Vzduchova vidla stlacena na doraz

64 nepřečtených
  • martt

    Citujem milana z ineho threadu:

    Na měření časopisů je zcela patrné, že hodnota dorazu je u nich dosažena těsně nad 130 kg, dále ostrý zlom již ukazuje, že pracuje onen pryžový kužel na kompresním trnu jako doraz, nikoliv sloupec vzduchu, z křivky jasně vyplývá tohle chování a tak detailně, protože pryžový doraz a doraz tvořený tlakem vzduchu má zcela jiný průběh a nikdy se takhle ostře nelomí.

    Tento bod ma zaujal. V praxi je celkom casty pripad, ze vidla dostava celkom zabrat. Tu zmerane charakteristiky koncievaju okolo 100 kg. Ked som skusal s vahou sa do nej trochu dynamickejsie opriet rukami, asi tak ako na bicykli, tak som v pohode chodil za doraz (125kg) a to nejazdim nijak agresivne, skor tak velmi rekreacne.

    Ak by isla vidla cisto na vzduchovy doraz, tak by v jej vzduchovej komore prebiehal adiabaticky dej. Alebo skor polytropicky, ten sa ale neda tak lahko namodelovat.

    Pre uplne realnu vidlu len s vzduchovym pruzenim s priemerom piestika 2 cm, tlakom v nestlacenom stave 10 atm, dlzkou chodu 100mm, dlzkou vzduchovej komory 130mm, naplnenu dvojatomovym plynom musi potom platit charakteristika v prilohe.

    Nameral niekto kto ma dost kil takuto charakteristiku?

    0 0
    •  
      Obsah tohoto příspěvku je blokován.
      0 0
    • martt  

      Este by ma zaujimalo kolko je vzdialenost medzi piestom a stuplom na vrchu Vasej vidle. Ja som to nikdy cielene nemeral, ale u skarebu je to tak 4–5 cm.

      V prilohe je vypocet za rovnakych podmienok ako predtym ale pre dlzku komory 13, 14 a 15 cm´. Teda pre vzdialenost piestu od vrchnaku s ventilom 3, 4 a 5 cm.

      0 0
    • visby  

      aky ma zmysel toto riesit?

      0 0
    • kudlanka32  

      no ja sem si chtel spocitat chovani plynu v zadnim tlumici RP23 a skoncil jsem na tom ze neznam tlak v negativni komore – bude to pravdepodobne nejaky zlomek okamziteho tlaku v hlavni ale kolik – to je ve hvezdach, navic je to dost vysoky tlak uz v nestlacenem stavu –1MPa tak bych musel pouzit 8-mi konstantovou B-W-R rovnici aby to melo nejaky vyznam :( Mozna by se dal zpocitat ze znameho zatizeni kola a ponoru zadni stavby – pravdepodobne s velkou chybou (staci izotermni dej – nebo adiabaticky – kolik je prostup tepla z tlumice ven ?? :) a musel bych verit svymu vypoctu :-/

      chtel jsem zjistit je-li rozdil mezi vzduchem a dusikem (necekam zadny) popr jaka by byla progresivita treba s He(ceka se nizsi). Ale nema to moc vyznam pac helium by asi stejne rychle z tlumaku uteklo.....

      0 0
      • martt  

        pokial je tam viac komor o ktorych nevieme ako sa spravaju, tak je to dost neriesitelne.

        Ten moj modelovy pripad je ale riesitelny lahko. Inac som spravil taky testik, co moze hocikto zopakovat, ze som sa s pripojenou pumpou trocha oprel do vidlice nafukanej na 10 atm a este som zdaleka nebol na doraze a uz to vybehlo na 30 atm, tam mi konci manometer :-)

        Podla mna v realnej prevadzke je to prakticky adiabaticky dej kedze vidla sa stlaca a roztahuje niekolkokrat za sekundu. Ine by bolo ak by si ju stlacil, drzal stlacenu a cakal kym ochladne a potom roztiahol a cakal zase kym sa otepli.

        Uplne realne sa taky dej vola polytropicky cs.wikipedia.or­g/wiki/Polytro­pick%C3%BD_d%C4­%9Bj

        Ako alternativny plyn by mohlo byt zaujimave nieco s velkymi molekulami (nap. Argon). Do pneumatik auta sa cosi take dava (pneumix) a vraj to unika menej.

        0 0
        • kudlanka32  

          no s tim dejem je to otazka – zas ten tlumic je hlinikovej a fouka kolem nej vzduch a je tenkostennej, v zime to bude jinak nez v letek…aby ta chyba zanesena touhle aproximaci nebyla stejna jako ty rozdily mezi plyny…

          …na druhou stranu je zase fakt ze se to da nasimulovat s myslenkovym tlumicem bez negativky…jenze jakyho tlaku se tam dosahne pri maximalnim stlaceni… Kolik muze byt tlak v negativce RP23 – max stejny jako v pozitivni – to je ten „stuck down“ kdyz se to pak neupusti? ze bych posadil kamarada na kolo aby se zhnoupnul? chudak manometr :(( este by se dal udelat predpoklad ze ten pomer negativka-pozitivka bude porad stejny a zmerit to za nizsiho tlaku a udelat predpoklad ze je to stejny i za vysokyho…jenze moc tomu neverim.

          0 0
          • martt  

            tlmic je v druhej nohe. Ten sa samozrejme zahrieva kazdym stlacenim a hlavne roztiahnutim lebo jeho uloha je nicit energiu.

            Uloha pruziny je iba pruzit. Aj tam sa spaluje nejaka energia napr trenim piesta o steny ale to s termodynamikou vzduchu v pracovnom valci nesuvisi ani ju to neovplyvnuje.

            0 0
          • martt  

            na tie ostatne otazky Ti neviem zodpovedat lebo vobec netusim ako to s tymi automaticky plnenymi negativkami funguje.

            0 0
          • MlokCZ  

            V negativce může být tlak sakra velký. To mi ukazoval mechanik v servisu dle díry ve zdi :-) Jeden zákazník měl stuck down tlumiče, tak ho nenapadlo nic lepšího, než se pokusit tlumič nafoukat znovu (když se mu nechtěl vracet ze zdvihu). Jenže ho to napadlo udělat 4× po sobě :-) Takže v negativce byl tlak potom obrovský a když ten byl rozebírán, tak to odnesla ta zeď.

            0 0
            • milan1  

              Prosím, nech tohle vědecké shromáždění, jsem zvědavý, k jakým závěrům to dospěje :-)

              0 0
              • martt  

                milan, nerob si srandu a radsej nam ako praktik povedz ake maju vidle ktore poznas priemer piesta a aka je jeho vzdialenost od stupla s ventilom ked je noha uplne stlacena.

                Ked mas tu vidlu rozobratu, su to dva pohyby sublerou.

                Ked k tomu pridas aj zdvih vidlice a doporuceny tlak, tak budeme mat vsetky data, ktore do vypoctu treba.

                Potom mozes skontrolovat svojou metodikou, ci sa tie teoreticke priebehy budu zhodovat s tym co namerias.

                Ten vypocet bohuzial plati len pre vidle co nemaju ani pozitivnu ani negativnu pruzinu, taka je tusim len Duke Race dakedy spred piatich rokov.

                0 0
                • vlk  

                  „Ten vypocet bohuzial plati len pre vidle co nemaju ani pozitivnu ani negativnu pruzinu, taka je tusim len Duke Race dakedy spred piatich rokov.“-to jsem nějak nepochopil. Nechtěl jsi napsta pro vidle co nemají negativní pružinu? Ten Duke Race 2004 měl jako negativku ocelovou pružinku.

                  0 0
                  • vlk  

                    a jo už jsem to dočet do konce a odpověď našel.

                    0 0
              • kudlanka32  

                Ja si nedelam naroky nekam dospet – jediny co se da je namalovat rozdil ve stavovym chovani ruznyho pracovniho plynu. Coz este neznamena ze je vhodnej – vodik ti tam moc dlouho nevydrzi.....

                Jen me to zajimalo jako maly (ehm trochu – hodne se to zkomplikovalo pro realnej tlumic) priklad z termodynamiky, ktera je mi blizka.

                Radsi mi prozrad jak je v (sice sme jeden o koze druhy o voze – martt vidle/ja tlumic) RP23 realizovanej ten tlak v ty negativce, redukcnim ventilem ? Nebo nejakou skvirou v tesneni…kdyz se to tem lidem „stuck-downuje“…

                este mam dotaz na martta – cim pocitas ty prubehy, mas nejakou empirickou rovnici s hodne konstantama, nebo pouzivas ty standardni fyzikalne-chemicky? Ted sem koukal na jednodussi Redlich-Kwonga se kterym se dobre pocita a ten ma chybu 5–10% – to je hrozne moc…

                0 0
                • martt  

                  uplne jednoducho p*V^k = const

                  k je pre dvoajtomove plyny nejak 1,4

                  sk.wikipedia.or­g/wiki/Adiaba­tick%C3%BD_dej

                  0 0
                  • martt  

                    tu su este uvedene hodnoty k pre realne plyny. Pre vzduch je to rovnake ako pre idealny plny.

                    sk.wikipedia.or­g/wiki/Poisso­nova_kon%C5%A1­tanta_%28termo­dynamika%29

                    0 0
                  • kudlanka32  

                    jo, ty vychazis z id. plynu, no ja sem si to rovnou zkomplikoval tim ze sem chtel porovnat ruzny plyny navzajem tak jsem musel pocitat s realnym plynem, pac jinak ty plyny neporovnam. Blby je ze sem v oblasti vysokych tlaku a nizkych teplot tj. uz se projevuje vzajemna pritazlivost molekul plynu (snizuje tlak) a vlastni objem molekul.

                    takze bych mel pocitat s touhle vobludou: en.wikipedia.or­g/wiki/Benedict-Webb-Rubin ktera je pry presna…

                    0 0
                    • milan1  

                      Nic proti ale každá teorie má jenom takový smysl, jak umožní vyřešit něco praktického. Jsem praktok, kterému nejsou teorie cizí ale používám je jedině v případech, kdy mají smysl a tady jsem často při potřebných a vhodných rozborech byl vždy zaskočen podobnými rozbory beze smyslu a dokonce bez požadovaného výsledku, tak se rád poučím, jak se to dělá a jak teorie má navrch před praxí.

                      0 0
                      • martt  

                        Precitaj moj si uplne prakticky dotaz, ktorym zacina tento thread.

                        Tu ho opakujem:

                        Rad by som videl namerane charakteristiky aj z konca zdvihu, teda nie len do 80–100 kil.

                        A preco? Lebo ked si ja sadnem na moj bike a dam predne kolo na vahu (vcera som to spravil), tak hned tam mam okolo 40 kil. Bez pohybu, jednoducho vaha pri ktorej sa nastavuje sag.

                        0 0
                    • martt  

                      imho mozeme pre podmienky vo vidle (teplota ani tlak nic extra, vidla nie je atomova bomba) uplne dobre vychadzat z klasickych termodynamickych rovnic pre idealny plyn.

                      Tie stavove rovnice si pred dvesto rokmi vedci nevycucali z prstu ale sa snazili opisat javy, ktore boli prakticky zname.

                      Inac pre tie merania co robi milan na vahe je urcite lepsi model izotermicky dej lebo tu vidlu mackas pomaly. V realnej prevadzke vidle, kde je kazdych 30 centi jeden kamen a frcis po tom 10m/s uz vidla kmita frekvenciou 30Hz a imho bude lepsi model adiabaticky. Rozdiel medzi izotermou a adiabatou je iba v tom exponente (pre izotermu je rovny jednej).

                      0 0
                      • kudlanka32  

                        vcera jsem nad tim meditoval, kdyz ten tlak zacina na 1MPa a kdyz si na to sednu tak pri 24mm zasunuti tlumice to uz bylo 1.6MPa.....tak jsem nasel ze by to slo spocitat pres Redlich-Kwongovu rovnici, ta by mela pro dusik fungovat do 4 a kyslik do 4.8MPa.....

                        prvni problem na ktery jsem narazil ze neumim spocitat dostatecne presne vnitrni objem tlumice, dal jsem zjistil ze spocitat latkovy mnozstvi z kubicky rovnice je na cely vecer:) – ale co, aspon sem se naucil ovladat kalkulacku v PDAcku, tak jsem to odhadl z idealniho plynu a pak ten vypocteny tlak pri zasunuti tlumice 24mm je 1.3MPa.....coz je chyba 20%, no zkusim to jeste vylepsit, a hlavne to lip promerit tezsim kamaradem a taky vyzkouset jiny zpusob vypoctu nez je kubicka rovnice :)

                        jo to je dobrej postreh s tema dejema, je fakt ze realny provoz je adiabaticky nejspis i v mrazu, ale testovaci mereni jde po isoterme :)

                        0 0
                      • soc  

                        No tudíž pokud to chceš srovnávat s Milanovýma grafama, zkusil bych nejdřív izotermu, pomocí ní si můžeš i naladit nějaký opravný součinitel. Potom můžeš vytvořit křivku založenou na adiabatě pro dynamický děj. Ale jak tam chceš zahrnout i vliv tlumiče? Takhle totiž získáš křivkou pouze pro plyn jako takový… abych pravdu přiznal, i mě láká pustit se do nějakého toho počítání, ale naštěstí na to není čas. A podle mě klasická stavová rovnice tady bohatě stačí, jen musíš počítat s určitou mírou nepřesnosti…

                        0 0
                        • martt  

                          S milanovymi grafami to mozeme porovnavat iba ak vidla nema negativnu pruzinu a ma velmi male trenie piesta.

                          V tom pripade musi krivka sediet na sto percent alebo je niekde v mojej uvahe chyba.

                          Pre vacsie stlacenie vidle uz negativna pruzina nema vplyv a sily trenia su relativne mensie oproti rastucej sile na piest, takze tam by to malo sediet s vypoctom az dovtedy kym noha nenarazi na gumeny doraz. Potom sila potrebna na stlacenie zacne stupat viac ako zodpoveda adiabate.

                          Naopak pre realne vzduchove vidly je pociatok zdvihu ovplyvneny negativnou pruzinou, takze tam nemame sancu sa k niecovu dopocitat bez znalosti charakteristiky tej negativnej pruziny.

                          Do nasho pekneho teoretickeho grafu som domaloval vplyv negativnej pruziny a gumeneho dorazu. V tomto priklade je aktivna draha negativnej pruziny 2cm a gumoveho dorazu 1cm.

                          0 0
                          • soc  

                            Výborně, teď to máme všechno pěkně pohromadě a můžeme si začít hrát:) I když bude potřeba si ještě spoustu věcí ujasnit.....teda aspoň pro mě…

                            0 0
                          • milan1  

                            Co kdybys začal rozlišovat nikoliv Milanovy grafy ale grafy konkrétních vidlic. Tenhle omyl, žes nedokázal rozlišit o čem je řeč tě zavedl k založení tohoto threadu, kde to objevy základních a zcela jednoduchách principů opravdu jen hýří.

                            0 0
                            • soc  

                              No aspoň máš co sledovat a z povzdálí se na nás vědoucně usmívat…

                              0 0
                              • milan1  

                                To není úsměvné. Přesně tohle, co Martt nakreslil je obsaženo v grafu R 7 není to žádná záhada, jakmile objevíš zlom na křivce vzduchové vidlice musí ti být zcela jasné, že tam vstoupilo do hry něco, co netvoří samotná funkce vzduchového sloupce. Na křivce R 7 je to zce jednoznačně patrné. Můj výklad na počátku byl, že dokážu vidlici s takto nastaveným dorazem,( nikoliv vzduchovým ale gumovým) který nastává okolo 130 kg dostat na doraz na místě. Proto abych jí na doraz nedostal jsem použil vyššího tlaku vzduchu a dostal jsem se tak na vyšší hodnotu, než ukazuje křivka změřená časopisem. K jaké hodnotš na konsci grafu jsem se svým měřením nedostal ale pocitově jsem na doraz nešel a to byl jednoznačně účel mého nastavení R7 , vše v nedalekém threadu. Tohle byla podstat a tolik se toho asi muselo udát, než Martt snad konečně pochopil o co šlo, nic jiného v tom není a tohle měl thread vyřešit, nebo spíš potvrdit, jak má Martt pravdu, když si cosi představoval jinak. Jak? to nevím? Nepoznal jsem to z jeho popisů a závěrů ani za mák.

                                V žádném případě negeneralizujte, že vzduch vždy končí gumovým dorazem, tahle záležitost platí pouze pro uvedený případ a závěry zde tvořené platí jenom pro tuhle vidlici a jiná má zase svůj průběh a svá specifika. Taje, co a jak je nastaveno jsou skryty v Dual airech, solo airech, Talasích a jiných systémech o více komorách a platí to zase pro konkrétní typ vidlice a nejsou to vůbec tajemství, které je třeba objevovat nově. Jsou tady pěkně dlouho známá a jenom jako příklad to, že Talas 32 a 36, stejný výrobce a stejné označení a přesto zcela zásadně jiné výsledky vzduchové pružiny. Je toho opravdu hodně a v tomhle pohledu a z hlediska toho, že vše se zde již mnohokrát probíralo prakticky jsem v šoku, jak byl Martt dosud nezasažen jakýmkoli poznatkem a tak tady začne řešit opravdu směšné věci a směšné objevy.

                                0 0
                                • soc  

                                  Není to směšné. Naopak je dobře, že Martt začal nad něčím přemýšel a snaží se něco pochopit. Možná na to nejde úplně nejlíp, ale začátky jsou těžké. A je potřeba začít od toho nejjednoduššího…

                                  0 0
                                  • milan1  

                                    Počkej, jako s čím začal? Tohle není jasné každému od počátku? Ty opravdu neznáš jak probíhá křivka stlačování vzduchu?

                                    0 0
                                    • soc  

                                      Ale jistě že ano. A právě je dobře, že nad tím začal přemýšlet i Martt. Akorát se do toho pořádně zapletl. Ale snaží se s tím hrát a udělat nějaký závěr. Obecný, generalizovaný, který bude možná daleko od reality. Ale pochopí princip… Někomu to může být zřejmé hned, někdo si s tím potřebuje trošku pohrát… a je dobře, že si lidi hrají…

                                      0 0
                                    • martt  

                                      Nie, mne to nebolo jasne. Nema kazdy tie dlhorocne skusenosti ako Ty. V dokumentacii je sice kopa marketingovej omacky ale detailny popis funkcie nie. Ani na internete, nielen cesko-slovenskom som ho nikde nenasiel.

                                      Az ked si sem dal tu Tebou zmeranu krivku Manitou R7 som sa nad tym zamyslel.

                                      Potom som zistil, ze R7 nema ani pozitivnu, ani negativnu pruzinu ale iba vzduchovu komoru. Tym je pociatok grafu tak ako si ho zmeral Ty uplne vysvetleny a presne sa zhoduje s vypocitanym priebehom.

                                      0 0
                                • bam  

                                  se ti divim ze mas tohle zapotrebi. Clovek prece nelip veci pochopi tak ze si to sam zkusi a dojde k tomu. Nikdo tu netvrdi ze hodla objevit neco prevratnyho, ale proste jenom neco vyzkouset. Takhle by tady mohl machrovat kazdej ze svyho oboru a tvrdit jak sou lidi hloupy, protoze jim neco okamzite nedochazi. Navic jak by rekl klasik, nekdo to musi zkusit a rict tudy ne pratele :)

                                  0 0
                                  • milan1  

                                    Ale na tom není oparvdu nic složitého, možná by to mohlo být i námětem pro soutěž s páťákem. Problémem je, když se na vše jde příliš vědecky a vytahuje se metoda poločasu rozpadu radioaktivního uhlíku… na řešení datování příchodu Járy Cimrmana…

                                    0 0
                                    • bam  

                                      To s tim patakem je dost relativni. Kazdej se pohybuje v jiny oblasti a to co treba tobe prijde uplne jednoduchy muze cloveku co se vidlicema denne nezabejva trvat dyl. Zvlast protoze nema zkusenosti a taha do toho zbytecny slozitosti. Ikdyz se jim to nepovede, tak je fajn ze se snazi nad tim premyslet. Je to mnohem lepsi nez hlasky typu „reba pi..“ a nadavky..

                                      0 0
                                      • milan1  

                                        Pořád si nerozumíme. To, co dělá Martt za složitosti, to je naprostý, základní a pro praxi dosud nepoužitelný počátek. Jestli už tohle vypadá jako žešení bezpečnosti jaderné elektrárny, tak kolik lidí asi postoupí dál?

                                        0 0
                                        • bam  

                                          ja ti rozumim, jenom s tebou nesouhlasim :) Dokud tady nikdo neprezentuje nesmysly jako zaver a pravdu nebo se do tebe nenavazi, tak myslim ze nema cenu se nad tim pohorsovat. Klidne at tady resi malou nasobilku pres kvantovou fyziku :) Kdyby lidi nevymysleli kraviny, tak dneska nemame kolo ;)

                                          0 0
                                          • milan1  

                                            Dobrý :-) Já se snažím ukázat co vlastně se tady dělo. Ty tomu rozumíš velmi dobře. Třeba se i cítím zodpovědný, za vznik, zvlášť, když jsem v počátku i v průběhu mnohokrát jmenován.

                                            0 0
                                            • bam  

                                              Dik, ale to me zas precenujes, ja si z fyziky pamatuju velky kulovy :) Tu posledni vetu beru.

                                              0 0
                                              • milan1  

                                                Zdejšímu dění rozumíš :-)

                                                0 0
                                                • bam  

                                                  No jak kdy :) Proste internet… Kazdej tady na foru mame jinej zpusob vyjadrovani a i vnimani toho co pise ten druhej. I podle veku se to docela lisi. Pak se tu obcas hadame kvuli blbostem :(

                                                  0 0
    • Twister  

      Jste mě nějak nakazili. Dneska byla poslední zkouška, takže už budu mít čas na kraviny, jak dorazim domů, udělám si aspoň grafík obou vidlic. :)

      0 0
    • martt  

      zacnem zase od rootu, nech je tu poriadok

      Z tohoto clanku data.mlok.net/fe­dergabeln_0405­.pdf sa da vybrat par prikladov (vdaka mlokovi) pre realne zmerane vidle az do 200–250 kil

      Toto je Magura Ronin. Pravdepodobne nema negativnu pruzinu a ma velmi tvrdy doraz. Priebeh velmi pekne zodpoveda (az do narazu na doraz) tomu teoretickemu.

      0 0
    • martt  

      toto je fox F80.

      Tam je zas vidiet, ze negativna pruzina je extremne silna (prve dva centi su zalomene dole) a potom sa to hybe nejak podozrivo linearne akoby v nej bola este aj pozitivna pruzina podobne ako v skarebe.

      Na doraz to vobec nedostali, lebo ak je to cela dlzka drahy 80mm, tak sa na konci vidla zarazi a graf by stupal zvisle nahor. Asi vyyrobca mal v novinach nejaku inzerciu, tak graf slusne ukoncili skor :-)

      No nic, koncim, musim zarabat aj na rohliky a nie blbnut

      0 0
    • martt  

      tato je skoro uplne ako teoreticky priebeh. to je ale skor motorkova nez bicyklova.

      0 0
    • soc  

      Takže, po pár výpočtech přikládám obrázek. Je to vše pouze teorie, pro výpočet byl použit adiabatický děj, doraz je lineární pružina. Vstupních parametrů je dost nato, aby se dalo i něco optimalizovat. Číslům nevěnujte pozornost, nejsou konkrétní.

      0 0
      • martt  

        s negativnou komorou mi to este nie je jasne. Mohol by si nakreslit obrazok akym sposobom by to bolo skonstruovane?

        Myslim, ze s negativnou pruzinou je to jasnejsie. V dalsom prispevku je obrazok ako je to technicky zrealizovane v skarebe.

        0 0
        • soc  

          Je to úplně stejné, jako s pozitivní, akorát že ji místo stlačování roztahuješ.Rovnice je úplně stejná a síly se budou odečítat. Já to mám teď nastavené tak, že pozitivní a negativní komora působí stejnou silou, takže výsledná síla je při nulovém stlačení nulová. Potom začneš pozitivní komoru stlačovat a negativní komoru zvětšovat. No a pořád sčítáš síly. Je to hodně o tom, jak velký počáteční objem má která komora. Jinak ještě jsem zjistil, že pro vzduchové pružiny se používá součinitel pro polytrpu kappa=1.2…

          0 0
    • martt  

      Tu je obrazok ako je piest a negat pruzina technicky zrealizovana v skarebe.

      Na tomto obrazku je stav kedy uz negativna pruzina vobec nie je stlacena, doraz tiez nie. Teda noha je stlacena niekde do stredu svojho chodu. Priebeh sily je teda urceny pri testovani na vahe izotermou a v realnej prevadzke polytropou.

      0 0
    • martt  

      A tu je dalsi obrazok.

      Na tomto obrazku je stav kedy je negativna pruzina v rovnovahe so silou piesta. Teda noha vobec nie je stlacena a je na uplnom zaciatku svojho chodu.

      Priebeh sily je teda urceny silou piestu minus silou pruzinu. Alebo opacne ak je pruzina silnejsia, skratka treba to zratat vektorovo.

      0 0
      • soc  

        No vidíš, vždyť to chápeš úplně dobře. Jednoduše to začneš po krocích stlačovat a budeš si pořád hlídat rovnováhu sil. V určitém okamžiku bude ta negativní průžinka v poloze, kdy nebude působit žádnou silou, pokud není pevně spojena s pístem, což nepředpokládám, dál už to bude jen na tom plynu…

        0 0
    • martt  

      A aby ste sa nezdesili nad kvalitou mojich omalovaniek, tu je fotka ako creva Skarebu vyzeraju v reale.

      Negativna pruzina tam ale nie je, ta je skryta v nohe.

      A teraz uz musim padat do Prahy, pokracujem az v pondelok.

      0 0

Nová reakce na zakládající

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.