trubky s nekruhovým průřezem, s offsetem před střed a ohybem plus na fullech širší hlavní čep zadní stavby než mohl být s přesmykačem atd.
Na horský kolo to už prostě nepatří, konstrukce s tim nepočítá. S dnešníma kazetama 10–52z tam rozsah chybí fakt málokomu.
-
Jo ale kolik stojí nová 12s a kolik 9s příp 10s…Za jednu 12s si pořídím několik 9s. Je to o následných prachách na údržbu. Holt budu muset hledat tak 10 let staré modely…
-
Což moc nenajdeš protože covid ze skladů vysál i hodně zaprášený krabice. Když už náhodou něco jo, tak to asi bude mít dost dobrý důvod proč to nikdo roky nechce.
Navíc na 10 let starý kola nebude hlavní problém cena náhradních dílů ale jejich dávno ukončená výroba.
-
Použité samozřejmě..
-
V tom případě podtrhuju ty náhradní díly, doporučuju důkladně zvážit co kupuješ, co se tam má tendenci kazit a jak složitě to eventuálně půjde nahradit.
-
Jedine u celopera bych mel obavy o to zadni pruzeni. Ja mam 20 let stare kolo, kazety, retezy i placky dopredu sezenu. Radici packy se prodavaji taky. A neuznavam drsny styl jizdy, drancovani ve velkych rychlostech v terenu. Nepotrebuji na tom skakat apod. Proste mit kolo, na kterem se oproti krosu jezdi v terenu lepe, plynuleji.
-
„Proste mit kolo, na kterem se oproti krosu jezdi v terenu lepe, plynuleji.“
Popisuješ full. Mít celopéro neznamená, že na něm musíš neustále skákat třímetrové polety.
U fulla potřebuješ na zadní stavbě čas od času vyměnit ložiska, ty seženeš vždycky. No a spolu s vidlicí dělat servis tlumiče, kdy jednou za čas vyměníš těsnění (stejně jako v té vidlici) a opravné sady budou na trhu hodně, ale hodně dlouho… toho se fakt bát nemusíš.
-
No to právě nejsou. Například na vidlici na výše odkazovaném Scottu už moc dílů neni.
-
Těsnění se už na ni sehnat nedá? A alternativní těsnění není?
-
Tak tam se případně dá dát jiná vidlice ne? Na 20 let starém krosu jsem s vidlicí nikdy nic nepotřeboval řešit.
-
To je vcelku pochopitelné, tak nezbývá, než si tu 20 let starou vidlici přehodit na to nové kolo. Ta dá dalších 20 let…
-
-
-
-
Gravel
-
Lol
-
Celopevňák MTB
-
-
-
-
-
-
9sp. nic neřešilo. Za mě to byl nejhorší případ ze všech co se týká životnosti pohonu. Ze skvělé osmičky to byl obrovský propad a pak se to aspoň u mě jen zlepšovalo.
A teď jsem paradoxně u 12sp. na nejlepší výdrži, co jsem kdy u biku měl. A to dokonce i při velkém výkonu, který mi někdy přidává motor.
Ale těžko se to srovnává, protože teď voskuju (kdysi ne) a navíc motor to neovlivní jen negativně ohledně životnosti (negativně díky výkonu), ale i pozitivně (rovnoměrnější záběr).
Aktuálně 12sp. XT řetěz stále nevím jeho výdrž. Poslední mi vydržel 6tis. km a to byl vyměněn stále moc brzo (pořád chybělo cca 15% do 0,5% protažení při kontrole při sundání, ale už jsem ho tam stejně nevracel). Takže příště to bude 7tis. km+.
A samozřejmě to je pro včasnou výměnu a žádný problém na stávající kazetě se současným řetězem. SLX 12sp. kazeta až tak drahá není a na jedné mám aktuálně 10tis. km a vypadá, že vydrží opravdu ještě hodně dlouho.
-
Kolega u meridy sjel 12s kazetu po 1 tis. km udajne. Me 9s kazeta vydrzi 10t km. Taky to je i tom, co se jezdi a jakym stylem. Zasadne nejezdim vestoje.
-
Ono je to hlavně o nejčastěji používaných převodech. Jednoplacky nejvíce trpí dlouhodobým ježděním po rovině s nesprávně zvolenou velikostí převodníku – když 90% času někdo s 30z převodníkem střídá ty 2 pastorky 10 a 12z tak je samozřejmě opotřebí násobně rychleji, než kdyby jezdil v kopcích a většinu času se pohyboval v té větší polovině kazety, na vícero pastorcích které mají 3–5× více zubů.
-
-
-
Když to 1×12 bude Shimano, tak nejmenších 5 koleček kazety se prodává samostatně a stojí tak 200kč kus, řetěz na 1×12 vydrží dele než 10s řetěz. Proč se omezovat ve výběru proto ze sezení stojí o par stokorun víc a koupit kvůli tomu nějaký starý klima se kterým nebudeš spokojený, stará geometrie a podobně
-
V servisu mi rikali, ze tam chodi plno lidi, ci koupili jednoplacku s tim, ze se jim to nehodi a chteji dopredu presmykac. Tech prevodu tam je proste malo, po rovine na asfaltu jsem zvykly na 44/11, to na jednoplacce normalne nedostanu a pokud ano, nevyjedu nic do kopce…
-
Asi jiná liga, převod 44/11 je s normální kadencí na rychlost okolo 45–55km/h.
-
S normální kadencí ten převod nikdo nejezdil. Já ten převod jezdil po rovině taky, měl jsem strach že s přechodem na 1×12 mi budou těžké převody chybět a realita je taková, že nechybí. Zaprvé jsem si zvykl na trošku vyšší kadenci a reálně člověk přijde tak o jeden, max. jeden a půl nejtěžšího převodu, což s ohledem na kadenci, s jakou se ten převod 44/11 na 26" jezdil, znamená, že po chvilce zvykání ti ty chybějící převody chybět nebudou.
-
Ja jsem zvykly jezdit s nizsi kadenci. Vysokou tepovku dlouhodobe nedavam.
-
Vysoká kadence s vysokou tepovkou zase nemá tolik společného :-) Jo a kadence 80–90 není vysoká ale normální :-)
-
No kdyz někdo jezdí tour de France, tak ne. Ale do takového stavu není pro každého jednoduché se dopracovat. Třeba do kopce nemůžu jít na delší čas nad 60 cad/s. Když jsem to kdysi preháněl, tak jsem měl v kopci tep i nad 180. Jezdím dlouhé okruhy a jezdím to spíše silově s těžším převodem a malou kadencí, abych vydržel celou trasu.
-
Tak do ježdění tour de France mám opravdu daleko, po rovině a do kopce jezdím kadenci 85, v kopci tuhle kadenci držím dokud stačí převody, potom to jde taky samozřejmě dolů, tepy vím ze musím až na zlom kopce udržet pod 185 a s tím pracuju, jezdím teda jen mtb a trasy až na výjimky do 100km a 2500 výškových metru
-
Jak nemáš nohy zvyklé na normální (pro tebe vysokou) kadenci z rovinek, tak logicky to pak do kopce neutočíš. Začni na rovinkách a uvidíš jak si budeš zvykat. Chce to ale myslet na to, že pohyb nohy nekončí tlačením dolů ale že je musíš i tahat nahoru. Jak začneš nohy tahat (nadlehčovat) nahoru, zjistíš o kolik se ti najednou šlape lehčeji a o kolik snadnější je držet vyšší kadenci.
A to ti píšu jako někdo, kdo taky vozil 44/11 kde to jen šlo.
-
-
-
Jak píše Esi, kadence a tepovka spolu moc nesouvisí. Jestli ti s vyšší kadencí vyletí tepovka tak proto, protože na to tvoje nohy nejsou zvyklé a protože neumíš šlapat (nohy se ti pak přetlačují mezi sebou, roste zátěž a tedy i tep).
Stačí se na to soustředit a během pár jízd budeš na vyšší kadenci zvyklý. Jo a bavíme se o zvýšení kadence např. o 20–30%, to není nic drastického, není to dvojnásobek jak si dost lidí hned přestaví.
-
Přesně stačí jezdit po rovině při stejne rychlosti o jeden převod lehčí. Tělo si zvykne a kolena ti budou vděčná. Když jezdím sám tak po rovině převod 32/10 pouzivam výjimečně a chvíli, proste jet na fullu s 2,4” gumama po rovině dlouho 36km/h na to nemám výkonnost a na 30km/h tak těžký převod není potřeba
-
-
Spíš extrémně nízkou kadencí. Jinými slovy by se stačilo naučit šlapat.
S tepovkou to víceméně nesouvisí.
-
Asi tak. Na obou XC mám nejtěžší převod 36/11 a stačí to víc než bohatě…
-
-
-
Celý jeho problém s převodama je o tom, že neumí šlapat.
Easy as that.
-
Stačí se podívat, jak jezdil Froome (tocil jak vecernicek a steny jezdit neumel) a treba Joaquim a Rodriguez ktery jezdil silove a steny umel, jezdil s malou kadencí. A ani jednomu z nich asi nikdo do kadence nekecal. Prostě každému je pohodlnější jiný styl jízdy. Já bych to chtěl vidět, kolik těch, co tu prosazují ty vysoké kadence, by takhle jelo 150ti km trasu nebo i delší. Jasné, že když pojedu jen ten jeden kopec i nic jiného, tak si můžu dovolit jet jinak. Jenže musím k němu taky dojet a ještě se vrátit zpátky…
-
přesně tak, proto se říká, per tam velkou – nedej se
-
Cože to ten Froome neuměl jezdit?
Nějaký wallride, nebo co?
-
Strmá stoupání dlouho neuměl jezdit.
-
Jo, Frum byl mizerný cyklista, to ví každý.
-
-
-
Froome narozdíl od těch dvou vyhrál 4× Tour, jednou Giro atd…
Jezdím na bajku trasy i přes pět šest hodin, posledních cca 7 let výhradně na 1×11 (32×11–50) a převod 32×11 řadím opravdu jen výjimečně a prakticky jen ve sjezdech při MTB závodech.
Jsem zvyklý na kadenci cca 80 –95, ve stoupaních klidně i kolem 100. A nemám pocit, že by to byly vysoké kadence.
Každý asi máme o pojmu vysoká kadence jiné představy.
Převod 32×13–15 mi při pohodové kadenci stačí při dlouhých asfaltových přesunech na rychlosti kolem nebo těsně pod 30 km/h a to mi bohatě stačí.
Do přesmykače bych na MTB už nikdy nešel.
-
Každý to má jinak. Já do kopce neudýchám přes 60, na rovině nejezdím přes 70/s, protože se mi tak nejede příjemně. Když jezdím denně do práce, tak 36/12 a to jedu pod 30 kmh.
-
Tour de France je z tech tri zavodu z pohledu sklonů nejjednodušší. Tam jsou kopce hodně dlouhé se sklony 7–10. Vuelta má u rampy přes 25 i 30 procent. Proto mu tour sedela nejvice. Vueltu vyhral jednou a to jeste takovym zvlastnim zpusobem.
-
Jako 25 % stoupání si asi klidně jezdi s nízkou frekvencí, to asi nikoho urážet nebude… :)
-
-
-
No jenže „nízká“ kadence u Rodrigueze znamená okolo 80 místo 100+ rpm. Tobě to podle převodů vychazí zhruba na 50rpm a to je prostě málo.
-
-
-
-
Škoda, že zde již není Mistr Onuce.
Ten měl možná kdysi podobné názory, ale pak zjistil jak je vysoká frekvence slapani blahodárná na jeho zmrzacena kolena.
-
Co se stalo s mistrem, proč tu vlastně není?
-
Byl moc politicky.
-
Jako že mu to moc politicky myslelo? Já jsem nabyl dojmu, že mu to už v poslední době nemyslelo vůbec :)
-
Zkombinuj moc nemyslelo a daval politiku a vznikne onuce. Uz to byla hruza.
-
… že mu to už v poslední době nemyslelo vůbec :)
jako že mu to někdy myslelo?
-
:))
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Nedávno bylo na bazárku tohle : https://www.scottmtb.cz/…t-spark-940/ ale rozvor se mi zdál malý. To jsem zapinkal zdá se.
-
když koupíš o číslo větší velikost, bude mít větší rozvor :D
-
No tam ten rozdíl takový není. Mám treky 20ku do hor, 22ku na asfalt a 24 do obchodu (byla levná a jezdit se na tom v pohodě dá, jen do kopce jsou řidítka daleko) a mám dojem, že o číslo větší kolo má tak o 2 cm větší rozvor ale je to o prostředku rámu, zadní stavba stejná. Takže to není řešení.
-
-
-
-
-
-
Jak to stoupá do kopce je předevšim o poloze jezdce vůči ose zadního kola. Čim delší zadni stavba a čim vzpřimenější sedlový úhel, tim líp. Najdi si jak vypadají motorky na hillclimb.
-
No k tomu jsem taky dospěl, že instalaci extremne lehkych převodů na krosove kolo vysledku nedosahnu.
-
Tim toho nedosáhneš na žádnym kole, zvlášť v terénu. Extra lehký převod = zadní kolo velmi snadno proklouzne plus jedeš extra pomalu = nemáš skoro žádnou hybnost pro přejetí hrbolů apod.
-
-
Přesně tak, s rozvorem kola to vůbec nesouvisí.
Celé je to pouze o poloze těžiště soustavy (většinu dělá jezdec) vůči zadním kolu a to ovlivňuje:
- již zmíněná délka zadní stavby
- předozadní pozice sedla vůči středu (což ovlivňuje ten zmíněný velký sedlový úhel, vždy je jen otázka, jak moc je ochotný jezdec šlapat moc pod sebe a tedy moc cpát sedlo dopředu)
- a poslední vliv je výška středu (čím níže střed, tím lépe, ale zase je to kompromis se škrtáním pedály v terénu)
Velký rozvor je daný zejména:
- dnešními menšími hlavovými úhly (nijak nesouvisí s tím jak se to zvedá v prudkém výjezdu)
- dnes používanými krátkými představci (někde se ta délka posedu nahnat musí)
- a jediný bod, který má nějakou souvislost je ta předozadní pozice sedla: pokud chce jezdec sedlo extra vepředu (a šlapat hodně pod sebe), tak pak zase musí nahnat posed zvětšením rozvoru
-
No dalsí věc ohledně rozvoru je zatačení – dlouhý rozvory v malý rychlosti moc nezatačí.
-
Já měl za to, že s velkým rozvorem jde přední kolo hodně dopředu a tím pádem to těžiště taky posouvá dopředu. Takže hledat model, kde jde šlapací střed pod úroveň osy zadního kola, sedlovou trubku vzpřímenější, čímž se dostanu blíže k řidítkům a ta dlouhá zadní stavba je co? To jsou ty modele, kde končí sedlová trubka před šlapacím středem? Není to šlapání pod sebe méně efektivní? Poučky, jak vysoko a jak daleko má být sedlo, vedou k jinému výsledku, než to HT kola mají ale to je asi na normální ježdění. Každopádně díky za názor, že rozvor kol nemusím až tak moc řešit.
-
Jak posouvá přední kolo těžištšě dopředu? To posune pouze o hmotnost předního kola, která je vzhledem k hmotnosti soustavy jezdec + kolo téměř zanedbatelná. To je tak v řádu 10cm na rovozu posune těžiště soustavy o 1mm dopředu.
Šlapání příliš pod sebe je samozřejmě debilní, pak se s tím bude blbě jezdit po rovině a v mírných kopcích. Potřebný předozadní posun sedla vychází z proporcí každého. Nejvíce to ovlivňuje poměr délek stehenní a lýtkové kosti.
-
Při prudkém sjezdu mi to už ale pomůže více, abych neměl tendenci přepadnout. I když to můžu vyřešit spuštěním sedla. Jednou jsem sjížděl svah 35 procent a bez spuštění sedla bych se dolů dostal v kotrmelcích. Jinak trefná poznámka s tím, že reálný vliv na těžiště u většího rozvoru směrem dopředu je malý.
-
Tak sjezd je samozřejmě něco úplně jiného, tam moderní geo pomáhá hodně. Sedlo dole je pak v terénu dnes samozřejmostí, na to se vozí teleskop…
-
Fakt díky za to rozmluvení mi rozvoru, já koukal hlavně na to. Kolega koupil meridu big trail s rozvorem 120 a strasne to chválil, tak jsem myslel, že ten efekt v kopci je hlavně o tom. Do kopce v terénu je pak asi lepší hardtrail než celopéro ne?
-
V terénu je vždycky lepší celoodpružený – lepší trakce, zadní kolo méně snadno proklouzne.
-
Jaký máš názor na tyhle modele https://www.scottmtb.cz/…t-spark-940/ a https://superiorbikes.com/…e-black.html Tyhlety parametry jako zadní stavba, úhly apod. se většinou neuvádí, leda tak u těch extrémně drahých kol
-
Vzdyt to jsou normalni kola, ja myslel ze chces neco s moderni hore kopcom geo.
-
-
-
-
-
Výjezd nějakém jo rozbitém a prudkém terénu byl, je a bude o technice. Jak jsou poskládané převody je fakt okrajová záležitost spíš psychická než fyzická. Ať budeš mít kolo jaké chceš, těžiště soustavy ty-kolo bude někde zhruba v úrovni lopat pánevní kosti, možná trochu výš u břucháča jako jsem třeba já.
Dolekopcom pomůže posun těžiště (tedy prdelní oblasti) dozadu nad zadní kolo, proto byla vynalezena – pozor – teleskopická sedlovka.
Kdybych si neodpálil koleno, měl by u mě HT s teleskopem vždycky a zdaleka přednost před fullem bez teleskopu, pokud bychom se bavili o nějakém trail ježdění, resp. plynulosti a požitku z něho. Sundávání sedla manuálně dupe rám a otravuje až k vzteku.
-
-
Holenní
-
-
-
-
Jo ještě se dělají 2×10 i v karbonu,koupit a předělat na 2×11.Sice to nedává finančně moc smysl a jde to .
-
To prudké stoupání bude terén/silnice, a kolik %?
-
Terén 20–30 procent. Ale i na asfaltu mam u 25ky problem a musim na riditkach temer lezet.
-
30% v terénu? To myslíš vážně?
Jen takový rychlý příklad:
- 75kg jezdec
- 12kg kolo
- 30% stoupání po pěkném povrchu (v reálu to tedy bude daleko horší, protože to v terénu nebude už po pěkném povrchu)
- rychlost 8km/h (takové tak hraniční pro náročné výjezdy v terénu, nemusí to ale někdy ani stačit)
Potřebný výkon 588W. V reálu znatelně ještě více, protože horší povrch.
-
Viděl jsem típka na celopéru specialized, jak vyjížděl hrbolatou louku strmou jak prase a na tom kole seděl jak v křesle. Ok, nebylo to po kamenech ale i tak..
-
To jen nebylo dost prudké. Na klasice se k tomu v delších výjezdech dostat vůbec nedá (na to nemá nikdo dost výkonu). Ale dá se k tomu dostat v krákých pár metrů dlouhých úsecích, které nelze vyjet nabráním rychlosti před tím úsekem (nebo už na to nabrání rychlosti nestačí). Takže si to může vyzkoušet každý.
-
-
Tak 8 nejedu ani ve stoupáku 22–25 po asfaltu.
-
To je mi právě jasné. Já nejezdil 8km/h už ani ve 20% stoupání po asfaltu (na to ale hodně výkonní jezdci ještě mají, já dával tak 5–6km/h).
Proto mě zarazil ta kombinace 30% a terén, jak bys to na klasice chtěl jezdit…
-
-
Tak proč ne? A to nenapsal ve stupních :-)
-
Tve druhe jmeno je Standa Blabol, ne?
-
Anebo BF Klasik :-)
-
-
-
-
Staré Supy měly hlavně super dlouhou zadní stavbu, což je hlavní vliv pomáhají v extra prudkém stoupání (ale zase velké negativum v jiných situacích).
Dnešní kola s velkým rozvorem mohou některá klidně být v prudkém stoupání (stavění na zadní) i o dost horší než ten starý Sup. Takže koukat po gemetrie dle toho zmíněného výše (a rozhodně ne dle rozvoru).
S superprudkých stoupání je stejně lepší řešit tahle:
- vhodný tvar sedla na kterém se dá dobře sedět i při větším posunu dopředu
- délka zadní stavby v rozumných mezích (rozhodně nebrat příliš dlouhou jen pro zlepšení téhle jedné situace a zhoršení více jiných situací)
- o něco větší sedlový úhel s možností sedlo mít o něco více vepředu (zase to nepřehánět, protože pak šlapeš na rovině, v mírných kopcích zcela nesmyslně příliš pod sebe, proto ten první bod, kdy se posuneš jen v tom extra prudkém výjezdu)
- střed co nejníže jsi schopný akceptovat aniž bys měl problémy s přilišným škrtáním o zem/překážky. Tohle přináší výhody i v jiných situacích než jen v extra prudkém výjezdu
A pak to stejně má svoje limity. Jakmile je kopec dostatečně prudký, tak to prostě v sedě jet nejde, pokud to má být kolo na kterém se dá jezdit i mimo prudké kopce včetně roviny.
V rámci toho, že už více let zkouším superprudké výjezdy na ebiku (takže nejsem limitovaný svojí fyzičkou a můžu zkoušet věci typu 30%+), tak o tom ladění do výjezdu trochu něco vím.
A ani pro takový extrém cíleně nevozím sedlo přehnaně vepředu, protože to stejně v extrému nic nezachrání a musíš se nakonec vždy postavit (u ebiku s totožnou geo jako klasika je to navíc o něco později, protože hmotnost baterky a motoru je umístěná na dobrém místě a situaci mírně zlepšuje) a tam to začíná být obtížné umět udržet přesnou pozici mezi zabráněním zvedání na přední a nezahrabáním.
-
Ve kterých situacich je dlouhá zadní stavba negativem? Co tenhle model https://superiorbikes.com/…e-black.html
-
Všude v terénu mimo ta prudká stoupání:
- je to neobratné (větší vliv než samotný velký rozvor, který to ale také ještě zvětšuje)
- jde to blbě na zadní
-
Na zadní stavět nepotřebuji a technickou jízdu taky nepotřebuji. Je mi jasné, že při jízdě, kde se hodně zatáčí, v úzkém terénu, se to pak hůře ovládá.
-
Tak na zadní…, přes obrubník nebo kládu na cestě to občas přehodit potřebuješ.
-
-
-
LOL jdu si pro popcorn :D
-
Je dobrej, není sezóna a takhle potrolit, to se cení :)))
-
jj pere tam velkou :D
-
Pere tam víc, než velkou :))
-
Tam mám velkou pořad, jen občas když čekám kopcovitý víkend tak tam naperu menší velkou, jen kvůli tomu musím sundat kliky a dat kratší řetěz :-)
-
-
-
Tak jako zas moc originalni teda neni. Spis mne udivuje kolik lidi se chytlo a krmi a krmi ….. :)
-
-
-
A ještě k převodům. Pro opravdu extrémy to vůbec převody nezachrání. Super lehký převod je skvělý pro udržení rozumné kadence v dlouhém prudším výjezdu po slušném povrchu.
Jakmile je to nějaký trochu extrém v terénu, tak podmínkou šance to vyjet, tak je určitá rychlost. Takže stejně naopak ten superlehký převod použít ani nemůžeš.
-
No to je taky fakt, že pro zdolání překážky ve stoupáku nemůžu jet moc pomalu.
-
Nejde jen o překážky, ale i o rovnoměrnost, abys nezahrabal.
-
Takže snaha o něco lehčího než 22/36, co používám teď, už je víceméně zbytečná?
-
Ano
Ackoli byl tu jeden magor, ktery si rozjebal kolena a pak vozil 22/50 nebo kolik… ale uz nepsal, jestli mel vzadu stabilizacni kolecka nebo ne.
-
Tak 22/50 už je brutal. To by neutočil ani večerníček.
-
Jestli si ale dobře pamatuju, tak on tohle používal snad většinou na asfaltovych vyjezdech několik km dlouhých.
-
To nevim, ale nedivil bych se tomu. V terenu pres koreny tohle nikdo nemuze ustat :) na asfaltu verim ze jo.
-
Měli bychom jej vyvolat.
Mistře Onuce!!! Ozvěte se nám!
Děkuji
-
Neblbni, jeste se ti to povede!
-
-
-
-
-
Já mám 22/42 a uvažuju i o lehčím. Ale jsem tlustej a podle povrchu to řadím klidně na 10% sklonu, víc než 15 % už je docela problém i s tím.
-
Já 22/42 nemám, ale občas by se mi hodilo :)
-
Tak vaha dela hodne. Ja do sklonu 15 procent po asfaltu na 22/36 ani nemam pocit, ze jedu do kopce. Ale mam 73 kilo.
-
No tak při tohle převodu a sklonu na asfaltu se nedivím ze nemáš pocit ze jedes do kopce :-) a to mám o 20kg víc než ty
-
Váha není směroplatná, směroplatný je věk a průdušky.
-
Tak proto, tak už vim, jsem ještě v podstatě junior :-), k vrcholové formě už mi chybí jen astma v lékařské dokumentaci :-)
-
No mám lehkou obstrukci (neudýchám to) a po 55 ty síly fakt rychle ubývají:-)
-
-
-
-
Jo to dělá, před pár lety jsem měl 95 kg, ale loni jsem měl úraz a v létě nezhubnul co přes zimu obvykle přiberu, takže jsem na 107 kg.
-
takze nechces slapat rychlejc ( kadence), ale na 15procentech se 73kilama jezdis 22/36 ( coz je teda brutal lakatoš) …hm, tady neco nehraje.
-
Já nepsal že tak normálně jezdím ale jak se za těchto podmínek jede.
-
A nestalo by za to se zamyslet nad prevodama ktery jezdis normalne?
-
Vim, co normalne pouzivam, proto nechci od 3×10 upustit, max 2×11 s kombinací 38/24 a vzadu 11/42.
-
A 22/36 jsem uz ve stoupani v terenu pres 20 procent pouzil.
-
nojo, pouzil, tak to na tom kole urcite musi byt :)
Kdybys nebyl tak tvrdohlavej, mel bys to jednodussi.
Mimochodem 24/42 nutne musis mit a ze nejrychlejsi mas jen 38/11 ti nevadi? hmmm
-
Neumis cist. 22/36 tam je, protože ho v některých situacích používám. Na rychlost mám 44/11. Psal jsem, že kdybych už měl z trojplacky slevit, tak bych šel do dvojplacky 38/24 a 11/42, protoze ta oproti 1/12 bude jak rychlejší, tak bude mít do kopce ještě lehčí převod. Příp 40/24, 42/26, prostě max. možný rozdíl u těch předních placek, aby byl rozsah převodů maximální. Nevím, jakou max. diferenci a jaké talíře se dělají.. S jednoplackou se nikdy nedostanu na takový rozsah jak s dvojplackou a trojplackou, proto mi je k nicemu. A na začátku jsem taky psal, že mi víceméně současné převody 3×9 vyhovují a že jediným problémem je ta geometrie, protože se mi zvedá předek a musím na řidítkách ležet, příp prokluzuje zadek.
-
2×11 bývá určeno pouze pro rozdíl převodníků 10z, nevim jak bude fungovat s rozdílem 14z. Přesmykač jde dát z 10s, tam problém nebude, spíš jak to pobere přehazka.
-
Když mohl být 14 zubů rozdíl zde https://superiorbikes.com/…ite-team-red, tak proč by nemohlo být na kazetě 11s?
-
Pletes hrusky s jabkama
-
Děla se na 2×11 vůbec menší převodník než 26z? Normálně ty kliky jsou 36/26 ne?
-
Ne, normálně jsou 38/28, 36/26 a 34/24.
-
Shimano ofiko ne, ale jde to bastlit od jiných výrobců s 10sp smykem, ale pak zase nemusí vyjít rozsah :D
-
Koukám do specifikace a vidím i 34–24, ale jen boost verze, nějak to Shimano postupně redukuje.
-
Dělá, Shimano to má v nabídce.
-
-
-
Pokud je vepředu rozdíl 14z, tak se dozadu dávala kazeta 11–36. Ke kazetě 11–42 patří na převodnících rozdíl 10z. Ono si můžeš namyslet leccos, ale pak narazíš na dostupnost klik a přesmykačů pro požadovaný počet zubů a rychlostí a k tomu přehazovačku co zvládne požadovaný max pastorek i celkový rozsah napínání.
Větší rozsah než 1×12 mají tyhle kombinace, které jsou dle specifikace, takže by měla být celkem záruka, že to bude rozumně fungovat.
- 2×12 … 36–26 × 10–45 … 623 % (XT, SLX)
- 3×10 … 40–30–22 × 11–36 … 595 % (Deore, no series kliky).
- 2×11 … 46–32 nebo 36–22 × 11–45 … 588 % nebo 669 % (Cues)
Dřív mělo Shimano i 3×11 40–30–22 × 11–40, ale tam už ze specifikace zmizely kliky a přesmykač, takže to už nespíš nebude dostupné.
Samozřejmě můžeš různě bastlit a kombinovat co k sobě úplně nepatří, ale pak to nemusí chodit úplně dobře.
-
To napinani nebude problem. Ten by byl u maleho vepredu a malych vzadu – proveseni retezu a u velkeho vepredu a velkeho vzadu – retez bude kratky. Tyhlety kombinace se ale normalne nepouzivaji… Ja presel z 48/36/26 + 11/32 na 44/32/22 + 11/36 a jezdi to bez problemu. Pokud pri 2×10 dokazal presmykac skocit o 14 zubu, tak to stejny typ presmykace vyskoci i pri 11s vzadu. A u shimana kompatibilita placek zachovana byva. Kdyz jsou stejne roztece.
-
Velká – velká musí jít zařadit, jinak se dřív nebo později spleteš a urveš to. A na 2× se to i reálně jezdí.
A když na pohonu 36–26 × 11–42 vyměníš kliky třeba za 38–24, tak kromě toho, že na kombinaci malá malá to nenapne řetěz, tam jsou další aspekty, kvůli kterým přehazovačka může hůř řadit. Těch souvislostí je tam víc, než se na první pohled může zdát.
-
Napr b screw setup…
-
-
U 2×10 jezdím při velké vpředu celou kazetu 10 let a nikdy nebyl problem
-
-
-
jezdim 2×11 40/26 na kazete 10–42 a funguje to. Resp nefungujou dobre nejmensi kvalty na kazete na malym prevodniku, ale ty nemaji smysl.
-
A daji se takove placky do dvojprevodniku jeste koupit?
-
ano
-
Musis googlit a sbastlit se da vsechno, jestli to bude fungovat bude otazka.
A mimochodem, proc narazim furt na ty „okrajovy“ stavy ktery se sverepe snazis vykrejt. Kolikrat jsem za poslednich 500km radil 26×42 si muzes tipnout :) a kudy jezdim je videt z mejch vyjizdek.
-
Tak jo no, cetnost vyuziti toho nejlehciho nebude velka ale obcas potreba je. Hlavne v situaci, kdy se ve stoupaku nechtene zastavis. V prudkem kopci a k tomu v terenu to pak nejde na tezsim prevodu uz rozjet. Predtim jsem mel 26/32 nejlehci a nedalo se.
-
Trochu budu oponovat :-)
Někdy mám pocit že by mi stačily jen dva převody – nejlehčí, a nejtěžší (ať už jsou jakékoliv) :-)
-
-
-
Tak tahle kombinace už je relevantní náhrada za 3×10.
-
No a já ti do toho zase hodim vidle! :-)
Podle mě je 2× něco spojení nevýhod z obou světů (1× něco, 3× něco). Musíš mít řazení, presmyk, což je stejné jako u toho 3×. No a nemáš takový rozsah jako má 3×.
-
Je méně kombinací ale s 40/26 vepredu a 10/42 min. a max. zustava.
-
A když už vozit 3×, tak bych ovšem velkou pilu chtěl aspoň 44 :-)
-
MTB přesmykač na 44z seženeš těžko:-) Než jsem přešel na tlustosilnici (40mm), tak jsem měl na MTB kombinaci 42/28 × 11–42 a to jsem fakt dlouho pátral z čeho to ubastlit:-) 14z rozdíl na přesmyku není problém, víc už by asi nefungovalo.
-
42kovej presmykac mi fungoval celkem bez problemu na 44/29
-
Přesmyky od sramu zvládají rozdíl 16z. Na štěrkáču vozím kliky 28–44 a kazetu 11–34 10s. Funguje to super a v kopcích si lebedím:-)
-
To zvládá i Shimano, mám na starém HT 2×10 38/22 a řadí to normálně, 1×12 je do terénu samozřejmě úplně jiný vesmír a už bych do terénu 2×něco nechtěl
-
Jsem staromilec, ale 1×12 mi vyhovuje. Vozím převodník 30z, kazetu 10–51. Pneu 2,4. Na přejezdech jedu i přes 30 km/h. Lehký převod je fajn. Mít jen jedno kolo, tak zůstanu na 2×10. Desítka od shimana je blbuvzdorná a levná.
-
Je to tak, 2×10 je super, vše XT za hubičku, jen bych potřeboval převodník 21z…
-
21z převodníky se v minulosti daly sehnat. Dnes možná Gerhardt.
-
Gebhardt by uměl hliníkový, akorát mám trochu obavu z výdrže, přeci jen je to už hodně malý převodník.
-
tady 20z a 21z na čtvercovou 64 BCD rozteč, ocel
https://amtber.com/…s/chainrings
I když u toho 20z bych se bál, že už řetěz bude chodit po šroubech, Gebhardt na tuhle rozteč dělá nejmenší 21z
-
-
-
měl jsem to stejně a 38/22 mi fungovalo v pohodě. Ale po vyzkoušení 1×12 bych už zpátky nešel. Když to srovnám z 3×9 tak 1×12 (36z) nemá tak těžký převod (který stejně jen zařadíš jen z kopce a alespoň jsem se naučil šlapat). Stejně je to spíš o plášti, lehčí převod už by mi v terénu prokluzoval a na pevném povrchu mi ten z 1×12 stačí. Chce to vyzkoušet.
-
Je to tak. U 1×12 to chce umět vybrat převodník. Mi stačí 30. Na asfaltu se nehoním a v terénu jsem rád za lehké převody. Vozil jsem 34 a taky to šlo. Jen v Beskydech byly nohy dříve hotové. Jeden kopec výšlapu kdejak, ale na více raději šmrdlám vyšší kadence. Chápu že spousta výletníků na 1×12 brblá. Na vyjížďkách kolem vody vídám lidi s převody 44×11, 48×11. Prostě to nejtěžší co mají. Jezdí tak i na E kolech. Pár let jsem dělal na servise a vyslechl si hromadu příběhů o rychlých převodech :-)
-
Jojo. My jsme kdysi v dětství soutěžili kdo vyjede nějaký kopec na těžší převod :-)
-
-
-
-
-
Může dát trekový přesmyk i kliky 44–32–24 nebo klidně i 48–36–26
-
-
Se drziš moc při zemi Pogi měl na časovku 63 :-)
-
Já chtěl původně napsat 50, ale uvědomil jsem si že to je už pro mnohé zde příliš radikální :-)
-
Taky ho to unavilo tak, že ani na olympiádu nejede, žabař… ;)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Jiné kolo nesháním kvůli převodům, ty mám nyní ideální ale jen kvůli rámu toho kola.
-
Tak si akorát posuň sedlo dopředu, případně, tam nahoď sedlovku s offsetem ale otocenou naopak, a dopředu hoď nějaký dlouhý představec, případně tam prdni ještě rohy :-)
-
Já bych tam dal triatlonovy nástavce :-)
-
Náhodou! To není vůbec špatný nápad!
Podle toho co píše, tak se docela hodně přesunuje po asfaltu, potřebuje i těžší převody, takže až pofici těch 40+, tak se mu lepší aero rozhodně bude hodit!
:-)
-
-
-
co máš aktuálně za rám, aby to ve výsledku nebylo s tou stoupavostí horší :D
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Hele, kdysi jsem měl takový referenční kopec, který jsem já a kamarádi vždycky tlačili.
No a pak se mi dvakrát stalo že jsem jej vyjel. A oba úspěšné pokusy byly úplně opačně.
Jednou klasicky co nejrychleji, ale to jsem teda nahoře byl hodně „udychany“.
Podruhé schválně co nejpomaleji a téměř až „trialove“. A to jsem se ani moc nezadychal, ale zase to trvalo snad trojnásobek doby než ten rychlý pokus.
-
-
Já taky chci i na příštím kole přesmykač, ten problém má řešení, rámy pro přesmykač, i relativně moderní, existují. Ale kola osazená jako 3×10 se prakticky neprodávají a do 3×9 nebo 3×8 bych dneska nešel, to je dneska už fakt lowend. A při předělávce 2×10, 2×11, 1×11 nebo dokonce 1×12 by se toho muselo vyměnit docela hodně, takže bych uvažoval spíš poskládat si to sám nebo o zakázkové stavbě. Bohužel některé použitelné rámy samostatně nejde koupit.
Něco na toto téma zde
-
Jsou i objímky, jako https://www.kupkolo.cz/…kace_z98945/ (mám aktuálně na svým kole, po nucené výměně rámu, a nový byl bez uchycení pro přesmykač)
-
MTB přesmykače se normálně dělají s objímkou, takže tohle vůbec nepotřebuješ. Ale jde o to, že MTB rámy co s přesmykačem nepočítají mají sedlovou trubku nevhodného průřezu, průměru, pod nevhodným úhlem, směřující před střed, takže přesmykač vůbec nejde nasadit nebo umístit do polohy aby dobře fungoval.
-
Hele, a co ještě takové to řešení jaxe to přidelava přímo na střed? To by minimálně u ht mělo vždycky fungovat ne?
I když teda. Já jsem rád, že presmykace zmizely :-)
-
jedine pokud zavitovej stred, a to jeste tam pravdepodobne bude muset bejt bokem dira na ustavujici sroub, jinak to neutahnes ve spravnym uhlu. Cili blbost proste.
-
Jestli myslíš tohle https://www.koloshop.cz/…late-/120427 , tak to se v tom mém vlákně taky zmínilo a to se chytá pod misku a jedním šroubem k rámu, takže ten rám na to musí být specificky připravený.
-
Jo! Etype jsem myslel. Dík
-
-
-
-
-
-
Díky za tip.
-
10 let jsem jezdil na 3×10 a teď jezdím na 1×12 vydrž je potřeba si zvknout mě 1×12 bohatě stačí, ale dost záleží na jaké máš kliky
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
