Norek v dohledu

Příběh tohoto kola jsem vůbec psát nechtěl. S Trancem 29 1 jsem byl spokojenej a na tu moji trailovou turistiku to bylo v podstatě ideální kolo. Jenže hlína je hlína a trencle mně praskly. Progress Cycle mně mimozáručně za pár tisíc rám sice vyměnil za novej, ale ten už nebyl oranžovej. A brácha mě mezitím nahlodal na v té době předloňskýho Sighta za cenu, která se neodmítá.

Z Trancu jsem si vzal kola TRX-1 s karbonovými ráfky a sadu SRAM X01 AXS. Jinak mi specifikace vcelku vyhovovala. Časem se naskytla ještě možnost upgradu sedlovky OneUp ze zdvihu 180 na 210 mm. To jsem sice zatím vyloženě nepotřeboval, ale proč tam toho místa nevyužít. Ze začátku jsem to vozil ještě s Contíkama minulé generace, který mi seděly víc než ta současná. Větší objem při nižší hmotnosti pláště a kromě brzdy vzadu stejnej nebo lepší grip. To může být dáno tím, že Kryptotal mám vepředu zatím v kombinaci Enduro Soft a vzadu Trail Endurance.

Hmotnost celýho kola je každopádně s těma původníma přesně kilogramovýma Conti Baron + Kaiser, košíkem, adaptérem pro posuv níže (Apidura), pedálama a dobrým čtvrt kilem tmelu. Na výlety to nejede tak jak na Tranceovi, ale zase se mi teď na hardtail Zoceli nepráší v koutě. Je celkem jasný, který kolo si kterej den chci vzít – předtím to bylo až moc podobný. Ale úplně línej tank to taky naštěstí není, zlepšil jsem si na tom i všechny časy na flowtrailech oproti Tranceovi. Na dlouhým výletě s pořádnýma kopcema zase člověk ocení ten sedlovej úhel – prostě se nahodí lehkej převod a zenovým režimu se to nezastavitelně vyšmrdlá nahoru, aniž by se muselo něco jako prudká stojka řešit.

Odpružení oproti těm 130/115 u Trance nepřekvapivě už hodně odpustí, tlumič nechávám odemknutej i do kopca. Když šlapu v sedle a správně, tak se to vůbec nehoupe, ale když do toho člověk začne rubat ve stoje, je to hned dost žvejkačka. Brzdy jsou velmi dobrý, jak silou, tak dávkovatelností, tak vlastně i tím nastavením na pákách. Kdybych blbec nenarušil chod pístků přehnaně častým prostříkáváním čističem brzd a druhou šancí opravdu marným fialovým deskám Galfer (tyhle fakt nebrat), tak bych neměl problém. Aspoň jsem se naučil si je servisovat. A postupně jsem přešel radši z kotoučů 203 na 200 mm.

Původně jsem myslel, že vyměním jak sedlo, tak i gripy – ale na obojí jsem si zvykl. Ty vcelku dost originální DMR DeathGrip A20 Soft Thick ale nemůžu mít s rukavicema, co mají nějaký pokusy o gelový polštářky na dlaních nebo tak něco – nechápu jak to, ale to pak brní po pár kilometrech. Sedlo je fajn krátký, ale asi bych snesl o pár milimetrů užší. Jedinej problém toho kola z výroby byl uvolňující se šroub bash guardu e*thirteen TRS Plus a jeho zaseknutí pod převodníkem, což je velice příjemná záležitost při sjezdu v terénu.

Za ten za chvílu už rok provozu ale jinak sbírám v podstatě jen pozitivní dojmy a na pár těžších místech už mě Sight trochu odblokoval. Přece jen, kromě zvýšení zdvihu jde taky o položení hlavy ze 66,5 (Trance 29) na 64 stupňů, kolo je výrazně delší (reach i celej rozvor) a stabilnější.