zatracene SPD

Vypnutí SPD před technickým úsekem je nehorší věc, kterou může člověk udělat. A když začneš vozit platformy, tak nebudeš vypadat jako looser, ale naopak jako krutohustá frýrajderka ;). Takže bych se toho nebál, za zkoušku nic nedáš. Každému prostě nebylo shůry dáno :)

prostě se toho nesmíš bát…

Proště se nesmíš bát a zkusit změnit polohu kufrů a vypínat patou!! a ne špičkou.

Chyba bude někde jinde, ale to je třeba vidět co děláš špatně a pak to odstranit. Napiš kde jezdíš a určitě se najde někdo, kdo se přidá a pak poradí.

To je zvláštní… mě se s SPD jezdilo daleko lépe. Bejt tebou bych zašel do nějakýho servisu nebo se s někým poradil, třeba to máš špatně nastavený… Jenom hlavně nevycvakávej v technických pasážích! Právě tam mají SPDčka snad největší přínos, že se cítíš bezpečněji a noha ti nesjíždí z pedálu…

Určitě se tu najde nějaký hodný závoďák z Brna, který má očehlané kufry a už ho to rozčiluje, který by je za úsměv vyměnil s tvými. Ty budeš mít volnější nohu a on ušetří za nové.

Ahoj, existují kufry s označením SHIMANO SM SH56, který umožňují vycvakávat nejenom do boku do venku, ale já je nikdy neměl a ani nikoho neznám kdo by je měl. Možná místní guru napíšou něco více, jestli je to použitelný, nebo je to k ničemu.

chce to sedlo na sjezdy níž (ideální je snižovací teleskopická sedlovka) a kolena od sebe. Kolo vedeš ty, ne naopak, ale určitou vůli mu musíš nechat…

Možná máš i sedlo vysoko (dost lidí to vozí) v normální poloze.

Jak je sedlo nahoře, je to mnohem horší, záleží jak máš dlouhé nohy, tvaru sedla, objemná stehna atd…

Pokud ti SPD nesedi, tak nevidim duvod proc se s nimi dal trapit. Ja jsem se vratil k platformam asi po 2 vyjizdkach.

myslím si, že je to v hlavě… ještě si asi neměla fakt nepříjemný pád.. když jsem s SPD začínal, padal jsem asi jako každý, většinou v malých rychlostech. Pak jsem jednou přelítl přes retarder a od té doby si to hlava pamatuje, když je nějaký problém, tak nejdřív a zcela automaticky se vypínají SPD a pak se řeší další..od té doby jsem nepadl.. tak si myslím, že jsi ještě pořádně nespadla a nedala tak šanci, aby si to hlava pamatovala.. :-)

4 roky trápení to je odhodlání. Bude to znít divně, ale jezdi na kole ve městě tam se naučíš vycvakávat pedály raz dva. jízda v blátivém prostředí vyjeté koleje taky dobrý adrenalin a tréning vycvakávání. Bohužel vycvaknutí musí to být instinkt bez zamyšlení to tě asi zpomaluje řešiš hodně věcí najednou a potom se to po…

Ja si myslím, že je to iba v tvojej hlave. Podobné pocity som mala na začiatku s SPD aj ja. Stále myslíš na to, že budeš musieť šliapnuť na zem. Pri jazde máš myslieť na jazdu a pozerať sa tam kadiaľ chceš ísť. Pokiaľ budeš stále počas jazdy myslieť na to, že máš nohy nacvaknuté v SPD, nikdy sa neuvoľníš a neužiješ si jazdu. Kolo, čo máš zvládne aj hodne náročný terén takže by si mala všetko jazdiť bez potreby vypnutia pedálu. Pokiaľ teda nejazdíš trial ;) Schválne si skús namontovať platformy a prejdi si nejakú, pre teba technickú pasáž. Porovnaj si svoje pocity pri jazde s platformami a SPD. Je pravdepodobné, že s platformami si v tej technickej pasáži ani nebudeš musieť šliapnuť na zem, ale s SPD budeš na to myslieť a tak trochu si vsugeruješ, že musíš vypnúť. Všimni si, že si nikdy nespadla pri vyššej rýchlosti, ale vždy iba keď si sa zľakla, spomalila a chcela zastaviť.

A nesundáváš nohu z pedálů zbytečně? Píšeš, že před překážkou jsi v koncích. Před jakou překážkou? Pokud to není kláda přes cestu, tak SPD by ti naopak měly pomoct terén překonat. Zvlášť na fullu je výjezd přes kořeny v SPD lahůdka. Žádné drncání jako na HT, zadní kolo kopíruje terén a pedály ti podrží nohy, takže ti nelítají. Hlavně řadit včas a nepřestávat šlapat. Jestli není problém spíš tady v technice jízdy.

SPD jsem v zivote nechtel :) Koupil jsem si tyhle http://www.dookie.cz/…8169-c-1376/

A ze bych byl loooser ? Ze je mam.. :-D diky

Je pravda ze jezdime vetsi tereny,rychle,ko­reny,kameny,a­le jedem i pres polnacky a asfaltky,tam mi to vubec nevadi ta platforma. Kamos ktery jezdi semnou ma taky SPD ale chce prejit kvuli tomu terenu na platformy.

Myslim,ze kdyz mas fulla a chces si zaradit a pobavit v lese,tak ty platformy jsou jasna volba,samozrejme neco lepsiho :)

kludne prejdi na platformy, urcite nebudes loser

V tomhle případě opravdu pomáhá jenom jezdit ve městě, kde se často stojí, nebo si při vyjížďce uměle dávat zastávky. Klidně si prostě v jednu chvíli řekni „zastavuju“ ! Zastav a vycvakni. Pak nacvakni a jedem dál. A o kilometr později zase. Ten pohyb se musí zautomatizovat. Naprosto super na tohle je trénování trackstandu, tj. stání na místě. Poprvé spadneš a pak budeš už vypínat svědomitě a po dvaceti, třiceti vypnutích během jednoho dne si to už zapamatuješ. Jestli jezdíš takhle dlouho a pořád sis nezvykla, už asi moc možností nemáš, prostě zkus třeba týden v kuse tlačit natvrdo zvykací režim, hodně zastavovat a pořád jenom vycvakávat a nacvakávat. Pokud to ani potom nepůjde, vozit platformy není žádná ostuda, jen se tím připravíš o určité pohodlí (a získáš zase jiné možnosti).

Ahoj,jestli si neveris tak platformy, kde je problem :)

Zuzko, problém je ten, že na to myslíš. Vycvaknutí musí přirozené a intuitivní. Když na to budeš myslet kdy vycvaknout, málo kdy se ti to podaří. Soustřeď se na jízdu a když bude problém, noha sama přirozeným pohybem vycvakne. V Brně je určitě mnoho bikerů, který s tebou rád vyrazí do terénu a dá rady přímo v akci.

Tak hlavní je nemuset nouzově vypínat, takže třeba do obtížných výjezdů vjíždět s odhodláním, že to prostě vyjedeš, soustředit se, mobilizovat všechny rezervní síly a včas řadit. Sjezdy zase s rozvahou a včas volit stopu.

Jinak za poslední měsíc jsem měl taky asi tři pády v nulové rychlosti, vždy mě zastavil buď smyk, nebo překážka v prudkém technickém výjezdu. V těchto situacích mi přijde, že občas na vypnutí nohy čas prostě není, ale to jsou situace, kdy bych možná nedal nohu dolů ani z platformy. Jednou jsem byl teda tak vyfluslej, že jsem se na řešení pádu nějak vyprdnul a prostě se skácel, ale jindy mi přijde, že řeším rozhodnutí buď vystoupit, nebo risknout ještě jedno šlápnutí, že to přece dám za každou cenu, ale když to nevyjde tak už pak čas prostě není, protože už prakticky ležím. Takže když bojuješ do konce, tak se často válíš :).

V tomhle ohledu mi přijde dobrá rada s tím soustředěním na stabilitu, tedy držet rovnováhu pokud možno tak, abys v případě nutnosti vystoupení na kole chvíli dokázala stát, protože vycvakávat když už letíš na stranu je nejisté… Budu se to tak taky muset naučit – když jsem unavenej, tak z lenosti trochu prdím na práci s těžištěm s tím, že to prostě vydupu, z toho budou ty pády, jojo..

SPD jezdím 3 roky a nikdy (!) jsem kvůli nim nespadl. A to poslední dobou některé technické výjezdy připomínají spíš trial než cokoliv jiného.

Kouzlo je v tom, že musíš pedály vozit nejdřív úplně povolené a pomaličku dotahovat, jak to budeš mít víc zažité. Plus jsou samozřejmě trošku „olítané“ kufry. U povoleného pedálů stačí i jen minimální vyosení paty a hned jsi venku. Musíš se ale o něco víc soustředit, aby si měla nohu v ose při šlapání, protože jinak ti to bude taky vypínat (což je imho menší zlo, než se skácet v technické pasáži).

Nejvíc, co se týká techniky v SPD, mi ale dalo ježdění na festce a konkrétně trackstand. Vozil jsem úplně dotažené SPD pedály (kvůli skidování), takže všude vycvakávat a nacvakávat by byl dost voser. Hlavně když si ti kliky při nacvakávání točí (obzvlášť s jednostrannýma silničníma SPD to je lahůdka). Když si pak trackstand zažiješ, tak není problém ho do jisté míry používat i na MTB.

Závěrem: Přítelkyně vozí SPD něco přes rok. Nejdřív protestovala (ostatně jako vždy), že to nechce a že bude jen padat. Povolil jsem jí pedály a docela si zvykla. Na silnici vozí oboustranné PD-M520, ale na MTB si vymínila jednostranné SPD s „platformou“. Po silnici a v lehkém terénu vozí SPD a do složitějších pasáží vypíná a otáčí pedály (cítí se tak jistější). Za ten rok ježdění měla jeden jediný pád: Dojeli jsme skrz branku na jednu zříceninu hradu, kde jsem musel zastavit a ona za mnou už nestihla vycvaknout a lehla na takovou skalku. Jinak je to bez problémů.

mám stejný problém, zvažuju www.koloskola.cz

skús platformy.

btw :

A looser is a loser who can't spell „loser“. ;o)

Padáš protože myslíš na to, že bys mohla spadnout, to je celej problém podle mě :)

Chce to jezdit a jezdit, já už si při jídzě defakto neuvědomuju jaký mám pedály, soustředím se jen na jízdu. Ale chce to fakt jezdi a jezdit.

Pružiny SPD je dobrý občas vyčistit kartáčkem a prostříknout WDčkem,pak se funkce překvapivě zlepší..

Reseni je snadne, prodej fulla a zacni jezdit silnici, tam se vycvakava jednou za 50km a to si pohlidas ;)

U mne to mělo s SPD naprosto stejný vývoj jako u tebe… Naučil jsem se nepadat :) a (hlavně) nějak se to u mne „zlomilo“ samo, teď tu nohu prostě „vyrvat“ stihnu. Moje žena říká, že nechápe, jak to stihnu, prostě vidí mne, jak padám a přesto se ještě vycvaknu. Ale občas si na broučka pod kolem zahraji, o tom žádná…

Prostě SPRÁVNÝ BIKER SE VYCVAKÁVÁ AŽ Z POZA KOLA! ;-)

Ahoj, já bych Ti doporučil zkusit zarážky pro vícesměrné uvolňování (viz obrázek SM-SH56).

Nie si sama ktorá na SPD nadáva. Aj ja som 15 rokov vozil klasické hliníkové „old school“ pedále a prechod na SPD mi robil vrásky na čele. A to jazdím len cestu, v teréne by som ich asi zahodil do prvých kríkov. Bicykle striedam, na jednom SPD mám , na ostatných nie a u mňa je ten rozdiel v šliapaní minimálny. Práve že bez tých SPD je noha voľnejšia, striedam uloženie na pedáli, otočím, uvoľním…na SPD je noha priklincovaná . A mám tiež nastavené na minimálne zovretie, takže vycvaknem ozaj rýchlo, ale aj tak si na ne nemôžem ani za toho boha zvyknúť…

třeba u SPD mám takový můj obvyklý problém a tím je pravá strana – prostě cokoli, co mám dělat na pravou stranu, mi nejde (jsem pravák) – poprvé to bylo u bruslení /brzdění, přešlapování…/, pak u lyží /smyk, oblouk…/ a je to stejné i s kolem, takže pokud chci mít jistotu, tak musím VŽDY vycvakávat levou nohu .(

v „terénu“ je to taky čím dál horší, v hlavě na to prostě nemám, nedokážu se uvolnit, moc o tom přemýšlím – dám to, nedám to – hmm to nedám a stojím. Pravda taky je, že už kvůli tomu začínám více přemýšlet o silničním kole

ahoj bikeri,

hledala jsem, kde by mohla bych chyba krom meho neumetelstvi…

Pedaly byly pritazene do poloviny jejich maxima, takze jsem je uplne povolila. Tretry mi prisly strasne mekke a siroke. Musela jsem v nich nohy vytacet docela dost.

No a tak jsem si u Hanaka koupila nove tretry. :-)

http://www.velohanak.cz/…lect-damske/

Jsou super. Uplne jina podrazka, prenos sily paradni, vycvakava to hnedle a usila jsem si s nima na sebe paradni bic. Stare tretry mely mekkou podrazku a mohla jsem s nima jezdit i vycvakla docela obstojne. Tyhle nove tretry maji hladkou tvrdou podrazku, kde neni mozne jet vycvakla.

Takze bud jsem nacvaknuta a jedu, nebo vycvakla a jdu pesky, coz je opravdu velka motivacka.

V terenu mam chvilema jeste hruzu v ocich a strach, ze se zas nevycvaknu, ale pak si rikam, ze to proste musim dat a davam to.

Jj, je to fakt o hlave (a o vhodnych tretrach). :-) :-) :-)