Terén

Nechci ti doho kecat, neznám lokalitu, kde by byla silnice a hned navazoval terén. Většinou nejvíc (v km) najedu po něčem mezi silnicí a terénem (polňačky, zpevněné cesty, štěrkovky, atd…)

Terén mi začíná 50 m od baráku, takže není problém během třeba 60 km vyjížďky ujet po asfaltu jen 100 m.

Prvního horáka jsem pořídil asi v r.95, celopevňák Amulet, ještě s klasickýma brzdama…na tom všechno bolelo 8o). Tréninkový okruh v lese mi začíná 800m od domu,ale hory mám cca 35km. Když jedu na hory, najedu 75–120km a kolo potom čistím skoro vždy. Snažím se jezdit v každém počasí, vyjímka je déšť.

Nejblíže do lesa to mám zhruba 200 metrů od bydliště. Další 2 dobrý lesy jsou asi o 2km dál, kam nejvíce jezdím. Už jste někdy v lese narazili na nějakou cestu, které se dnes raději vyhýbáte?

V terénu jsem začínal už s pomocnými kolečky, když jsem jezdil po zahradě a v přilehlém lesíku, pak to byl bajk, další bajk, od šestnácti trochu jsem začal jezdit pravidelně a přechodně po zpevněných cestách a asfaltu, pak jsem začal jezdit orienťáky na bajku, byl z toho závodní bajk a první mtb závody – Trans Brdy (řekl jsem, že poprvé a naposled, ale 10 minut po dojezdu mi bylo jasné, že bez závodů to nepůjde, a začal jsem sbírat bedny v juniorech všude možně). Na mtb jsem seděl denně, bláto nebláto, zima nezima. Začalo to odcházet, pořád nové pláště, lanka, špalky, řetězy, špinavé a děravé hadry. Předloni už to nešlo jinak, začal jsem k tomu občas na silničce, pak už to bylo 50:50, no a teď na bajku jen závodím a tak 5× do roka se k tomu projedu, jinak všechno na silnici včetně většiny závodů. Musím říct, že je to vyšší level a baví mě to skoro víc. Na bajku se rád svezu, ale do bahna se mi nechce (na závodech si ho užiju tuny a stojí to pořád dost peněz), takže mimo závody jsem se byl letos byl 4× projet :(

Koukám jsi od Jablonce…tak to máš krásné hory/terény na dosah. Já jezdím do Děčína, podle fota z profilu je to tam podobné jako u vás – nádhera. Jizerky taky kousek..co víc si přát…8o))

První kolo do terénu byl Favorit na cyklokrosových galuskách, první skutečný MTB byl Anlen Impulse v roce 1991.

Do terénu to mám pár stovek metrů, po 5 km jsem nad 700 m. n m., po 15 km můžu překročit ticícovku.

Jezdím i ve sněhu (rád), v blátě jezdím nerad, to raději vyhledávám zpevněný povrch (mytí kola mne nebaví).

První opravdu terénní kolo byl Pionýr (snad od Velamosu?), namontoval jsem na něj řidítka s hrazdou z motorky jako skoro všichni kluci od nás. To bylo někdy kolem roku 1975. Pak dlouho Favorit, na kterým jsme jezdili všude možně, teď už mám konečně jak silničku na dojíždění do práce, tak horáka.

minule roky som skoro stale na mtb, ale tento rok ako stale prsi, tak ma uz nebavi stale cistit bike, takze vyhrava ziletka…

ale hlavne je to o nalade…niekedy sa mi nechce ist do terenu 2 tyzdne, inokedy zase som v terene kazdy den…to je vyhoda mat 2 biky :)

Ja mám síce MTB, ale jazdím už asi 14 rokov len po cestách. Jazda v teréne ma vôbec nechytila a to z nasledujúcich dôvodov :

• bike sa zamaže alebo zapráši a nechcelo sa mi ho stále umývať.
• mám hardtail a preto ma aj pri nenáročnom teréne poriadne vytriaslo…a to ja nemusím
• v teréne nedosiahnem takú rýchlosť ako na asfalte a aj keď somnatrafil na rovný úsek, väčšinou bol krátky
• radšej bikujem v civilizácii a nie kdesi v lese na samote
• aj komponenty odchádzali častejšie než pri jazde na asfalte
• atď ;-))

Prvni kolo bylo Olpran, celopevnak, co bylo na nem dobre..ze bylo hezke barevne. Poridil jsem si ho po navratu ze zahranici, kde jsem pribral 20kg a rozhodl se neco se sebou udelat. Pri prvnim vyjezdu do kopce jsem malem zdechnul, kolo proklel a sobe vynadal do kretenu. Pak jsem se ale rozjel dolekopcom… Od te doby jezdim porad.

Kolo meju sporadicky, protoze urcitou vrstvu blata povazuju za dobrou ochranu pred ruznymi parazitickymi vlivy, navic pri korenistem trailu blato samo opada.

Taky vám připadá, že v terénu přibývá stále více takovýchto cest. Viz obrázek. A jak je zvládáte? Snažíte se je objet nebo je vám bláto ukradený.

A co říkáte na to naše český počasí. Rok co rok je to čím dál horší. Nejvíc jsem toho tenhle rok najezdil zkraje léta a v létě a potom ještě trochu v srpnu, ale tady v severních Čechách teď dost často prší a navíc se začíná brutálně ochlazovat. Jak je tam u vás, jezdíte ještě, pokud teda nejezdíte celoročně i v zimě.

Když nepočítám jízdu na kole Sobi, tak poprvé jse vjel do terénu na kole Velamos ATB někdy v roce 1991. během dvou let na něm odešlo prakticky vše. Pak jsem usoudil, že jako student to MTB asi neutáhnu tak jsem s vrátil na silnici. ALe volání terénu jsem opět podlehl v roce 1997 koupi Reta Hotrock, který mám po různých obměnách dodnes, sice už jen jako záložní stroj, ale mám.

Do terénu (mimo silnice) jsem jezdil už od 10 let, tehdy na zimáku s CX galuskama. Potom tak cca 1975 přijela k nám na chatu babička na dámském kole z r.1920 auž ho tam nechala. To kolo mělo krásný bílý balonový pláště, odpružený sedlo, takže sjezdy polesní cestičkách a přes kořeny byl ten správnej masakr. Později jsem se dozvěděl, že z podobných kol vlastně stvořily pánové GF, TR a spol. vlastně první MTB.

První pravej BIKE jsem měl až v r. 1998, první pořádnej až 2007.

Je tohle už terén, nebo lesní cesta?